ECLI:CZ:NS:2021:6.TZ.80.2021.2
2
7
sp. zn. 6 Tz 80/2021- 262
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. 10. 2021 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Ivo Kouřila stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného P. J., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 4 T 65/2020, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 11. 2020, sp. zn. 8 To 285/2020, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 11. 2020, sp. zn. 8 To 285/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. J. v ustanovení §256 tr. ř. a v řízení předcházejícím rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 4 T 65/2020, v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 11. 2020, sp. zn. 8 To 285/2020, a rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 4 T 65/2020, se zrušují. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 4 T 52/2019, ve výroku o upuštění od uložení souhrnného trestu ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 4 T 65/2020.
Okresnímu soudu v Chebu se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 4 T 65/2020, byl obviněný P. J. (dále jen „obviněný“) uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že
„ v době kolem 18:50 hodin dne 8. dubna 2020 v Chebu, okres týž, XY č. XY, v prodejně Penny Market odcizil z regálu kosmetiku, konkrétně:
- 1 kus ELSEVE FULL RESIST posilující šampon, o objemu 250 ml v hodnotě 49,90 Kč,
- 1 kus Nivea Men Sensitive, o objemu 250 ml v hodnotě 44,90 Kč,
- 1 kus Rexona Men Combat 2 v 1, o objemu 250 ml v hodnotě 44,90 Kč,
- a 1 kus Nivea activ clean, o objemu 250 ml v hodnotě 49,90 Kč,
tyto věci následně uložil do svého batohu a takto v úmyslu za zboží nezaplatit prošel pokladní zónou prodejny, aniž by zde toto zboží předložil a zaplatil, přičemž za pokladnou byl kontrolován pracovníkem ostrahy, kterému odcizené věci předložil, čímž poškozené společnosti Penny Market, s.r.o., IČ 64945880, se sídlem Radonice, Počernická čp. 257, způsobil škodu v celkové výši 190 Kč
a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 31. 1. 2019 sp. zn. 2 T 144/2018, který nabyl právní moci dne 7. 3. 2019, za přečin krádeže podle §205 odst. 2 trestního zákoníku, spáchaný ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 trestního zákoníku, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, který dosud nevykonal
a uvedeného jednání se dopustil v době, ve které byl na základě usnesení vlády České republiky č. 194 ze dne 12. 3. 2020 v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 nouzový stav.“
2. Za to byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let nepodmíněně, pro jehož výkon byl zařazen podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 19. 11. 2020, sp. zn. 8 To 285/2020, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
II.
Proti tomuto usnesení soudu druhého stupně a jemu předcházejícímu rozsudku soudu prvního stupně podala ministryně spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného.
5. Uvedla, že podle rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, je možnost právního posouzení krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny, jako zločinů v důsledku naplnění zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a jejich postižení podstatně přísnějším trestem podmíněna existencí určité věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. O takový vztah se jedná zejména tehdy, usnadnila–li zmíněná událost pachateli spáchání trestného činu či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události. Ke stejnému závěru dospěl i Ústavní soud v nálezu z 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
6. V předmětné věci se obviněný sice dopustil trestné činnosti dne 8. 4. 2020 za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v době výskytu koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí absentovala. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti nelze dospět k závěru, že by k ní obviněný pandemické situace využil či zneužil nebo že by mu existující omezení či opatření její spáchání umožnila nebo usnadnila. Stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
7. Vzhledem k tomu došlo v dané trestní věci k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti předmětných činů s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného mělo být právně posouzeno toliko jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je pak uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců trestem zjevně excesivním, a to právě proto, že jednání bylo nesprávně posouzeno i podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a trest tak byl ukládán podle §205 odst. 4 tr. zákoníku.
8. Ministryně spravedlnosti proto navrhla, aby Nejvyšší soud
- podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 11. 2020, č. j. 8 To 285/2020-192, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. J. v ustanovení §256 tr. ř. a rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 7. 2020, č. j. 4 T 65/2020-145, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku,
- podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil v celém rozsahu citované usnesení Krajského soudu v Plzni, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a současně zrušil i jmenovaný předcházející rozsudek Okresního soudu v Chebu a
- podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu Chebu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
9. Při veřejném zasedání u Nejvyššího soudu se státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství se stížností pro porušení zákona ztotožnila a učinila v zásadě shodný návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu s upřesněním, že po vyslovení porušení zákona napadenými rozhodnutími v neprospěch obviněného a po jejich zrušení by měla být věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Obhájce obviněného se ztotožnil se stížností pro porušení zákona a připojil se k návrhu státní zástupkyně.
III.
10. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení těmto rozhodnutím předcházející, a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona je důvodná.
11. Ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dopadá na případy, kdy pachatel trestný čin krádeže podle §205 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku spáchá za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
12. K výkladu uvedeného zákonného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se ve své podstatě závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud v již shora zmíněném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
13. Okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby u trestného činu krádeže a jejíž naplnění zároveň znamená, že jde o zločin (§14 odst. 2, 3 tr. zákoníku), spočívá ve spáchání tohoto činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zákon zde tedy počítá s naplněním kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přísnějším postihem pachatele trestného činu krádeže ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), byť podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací , která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Přitom platí, že Parlament České republiky vyhlašuje jednak na návrh vlády stav ohrožení státu , je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické zásady (čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), a jednak válečný stav , je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Žádný jiný stav tedy sám o sobě neodůvodňuje naplnění citované kvalifikované skutkové podstaty, tedy ani nouzový stav, stav pandemické pohotovosti, stav nebezpečí nebo jinak nazvaný stav, protože ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je vázáno jen na uvedené dva stavy, které jsou přesně právně vymezeny. To ostatně vyplývá i ze srovnání s některými jinými skutkovými podstatami trestných činů, u nichž je jejich spáchání za nouzového stavu výslovně uvedeno jako znak (základní) skutkové podstaty (viz např. §247, §372, §384 tr. zákoníku). Další dva případy, které odůvodňují naplnění posuzovaného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, pak spočívají ve spáchání činu za živelní pohromy nebo za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Na rozdíl od předchozích dvou okolností není jejich výčet uzavřený (taxativní), ale formulace „za … jiné události vážně ohrožující …“ umožňuje podřadit pod zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v posledně citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost pak reagovala i vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření.
14. Z rozsudku soudu prvního stupně, resp. ze skutkové věty výroku o vině, je patrné, že důvodnost právní kvalifikace podle tohoto přísnějšího ustanovení §205 tr. zákoníku byla shledána na základě toho, že obviněný se popsaného činu dopustil v době, ve které byl vyhlášen pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 nouzový stav, což bylo (podle právní věty) považováno za událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí nebo majetek.
15. Pokud jde o nouzový stav , spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, protože ho nelze zahrnout pod stav ohrožení státu ani válečný stav, což vyplývá i z ustanovení čl. 2 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., které rozlišuje mezi stavem ohrožení státu, válečným stavem a nouzovým stavem a umožňuje jejich vyhlášení podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace tam předpokládané. Bližší podmínky pro vyhlášení nouzového stavu jsou pak vymezeny v ustanoveních čl. 5 a 6 citovaného ústavního zákona. Nouzový stav ovšem nelze v žádném případě považovat ani za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Je třeba zdůraznit, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události , kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021).
16. V daných souvislostech je třeba zmínit, že odvolací soud zmíněný závěr soudu prvního stupně korigoval, když učinil závěr, že událostí, jež vážně ohrožovala život a zdraví lidí, byl výskyt koronaviru (SARS-CoV-2) způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu. V návaznosti na zjištění, že obviněný se dopustil popsaného činu v době, kdy v České republice došlo k uvedené události, dovodil, že tato okolnost je podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku důvodem, pro který se na trestný čin krádeže použije přísnější trestní sazba, a dodal, že údaj o nouzovém stavu v popisu předmětného trestného činu není chybný, nýbrž pouze nadbytečný. Svůj závěr o správnosti právní kvalifikace užité soudem prvního stupně tak založil na časové (a místní) souvislosti spáchaného činu s událostí vážně ohrožující život a zdraví lidí.
17. Takový závěr při posouzení toho, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, však není dostatečný.
18. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je totiž třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
19. Viděno optikou shora popsaného závazného právního názoru je v nyní posuzované trestní věci potřeba vyvodit závěr, že učiněná skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině prvostupňového rozsudku potvrzeného usnesením odvolacího soudu (a ostatně ani skutečnosti rozvedené v odůvodnění tohoto usnesení) neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněného neslo jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to důvodně upozornila ministryně spravedlnosti. S přihlédnutím ke způsobu provedení činu a k tomu, že obviněný odcizil obyčejné zboží běžné spotřeby (přičemž bez významu není ani skutečnost, že vzápětí byl za pokladnou kontrolován pracovníkem ostrahy, který odhalil jeho čin při běžném výkonu služby a kterému odcizené věci vydal), je namístě učinit závěr, že žádná věcná souvislost mezi jeho jednáním a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, odvíjející se od výskytu koronaviru, označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, dána není. Nalézací soud tedy zjištěný skutek nesprávně právně kvalifikoval, pokud dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Pochybení se pak dopustil i soud odvolací, pokud se s tímto právním závěrem soudu prvního stupně ztotožnil a (především) vzhledem k tomu důvodné odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl.
20. Nejvyšší soud proto uzavírá, že svým rozhodnutím Krajský soud v Plzni porušil zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §256 tr. ř. a Okresní soud v Chebu pak v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
21. Jelikož Nejvyšší soud shledal stížnost pro porušení zákona podanou ministryní spravedlnosti důvodnou, vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 11. 2020, sp. zn. 8 To 285/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. J. v ustanovení §256 tr. ř. a v řízení předcházejícím rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 4 T 65/2020, v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Podle §269 odst. 2 tr. ř. proto zrušil citované usnesení i rozsudek, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 4 T 52/2019, ve výroku o upuštění od uložení souhrnného trestu ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 4 T 65/2020. Okresnímu soudu v Chebu pak podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Shledal totiž vhodným a účelným (i v zájmu obviněného), aby ve věci opětovně rozhodl soud prvního stupně. Ten tak bude povinen znovu rozhodnout o vině obviněného a trestu. Přitom bude vázán právním názorem, který v tomto rozhodnutí vyslovil Nejvyšší soud (§270 odst. 4 tr. ř.).
22. Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud ve veřejném zasedání v souladu s ustanovením §274 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 10. 2021
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu