ECLI:CZ:NS:2021:7.TD.25.2021.1
sp. zn. 7 Td 25/2021-1867
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 20. 4. 2021 v neveřejném zasedání ve věci obviněného L. F. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 1 T 61/2020, o návrhu obviněného na určení místní příslušnosti takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Opavě.
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Opavě podala dne 3. 9. 2020 u Okresního soudu v Opavě obžalobu na obviněného L. F. pro zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Zmíněného deliktu se měl podle obžaloby dopustit tím, že (zkráceně) v úmyslu řešit tímto způsobem svou nepříznivou osobní finanční situaci a obohatit se k tíži třetích osob, v období od 28. 3. 2017 do 22. 9. 2017 v Jičíně i jinde vystupoval za společnost R., se sídlem XY, Praha 2, ačkoli jednatelem této společnosti byl jeho otec J. F. a později P. P., který byl tzv. bílým koněm, a jménem této společnosti vylákal od 13 podnikajících fyzických a právnických osob v celkem 39 případech provedení nákladní přepravy zboží. Tyto přepravy byly na základě objednávek provedeny a měly být uhrazené fakturami, přičemž žádnou z těchto faktur obviněný neuhradil, ani uhradit nehodlal, finanční prostředky použil pro vlastní potřebu a tímto jednáním způsobil škodu v celkové výši 586 395 Kč. Obžaloba dále konkretizuje jednotlivé poškozené, kteří zajistili nákladní přepravu zboží, včetně jednotlivých objednávek, tras přepravy, cen a vystavených faktur.
2. Obviněný podáními ze dne 6. 9. 2020 (č. l. 1814 tr. spisu) a ze dne 10. 3. 2021 (č. l. 1851 tr. spisu) vznesl námitku místní nepříslušnosti Okresního soudu v Opavě k projednání věci. Uvedl, že je mu obžalobou kladeno za vinu spáchání jednání ve vztahu k 13 poškozeným, přičemž příslušnost k úkonům v trestním řízení byla založena pouze trestním oznámením poškozeného V. L., který má místo podnikání v Opavě, další poškození se již nachází mimo obvod Okresního soudu v Opavě. Výslech obviněného, jakož i výslechy dalších osob, byly v přípravném řízení realizovány mimo zmíněný obvod, a to na Krajském ředitelství policie Královéhradeckého kraje, odbor Jičín. V Jičíně, v kanceláři provozovny R., také mělo docházet k přijímání zakázek, k objednávkám zboží a k vystavování faktur. Okresním státním zastupitelstvím v Opavě však bylo zvoleno kritérium jediného poškozeného, jenž uskutečňuje své podnikání v Opavě, resp. místní příslušnost Okresního soudu v Opavě byla založena na místě podání trestního oznámení a uplatnění nároku na náhradu škody, což však na určení místní příslušnosti nemá vliv (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 7 Td 67/2013). Nelze se proto ztotožnit s místní příslušností Okresního soudu v Opavě, neboť věc podle místa spáchání náleží do obvodu Okresního soudu v Jičíně, přičemž místo spáchání trestného činu má přednost před ostatními hledisky. Podpůrně zmínil nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. PL. ÚS 4/14, ze kterého vyplynula potřeba aplikovat obecnou úpravu místní příslušnosti soudů v trestním řádu a v návaznosti na to potřeba místní příslušnost okresního soudu podle §26 tr. ř. určit podle kritérií v §18 tr. ř. i v případě návrhů, podávaných v přípravném řízení státními zástupci krajských a vrchních státních zastupitelství. Poukázal také na aspekt hospodárnosti trestního řízení s tím, že převážná většina svědků se nachází v obvodu působnosti Okresního soudu v Jičíně a vyjma jednoho poškozeného by museli dojíždět k Okresnímu soudu v Opavě. Upozornil současně na složitou situaci spojenou s pandemií onemocnění označovaného jako Covid-19, v níž dochází k restriktivním opatřením vlády, a proto lze v případě dojíždění svědků ke vzdálenému soudu očekávat omluvy, které budou mít vliv na průběh hlavního líčení, jež budou muset být odročována. Obviněný navrhl, aby byla jeho věc postoupena k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu a aby byla určena místní příslušnost Okresního soudu v Jičíně k projednání věci.
3. Okresní soud v Opavě předložil dne 19. 3. 2021 trestní spis sp. zn. 1 T 61/2020 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí. Nejvyšší soud jako soud, který je nejblíže společně nadřízeným soudem Okresnímu soudu v Opavě a Okresnímu soudu v Jičíně, zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
4. Podle obžaloby se obviněný dopustil pokračujícího zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, a to shora naznačeným jednáním, jímž měl podle právní věty sebe obohatit tím, že uvedl někoho v omyl a způsobil takovým činem značnou škodu. Konkrétně měl obviněný jménem společnosti R., vylákat u různých dopravců, provedení nákladní přepravy zboží, za kterou však nehodlal zaplatit a také tak neučinil, čímž poškozeným dopravcům způsobil škodu uvedeného rozsahu. Jak vyplývá z obsahu spisového materiálu, zejména z výpovědí poškozených, se sídlem podnikání na různých místech České republiky, měli být obviněným oslovováni a rovněž další komunikaci s ním vést prostřednictvím emailu či telefonicky.
5. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. rozhodnutí publikovaná pod č. 37/1961 a č. 12/1972 Sb. rozh. tr.). Místem spáchání trestného činu podvodu, je-li v daném případě distančním deliktem, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. rozhodnutí publikované pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr.).
6. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že se v dané věci jedná o distanční delikt, v jehož rámci měl obviněný vůči poškozeným dopravcům jednat klamavě a uvést je v omyl prostřednictvím internetu či telefonu, zasláním objednávek přepravy zboží, za jejichž realizaci nehodlal zaplatit, s úmyslem se k jejich škodě obohatit. Nejvyšší soud v uvedené věci zjistil, že obviněný v průběhu dosavadního trestního stíhání nevypovídal, resp. pouze vyjádřil nesouhlas s trestním stíháním, v návrhu na určení k místní příslušnosti pak (k místu jednání) uvedl, že objednávání přepravy mělo být činěno z kanceláře provozovny R., v Jičíně. Z trestního spisu dále konkrétně nevyplývá, kde se nacházeli zástupci poškozených přepravců při komunikaci s obviněným (byť lze předpokládat, že tomu obvykle bylo v sídlech či místech jejich podnikání). Nezaplacením následně jimi vystavených faktur za realizaci objednané přepravy vznikla poškozeným škoda, a to v již zmíněných sídlech a místech jejich podnikání. Ta se nachází na různých místech České republiky, z toho ve dvou případech v obvodu Okresního soudu v Opavě, konkrétně u V. L. (s místem podnikání XY, Opava-Předměstí) a u společnosti JUGLANS TRANS, s. r. o. (se sídlem XY, Branka u Opavy).
7. Z uvedeného je zřejmé, že byla-li u Okresního soudu v Opavě podána obžaloba, byla podána u soudu místně příslušného, neboť v jeho obvodu nastal (mimo jiné) následek trestného činu (vznikla zde škoda). Tento závěr platí bez ohledu na to, že by místně příslušným podle uvedených hledisek v §18 odst. 1 tr. ř. mohl být i jiný soud (srov. 22 tr. ř.).
8. Je namístě doplnit, že místní příslušnost Okresního soudu v Opavě nebyla založena pouze místem podání trestního oznámení poškozeného V. L., jak tvrdil obviněný (což by místní příslušnost soudu nezakládalo, jak je zřejmé i z obviněným citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 7 Td 67/2013), ale tím, že v obvodu tohoto soudu byl, jak již bylo řečeno, podle §18 odst. 1 tr. ř. trestný čin spáchán (mimo jiné zde nastal následek). Uvedené zjištění není nijak v rozporu ani se závěry, vyplývajícími z nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. PL. ÚS 4/14, které však směřovaly k výkladu odlišné situace.
9. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že podle §24 odst. 1 tr. ř. je Okresní soud v Opavě místně příslušný k projednání věci.
10. Podle §24 odst. 2 tr. ř. pak může soud, který rozhoduje o příslušnosti soudu, současně rozhodnout o odnětí a přikázání věci z důvodu uvedeného v §25 tr. ř. Podle tohoto ustanovení zákona může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
11. Obviněný ve svém návrhu zmínil hledisko hospodárnosti trestního řízení, zejména s poukazem na to, že většina svědků má bydliště v obvodu Okresního soudu v Jičíně. Nejvyšší soud však v uvedeném argumentu neshledal existenci důležitých důvodů ve smyslu §25 tr. ř.
12. Trestní věc obviněného se u příslušného Okresního soudu v Opavě nachází ve stadiu řízení po podání obžaloby. Z trestního spisu je zřejmé, že okresní soud učinil pokus o nařízení hlavního líčení, které bylo z důvodu podání námitky místní příslušnosti soudu odročeno. V dané trestní věci byla obžaloba podána proti jednomu obviněnému, jenž má bydliště v obci XY, okres Jičín, tedy nikoli v obvodu působnosti Okresního soudu v Opavě. K tomu je nutno zdůraznit, že skutečnost, že obviněný má bydliště mimo obvod soudu příslušného k projednání věci, obecně není důležitým důvodem pro postup podle §25 tr. ř. Z trestního spisu pak nejsou zřejmé žádné důležité důvody, proč by se obviněný nemohl účastnit soudního řízení u místně příslušného soudu v Opavě. Na straně obviněného to může být zejména značně vysoký věk, nebo závažné zdravotní problémy, které výrazně omezují jeho mobilitu. Obviněný žádná taková omezení, která by odůvodňovala průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neuvedl. V dané věci dále obžaloba navrhuje výslech deseti svědků, z nichž žádný nemá bydliště v obvodu příslušného soudu, ovšem ani skutečnost, že větší počet svědků navržených ke slyšení u hlavního líčení je z různých částí republiky, a nikoli z obvodu příslušného soudu, není všeobecně důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o běžnou skutečnost. Navíc bude samozřejmě teprve otázkou dokazování, zda a jaké svědky bude nutné v hlavním líčení vyslechnout. Obecně pak platí, že výjimečné okolnosti dovolující učinit průlom do výše uvedeného ústavního principu nelze založit na srovnání vzdáleností mezi bydlištěm možných svědků a sídlem soudu, ke kterému se mají na základě předvolání dostavit, či na porovnání počtu svědků s kratší či s větší vzdáleností k sídlu příslušného soudu. Bez dalšího pak na účast svědků u soudu v trestním řízení nemá dopad ani pandemická situace (resp. její, navíc vyvíjející se a měnící dopady), která obecně konání soudních jednání nevylučuje.
13. Odnětím trestní věci příslušnému Okresnímu soudu v Opavě by nebylo výrazně lépe zabezpečeno řádné objasnění věci, ani rychlost a hospodárnost řízení. Po zvážení okolností tohoto konkrétního případu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v projednávané věci nejsou naplněny podmínky §25 tr. ř., které by odůvodňovaly průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
14. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, že podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Opavě.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 20. 4. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu