ECLI:CZ:NS:2021:7.TD.48.2021.1
sp. zn. 7 Td 48/2021-492
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 11. 8. 2021 v neveřejném zasedání ve věci obviněné V. Š. , nar. XY ve XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 52/2021, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Blansku.
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové podala dne 10. 6. 2021 u Okresního soudu v Hradci Králové obžalobu na obviněnou V. Š. pro skutek kvalifikovaný jako zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Tohoto deliktu se obviněná měla podle obžaloby dopustit jednáním spočívajícím (zkráceně) v tom že jako jednatelka společnosti B. C., na různých místech České republiky (Hradec Králové, Plzeň, České Budějovice, Brno, Praha) sama nebo prostřednictvím P. Š. celkem v sedmi případech v provozovnách společností Porsche Inter Auto CZ, spol. s r. o., případně CB Auto, a. s., uzavřela se společností ŠkoFIN, s. r. o., případně Autoleasing, a. s., úvěrové smlouvy, jejichž předmětem bylo financování nákupu motorových vozidel. Při podpisu uhradila část kupní ceny a zavázala se k dalším splátkám, avšak uvedená vozidla nejdéle do 3 dnů od jejich převzetí v rozporu s obchodními podmínkami odvezla a prodala společnosti Exclusiv Cars Chemnitz, se sídlem Chemnitz, Spolková republika Německo nebo pronajala společnosti EcoCar, a. s., se sídlem v Prešově, Slovenská republika. S cílem zakrýt trestnou činnost obvykle zaplatila část splátek, následně však úvěr nedoplatila a vozidla nevydala. Tímto jednáním měla způsobit uvedeným úvěrujícím společnostem škodu konkrétně vyčíslenou v obžalobě.
2. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. 6 T 52/2021, byla věc podle §187 odst. 1 tr. ř. za užití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. a §24 odst. 1 tr. ř. předložena Nevyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Okresní soud v Hradci Králové není místně příslušný k jejímu projednání. Obviněná se měla protiprávního jednání dopouštět ve městě Chemnitz ve Spolkové republice Německo a v Prešově ve Slovenské republice, kde mělo dojít k nakládání s předmětnými vozidly v rozporu s uzavřenými smlouvami o úvěru a dalšími souvisejícími dokumenty, podle kterých byly vlastníky předmětných vozidel (s ohledem na zajišťovací převod práva) společnosti ŠkoFIN, s. r. o., resp. Autoleasing, a. s. a společnost B. C. (za kterou jednala obviněná) byla pouze jejich vypůjčitelem a vozidla jí byla svěřena. Právě okamžikem uzavření kupní smlouvy v Německu či nájemní smlouvy na Slovensku došlo k naplnění zákonných znaků trestného činu zpronevěry podle §206 tr. zákoníku, neboť tím obviněná (či s jejím souhlasem P. Š.) měla s vozidly naložit v rozporu s účelem, k němuž jí byla cizí věc do dispozice předána. Obviněná tak jednala způsobem, který mařil základní účel svěření, avšak žalovaný trestný čin nebyl spáchán v obvodu Okresního soudu v Hradci Králové, ale mimo území České republiky. Proto je nutno v otázce místní příslušnosti postupovat podle §18 odst. 2 tr. ř., podle něhož by měl být k projednání věci příslušný Okresní soud v Blansku, v jehož obvodu má obviněná bydliště.
3. Nejvyšší soud, který je Okresnímu soudu v Hradci Králové a Okresnímu soudu v Blansku ve smyslu §24 tr. ř. nejblíže společně nadřízeným soudem, věc projednal a shledal, že závěrům Okresního soudu v Hradci Králové je namístě přisvědčit.
4. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. tak v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje, přičemž tato hlediska jsou v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou ve zmíněném ustanovení obsažena. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Zde lze totiž obvykle nejlépe a nejrychleji objasnit trestnou činnost a zpravidla tu bývá i nejpůsobivější výchovný účinek trestního řízení. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Druhým hlediskem je (rovnocenně) místo, kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, třetím potom místo, kde trestný čin vyšel najevo.
5. V jednání obviněné je obžalobou spatřováno spáchání zločinu zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a pro tento trestný čin (zločin) je nyní vedeno řízení. Nejvyšší soud připomíná, že se ho dopustí, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku značnou škodu. Přisvojení si cizí věci, která byla pachateli svěřena, spočívá v jednání, kterým pachatel s takovou věcí naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla dána do dispozice, a to způsobem, jímž maří účel svěření. Pouhé převzetí cizí věci pachatelem (její svěření) s tím, že s ní bude určitým způsobem nakládat, ještě nenaplňuje zákonné znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry. Místo, kde pachatel věc převzal, proto není (nemusí být) místem spáchání tohoto trestného činu ve smyslu ustanovení §18 odst. 1 tr. ř. Pro určení místní příslušnosti soudu k projednání věci je podstatné jednání pachatele poté, co pojal úmysl naložit s věcí v rozporu s účelem svěření, tedy ve kterém místě se věc svěřená pachateli stala jím přisvojenou, čímž se ocitla mimo dosah vlastníka nebo jiné oprávněné osoby (srov. rozhodnutí publikované pod č. 21/2018 Sb. rozh. tr., resp. již dříve od č. 16/1999 Sb. rozh. tr.).
6. Nejvyšší soud konstatuje, že na základě popisu skutkového děje, předkládaného obžalobou, je místo, v němž došlo k přisvojení si věci (vozidel) obviněnou, resp. kde s ní naložila jako s vlastní, v zahraničí, a to ve Spolkové republice Německo, popřípadě ve Slovenské republice. Tam totiž obviněná, za dílčí spolupráce P. Š., ač tak učinit nesměla, vozidla prodala, popřípadě pronajala.
7. Jinak řečeno, jestliže je na základě dosud provedených důkazů dovozováno spáchání výše naznačeného skutku a je v něm spatřován trestný čin zpronevěry, pak je zřejmé, že k jednání, kterým obviněná se svěřenou věcí naložila v rozporu s účelem svěření, došlo v cizině, kam byla vozidla převezena a zanechána (prodána, pronajata). Na těchto místech také vnikla škoda. Naopak pro určení místní příslušnosti (v případě vedení řízení pro trestný čin zpronevěry) nejsou relevantní místa, kde obviněná sjednala a uzavřela příslušné úvěrové smlouvy a vozidla přebírala (což se stalo mimo jiné i v Hradci Králové). Pouze na okraj Nejvyšší soud dodává, že po provedení důkazního řízení před soudem prvního stupně samozřejmě nelze vyloučit určité modifikace jejího jednání, stejně jako konečné právní kvalifikace, nicméně v daném okamžiku je nutné pro určení místní příslušnosti primárně vycházet z tvrzení obžaloby, která bude soudem projednána.
8. Protože tedy k naplnění objektivní stránky žalovaného zločinu zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku mělo dojít v cizině, je namístě posouzení příslušnosti soudu podle §18 odst. 2 tr. ř. Podle tohoto ustanovení, jak již bylo zmíněno, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, přičemž tato hlediska jsou rovnocenná, není tedy rozhodné, podle kterého z nich se místní příslušnost soudu zjistí.
9. Z obsahu trestního spisu vyplývá, že obviněná má adresu trvalého bydliště Svitávka, XY, okres Blansko. Podle výpovědi obviněné se na tomto místě skutečně zdržuje, bydlí a přebírá poštu (viz např. č. l. 39 p. v. tr. spisu).
10. Na základě těchto důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, že podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Blansku.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 11. 8. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu