ECLI:CZ:NS:2021:7.TD.32.2021.1
sp. zn. 7 Td 32/2021-427
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 19. 5. 2021 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného V. T. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 2 T 47/2021, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Chrudimi.
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci podala dne 30. 3. 2021 u Okresního soudu v Liberci obžalobu na obviněného V. T. pro skutek, kvalifikovaný jako přečin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a přečin poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
2. Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 21. 4. 2021, sp. zn. 2 T 47/2021, byla věc podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za užití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, neboť okresní soud měl za to, že není příslušný k projednání věci obviněného. Poukázal na §21 odst. 2 tr. ř., podle kterého společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu. Z obžalobou tvrzených trestných činů je přísnější trestní sazba vyjádřená v §209 odst. 3 tr. zákoníku, proto je místně příslušným k vedení posuzovaného trestního řízení okresní soud, v jehož obvodu měl být spáchán přečin podvodu. Místem spáchání trestného činu podvodu podle §209 tr. zákoníku je každé místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž uvedl někoho v omyl, dále místo, kde vznikla škoda, a také místo, kde se pachatel obohatil. Konstatoval podstatu stíhaného skutku a doplnil, že z výpovědi obviněného vyplynulo, že skutečně vystavoval odběratelům Z. P. a společnosti B. faktury, užité při podvodném jednání, avšak z nich ani z jiných listin založených ve spisu nelze zjistit místo, kde se tak stalo, obžaloba v souvislosti s vystavením faktur hovoří o přesně nezjištěném místě. A. B. dále vypověděl, že fakturu č. 1/2018 mu předal obviněný v Praze. Pokud jde o předání peněz, mělo se tak stát v hotovosti. Z výdajových ani příjmových pokladních dokladů místo, kde probíhalo předání plateb v hotovosti, neplyne. Při podání vysvětlení obviněný uvedl, že mu peníze Z. P. vyplácel v Karviné, správci daně sdělil, že k předání hotovosti docházelo někdy u Z. P. doma (v Karviné) nebo je asi dvakrát až třikrát Z. P. přivezl obviněnému do Skutče (okres Chrudim). To potvrdil i Z. P. při jednání se správcem daně. A. B. vypověděl, že peníze předával obviněnému na různých místech, buď v Praze v ulici XY (Praha 3) nebo v Mladé Boleslavi. Také uvedl, že k předání finančních prostředků docházelo i u něj doma, tj. v Praze 1.
3. Okresní soud v Liberci dospěl k závěru, že žádné z míst, kde mělo dojít ke vzniku škody a kde se měl obviněný podvodně obohatit, se nenachází v okresu Liberec. Pouze zde má sídlo I. Š., vystupující jako poškozený v jednání, v němž obžaloba spatřuje (mírnější) přečin poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Podle přesvědčení soudu z obsahu spisu nelze dovodit závěr, že by (přísnější) přečin podvodu mohl být spáchán v obvodu Okresního soudu v Liberci. Vzhledem ke zjištěným místům, kde docházelo k fyzickým předávkám peněz, tj. vzhledem k místům, kde mohla vzniknout škoda a kde se mohl obviněný obohatit, mohou být k projednání a rozhodnutí věci místně příslušní Okresní soud v Karviné, Okresní soud v Chrudimi, Okresní soud v Mladé Boleslavi, Obvodní soud pro Prahu 3 nebo Obvodní soud pro Prahu 1.
4. Nejvyšší soud, jako soud příslušný k rozhodnutí o návrhu Okresního soudu v Liberci na určení místní příslušnosti, zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že obžaloba byla podána u soudu, který není místně příslušný k projednání věci obviněného, a to z důvodů, uvedených v citovaném odůvodnění usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 21. 4. 2021, sp. zn. 2 T 47/2021.
5. Podle obžaloby se měl obviněný dopustit pokračujícího přečinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku v souběhu s přečinem poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
6. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle §20 odst. 1 věta první tr. ř. proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. Podle §21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu.
7. V daném případě je obviněnému obžalobou kladeno za vinu spáchání dvou trestných činů, tedy jde o souvislost trestních věcí subjektivní, tj. v osobě, kdy se téže osobě klade za vinu více trestných činů. Při subjektivní souvislosti koná řízení soud, který je příslušný konat řízení o nejtěžším trestném činu. Nejtěžším trestným činem je trestný čin s nejpřísnější trestní sazbou (Šámal, P. a kol. Trestní řád I. §1 až 156. Komentář. 7. vydání. Praha, C. H. Beck, 2013, str. 316). Nejtěžším trestným činem, který je v uvedené věci obviněnému kladen za vinu, je přečin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku.
8. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Místem spáchání trestného činu podvodu podle §209 tr. zákoníku je každé místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž uvedl někoho v omyl, dále místo, kde vznikla škoda, a také místo, kde se pachatel obohatil.
9. Obviněný se měl podle obžaloby tohoto deliktu dopustit tím, že (zkráceně) na přesně nezjištěném místně dne 30. 11. 2017 a dne 2. 2. 2018 měl uvést Z. P. (bod 1. obžaloby) a společnost B. (bod 2. obžaloby) v omyl tím, že měl vystavit jménem I. Š., se sídlem v Liberci, který byl plátcem DPH, bez jeho vědomí a souhlasu, jako dodavatel pro jmenované subjekty faktury za různé služby (uvedené konkrétně v obžalobě) na částky včetně DPH. Následně od Z. P. a A. B. převzal v obžalobě vyjmenované platby v hotovosti podle vystavených faktur, ačkoliv od počátku věděl, že fakturované služby zajistí sám a není plátcem DPH, přičemž přijaté plnění včetně částek představujících DPH si ponechal. Tímto jednáním měl obviněný způsobit škodu za neoprávněně účtované DPH, konkrétně Z. P. v částce 242 975 Kč a společnosti B. v částce 300 335 Kč. Podle právní věty obviněný sebe obohatil tím, že uvedl někoho v omyl a způsobil na cizím majetku větší škodu. Obviněný se tedy měl podvodného jednání vůči poškozeným dopustit vystavením faktur s klamavými údaji, na základě nichž poškození obviněnému předávali v hotovosti finanční částky, tedy v omylu měli činit majetkové dispozice, vznikla jim škoda, přičemž na stejném místě se měl obviněný na úkor poškozených obohatit.
10. Obviněný ve své výpovědi (č. l. 8 a 9 tr. spisu) uvedl, že skutečně předmětné faktury vystavil, avšak není, a to ani podle obžaloby, zřejmé, kde se tak stalo. Pokud jde o místo, kde poškozeným vystavené faktury předával, svědek A. B. uvedl (č. l. 189 tr. spisu), že se tak stalo v Praze, bez bližší konkretizace. Z obsahu trestního spisu tedy nelze najisto postavit místo, kde obviněný vystavil a předal poškozeným předmětné faktury, lze však zjistit místa, kde poškození v hotovosti předávali obviněnému finanční částky jako plnění na základě vystavených faktur, tedy místa kde poškozeným měla vzniknout škoda a kde se současně obviněný obohatil. Z výpovědí obviněného i poškozených Z. P. a A. B. k tomu vyplývá, že k předávání peněz docházelo na několika místech, a to poškozeným Z. P. v Karviné v místě jeho bydliště, a ve Skutči (okres Chrudim) v místě bydliště obviněného (viz vyjádření obviněného V. T. a poškozeného Z. P.), svědek A. B. tak měl činit v Praze a v Mladé Boleslavi, konkrétně na benzínové stanici na ulici XY, Praha 3, a v Kosmonosích, okres Mladá Boleslav. Jmenovaný svědek rovněž uvedl, že peníze předával v Praze u sebe doma, z obsahu spisu však není zcela zřejmé, na jakém místě, neboť má trvalé bydliště v Praze 5 a adresu pro doručování v Praze 10.
11. Z výše uvedeného především vyplývá, že žádné z míst, kde měl být spáchán trestný čin podvodu ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř., se nenachází v obvodu Okresního soudu v Liberci. Obžaloba tak byla podána u místně nepříslušného soudu.
12. Dále je zřejmé, že ve věci přichází místní příslušnost více soudů k projednání věci, a to Okresní soud v Chrudimi, Okresní soud v Karviné, Okresní soud v Mladé Boleslavi a Obvodní soud pro Prahu 3. Po zvážení všech dosud známých okolností případu shledal Nejvyšší soud vhodným, aby věc projednal příslušný Okresní soud v Chrudimi. V obvodu tohoto soudu byl obviněný činný ve skutkovém ději ve svém tehdejším bydlišti, měl zde (mimo jiné) přijímat platby v hotovosti na základě jím vystavených faktur, a tedy na tomto místě mělo dojít ke vzniku následku v podobě škody jeho trestného jednání, jakož i se měl obviněný na tomto místě obohatit.
13. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, že podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Chrudimi.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 19. 5. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu