ECLI:CZ:NS:2021:6.TZ.111.2021.3
8
7
6 Tz 111/2021-
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2021 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Bohuslava Horkého a JUDr. Ivo Kouřila stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného J. B., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 19. 1. 2021, sp. zn. 1 T 139/2020, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř., §270 odst. 1 tr. ř. a s přiměřeným užitím §261 tr. ř. rozhodl takto:
Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 19. 1. 2021, sp. zn. 1 T 139/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. B. a obviněné T. S. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
Rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 19. 1. 2021, sp. zn. 1 T 139/2020, se v celém rozsahu zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Mostě se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 19. 1. 2021, sp. zn. 1 T 139/2020, jenž nabyl právní moci dne 19. 1. 2021, byl obviněný J. B. (dále též jen „obviněný“) uznán vinným společně se spoluobviněnou T. S. zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 (u obviněného J. B.), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku [pod body 1) – 3)], přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku [pod body 1), 3)] a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku [pod bodem 3)], jichž se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustili tím, že
„1)
dne 17. 9. 2020 v době od 13:00 hodin do 14:00 hodin v Mostě, v ulici XY v bloku č. XY, čp. XY, z bytu ve 3. patře panelového domu, obžalovaná T. S. při
jedné z návštěv u poškozené K. S., využila nestřeženého okamžiku, a v bytě se zmocnila svazku tří kusů klíčů od bytu a veřejných prostor v hodnotě 2 000 Kč, které následně s obžalovaným J. B. využili k odcizení věcí z bytu, a to v době, kdy obžalovaná pomocí zpráv zaslaných na mobilní telefon, vylákala poškozenou K. S. z bytu na schůzku v Mostě, v ulici XY, přičemž tak z bytu odcizili mobilní telefon značky Samsung J6 se SIM kartou od společnosti O2 v hodnotě 3 500 Kč, notebook značky HP výrobního čísla XY včetně nabíječky v hodnotě 3 000 Kč, vysavač značky Sencor v hodnotě 500 Kč a finanční hotovost v celkové výši 2 000 Kč, čímž způsobili škodu odcizením v celkové výši 11 000 Kč poškozeným K. S., narozené XY, a J. Ch., narozenému XY,
2)
dne 2. 10. 2020 v době od 15:58 hodin do 16:15 hodin v Mostě, v ulici XY čp. XY, oba obžalovaní vstoupili společně nezajištěnými hlavními vstupními dveřmi do budovy dílen Střední průmyslové školy a Střední odborné školy gastronomie a služeb, kde na chodbě objektu vzali odložený svazek klíčů, s jehož pomocí odemkli vstupní dveře do učebny č. 132 označené jako svařovna, a poté vstoupili do učebny, v níž z uzamčené plechové skříně, kterou rovněž za pomoci těchto klíčů na svazku odemkli, odcizili pájecí soupravu Superfire hrot box v hodnotě 1 900 Kč, inventor svářecí gama 160 celý box v hodnotě 1 500 Kč, plynovou sadu na tvrdé pájení v hodnotě 7 200 Kč a přenosný plnometr infračervený v hodnotě 24 700 Kč, čímž způsobili škodu odcizením v celkové výši 35 300 Kč ke škodě poškozené organizaci Střední průmyslová škola a Střední odborná škola gastronomie a služeb, Most, příspěvková organizace, IČ: 00524905, Jana Palacha 711/2, 434 01 Most,
3)
dne 8. 10. 2020 v době od 00:01 hodin do 12:30 hodin v Mostě, v ulici XY čp. XY v objektu Sportovní haly města Mostu, v ubytovacích prostorách baru Černý anděl, oba obžalovaní za použití nalezeného klíče na společné chodbě ubytovny, odemkli vstupní dveře pokoje č. 1, a vnikli tak do vnitřního prostoru pokoje, odkud odcizili náramek z bílého kovu v hodnotě 1 000 Kč poškozené M. M., narozené XY, dále z tohoto pokoje odcizili notebook MacBook Air značky Apple včetně nabíjecího zařízení v hodnotě 23 000 Kč poškozené A. P., narozené XY, a dále z tohoto pokoje odcizili notebook značky Lenovo Ideapad 330S v hodnotě 13 000 Kč, reproduktor značky Philips v hodnotě 1 000 Kč, pár bezdrátových sluchátek značky Xiaomi v hodnotě 1 000 Kč, látkový batoh značky Lenovo v hodnotě 600 Kč a platební kartu MojeKarta embosovaná G2 Komerční banky číslo XY, vystavenou na jméno S. B., s jejíž využitím dne 8. 10. 2020 provedl obžalovaný J. B. neoprávněnou finanční transakci bez použití PIN kódu ve výši 219 Kč a ve výši 119 Kč do doby zablokování platební karty, čímž způsobili škodu odcizením v celkové výši 16 948 Kč poškozené S. B., narozené XY,
a tohoto jednání se dopustil obžalovaný J. B. přesto, že rozsudkem Okresního soudu v Mostě č. j. 1 T 60/2017-325 ze dne 8. 8. 2017, který nabyl právní moci dne 9. 9. 2017, byl odsouzen mimo jiné za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, který vykonal dne 18. 11. 2018 , a dále trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 3. 2020, který nabyl právní moci dne 30. 9. 2020 s datem doručení dne 21. 9. 2020, byl odsouzen za přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců, tj. do dne 30. 3. 2022,
a tohoto jednání se oba obžalovaní J. B. a T. S. dopustili přesto, že usnesením č. 957 ze dne 30. 9. 2020, publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 391/2020 Sb., o přijetí krizového opatření, byl vládou České republiky v souladu s čl. 5 a čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, pro území České republiky vyhlášen nouzový stav na dobu třiceti dnů z důvodu ohrožení v souvislosti s prokázáním výskytu vysoce nakažlivého koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího nemoc Covid-19.“
2. Za to byl obviněný J. B. odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, pro jehož výkon byl zařazen podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou.
3. Spoluobviněná T. S. byla odsouzena podle §205 odst. 4 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roků. Podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku jí byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků.
4. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla oběma spoluobviněným uložena povinnost zaplatit rukou společnou a nerozdílnou v rozhodnutí uvedeným poškozeným specifikované finanční částky. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla tam určená poškozená odkázána s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
II.
Proti tomuto pravomocnému rozsudku podala ministryně spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. B.
6. Uvedla, že podle rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, platí, že „k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1,2,3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek“.
7. O takový vztah se jedná zejména tehdy, usnadnila–li zmíněná událost pachateli spáchání trestného činu či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události. Ke stejnému závěru dospěl i Ústavní soud v nálezu z 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
8. V předmětné věci se obviněný sice dopustil trestné činnosti (ve dnech 17. 9. 2020, 2. 10. 2020 a 8. 10. 2020) za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v době výskytu koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí absentovala. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti nelze dospět k závěru, že by k ní obviněný pandemické situace využil či zneužil nebo že by mu existující omezení či opatření její spáchání umožnila nebo usnadnila. Stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
9. Vzhledem k tomu došlo v dané trestní věci k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného mělo být právně posouzeno toliko jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je pak uložený úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří roků trestem zjevně excesivním, a to právě proto, že jednání bylo nesprávně posouzeno i podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a trest tak byl ukládán podle §205 odst. 4 tr. zákoníku.
10. Závěrem učinila ministryně spravedlnosti návrh, aby Nejvyšší soud
- podle §275 odst. 4 tr. ř. před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona přerušil obviněnému J. B. výkon rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 19. 1. 2021, č. j. 1 T 139/2020-251,
- podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 19. 1. 2021, č. j. 1 T 139/2020-251, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. B. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku,
- podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 19. 1. 2021, č. j. 1 T 139/2020-251, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,
- podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Mostě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
11. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství podal ke stížnosti pro porušení zákona vyjádření, v němž se ztotožnil s argumentací v ní obsaženou, a uvedl, že ji považuje za důvodnou. Navrhl proto, aby této stížnosti bylo vyhověno. Dodal, že skutečnosti svědčící ve prospěch obviněného J. B. prospívají též spoluobviněné T. S., takže by Nejvyšší soud měl ohledně této obviněné postupovat podle §269 odst. 2 tr. ř. a §261 tr. ř.
12. Ke stížnosti pro porušení zákona se prostřednictvím svého obhájce vyjádřil též obviněný. Sdělil, že s ní souhlasí a shoduje se i s vyjádřením státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Navrhl pak, aby Nejvyšší soud rozhodl v souladu s návrhem ministryně spravedlnosti.
III.
13. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení tomuto rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona je důvodná.
14. Ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dopadá na případy, kdy pachatel trestný čin krádeže podle §205 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku spáchá za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
15. K výkladu uvedeného zákonného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se ve své podstatě závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud v již shora zmíněném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
16. Okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby u trestného činu krádeže a jejíž naplnění zároveň znamená, že jde o zločin (§14 odst. 2, 3 tr. zákoníku), spočívá ve spáchání tohoto činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zákon zde tedy počítá s naplněním kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přísnějším postihem pachatele trestného činu krádeže ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), byť podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací , která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Přitom platí, že Parlament České republiky vyhlašuje jednak na návrh vlády stav ohrožení státu , je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické zásady (čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), a jednak válečný stav , je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Žádný jiný stav tedy sám o sobě neodůvodňuje naplnění citované kvalifikované skutkové podstaty, tedy ani nouzový stav, stav pandemické pohotovosti, stav nebezpečí nebo jinak nazvaný stav, protože ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je vázáno jen na uvedené dva stavy, které jsou přesně právně vymezeny. To ostatně vyplývá i ze srovnání s některými jinými skutkovými podstatami trestných činů, u nichž je jejich spáchání za nouzového stavu výslovně uvedeno jako znak (základní) skutkové podstaty (viz např. §247, §372, §384 tr. zákoníku). Další dva případy, které odůvodňují naplnění posuzovaného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, pak spočívají ve spáchání činu za živelní pohromy nebo za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Na rozdíl od předchozích dvou okolností není jejich výčet uzavřený (taxativní), ale formulace „za … jiné události vážně ohrožující …“ umožňuje podřadit pod zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v posledně citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění Covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost pak reagovala i vláda České republiky nejprve svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., posléze i usnesením č. 957 ze dne 30. 9. 2020, publikovaným pod č. 391/2020 Sb., jimiž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření.
17. Z rozsudku soudu prvního stupně, resp. ze skutkové věty výroku o vině, je patrné, že důvodnost právní kvalifikace podle zmíněného přísnějšího ustanovení §205 tr. zákoníku byla shledána na základě toho, že se obviněný J. B. (spolu se spoluobviněnou T. S.) popsaného skutku dopustil v době, ve které byl vyhlášen nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení v souvislosti prokázáním výskytu vysoce nakažlivého koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 způsobujícího nemoc Covid-19. Takový závěr při posouzení toho, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku však není správný.
18. Pokud jde o nouzový stav , spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, protože ho nelze zahrnout pod stav ohrožení státu ani válečný stav, což vyplývá i z ustanovení čl. 2 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., které rozlišuje mezi stavem ohrožení státu, válečným stavem a nouzovým stavem a umožňuje jejich vyhlášení podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace tam předpokládané. Bližší podmínky pro vyhlášení nouzového stavu jsou pak vymezeny v ustanoveních čl. 5 a 6 citovaného ústavního zákona. Nouzový stav ovšem nelze v žádném případě považovat ani za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Je třeba zdůraznit, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění Covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události , kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021).
19. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je přitom třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
20. Viděno optikou shora popsaného závazného právního názoru je v nyní posuzované trestní věci potřeba vyvodit závěr, že učiněná skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině prvostupňového rozsudku neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněného J. B. i spoluobviněné T. S. neslo jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to důvodně upozornila ministryně spravedlnosti. S přihlédnutím ke způsobu a okolnostem provedení činu a k tomu, že obviněný spolu s uvedenou spoluobviněnou odcizil věci, které neměly zvláštní důležitost (význam) pro řešení dané události, je namístě učinit závěr, že žádná věcná souvislost mezi jejich jednáním a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, odvíjející se od výskytu koronaviru, označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, dána není. Okresní soud v Mostě tedy zjištěný skutek nesprávně právně kvalifikoval, pokud dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
21. Nejvyšší soud proto uzavírá, že svým rozhodnutím jmenovaný soud porušil zákon v neprospěch obviněného J. B. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a že stížnost pro porušení zákona je důvodná.
22. Podle §261 tr. ř. prospívá-li důvod, z něhož rozhodl odvolací soud ve prospěch některého obžalovaného, také dalšímu spoluobžalovanému nebo zúčastněné osobě, rozhodne odvolací soud vždy též v jejich prospěch. Stejně rozhodne ve prospěch obžalovaného, kterému prospívá důvod, z něhož rozhodl ve prospěch zúčastněné osoby (beneficium cohaesionis). Podle §269 odst. 2 poslední věty tr. ř. se uvedené ustanovení použije v řízení o stížnosti pro porušení zákona přiměřeně. V posuzované věci podala ministryně spravedlnosti stížnost pro porušení zákona toliko ve prospěch obviněného J. B., avšak vzhledem k již uvedeným skutečnostem je patrno, že napadené rozhodnutí trpí ve vztahu ke spoluobviněné T. S. stejnou vadou jako stran dotyčného obviněného, resp. že důvody svědčící v jeho prospěch prospívají i jí.
23. Z těchto důvodů Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 19. 1. 2021, sp. zn. 1 T 139/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. B. a obviněné T. S. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Podle §269 odst. 2 tr. ř. proto zrušil citovaný rozsudek v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Mostě pak podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Ten tak bude povinen znovu rozhodnout o vině obviněného i jmenované spoluobviněné, trestech i náhradě škody. Přitom bude vázán právním názorem, který v tomto rozhodnutí vyslovil Nejvyšší soud (§270 odst. 4 tr. ř.).
24. Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §274 odst. 3 písm. a) tr. ř.
25. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona přerušil usnesením ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 6 Tz 111/2021, podle §275 odst. 4 tr. ř. výkon trestu odnětí svobody, který byl obviněnému J. B. uložen pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 19. 1. 2021, sp. zn. 1 T 139/2020.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 12. 2021
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu