ECLI:CZ:NS:2021:7.TD.64.2020.1
sp. zn. 7 Td 64/2020-11681
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 6. 1. 2021 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného R. J. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně pod sp. zn. 68 T 8/2020, o návrhu tohoto soudu na odnětí a přikázání věci, takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně podal dne 2. 12. 2020 u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně na obviněného R. J. obžalobu pro zločin podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku. Tohoto deliktu se měl obviněný dopustit způsobem podrobně popsaným v této obžalobě, spočívajícím v tom, že jednak pod nepravdivou legendou o efektivním a bezpečném zhodnocování finančních prostředků prostřednictvím investičního portfolia společnosti P. C. vylákal od 282 poškozených celkem 138 722 605 Kč, které v rozporu s účelem poskytnutí použil zčásti na vyplacení dřívějších investorů a dále na financování různých podnikatelských aktivit (bod 1.), a jednak nabízel a prodával dluhopisy jím ovládaných společností P. a P. S. s výhodným úročením, ačkoli věděl, že z důvodu zhoršující se ekonomické situace nebudou schopny upisovatelům ve lhůtě splatnosti ani později vrátit ani jistiny, a takto vylákal dalších 15 354 000 Kč (body 2. a 3.).
2. Dne 16. 12. 2020 byl Nejvyššímu soudu předložen spis Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně k rozhodnutí o návrhu tohoto soudu na odnětí a přikázání věci (tzv. delegaci). Krajský soud především konstatoval, že je místně příslušný podle §18 odst. 1 tr. ř., neboť trestná činnost obviněného byla páchána na celém území České republiky, dílem i na území Zlínského kraje. Současně však dovodil, že by ve věci mohly být dány důležité důvody ve smyslu §25 tr. ř., které by mohly vést k jejímu přikázání jinému soudu. Z celkového počtu více jak 360 poškozených jich velká část pochází z kraje, kde má trvalý pobyt obviněný, tedy z Pardubického kraje, jen malá část (cca 30 poškozených) se nachází na území Zlínského kraje. Obviněný má rovněž bydliště v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, stejně tak i většina svědků, navržená obžalobou k osobnímu slyšení (čtyři), další potom mají bydliště v Praze, v Chrudimi, v Kladně a v Mostě. S ohledem na uvedené je odůvodněno projednání věci jiným soudem, přičemž v úvahu přichází zejména Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, což by mělo vést k urychlení řízení a především k hospodárnějšímu procesu, s nižšími náklady na svědečné a s nižší zátěží na osoby, jejichž účast u hlavního líčení bude nutná.
3. Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl na základě spisového materiálu k následujícímu závěru.
4. Především je namístě připomenout, že podle §20 odst. 1 věta první tr. ř. se (vedle dalšího) o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. Obviněnému je kladeno za vinu spáchání zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit řadou dílčích útoků, mimo jiné i proti poškozeným, kteří mají bydliště v obvodu Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně. Obvod tohoto soudu je tedy s přihlédnutím k okolnostem žalovaného jednání místem spáchání deliktu, a tudíž jmenovaný soud je ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. (srov. i §22 tr. ř.) místně příslušný k projednání věci. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně ostatně svojí příslušnost ani nesporoval.
5. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše uvedeného ústavního principu.
6. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že se trestní věc obviněného nachází ve stadiu po podání obžaloby, na počátku řízení před soudem prvního stupně. Tento soud předložil svoji argumentaci, kterou podložil návrh na delegaci, opřenou zejména o hledisko hospodárnosti a rychlosti trestního řízení, a to v návaznosti na bydliště obviněného a obžalobou ke slyšení navržených svědků, resp. v návaznosti na bydliště poškozených.
7. K tomu ovšem Nejvyšší soud znovu zdůrazňuje, že v případě delegace jde o postup zcela výjimečný, a tedy odůvodněný výjimečnými okolnostmi. Bydliště obviněného v jiném obvodu než v obvodu soudu příslušného k projednání věci není obecně nijak výjimečnou skutečností a není samo o sobě důvodem odnětí a přikázání věci. Tím by, ze strany obviněného, mohl být (při vzdáleném bydlišti) např. značně vysoký věk nebo závažné zdravotní problémy, které by výrazně omezovaly jeho mobilitu, což však zjištěno ani tvrzeno nebylo. Rovněž skutečnost, že větší počet svědků navržených ke slyšení u hlavního líčení je z různých částí republiky, a nikoli z obvodu příslušného soudu, není všeobecně důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o běžnou skutečnost. Výjimečné okolnosti dovolující učinit průlom do výše uvedeného ústavního principu nelze založit na srovnání vzdáleností mezi bydlištěm možných svědků a sídlem soudu, ke kterému se mají na základě předvolání dostavit, či na porovnání počtu svědků s kratší či s větší vzdáleností k sídlu soudu. Takové poměřování by vybočovalo z ústavního i zákonného vymezení příslušnosti soudů.
8. Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně lze přisvědčit, že obviněný R. J. má bydliště v Pardubicích, a také že obžalobou je navrženo k osobnímu slyšení deset svědků, konkrétně osob, které různým způsobem spolupracovaly s obviněným, z nichž čtyři jsou z Pardubického kraje (který se v zásadě, s výjimkou obvodu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, shoduje s obvodem působnosti Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích) a žádný ze Zlínského kraje. Obžaloba dále navrhla přečíst protokoly o výsleších téměř sedmdesáti svědků – poškozených, z nichž je patnáct z Pardubického kraje, jedenáct ze Zlínského kraje (který se v zásadě, s výjimkou obvodu Okresního soudu ve Vsetíně, shoduje s obvodem působnosti Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně) a zbytek z krajů dalších. Z celkového počtu poškozených (téměř 370 osob) má velká část bydliště v Pardubickém kraji, ale rovněž i v Moravskoslezském kraji a dalších. Bude však samozřejmě otázkou dokazování, zda a jaké svědky bude nutné vyslechnout.
9. Zohledníme-li popsaná pravidla a konkrétní skutečnosti dané věci, je zřejmé, že Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně svědčí místní příslušnost k projednání věci, což ani ze strany tohoto soudu nebylo zpochybněno, a byla u něj podána obžaloba (srov. §22 tr. ř.). Trestná činnost obviněného pak byla rozprostřena téměř po celém území České republiky, jak je zřejmé z bydlišť poškozených. K určitým částem tohoto území se sice skutečně vztahuje vyšší koncentrace útoků (např. k Pardubickému kraji), nicméně další jednání nebo jejich následky měly být dány i v obvodech dalších krajských soudů či jejich poboček, i v obvodu působnosti Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně, a to způsobem rozhodně nikoli zcela okrajovým. Poměřování velikosti skupin svědků podle dojezdové vzdálenosti k tomu či jinému soudu potom, jak již bylo řečeno, jako podklad k vybočení z ústavního principu zákonného soudce obstát nemůže.
10. Odnětím trestní věci příslušnému Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně by nebylo výrazně lépe zabezpečeno řádné objasnění věci, ani rychlost a hospodárnost řízení. Postup podle §25 tr. ř. je zcela výjimečný a musí tedy být odůvodněn zcela výjimečnými okolnostmi, které v dané věci zjištěny nebyly.
11. S ohledem na to Nejvyšší soud rozhodl tím způsobem, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 6. 1. 2021
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Radek Doležel