ECLI:CZ:NS:2021:6.TZ.64.2021.3
sp. zn. 6 Tz 64/2021- 546
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 5. 10. 2021 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Ivo Kouřila stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného J. R., nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2020, sp. zn. 9 To 279/2020, a rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. 9. 2020, sp. zn. 3 T 96/2020, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2020, sp. zn. 9 To 279/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. R. v ustanovení §256 tr. ř. a v řízení předcházejícím rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. 9. 2020, sp. zn. 3 T 96/2020, v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2020, sp. zn. 9 To 279/2020, a rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. 9. 2020, sp. zn. 3 T 96/2020, se zrušují. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Kolíně se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. 9. 2020, sp. zn. 3 T 96/2020, byl obviněný J. R. (dále také jen „obviněný“) uznán vinným dvěma zločiny krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jichž se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že
„I. dne 14. 4. 2020, v době od 17:14 hodin do 17:27 hodin, v XY, v ulici XY č. p. XY, v prodejně Penny Market, odcizil z volného výběru láhev vodky označené Arktická jemná 30%, o objemu 0,5 l, v hodnotě 99,90Kč, kterou vzal z prodejního stojanu, uschoval pod oblečení, které měl na sobě, a prošel s ní pokladním prostorem, kde uschovanou láhev záměrně nezaplatil, takto jednal ke škodě společnosti Penny Market, s. r. o., IČO: 64945880, se sídlem Počernická č. p. 257, 250 73, Radonice, které byla odcizená láhev vodky následně vrácena,
a tohoto jednání se dopustil i přesto, že věděl, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně ze dne 18. 6. 2019, č. j. 1 T 23/2019 -93, který nabyl právní moci dne 3. 7. 2019, odsouzen za přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců,
a dále se tohoto jednání dopustil i přesto, že věděl, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně ze dne 31. 10. 2019, č. j. 3 T 126/2019-33, který nabyl právní moci dne 19. 11. 2019, odsouzen za přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku ke společnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 240 hodin, který dosud nevykonal,
a dále se tohoto jednání dopustil i přesto, že věděl, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně ze dne 11. 12. 2019, č. j. 4 T 102/2019-79, který nabyl právní moci dne 20. 12. 2019, odsouzen mimo jiné za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon byl za současně vysloveného dohledu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců,
a tohoto jednání se dále dopustil v době nouzového stavu vyhlášeného v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, usnesením Vlády České republiky ze dne 12. 3. 2020 č. 194, o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky na dobu od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů, které bylo vyhlášeno pod č. 69/2020 Sb., přičemž podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, byl tento nouzový stav prodloužen do 30. 4. 2020, a to na základě souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky uděleného jejím usnesením ze dne 7. 4. 2020, č. 1012, usnesením Vlády České republiky ze dne 9. 4. 2020 č. 396, o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS CoV-2, které bylo vyhlášeno pod č. 156/2020 Sb., takto jednal za situace, kdy byl na celém území České republiky prokázán výskyt vysoce nakažlivého nového koronaviru SARS CoV-2, způsobující onemocnění COVID-19, v důsledku nastalé epidemie viru SARS CoV-2 bylo tak ve značném rozsahu a vážně ohroženo nejenom zdraví obyvatel, ale i jejich život,
II. dne 2. 5. 2020, v době od 17:28 hodin do 17:34 hodin, v ulici XY č. p. XY, v Obchodním centru XY, v prodejně BILLA, odcizil z volného výběru láhev vodky označené Vodka Cz (Pražská vodka), o objemu 0,5 l, v hodnotě 169,90 Kč, kterou vzal z prodejního stojanu, uschoval pod oblečení, které měl na sobě, a prošel s ní pokladním prostorem, kde uschovanou láhev záměrně nezaplatil, takto jednal ke škodě společnosti BILLA, spol. s r.o., IČO 00685976, se sídlem Modletice č. p. 67, 251 01, Říčany, které byla odcizená láhev vodky následně vrácena,
a tohoto jednání se dopustil i přesto, že věděl, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně ze dne 18. 6. 2019, č. j. 1 T 23/2019 -93, který nabyl právní moci dne 3. 7. 2019, odsouzen za přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců,
a dále se tohoto jednání dopustil i přesto, že věděl, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně ze dne 31. 10. 2019, č. j. 3 T 126/2019-33, který nabyl právní moci dne 19. 11. 2019, odsouzen za přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku ke společnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 240 hodin, který dosud nevykonal,
a dále se tohoto jednání dopustil i přesto, že věděl, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně ze dne 11. 12. 2019, č. j. 4 T 102/2019-79, který nabyl právní moci dne 20. 12. 2019, odsouzen mimo jiné za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon byl za současně vysloveného dohledu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců,
a tohoto jednání se dále dopustil v době nouzového stavu vyhlášeného v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, usnesením Vlády České republiky ze dne 12. 3. 2020 č. 194, o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky na dobu od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů, které bylo vyhlášeno pod č. 69/2020 Sb., přičemž podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, byl tento nouzový stav prodloužen do 30. 4. 2020, a to na základě souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky uděleného jejím usnesením ze dne 7. 4. 2020, č. 1012, usnesením Vlády České republiky ze dne 9. 4. 2020 č. 396, o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS Cov-2, které bylo vyhlášeno pod č. 156/2020 Sb., a dále byl tento nouzový stav podle č. l. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, prodloužen do 17. 5. 2020, a to na základě souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky uděleného jejím usnesením ze dne 28. 4. 2020, č. 1105, usnesením Vlády České republiky ze dne 30. 4. 2020 č. 485, o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií SARS CoV-2, které bylo vyhlášeno pod č. 219/2020 Sb., takto jednal za situace, kdy byl na celém území České republiky prokázán výskyt vysoce nakažlivého nového koronaviru SARS CoV-2, způsobující onemocnění COVID-19, v důsledku nastalé epidemie viru SARS CoV-2 bylo tak ve značném rozsahu a vážně ohroženo nejenom zdraví obyvatel, ale i jejich život.“
2. Za to byl podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
3. Odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2020, sp. zn. 9 To 279/2020, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
II.
Proti tomuto usnesení soudu druhého stupně a jemu předcházejícímu rozsudku soudu prvního stupně podala ministryně spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného. S odkazem na závěry učiněné v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále také jen „rozsudek velkého senátu trestního kolegia“), uvedla, že v předmětné věci se obviněný sice trestné činnosti dopustil za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí absentovala. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu, nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
5. Vzhledem k tomu došlo v dané trestní věci k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti předmětných činů s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného proto mělo být právně posouzeno toliko jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je pak uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců trestem zjevně excesivním, a to právě proto, že jednání bylo nesprávně posouzeno i podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a trest tak byl ukládán podle §205 odst. 4 tr. zákoníku.
6. Ministryně spravedlnosti proto navrhla, aby Nejvyšší soud
- podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. 9. 2020, č. j. 3 T 96/2020-431, a usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2020, sp. zn. 9 To 279/2020, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku,
- podle 269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. 9. 2020, č. j. 3 T 96/2020-431, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2020, sp. zn. 9 To 279/2020, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,
- podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Kolíně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.,
- podle §275 odst. 4 tr. ř. nařídil přerušení výkonu trestu z napadeného rozhodnutí.
7. Při veřejném zasedání u Nejvyššího soudu se státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se stížností pro porušení zákona zásadně ztotožnil. Poznamenal ovšem, že jí není reflektována ta skutečnost, že ve věci rozhodoval ve druhém stupni Krajský soud v Praze, který nesprávně zamítl odvolání obviněného. Navrhl proto, aby bylo rozhodnuto, jak uvedeno v závěrečném návrhu stížnosti pro porušení zákona s upřesněním, že by mělo být vysloveno porušení zákona v neprospěch obviněného též v ustanovení §256 tr. ř. Obhájce obviněného se plně ztotožnil se stížností pro porušení zákona, přičemž se připojil k návrhu státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Obviněný vyjádřil lítost nad spácháním předmětné trestné činnosti s tím, že nechtěl nikomu ublížit, byl ve složité životní situaci.
III.
8. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení těmto rozhodnutím předcházející, a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona je důvodná.
9. Ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dopadá na případy, kdy pachatel trestný čin krádeže podle §205 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku spáchá za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
10. K výkladu uvedeného zákonného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se ve své podstatě závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud v již shora zmíněném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
11. Okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby u trestného činu krádeže a jejíž naplnění zároveň znamená, že jde o zločin (§14 odst. 2, 3 tr. zákoníku), spočívá ve spáchání tohoto činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zákon zde tedy počítá s naplněním kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přísnějším postihem pachatele trestného činu krádeže ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), byť podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací , která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Přitom platí, že Parlament České republiky vyhlašuje jednak na návrh vlády stav ohrožení státu , je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické zásady (čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), a jednak válečný stav , je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Žádný jiný stav tedy sám o sobě neodůvodňuje naplnění citované kvalifikované skutkové podstaty, tedy ani nouzový stav, stav pandemické pohotovosti, stav nebezpečí nebo jinak nazvaný stav, protože ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je vázáno jen na uvedené dva stavy, které jsou přesně právně vymezeny. To ostatně vyplývá i ze srovnání s některými jinými skutkovými podstatami trestných činů, u nichž je jejich spáchání za nouzového stavu výslovně uvedeno jako znak (základní) skutkové podstaty (viz např. §247, §372, §384 tr. zákoníku). Další dva případy, které odůvodňují naplnění posuzovaného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, pak spočívají ve spáchání činu za živelní pohromy nebo za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Na rozdíl od předchozích dvou okolností není jejich výčet uzavřený (taxativní), ale formulace „za … jiné události vážně ohrožující …“ umožňuje podřadit pod zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v posledně citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění Covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost pak reagovala i vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, následně i dalšími usneseními, jimiž tento nouzový stav prodlužovala, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření.
12. Nejvyšší soud v návaznosti na to konstatuje, že spáchal-li obviněný trestné činy krádeže dne 14. 4. 2020 a dne 2. 5. 2020 v Kolíně, stalo se tak formálně (z hlediska časového a místního) skutečně „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Z rozsudku soudu prvního stupně, resp. ze skutkové věty výroku o vině, je ovšem patrné, že důvodnost právní kvalifikace podle tohoto přísnějšího ustanovení §205 tr. zákoníku byla shledána nejen na základě toho, že obviněný takto jednal za situace, kdy byl na celém území České republiky prokázán výskyt vysoce nakažlivého nového koronaviru SARS CoV-2, způsobujícího onemocnění COVID-19, a v důsledku nastalé epidemie viru SARS CoV-2 bylo tak ve značném rozsahu a vážně ohroženo nejenom zdraví obyvatel, ale také jejich život, nýbrž i proto, že tak činil v době nouzového stavu vyhlášeného Vládou České republiky (viz shora). Soud prvního stupně tak vycházel právě z časové, resp. i místní souvislosti spáchaného činu s výskytem koronaviru SARS CoV-2, způsobujícího onemocnění COVID-19, a vyhlášeným nouzovým stavem. Takový závěr při posouzení toho, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku však není správný, resp. dostatečný.
13. Pokud jde o nouzový stav , spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, protože ho nelze zahrnout pod stav ohrožení státu ani válečný stav, což vyplývá i z ustanovení čl. 2 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., které rozlišuje mezi stavem ohrožení státu, válečným stavem a nouzovým stavem a umožňuje jejich vyhlášení podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace tam předpokládané. Bližší podmínky pro vyhlášení nouzového stavu jsou pak vymezeny v ustanoveních čl. 5 a 6 citovaného ústavního zákona. Nouzový stav ovšem nelze v žádném případě považovat ani za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Je třeba zdůraznit, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění Covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události , kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021).
14. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
15. Viděno optikou shora popsaného závazného právního názoru je proto v nyní posuzované trestní věci potřeba vyvodit závěr, že učiněná skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině napadeného prvostupňového rozsudku neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněného neslo jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to důvodně upozornila ministryně spravedlnosti. S přihlédnutím ke způsobu provedení činu a k tomu, že obviněný odcizil obyčejné spotřební zboží (přičemž bez významu není ani skutečnost, že vzápětí byl zadržen), je namístě učinit závěr, že žádná věcná souvislost mezi jeho jednáním a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, odvíjející se od výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu, dána není. Okresní soud v Kolíně tedy zjištěné skutky nesprávně právně kvalifikoval, pokud v obou případech dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti těchto činů s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Pochybení se pak dopustil i Krajský soud v Praze jako soud odvolací, pokud se s právními závěry soudu prvního stupně ztotožnil a (především) vzhledem k tomu důvodné odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl.
16. Nejvyšší soud proto uzavírá, že Krajský soud v Praze porušil zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §256 tr. ř. a Okresní soud v Kolíně v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
17. Jelikož Nejvyšší soud shledal stížnost pro porušení zákona podanou ministryní spravedlnosti důvodnou, vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2020, sp. zn. 9 To 279/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. R. v ustanovení §256 tr. ř. a v řízení předcházejícím rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. 9. 2020, sp. zn. 3 T 96/2020, v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Podle §269 odst. 2 tr. ř. proto zrušil citované usnesení i rozsudek, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Kolíně pak podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Shledal totiž vhodným a účelným (i v zájmu obviněného), aby ve věci opětovně rozhodl soud prvního stupně. Ten tak bude povinen znovu rozhodnout o vině obviněného a trestu. Přitom bude vázán právním názorem, který v tomto rozhodnutí vyslovil Nejvyšší soud (§270 odst. 4 tr. ř.).
18. Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud ve veřejném zasedání v souladu s ustanovením §274 tr. ř.
19. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že o návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu uloženého obviněnému shora citovanými rozhodnutími rozhodl usnesením ze dne 21. 9. 2021, sp. zn. 6 Tz 64/2021, jímž tomuto návrhu vyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 10. 2021
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu