ECLI:CZ:NS:2021:6.TZ.126.2021.2
6 Tz 126/2021-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 21. 12. 2021 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného R. P., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Oráčov, a obviněné M. K., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Praha - Ruzyně, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2020, č. j. 5 To 285/2020-383, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 9. 2020, č. j. 2 T 41/2020-334, takto:
Podle §275 odst. 4 tr. ř. se obviněnému R. P. přerušuje výkon trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, který mu byl uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 9. 2020, č. j. 2 T 41/2020-334, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2020, č. j. 5 To 285/2020-383.
Podle §275 odst. 4 tr. ř. se obviněné M. K. přerušuje výkon trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s ostrahou, který jí byl uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 9. 2020, č. j. 2 T 41/2020-334, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2020, č. j. 5 To 285/2020-383.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 9. 2020, č. j. 2 T 41/2020-334, byli obvinění R. P. a M. K. uznáni vinnými zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a odsouzeni za to podle §205 odst. 4 tr. zákoníku každý k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, pro jehož výkon byl každý podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podali oba obvinění odvolání, která byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2020, č. j. 5 To 285/2020-383, podle §256 tr. ř. zamítnuta.
3. Proti citovaným rozhodnutím podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněných R. P. a M. K. stížnost pro porušení zákona. Uvedla, že v předmětné trestní věci došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti těchto činů s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněných podle ní mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku a z tohoto důvodu je uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců trestem zjevně excesivním. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 9. 2020, č. j. 2 T 41/2020-334, tak byl v důsledku nesprávného právního posouzení skutku porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obou obviněných. Kvůli nesprávnému právnímu posouzení pak porušil zákon i Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 19. 10. 2020, č. j. 5 To 285/2020-383, když pochybení nalézacího soudu nenapravil, čímž postupoval v rozporu i s ustanovením §256 tr. ř., neboť nesprávně zamítl důvodná odvolání obviněných.
4. Ministryně spravedlnosti proto Nejvyššímu soudu navrhla, aby
- podle §275 odst. 4 tr. ř. před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona přerušil výkon rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 9. 2020, č. j. 2 T 41/2020-334, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána,
- podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 9. 2020, č. j. 2 T 41/2020-334, byl porušen zákon v neprospěch obviněných R.
P. a M. K. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2020, č. j. 5 To 285/2020-383, byl porušen zákon v neprospěch obviněných R. P. a M. K., v ustanovení §256 tr. ř.,
- podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 9. 2020, č. j. 2 T 41/2020-334, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2020, č. j. 5 To 285/2020-383, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a
- podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 6, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
5. Podle zjištění Nejvyššího soudu oba obvinění v současné době vykonávají tresty odnětí svobody, které jim byly uloženy uvedeným rozsudkem soudu prvního stupně ve spojení s citovaným usnesením soudu odvolacího.
6. Podle §275 odst. 4 tr. ř. může před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
7. Na základě předběžného posouzení podaného mimořádného opravného prostředku dospěl Nejvyšší soud k závěru, že argumentace v něm uplatněná vede k tomu, že předem nelze vyloučit jeho úspěšnost. V uvedeném směru musí být totiž zdůrazněno, že rozhodování stížnostního soudu se nemůže ocitnout mimo hranice, které garantují obviněnému právo na spravedlivý proces, resp. celkovou spravedlnost takového procesu („overal fairness of criminal proceedings“) ve smyslu čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Aniž by se tím současně předjímala otázka vlastního rozhodnutí o podané stížnosti pro porušení zákona senátem, jemuž věc byla podle rozvrhu práce přidělena k rozhodnutí, jeví se vhodným, aby výkon uvedeného rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s citovaným usnesením soudu odvolacího byl přerušen.
8. Stran vlastní odůvodněnosti postupu upraveného §275 odst. 4 tr. ř. lze konstatovat, že vydání rozhodnutí o přerušení výkonu rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona není vázáno na takový stupeň posouzení její důvodnosti, který by již v době rozhodování o přerušení výkonu daného rozhodnutí vyjadřoval závěr, že napadené rozhodnutí obstát nemůže a musí být zrušeno. Účelem vydání rozhodnutí podle citovaného ustanovení je zabránit možnému vzniku újmy, která by u obviněného nastala v důsledku výkonu rozhodnutí, jež by později bylo kasačním rozhodnutím Nejvyššího soudu zrušeno. Protože takové důsledky nelze v případě obviněných vykonávajících na podkladě shora uvedených rozhodnutí tresty odnětí svobody vyloučit, rozhodl Nejvyšší soud způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 12. 2021
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu