ECLI:CZ:NS:2021:6.TZ.31.2021.1
sp. zn. 6 Tz 31/2021- 155
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 18. 8. 2021 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Ivo Kouřila stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného J. Š., nar. XY, trvale bytem XY, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 3. 2021, sp. zn. 9 T 22/2021, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 3. 2021, sp. zn. 9 T 22/2021, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) v neprospěch obviněného J. Š.
Rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 3. 2021, sp. zn. 9 T 22/2021, se zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Olomouci se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 3. 2021, sp. zn. 9 T 22/2021, jenž nabyl právní moci téhož dne (dále také jen „pravomocný rozsudek“), byl obviněný J. Š. (dále také jen „obviněný“) uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že
„dne 19. 12. 2020, v době kolem 12:30 hod., v Olomouci, na ul. XY, v hypermarketu G., si u vstupu vzal nákupní vozík, kdy si nejprve nechal na oddělení informací označit své přinesené zboží nálepkami, a to 2 láhve Coca-Coly, o objemu 0,5 l s tím, že se jedná o jeho již dříve zakoupené zboží a následně na prodejní ploše odcizil z nákupního regálu herní konzoli Sony Playstation 4, 500Gb, v hodnotě 9 999 Kč a kávovar zn. Espresso DeLonghi, v hodnotě 12 999 Kč, přičemž si toto zboží nejprve vložil do nákupního vozíku, kam dále vložil 2 ks balícího papíru a 1 ks kartonu piva zn. Radegast, kdy nepozorovaně na prodejní ploše odstranil nálepky ze 2 ks Coca-Coly a tyto nalepil na herní konzoli Sony Playstation 4, 500Gb a kávovar zn. Espresso DeLonghi a následně na samoobslužné pokladně číslo 44 zaplatil pouze 2 ks balícího papíru, 1 ks kartonu piva zn. Radegast a 1 ks nápoje Coca-Cola o objemu 0,5 l a se zbylým zbožím v nákupním vozíku, tedy se Sony Playstation 4, 500Gb a kávovarem zn. Espresso DeLonghi prošel pokladnou bez zaplacení a na parkovišti zboží naložil do přistaveného osobního motorového vozidla zn. VW PASSAT, rz XY, barva ČERNÁ, vin XY, a z místa odjel, čímž způsobil společnosti Globus ČR, v.o.s., celkovou škodu ve výši 22 998 Kč,
a takto jednal v době nouzového stavu, který byl vyhlášen usnesením vlády České republiky č. 957/2020 ze dne 30. 9. 2020 a následně postupně prodlužován, z důvodů ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru.“
2. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody podle §205 odst. 4 tr. zákoníku v trvání 2 let a 3 měsíců, který mu byl podle §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let.
II.
Proti tomuto rozsudku podala ministryně spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. Š. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v jeho neprospěch. S odkazem na závěry učiněné v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále také jen „rozsudek velkého senátu trestního kolegia“) uvedla, že se obviněný sice trestné činnosti dopustil „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nicméně věcná souvislost mezi touto trestnou činností a pandemickou situací okolo výskytu koronaviru SARS CoV-2 absentovala.
4. Vzhledem k tomu došlo v dané trestní věci k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti. Jednání obviněného proto mělo být právně posouzeno toliko jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a měl mu být uložen trest maximálně na dvě léta. Uložený podmíněný trest odnětí svobody je podle ní trestem zjevně excesivním, jelikož překračuje zákonnou trestní sazbu stanovenou pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
5. Ministryně spravedlnosti proto navrhla, aby Nejvyšší soud
- podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 3. 2021, sp. zn. 9 T 22/2021, byl v neprospěch obviněného J. Š. porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku,
- podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil v celém rozsahu tento pravomocný rozsudek, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a
- podle §270 odst. 1 tr. ř. jmenovanému soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
6. Ustanovený obhájce obviněného se ještě před konáním veřejného zasedání písemně ke stížnosti pro porušení zákona vyjádřil tak, že se s důvody, pro něž byla podána, ztotožnil.
7. Při veřejném zasedání u Nejvyššího soudu se státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se stížností pro porušení zákona rovněž ztotožnil, a to včetně závěrečného návrhu. Obhájce obviněného odkázal na své písemné vyjádření.
III.
8. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. ř.
9. Ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dopadá na případy, kdy pachatel spáchá trestný čin krádeže podle §205 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
10. K výkladu uvedeného zákonného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se ve své podstatě závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud v již shora zmíněném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
11. Okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby u trestného činu krádeže a jejíž naplnění zároveň znamená, že jde o zločin (§14 odst. 2, 3 tr. zákoníku), spočívá ve spáchání tohoto činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zákon zde tedy počítá s naplněním kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přísnějším postihem pachatele trestného činu krádeže ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), byť podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací , která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Přitom platí, že Parlament České republiky vyhlašuje jednak na návrh vlády stav ohrožení státu , je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické zásady (čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), a jednak válečný stav , je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Žádný jiný stav tedy sám o sobě neodůvodňuje naplnění citované kvalifikované skutkové podstaty, tedy ani nouzový stav, stav pandemické pohotovosti, stav nebezpečí nebo jinak nazvaný stav, protože ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je vázáno jen na uvedené dva stavy, které jsou přesně právně vymezeny. To ostatně vyplývá i ze srovnání s některými jinými skutkovými podstatami trestných činů, u nichž je jejich spáchání za nouzového stavu výslovně uvedeno jako znak (základní) skutkové podstaty (viz např. §247, §372, §384 tr. zákoníku). Další dva případy, které odůvodňují naplnění posuzovaného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, pak spočívají ve spáchání činu za živelní pohromy nebo za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Na rozdíl od předchozích dvou okolností není jejich výčet uzavřený (taxativní), ale formulace „za … jiné události vážně ohrožující …“ umožňuje podřadit pod zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v posledně citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost pak reagovala i vláda České republiky nejprve svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a posléze i dalšími usneseními o nouzovém stavu, resp. jeho prodlužování, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření.
12. Nejvyšší soud v návaznosti na uvedené konstatuje, že spáchal-li obviněný J. Š. trestný čin krádeže dne 19. 12. 2020, stalo se tak formálně (z hlediska časového a místního) skutečně „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Výskyt koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 totiž přetrvával v pandemickém rozsahu na území České republiky i v této době. O tom ostatně svědčí vyhlášení nouzového stavu usnesením vlády ze dne 30. 9. 2020 č. 957, publikovaným pod č. 391/2020 Sb., a jeho opakované prodlužování mj. i usnesením ze dne 10. 12. 2020 č. 1294, publikovaným pod č. 521/2020 Sb., do 23. 12. 2020. Z pravomocného rozsudku, resp. ze skutkové věty výroku o vině je ovšem patrné, že důvodnost právní kvalifikace podle tohoto přísnějšího ustanovení §205 tr. zákoníku byla shledána pouze na základě toho, že byl vyhlášen nouzový stav, když soud prvního stupně vycházel právě jen z časové, resp. i místní souvislosti spáchaného činu s vyhlášeným nouzovým stavem. Takový závěr při posouzení toho, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku však není správný, resp. není dostačující.
13. Pokud jde o nouzový stav , spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, protože ho nelze zahrnout pod stav ohrožení státu ani válečný stav, což vyplývá i z ustanovení čl. 2 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., které rozlišuje mezi stavem ohrožení státu, válečným stavem a nouzovým stavem a umožňuje jejich vyhlášení podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace tam předpokládané. Bližší podmínky pro vyhlášení nouzového stavu jsou pak vymezeny v ustanoveních čl. 5 a 6 citovaného ústavního zákona. Nouzový stav ovšem nelze v žádném případě považovat ani za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Je třeba zdůraznit, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události , kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021).
14. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
15. Viděno optikou shora popsaného závazného právního názoru je v nyní posuzované trestní věci potřeba vyvodit závěr, že učiněná skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině napadeného pravomocného rozsudku neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněného neslo jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to důvodně upozornila ministryně spravedlnosti. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že Okresní soud v Olomouci učinil nesprávné právní posouzení skutku, pokud dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
16. Nejvyšší soud proto uzavírá, že Okresní soud v Olomouci porušil zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
17. Jelikož Nejvyšší soud shledal stížnost pro porušení zákona podanou ministryní spravedlnosti důvodnou, vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 3. 2021, sp. zn. 9 T 22/2021, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) v neprospěch obviněného J. Š. Podle §269 odst. 2 tr. ř. proto zrušil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 3. 2021, sp. zn. 9 T 22/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Olomouci pak podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud ve veřejném zasedání v souladu s ustanovením §274 tr. ř.
18. Okresní soud v Olomouci je vázán právním názorem vysloveným v tomto kasačním rozhodnutí (§270 odst. 4 tr. ř.), přičemž v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 8. 2021
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu