ECLI:CZ:NS:2021:6.TZ.80.2021.3
6 Tz 80/2021-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 26. 10. 2021 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného P. J. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 7. 2020, č. j. 4 T 65/2020-145, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 11. 2020, č. j. 8 To 285/2020-192, takto:
Podle §275 odst. 3 tr. ř. se obviněný P. J. bere do vazby z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. ř.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 4 T 65/2020, byl obviněný P. J. (dále jen „obviněný“) uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
2. Za tento zločin byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let nepodmíněně, pro jehož výkon byl zařazen podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 19. 11. 2020, sp. zn. 8 To 285/2020, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni a proti jemu předcházejícímu rozsudku Okresního soudu v Chebu podala ministryně spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Ve stručnosti řečeno namítla nesprávnou právní kvalifikaci soudy nižších stupňů zjištěného skutku a navrhla, aby Nejvyšší soud
- podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 11. 2020, č. j. 8 To 285/2020-192, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. J. v ustanovení §256 tr. ř. a rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 7. 2020, č. j. 4 T 65/2020-145, v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku,
- podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil v celém rozsahu citované usnesení Krajského soudu v Plzni, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a současně zrušil i předcházející rozsudek Okresního soudu v Chebu a
- podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Chebu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
5. Z podnětu této stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 6 Tz 80/2021, vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 11. 2020, sp. zn. 8 To 285/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §256 tr. ř. a v řízení předcházejícím rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 4 T 65/2020, v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, podle §269 odst. 2 tr. ř. proto zrušil citované usnesení i jemu předcházející rozsudek, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 4 T 52/2019, ve výroku o upuštění od uložení souhrnného trestu ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 4 T 65/2020, a podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Chebu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
6. Podle §275 odst. 3 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
7. Protože se na obviněném vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen shora citovaným rozsudkem soudu prvního stupně ve spojení se zmíněným usnesením odvolacího soudu, a Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona tato rozhodnutí zrušil, stal se další výkon tohoto trestu nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení §275 odst. 3 tr. ř. zároveň o vazbě.
8. Nejvyšší soud předně konstatuje, že dosud zjištěné skutečnosti jasně svědčí o tom, že skutek, pro který je obviněný stíhán (a původně již také byl odsouzen shora zmíněnými rozhodnutími soudů nižších stupňů), byl spáchán, má všechny znaky trestného činu a jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný. Z obsahu spisu pak vyplynuly následující, pro řešení nastolené otázky vazby obviněného, podstatné skutečnosti.
9. Obviněný byl v minulosti opakovaně odsouzen, a to především za majetkovou trestnou činnost, což svědčí o jeho sklonech k soustavnému páchání tohoto druhu trestné činnosti. Opakovaně byl ve výkonu trestu odnětí svobody. Lze připomenout následující odsouzení. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 3. 2016, sp. zn. 5 T 93/2015, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 6 To 183/2016, byl odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku ve formě účastenství podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku ve formě účastenství podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců, který vykonal dne 8. 6. 2016. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 2 T 144/2018, byl odsouzen pro pokus přečinu krádeže podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §205 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 10. 12. 2018, sp. zn. 2 T 92/2018 (tímto rozsudkem byl uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku). Uvedený trest obecně prospěšných prací mu byl usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 14. 5. 2020, sp. zn. 2 T 144/2018, přeměněn na nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 300 dnů. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 4 T 52/2019, byl uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dvěma přečiny krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Přitom bylo upuštěno od uložení souhrnného trestu ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 4 T 65/2020.
10. Tato výše popsaná zjištění zřetelně svědčí o tom, že je zde důvodná obava z toho, že v případě propuštění na svobodu bude obviněný opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán.
11. Nutno dále zdůraznit, že rozvedené skutečnosti odůvodňují rovněž závěr, že v případě obviněného nepřichází v úvahu žádné opatření, jímž by mohla být jeho vazba nahrazena.
12. Na tomto základě Nejvyšší soud rozhodl podle §275 odst. 3 tr. ř. o vzetí obviněného do vazby z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 10. 2021
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu