ECLI:CZ:NS:2021:7.TD.16.2021.1
sp. zn. 7 Td 16/2021-3379
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 7. 4. 2021 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného M. H. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 32 T 137/2018, nyní u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. 55 To 476/2019, o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v České Lípě neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v České Lípě podal dne 15. 11. 2018 u Okresního soudu v České Lípě obžalobu (č. l. 2178 tr. spisu) na obviněné M. H. a Z. H., a dále na spoluobviněné L. B. a X. V. L., a to jednak pro přečin neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle §299 odst. 2, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, kterého se měli dopustit obvinění M. H., L. B. a X. V. L. jednáním popsaným v bodech 1. až 3. obžaloby, a pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, kterého se měli dopustit obvinění M. H. a Z. H. jednáním popsaným v bodu 4. obžaloby. Této věci byla u Okresního soudu v České Lípě přidělena sp. zn. 32 T 137/2018.
2. Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 3. 1. 2019, č. j. 32 T 137/2018-2321, bylo rozhodnuto, že se podle §23 odst. 1 tr. ř. ze společného řízení a projednání vylučuje skutek, popsaný v bodu 4. obžaloby, který měli spáchat obvinění M. H. a Z. H., v němž je spatřován přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku. Vyloučená věc je nyní u Okresního soudu v České Lípě vedena pod sp. zn. 32 T 5/2019.
3. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 4. 6. 2019, č. j. 32 T 137/2018-2646, bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných M. H., L. B. a X. V. L. Rozsudek nenabyl právní moci, neboť proti němu byla podána odvolání, mimo jiné i obviněným M. H. a podle §247 odst. 2 tr. ř. i Z. H. jako jeho otcem. Odvolací řízení je u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci vedeno pod sp. zn. 55 To 476/2019.
4. Usnesením Okresního soudu ze dne 5. 6. 2019, č. j. 32 T 137/2018-2672, byl podle §73 odst. 1 písm. b) tr. ř. přijat písemný slib obviněného a byl propuštěn z vazby na svobodu, a to za současného uložení jednak dohledu probačního úředníka podle §73 odst. 1 písm. c) tr. ř. a jednak předběžného opatření spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí podle §88c písm. e) tr. ř. Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 19. 6. 2019, č. j. 32 T 137/2018-2693, byla podle §88n odst. 3 tr. ř. zamítnuta žádost obviněného na zrušení zmíněného předběžného opatření podle §88c písm. e) tr. ř., avšak Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 7. 4. 2020, č. j. 55 To 477/2019-2832, ke stížnosti obviněného toto usnesení soudu prvního stupně podle §149 odst. 1 písm. a) tr. ř. zrušil a následně podle §88n odst. 3 tr. ř. zrušil i toto předběžné opatření.
5. Podáním ze dne 13. 1. 2021 (č. l. 3174 tr. spisu) obviněný M. H. navrhl zrušení usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 6. 2019, č. j. 32 T 137/2018-2672, jímž byl (v konečném důsledku) podle §73 odst. 1 písm. b) tr. ř. přijat jeho písemný slib a byl propouštěn z vazby na svobodu, a současně mu byl podle §73 odst. 1 písm. c) tr. ř. uložen dohled probačního úředníka.
6. Podáním ze dne 14. 1. 2021 (č. l. 3197 tr. spisu) obviněný navrhl odnětí věci Okresnímu soudu v České Lípě a její přikázání Městskému soudu v Brně, a to věci rozhodnutí o jeho žádosti ze dne 13. 1. 2021, zmíněné v předchozím odstavci. Učinil tak pro vadný postup v řízení, vedeném u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 32 T 137/2018, a dále pro porušení mezinárodní smlouvy o úpravě právních vztahů ve věcech občanských a trestních, uzavřené mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou dne 27. 4. 1984, a uveřejněné pod č. 98/1984 Sb. Vzetím do vazby byla porušena jeho práva vyplývající z Listiny základních práv a svobod, neboť čin, pro který je stíhán, není trestným činem, což vyplývá ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. 4 Tz 36/2010. Výše zmíněným usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 6. 2019, č. j. 32 T 137/2018-2672, byl propuštěn z vazby, avšak za současného uložení dohledu probačního úředníka, což znamená, že vazba trvá, jen je nahrazena dohledem, přičemž s důvody pro uložení dohledu nesouhlasí. Předmětné řízení trpí nezhojitelnými vadami, protože podaná obžaloba nebyla řádně doručena spoluobviněnému X. V. L. Doručenka, která by doručení měla prokazovat, neobsahuje náležitosti ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 3 Tdo 340/2007 a výše zmíněné mezinárodní smlouvy. Okresní soud v České Lípě za vědomého porušení Listiny základních práv a svobod ho nezákonně držel 11 měsíců ve vazbě a není schopen rozlišit mezi povinností danou zákonem a závaznými normami na straně jedné a vlastním zájmem zakrýt fatální pochybení umocněné uvalením vazby s trvajícím opatřením na straně druhé. Obviněný zdůraznil, že má zájem na dodržování zákonných postupů, které povedou k ukončení trestního stíhání.
7. Dne 19. 2. 2021 Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci předložil Nejvyššímu soudu trestní spis Okresního soudu v České Lípě sp. zn. 32 T 137/2018 k rozhodnutí o návrhu obviněného na delegaci ve věci rozhodnutí o jeho žádosti na zrušení zmíněného usnesení Okresního soudu v České Lípě. Nejvyšší soud, který je obecně vzato podle §25 in fine tr. ř. příslušný k takovému rozhodnutí, zhodnotil podklady použitelné k rozhodnutí a dospěl k následujícímu závěru.
8. Podle §25 tr. ř. platí, že z důležitých důvodů může být věc odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují též nestranné a objektivní projednání věci, za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se mohou lépe uplatnit právě u soudu, kterému má být věc přikázána. Delegace přitom nikdy nesmí být prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci.
9. Nejvyšší soud shledal, že nejsou dány zákonné důvody vyžadované ustanovením §25 tr. ř. pro odnětí věci a její přikázání. V posuzované věci je z hlediska rozhodnutí o návrhu obviněného na delegaci ze dne 14. 1. 2021, a to na odnětí věci spočívající v rozhodnutí o jeho žádosti ze dne 13. 1. 2021 na zrušení opatření uloženého Okresním soudem v České Lípě ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 32 T 137/2018 tomuto soudu a její přikázání Městskému soudu v Brně, podstatné, že k takovému rozhodnutí není Okresní soud v České Lípě příslušný. Okresní soud v České Lípě řízení o žádosti obviněného ze dne 13. 1. 2021 nevede a ani v době jejího podání nevedl, a není tak věc, kterou by bylo možno tomuto soudu, jak navrhl obviněný, odejmout. Věc obviněného se nachází ve fázi řízení před odvolacím soudem, přičemž Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci byla předložena dne 4. 11. 2019 k rozhodnutí o podaných odvoláních (viz č. l. 2762 tr. spisu), který je tak nyní příslušný činit rozhodnutí o vazbě. Jak potom vyplývá z obsahu trestního spisu, takové rozhodnutí také bylo vydáno, a to konkrétně usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 2. 2. 2021, č. j. 55 To 476/2019-3284, kterým bylo podle §71a tr. ř. per analogiam zrušeno nahrazení vazby písemným slibem ve smyslu §73 odst. 1 písm. b) tr. ř. a dohled probačního úředníka ve smyslu §73 odst. 1 písm. c) tr. ř., jimiž byla usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 6. 2019, č. j. 32 T 137/2018-2672, nahrazena vazba obviněného M. H., neboť důvod vazby uvedený v ustanovení §67 písm. c) tr. ř. pominul.
10. Pokud tedy obviněný ve svém návrhu na delegaci navrhoval odnětí věci Okresnímu soudu v České Lípě a přikázání Městskému soudu v Brně, a to věci rozhodnutí o jeho žádosti na zrušení opatření uložené Okresním soudem v České Lípě dne 5. 6. 2019, sp. zn. 32 T 137/2018, Nejvyšší soud konstatuje, že k takovému rozhodnutí nebyl Okresní soud v České Lípě v době podání návrhu obviněného příslušný, a proto mu nelze věc, o níž již navíc bylo rozhodnuto jiným příslušným soudem (Krajským soudem v Ústí nad Labem – pobočkou v Liberci), a tudíž se tato věc ani nevede (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2014, sp. zn. 7 Td 31/2014 nebo ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 7 Td 70/2014), odejmout.
11. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že se podle §25 tr. ř. věc Okresnímu soudu v České Lípě neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 7. 4. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu