ECLI:CZ:NS:2021:6.TZ.48.2021.1
6 Tz 48/2021-
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 31. 8. 2021 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Ivo Kouřila stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněné V. P., nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha - Ruzyně, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 9. 2020, sp. zn. 5 T 33/2020, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §271 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 9. 2020, sp. zn. 5 T 33/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněné V. P.
Rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 9. 2020, sp. zn. 5 T 33/2020, se zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Nově se rozhoduje tak, že se
obviněná
V. P. ,
nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha - Ruzyně
uznává vinnou, že
dne 5. 4. 2020, v době od 12:00 do 12:30 hodin, v Kladně, v ulici XY, v prostoru Obchodního centra XY, v hypermarketu Albert, jako zákaznice odcizila různé potraviny a drogistické zboží, konkrétně 2 plechovky nápoje Red Bull v hodnotě 36,90 Kč/ks, 1 ks sprchového gelu značky Dove 500 ml v hodnotě 129,90 Kč, 1 ks kondicioneru značky Gliss Kur 200 ml, v hodnotě 87,90 Kč, 1 ks deodorantu značky Dove invisible 150 ml v hodnotě 89,90 Kč, 1 ks osvěžovače vzduchu v hodnotě 169 Kč, 1 ks deospraye značky Adidas ready 150 ml v hodnotě 79,90 Kč, 1 sáček mleté kávy značky Dowe Egberts grand aroma 250 g v hodnotě 109,90 Kč, 1 ks nápoje Red Bull 473 ml v hodnotě 59,90 Kč, 1 ks tekutého mýdla značky Fa 250 ml v hodnotě 39,90 Kč, 1 ks spraye značky Rexona daisy power 150 ml v hodnotě 73,90 Kč, 1 ks šamponu značky Gliss Kur ultima repair v hodnotě 129,90 Kč, 4 ks donutu 56 g v hodnotě 10,90 Kč/ks a 2 ks repelentu na vlasy značky Diffusil 100 ml v hodnotě 119,90 Kč/ks, celkem tedy odcizila zboží v hodnotě 1 328 Kč, a to tím způsobem, že si zboží nejdříve dávala do nákupního košíku, po přemístění se do chodbičky, kam nedosahuje kamerový systém, část zboží si vložila do dámské červené kabelky, část si uložila pod oblečení a část do dětského kočárku, následně prošla bez uhrazení pokladní zónou, za kterou byla zadržena členem ostrahy hypermarketu, odcizené zboží vydala a toto bylo nepoškozené navráceno do prodeje, a takto jednala ke škodě majitele odcizených věcí, společnosti Albert Česká republika s. r. o., se sídlem Radlická 520/117, Praha 5,
a uvedeného jednání se dopustila přesto, že byla trestním příkazem Okresního soudu v Kladně ze dne 24. 6. 2019, sp. zn. 3 T 90/2019, který nabyl právní moci dne 9. 11. 2019, odsouzena za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 14 měsíců, a dále byla rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 2 T 220/2019, který nabyl právní moci téhož dne, odsouzena mimo jiné za přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou,
tedy
přisvojila si cizí věc tím, že se jí zmocnila a byla za takový čin v posledních třech letech odsouzena,
čímž spáchala
přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, a
odsuzuje se
podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců.
Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou .
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 9. 2020, sp. zn. 5 T 33/2020, jenž nabyl právní moci téhož dne (dále také jen „pravomocný rozsudek“), byla obviněná V. P. (dále také jen „obviněná“) uznána vinnou zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustila tím, že
„dne 5. 4. 2020, v době od 12:00 do 12:30 hodin, v Kladně, v ulici XY, v prostoru Obchodního centra XY, v hypermarketu Albert, jako zákaznice, odcizila různé potraviny a drogistické zboží, konkrétně 2 plechovky nápoje Red Bull, v hodnotě 36,90 Kč/ks, 1 ks sprchového gelu, značky Dove, 500 ml, v hodnotě 129,90 Kč, 1 ks kondicioneru, značky Gliss Kur, 200 ml, v hodnotě 87,90 Kč, 1 ks deodorantu značky Dove invisible, 150 ml, v hodnotě 89,90 Kč, 1 ks osvěžovače vzduchu v hodnotě 169 Kč, 1 ks deospraye značky Adiddas ready, 150 ml, v hodnotě 79,90 Kč, 1 sáček mleté kávy, značky Dowe Egberts grand aroma, 250 gr., v hodnotě 109,90 Kč, 1 ks nápoje Red Bull, 473 ml, v hodnotě 59,90 Kč, 1 ks tekutého mýdla značky Fa, 250 ml, v hodnotě 39,90 Kč, 1 ks spraye, značky Rexona daisy power, 150 ml, v hodnotě 73,90 Kč, 1 ks šamponu značky Gliss Kur ultima repair, v hodnotě 129,90 Kč, 4 ks donutu, 56 gr., v hodnotě 10,90 Kč/ks a 2 ks repelentu na vlasy, značky Diffusil, 100 ml, v hodnotě 119,90 Kč/ks, celkem tedy odcizila zboží v hodnotě 1.328 Kč, a to tím způsobem, že si zboží nejdříve dávala do nákupního košíku, po přemístění se do chodbičky, kam nedosahuje kamerový systém, část zboží si vložila do dámské červené kabelky, část si uložila pod oblečení a část do dětského kočárku, následně prošla bez uhrazení pokladní zónou, za kterou byla zadržena členem ostrahy hypermarketu, odcizené zboží vydala a toto bylo nepoškozené navráceno do prodeje, a takto jednala ke škodě majitele odcizených věcí, společnosti Albert Česká republika s. r. o., se sídlem Radlická 520/117, Praha 5,
a takového jednání se dopustila, přestože byla odsouzena trestním příkazem Okresního soudu v Kladně, pod č. j.: 3 T 90/2019, dne 24. 6. 2019, který nabyl právní moci dne 9. 11. 2019, za spáchání přečinu krádeže dle §205 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 14 měsíců, a také přestože byla odsouzena rozsudkem Okresního soudu v Kladně, pod č. j.: 2 T 220/2019, dne 10. 3. 2020, který nabyl právní moci téhož dne, za spáchání mimo jiné přečinu krádeže dle §205 odst. 2 trestního zákoníku, k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, se zařazením do věznice s ostrahou,
a dále se výše uvedeného jednání dopustila v době nouzovéh o stavu, vyhlášeného dne 12. 3. 2020 usnesením vlády České republiky č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., kterým vláda,
v souladu s čl. 5 a 6 Ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky nouzový stav.“
2. Za to byla podle §205 odst. 4 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, pro jehož výkon byla podle §56 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou.
II.
Proti tomuto rozsudku podala ministryně spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné V. P. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch jmenované obviněné. S odkazem na závěry učiněné v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále také jen „rozsudek velkého senátu trestního kolegia“), uvedla, že v předmětné věci se obviněná sice trestné činnosti dopustila „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nicméně věcná souvislost mezi touto trestnou činností a pandemickou situací okolo výskytu koronaviru SARS CoV-2 absentovala.
4. Vzhledem k tomu došlo v dané trestní věci k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti. Jednání obviněné proto mělo být podle ministryně spravedlnosti právně posouzeno toliko jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Uložený podmíněný trest odnětí svobody je podle ní trestem zjevně excesivním, když jednání bylo nesprávně posouzeno i podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a trest tak byl ukládán podle §205 odst. 4 tr. zákoníku.
5. Ministryně spravedlnosti proto navrhla, aby Nejvyšší soud
- podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 9. 2020, sp. zn. 5 T 33/2020, byl v neprospěch obviněné V. P. porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku,
- podle 269 odst. 2 tr. ř. zrušil v celém rozsahu tento pravomocný rozsudek, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a
- podle §270 odst. 1 tr. ř. jmenovanému soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
6. Při veřejném zasedání u Nejvyššího soudu se státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ztotožnil se stížností pro porušení zákona a navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl podle §271 odst. 1 tr. ř. tak, že se obviněná uznává vinnou přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a ukládá se jí trest ve výměře při polovině trestní sazby. Obhájce, resp. obhájkyně obviněné se se stížností pro porušení zákona ztotožnila s tím, že jednání obviněné je možno kvalifikovat maximálně podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Vyjádřila rovněž svůj souhlas s meritorním rozhodnutím Nejvyššího soudu.
III.
7. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení tomuto rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona je důvodná.
8. Ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dopadá na případy, kdy pachatel trestný čin krádeže podle §205 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku spáchá za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
9. K výkladu uvedeného zákonného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se ve své podstatě závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud v již shora citovaném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
10. Okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby u trestného činu krádeže a jejíž naplnění zároveň znamená, že jde o zločin (§14 odst. 2, 3 tr. zákoníku), spočívá ve spáchání tohoto činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zákon zde tedy počítá s naplněním kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přísnějším postihem pachatele trestného činu krádeže ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), byť podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací , která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Přitom platí, že Parlament České republiky vyhlašuje jednak na návrh vlády stav ohrožení státu , je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické zásady (čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), a jednak válečný stav , je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Žádný jiný stav tedy sám o sobě neodůvodňuje naplnění citované kvalifikované skutkové podstaty, tedy ani nouzový stav, stav pandemické pohotovosti, stav nebezpečí nebo jinak nazvaný stav, protože ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je vázáno jen na uvedené dva stavy, které jsou přesně právně vymezeny. To ostatně vyplývá i ze srovnání s některými jinými skutkovými podstatami trestných činů, u nichž je jejich spáchání za nouzového stavu výslovně uvedeno jako znak (základní) skutkové podstaty (viz např. §247, §372, §384 tr. zákoníku). Další dva případy, které odůvodňují naplnění posuzovaného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, pak spočívají ve spáchání činu za živelní pohromy nebo za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Na rozdíl od předchozích dvou okolností není jejich výčet uzavřený (taxativní), ale formulace „za … jiné události vážně ohrožující …“ umožňuje podřadit pod zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v posledně citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost pak reagovala i vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření.
11. Nejvyšší soud v návaznosti na to konstatuje, že spáchala-li obviněná V. P. trestný čin krádeže dne 5. 4. 2020, stalo se tak formálně (z hlediska časového a místního) skutečně „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Z pravomocného rozsudku, resp. ze skutkové věty výroku o vině je ovšem patrné, že důvodnost právní kvalifikace podle tohoto přísnějšího ustanovení §205 tr. zákoníku byla shledána pouze na základě toho, že byl vyhlášen nouzový stav, když soud prvního stupně vycházel právě jen z časové, resp. i místní souvislosti spáchaného činu s vyhlášeným nouzovým stavem. Takový závěr při posouzení toho, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku však není správný.
12. Pokud jde o nouzový stav , spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, protože ho nelze zahrnout pod stav ohrožení státu ani válečný stav, což vyplývá i z ustanovení čl. 2 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., které rozlišuje mezi stavem ohrožení státu, válečným stavem a nouzovým stavem a umožňuje jejich vyhlášení podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace tam předpokládané. Bližší podmínky pro vyhlášení nouzového stavu jsou pak vymezeny v ustanoveních čl. 5 a 6 citovaného ústavního zákona. Nouzový stav ovšem nelze v žádném případě považovat ani za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Je třeba zdůraznit, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události , kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021).
13. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
14. Viděno optikou shora popsaného závazného právního názoru je proto v nyní posuzované trestní věci potřeba vyvodit závěr, že učiněná skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině napadeného pravomocného rozsudku neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněné neslo jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to důvodně upozornila ministryně spravedlnosti. S přihlédnutím ke způsobu provedení činu a k tomu, že obviněná odcizila obyčejné předměty denní spotřeby (potraviny a drogistické zboží), přičemž vzápětí byla zadržena, je namístě učinit závěr, že žádná věcná souvislost mezi jednáním obviněné a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, odvíjející se od výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu, dána není. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že Okresní soud v Kladně učinil nesprávné právní posouzení skutku, pokud dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
15. Nejvyšší soud proto uzavírá, že Okresní soud v Kladně porušil zákon v neprospěch obviněné v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
16. Jelikož Nejvyšší soud shledal stížnost pro porušení zákona podanou ministryní spravedlnosti důvodnou, vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 9. 2020, sp. zn. 5 T 33/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněné V. P. Podle §269 odst. 2 tr. ř. proto zrušil rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 9. 2020, sp. zn. 5 T 33/2020, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
17. Nejvyšší soud pak na podkladě skutkových zjištění učiněných Okresním soudem v Kladně ve věci rozhodl podle §271 tr. ř., protože mohl sám odstranit vadu v právním posouzení skutku.
18. Po dílčím doplnění dokazování spočívajícím v ověření právního stavu týkajícího se dosavadních pravomocných odsouzení obviněné na podkladě aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů rozhodl způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Při popisu skutku převzal skutková zjištění vyjádřená v rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 9. 2020, sp. zn. 5 T 33/2020, z nichž vypustil pro právní posouzení nevýznamnou skutečnost, že obviněná spáchala čin za situace, kdy byl na území České republiky vyhlášen nouzový stav. Takto zjištěný skutkový děj pak kvalifikoval jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. V tomto směru není třeba, vzhledem k absenci jakýchkoli pochybností, rozvádět podrobnější úvahy a postačí konstatovat, že obviněná si přisvojila cizí věc (i) tím, že se jí (jich) zmocnila a byla za takový čin v posledních třech letech odsouzena, přičemž takto jednala úmyslně ve smyslu §15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
19. Pokud jde o trest, bylo třeba přihlédnout k tomu, že se v případě obviněné jedná o osobu se zjevnými sklony k soustavnému páchání (zejména) majetkové trestné činnosti. Z hlediska dosavadního způsobu života obviněné je třeba konstatovat, že v minulosti byla vícekrát odsouzena převážně pro činnost tohoto charakteru (trestné činy krádeže podle §247 tr. zák.). Byť se z podstatné části (s výjimkou posledních odsouzení, jež jsou popsána shora ve výroku tohoto rozhodnutí) jedná o odsouzení staršího data, navíc se stran nich na obviněnou hledí, jako by odsouzena nebyla, nelze od nich při hodnocení její osoby zcela odhlížet. Není totiž vyloučeno, aby soud přihlédl k tomu, že pachatel v minulosti spáchal trestný čin, má-li tato skutečnost materiální význam. Jestliže pachatel už v minulosti spáchal trestný čin, může soud po zhodnocení konkrétních okolností dřívějšího a nyní posuzovaného trestného činu a z jejich vztahu vyvodit příslušné závěry, pokud jde o postoj pachatele ke společenským hodnotám chráněným trestním zákoníkem, zda pachatel má sklony k páchání trestné činnosti nebo zda spáchání trestných činů je v jinak řádném životě pachatele jen náhodné, jaký je stupeň a povaha mravního narušení pachatele, jaká je možnost jeho nápravy apod. (viz Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. §1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 571). Dále je třeba uvést, že pokud jde o poslední (shora citovaná) odsouzení, platí sice, že k nim jako k okolnosti, která je zákonným znakem trestného činu, nelze přihlédnout jako k okolnosti přitěžující (viz §39 odst. 5 tr. zákoníku), to nicméně neznamená, že by měla být při úvahách o trestu zcela pominuta. Zásada vyjádřená v §39 odst. 5 tr. zákoníku nebrání tomu, aby při ukládání trestu v rámci zákonné trestní sazby nebylo přihlédnuto k intenzitě , s jakou je v konkrétním případě naplněn určitý zákonný znak trestného činu (srov. rozhodnutí č. 45/1972-I. Sb. rozh. tr.). Není totiž přípustné zaměňovat existenci zákonného znaku s jeho intenzitou , proto též není možné zaměňovat „zavinění“ s „mírou zavinění“, „škodu“ s „výší této škody“ apod. Polehčujícími nebo přitěžujícími okolnostmi tedy mohou být kvantitativní znaky vyjadřující míru zavinění, intenzitu trestného jednání a tím způsobeného následku apod. (viz Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. §1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 528, 529). Z tohoto hlediska je třeba připomenout, že v posuzovaném případě byl znak zpětnosti naplněn hned dvěma odsouzeními [pro trestný čin krádeže spáchaný, pokud jde o odcizení cizích věcí, téměř totožným způsobem, navíc s vyšší mírou zavinění – v přímém úmyslu podle §15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku]. Hodnotit je nutno i tu skutečnost, že nyní souzený skutek obviněná spáchala velmi krátce po druhém z uvedených odsouzení (opět, co do způsobu odcizení, takřka totožně), s vědomím toho, že má již uložený a bude muset vykonat nepodmíněný trest odnětí svobody, a nadto mj. v přítomnosti jedné ze svých nezletilých dcer. Po zvážení rozvedených okolností Nejvyšší soud konstatuje, že ve smyslu §55 odst. 2 tr. zákoníku by uložení jiného trestu než nepodmíněného trestu odnětí svobody vzhledem k osobě obviněné zjevně nevedlo k tomu, aby vedla řádný život.
20. Na druhou stranu bylo třeba zohlednit zejména to, že se v daném případě jednalo o prostou krádež s nízkou škodou 1 328 Kč. K páchání této trestné činnosti se obviněná uchýlila podle jejího tvrzení z důvodu obstarání si finančních prostředků především na výživu pro svoje děti. K činu se doznala [§41 písm. l) tr. zákoníku], byť za situace, kdy byla na místě činu zadržena s odcizeným zbožím, které také bezprostředně po činu vydala, a nad spácháním činu vyjádřila lítost.
21. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že odpovídajícím trestem je trest odnětí svobody, ukládaný jako nepodmíněný, a to ve výměře 12 měsíců, tedy o 12 měsíců kratší, než jí byl v této věci uložen nyní zrušeným rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 9. 2020, sp. zn. 5 T 33/2020. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku pak Nejvyšší soud zařadil obviněnou pro výkon tohoto trestu do věznice s ostrahou.
22. Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud ve veřejném zasedání v souladu s ustanovením §274 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 8. 2021
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu