ECLI:CZ:NS:2021:7.TD.65.2021.1
sp. zn. 7 Td 65/2021-141
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 27. 10. 2021 v neveřejném zasedání ve věci S. M. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 3 Nt 2801/2021, návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Šumperku neodnímá .
Odůvodnění:
1. Policejní orgán Policie ČR, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor Šumperk, Obvodní oddělení Zábřeh, ve věci vedené pod č. j. KRPM-84058-46/TČ-2020-140917 rozhodl usnesením ze dne 7. 12. 2020 tak, že se podle §159a odst. 1 tr. ř. odkládá trestní věc podezření ze spáchání přečinu vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle §326 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit S. M. Měl jej spáchat tím, že dne 3. 8. 2020 v době kolem 16:00 hodin v domě na adrese Bohuslavice č. p. XY požadoval po starostovi obce Bohuslavice L. V. výplatu části starobního důchodu, který byl ze strany úřadu vyplácen na účet obce Bohuslavice, neboť na základě rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 18. 12. 2019, č. j. 70 Co 255/2019-2770, s datem nabytí právní moci 24. 2. 2020, byla obec Bohuslavice ustanovena opatrovníkem S. M., ač byl písemně dohodnut pozdější termín výplaty peněz, a po odmítnutí požadavku S. M. ze strany starosty obce Bohuslavice L. V. s tím, že se má dostavit v úřední hodiny dne 5. 8. 2020, byl S. M. s odpovědí hluboce nespokojen a starostovi obce Bohuslavice L. V. řekl větu: „Podpálím ti barák a můžeš se rozloučit s manželkou a dětmi.“, což v L. V. vzbudilo důvodnou obavu, že tyto výhrůžky S. M. uskuteční, přičemž tohoto jednání se dopustil v době, kdy podle znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, trpěl závažnou duševní poruchou z okruhu psychóz, a to poruchou s trvalými bludy, jeho schopnosti rozpoznávací i schopnosti ovládací jsou zcela vymizelé, schopnost chápat smysl trestního řízení i schopnost se účelně hájit je vymizelá a v dané věci tak nebyly naplněny všechny znaky skutkové podstaty uvedeného přečinu.
2. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Šumperku podala dne 1. 3. 2021 u Okresního soudu v Šumperku návrh, aby uložil S. M. ochranné psychiatrické léčení ambulantní formou. Věc je u Okresního soudu v Šumperku vedena pod sp. zn. 3 Nt 2801/2021 a přidělena soudci Mgr. Tomáši Fasnerovi.
3. Podáním ze dne 2. 6. 2021, které bylo doplněno podáním učiněným prostřednictvím obhájkyně dne 13. 7. 2021, vznesl S. M. jednak námitku podjatosti soudce Mgr. Tomáše Fasnera a všech soudců Okresního soudu v Šumperku, a jednak navrhl, aby byla jeho věc odňata Okresnímu soudu v Šumperku a přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
4. Okresní soud v Šumperku nejprve usnesením ze dne 12. 7. 2021, sp. zn. 3 Nt 2801/2021, rozhodl podle §30 odst. 1 a §31 odst. 1 tr. ř., že samosoudce Mgr. Tomáš Fasner není vyloučen z vykonávání úkonů v předmětné věci S. M. O stížnosti S. M. proti tomuto usnesení rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 6. 9. 2021, sp. zn. 55 To 182/2021 tak, že ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.
5. Nejvyššímu soudu byl pak dne 5. 10. 2021 předložen spis Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 3 Nt 2801/2021 k rozhodnutí o návrhu S. M. na delegaci. S. M. žádal odnětí jeho věci jmenovanému soudu a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Okresní soud v Šumperku vede proti jeho osobě další řízení pro fiktivní zločin, ač v této věci není obviněným, ale poškozeným. Podával stížnost proti ustanovení obhájkyně Mgr. Martiny Pešákové, neboť si vybral advokátku Janu Rejžkovou a žádal soud, aby mu ji ustanovil. U Okresního soudu v Šumperku vedl již řadu soudních řízení, přičemž nebylo nikdy rozhodnuto v jeho prospěch, z čehož je zřejmá podjatost všech soudců okresního soudu (poukázal k tomu na usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 5. 2003, sp. zn. Nc 20/2003, vydané v jiné jeho věci). Shodný závěr měl vyplynout také ze skutečnosti, že zmíněný okresní soud rozhodl o omezení jeho svéprávnosti a jmenoval mu opatrovníka, ačkoli s tímto rozhodnutím nesouhlasil a domníval se, že je schopen si své záležitosti vyřizovat zcela sám. Soud tak již k žádné jeho věci nepřistupuje nestranně. Podstatou posouzení nyní vedeného řízení je jeho jednání vůči zástupci ustanoveného opatrovníka, a to obci Bohuslavice (kterého mu ustanovil Okresní soud v Šumperku). Rozhodnutí o uložení ochranného opatření bude spočívat na předběžném posouzení, zda se skutek stal a zda by jinak byl trestným činem, přičemž soud má podvědomě zakódované, že S. M. je osobou s omezenou svéprávností (s odkazem na diagnózu a posudek MUDr. Jiřího Kováře), zatímco jediného svědka L. V. nemá soud důvod považovat za osobu nevěrohodnou, přitom jde o případ hodnocení důkazů „slovo proti slovu“. S. M. tedy žádal delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2, který dosud neřešil žádnou jeho záležitost a má tudíž možnost přistoupit k ní nestranně.
6. Po zhodnocení v návrhu uvedených skutečností a předloženého spisového materiálu Nejvyšší soud v projednávané věci důležité důvody, odůvodňující tak zásadní zásah do trestního řízení, jakým je postup podle §25 tr. ř., tedy v tomto případě odnětí věci vedené u Okresního soudu v Šumperku tomuto soudu a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 2, neshledal.
7. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Nejvyšší soud, jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému Okresnímu soudu v Šumperku a Obvodnímu soudu pro Prahu 2, zhodnotil důvody uvedené v návrhu na delegaci a dospěl k následujícímu závěru.
8. Zmíněný, v §25 tr. ř. uvedený pojem „důležité důvody“, sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení.
9. Je zjevné, že S. M. důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř. odůvodňuje zejména svým subjektivním přesvědčením o neschopnosti všech soudců okresního soudu nestranně v jeho věci rozhodovat. Návrh na delegaci je totiž postavený obecně na nespokojenosti se způsobem rozhodování Okresního soudu v Šumperku v jeho se týkajících věcech, který subjektivně pociťuje jako podjatost všech soudců daného soudu vůči své osobě.
10. V obecné rovině k tomu Nejvyšší soud upozorňuje, že v zásadě se lze domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu. Námitky směřující k vyloučení orgánů činných v trestním řízení z vykonávání úkonů trestního řízení lze tedy vznášet jen proti konkrétním osobám, které se na provádění těchto úkonů skutečně podílejí, nikoli proti neurčitým osobám (např. proti všem soudcům určitého kraje; srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád I. §1 až 156. Komentář. 7. vydání. Praha, C. H. Beck, 2013, str. 371).
11. Takový postup obviněný ostatně také uplatnil a o jeho námitce podjatosti soudce Mgr. Tomáše Fasnera bylo soudy výše citovanými usneseními rozhodnuto tím způsobem, že jmenovaný soudce není vyloučen z vykonávání úkonů ve věci S. M. Na závěrech vyplývajících z těchto rozhodnutí nemůže Nejvyšší soud v řízení o návrhu na delegaci cokoli měnit, ani k tomu nemá žádný důvod. Podle uvedených rozhodnutí není Mgr. Tomáš Fasner soudcem podjatým a je schopen ve věci S. M. nestranně a spravedlivě rozhodnout. Nejvyšší soud na zmíněná rozhodnutí v plném rozsahu odkazuje.
12. Nejvyšší soud pak v řízení před Okresním soudem v Šumperku neshledal žádná pochybení, která by mohla být důvodem pro pochybnosti ve spravedlivé rozhodování celého tohoto soudu ve věci S. M. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že soud v dosavadním průběhu řízení adekvátně a v souladu se zákonem reagoval na četné stížnosti a podání S. M., ustanovil mu obhájkyni, jakož i zasílal vysvětlující přípisy. Nejasné a nekonkrétní námitky S. M., vyjadřující toliko subjektivní vnímání Okresního soudu v Šumperku, rozhodně nemohou být důležitým důvodem pro odnětí věci tomuto soudu a jejímu přikázání soudu jinému.
13. Odlišný závěr nemůže podložit ani usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 5. 2003, sp. zn. Nc 20/2003, které S. M. přiložil v příloze svého návrhu, a jímž bylo rozhodnuto o vyloučení soudců Okresního soudu v Šumperku. Byli totiž vyloučeni z projednání občanskoprávní věci, v níž vystupoval S. M. jako žalobce a Česká republika – Okresní soud v Šumperku jako žalovaný, což by mohlo, byť nelze přehlédnout, že se jedná o řízení vedené podle odlišného procesního předpisu, důvod vyloučení, jenž by se vztahoval k více zákonným soudcům tohoto soudu, podložit. Žádná taková situace ovšem v nyní projednávaném řízení nenastala.
14. Souhrnně řečeno, S. M. ve svém návrhu na delegaci neuvedl žádné závažné argumenty, které by byly natolik zřetelné a zřejmé, že by jednoznačně prokazovaly jeho důvodnost. Odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu je rozhodnutím výjimečným a znamená průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pro takový postup musí být dány důležité důvody, které ale Nejvyšší soud neshledal.
15. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že se podle §25 tr. ř. věc Okresnímu soudu v Šumperku neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 10. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu