ECLI:CZ:NS:2021:7.TD.72.2021.1
sp. zn. 7 Td 72/2021-315
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 10. 11. 2021 v neveřejném zasedání ve věci obviněného R. Š. , nar. XY v XY, bytem XY, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 1 T 8/2021, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Třebíči.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči podal dne 22. 1. 2021 u Okresního soudu v Třebíči obžalobu na obviněného R. Š., pro přečin křivého obvinění podle §345 odst. 2, odst. 3 písm. c), d) tr. zákoníku. Věc je u Okresního soudu v Třebíči vedena pod sp. zn. 1 T 8/2021.
2. Tohoto přečinu se měl obviněný dopustit jednáním spočívajícím v tom, že v písemném oznámení ze dne 14. 11. 2017, které bylo součástí spisového materiálu KRPJ-26474/ČJ-2018-161071, evidovaného na Policii ČR, Oddělení obecné kriminality Třebíč, odkud bylo vyčleněno a podle místní příslušnosti dne 18. 6. 2018 doručeno na Obvodní oddělení Policie ČR Žďár nad Sázavou, odkud bylo rozhodnutím Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 2. 2. 2018, sp. zn. 5 KZN 1502/2018, přikázáno k prověření na Obvodní oddělení Police ČR Třebíč, a posléze v protokolu o trestním oznámení ze dne 1. 8. 2018 a v úředním záznamu o podaném vysvětlení podle §158 odst. 6 tr. ř. ze dne 26. 2. 2020 po řádném poučení, křivě obvinil svou bývalou družku E. G. v úmyslu jí přivodit trestní stíhání ze spáchání přečinu podle §178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, kterého se měla dopustit tím, že se dne 29. 10. 2017 v přesně nezjištěnou dobu ve Žďáře nad Sázavou v ulici XY křikem a ranami do dveří dožadovala vstupu do domu č. XY v majetku R. Š., a měla za užití nezjištěného násilí vyrazit dveře, následně vniknout do domu a setrvat v něm bez souhlasu jeho vlastníka, což bylo vyvráceno šetřením Policie ČR, Obvodní oddělení Třebíč pod č. j. KRPJ- 62896/TČ-2018-161017-VÍD a odloženo usnesením podle §159a odst. 1 tr. ř., přičemž toto trestní oznámení nepodal v den, kdy se měl trestný čin stát, ale až poté, co se dozvěděl, že na něj E. G. podala trestní oznámení dne 11. 9. 2017 pro přečin nebezpečného vyhrožování podle §353 tr. zákoníku v souběhu s přečinem nebezpečné pronásledování podle §354 tr. zákoníku a trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle §199 tr. zákoníku na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4, sp. zn. 1 ZN 677/2017, které bylo postoupeno na OOK Žďár nad Sázavou dne 7. 11. 2017, svým křivým obviněním vážně poškodil rodinné vztahy E. G. a znevážil ji jako matku společného nezletilého syna J. G., a tím ji mohl poškodit v probíhajícím opatrovnickém řízení u Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. OP 406/2017, a dále mohl v probíhajícím trestním řízení vedeném pod č. j. KRPJ-116044/TČ-2017-161071 poškozenou E. G. znevěrohodnit a tím zlehčit své protiprávní jednání.
3. Trestním příkazem Okresního soudu v Třebíči ze dne 19. 7. 2021, sp. zn. 1 T 8/2021, byl obviněný R. Š., uznán vinným přečinem křivého obvinění podle §345 odst. 2, odst. 3 písm. c), d) tr. zákoníku a byl mu za to uložen trest. Trestní příkaz však nenabyl právní moci, neboť proti němu obviněný podal odpor.
4. Podáním ze dne 15. 9. 2021 učinil obviněný prostřednictvím své obhájkyně návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. Uvedl, že obžaloba byla podána u Okresního soudu v Třebíči, ačkoli nebyla vyřešena správně otázka místní příslušnosti soudu. K jeho jednání ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. totiž došlo podáním trestního oznámení ze dne 14. 11. 2017 na E. G. u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4. Místem spáchání trestného činu křivého obvinění je proto Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4. Obviněný byl přesvědčen, že podání obžaloby k Okresnímu soudu v Třebíči bylo nezákonné a zároveň v rozporu se zásadou zákonného soudce. Navrhl proto, aby byla věc Okresnímu soudu v Třebíči podle §25 tr. ř. odňata z důvodu místní nepříslušnosti.
5. Usnesením ze dne 20. 9. 2021, sp. zn. 1 T 8/2021 předložil Okresní soud v Třebíči podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu. Poukázal nejprve na výše zmíněné podání učiněné obhájkyní obviněného ze dne 15. 9. 2021. Dále s odkazem na spisový materiál uvedl, že předmětné trestní oznámení ze dne 15. 11. 2017 na poškozenou E. G., bylo obviněným podáno u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4. Již jím měl ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. tvrdit (podle obžaloby nepravdivé) skutečnosti o tom, že jiná konkrétní osoba jednala tak, že naplnila skutkovou podstatu trestného činu (podle §345 odst. 1 tr. zákoníku). Toto podání tedy bylo způsobilé k zahájení úkonů příslušnými orgány k prověření, zda byl spáchán trestný čin a jakou osobou, přičemž jeho doručením se místem spáchání uvedeného přečinu stal obvod Obvodního soudu pro Prahu 4. Okresní soud v Třebíči k tomu poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. 7 Td 43/2018. Dodal, že v obvodu Okresního soudu v Třebíči se naopak nenachází žádné místo, vztahující se k místu spáchání žalovaného trestného činu, obviněný zde nemá ani bydliště. Okresní soud rovněž doplnil, že proti obviněnému probíhá aktuálně u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 6 T 71/2019 trestní řízení v návaznosti na obžalobu, jež mu klade za vinu spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle §199 odst. 1, odst. 2 písm. b), d) tr. zákoníku a odkázal na hledisko procesní ekonomie. O důvodech k delegaci ve smyslu §25 tr. ř., předložených obviněným, je pak možné uvažovat teprve tehdy, je-li místní příslušnost soudu, u kterého byla podána obžaloba, nepochybná. Soud tedy nejprve předložil věc příslušnému Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu.
6. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že nelze přisvědčit důvodům uvedeným v usnesení Okresního soudu v Třebíči, a rovněž ani důvodům uvedeným obviněným v podání dne 15. 9. 2021, směřujícím k delegaci věci.
7. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. rozhodnutí publikované pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr.).
8. Z obsahu trestního spisu vyplývá, že se obviněný měl svým jednáním podle obžaloby dopustit přečinu křivého obvinění podle §345 odst. 2, odst. 3 písm. c), d) tr. zákoníku. Tohoto deliktu se dopustí, kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, přičemž tak učiní v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu a spáchá-li takový čin v úmyslu zakrýt nebo zlehčit svůj vlastní trestný čin. Předmětem ochrany tohoto ustanovení je především zájem na ochraně každé osoby před lživými útoky na její práva, svobodu a čest, pokud jde o obvinění z trestného činu. Lživě obvinit znamená nepravdivě tvrdit, že jiný se dopustil jednání, které naplňuje skutkovou podstatu trestného činu, tj. vědomě objektivně nepravdivě informovat o skutkových okolnostech, tedy o tom, kdy, kde a jak měl být trestný čin spáchán a kdo je pachatelem, a to způsobem, který může být podnětem k trestnímu stíhání konkrétní nevinné osoby. Z hlediska naplnění znaků této skutkové podstaty je bez významu, zda osoba lživě obviněná byla obviněna, nebo dokonce došlo k jejímu odsouzení, nebo věc byla orgánem trestního řízení odložena, protože křivému obvinění neuvěřil [srov. Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. §140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3235]. Pokud pachatel opakuje stejné lživé obvinění před různými orgány (např. poprvé před orgány Vězeňské služby České republiky, podruhé před orgány Generální inspekce bezpečnostních sborů), za splnění dalších podmínek půjde o pokračující trestný čin (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 7 Tdo 703/2018).
9. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že Okresní soud v Třebíči je soudem příslušným k projednání věci obviněného. Obviněný měl, podle obžaloby, křivě obvinit svou bývalou družku E. G. v úmyslu jí přivodit trestní stíhání, přičemž tak měl podle skutkových zjištění učinit nejprve v písemném oznámení ze dne 14. 11. 2017, pak v protokolu o trestním oznámení ze dne 1. 8. 2018 a nakonec v úředním záznamu o podaném vysvětlení podle §158 odst. 6 tr. ř. ze dne 26. 2. 2020. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že trestní oznámení ze dne 14. 11. 2017, jehož součástí je, vedle dalších tvrzení, v bodu 9. shora popsané jednání E. G., bylo podáno dne 15. 11. 2017 u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4, protokol o trestním oznámení ze dne 1. 8. 2018 byl vyhotoven v Třebíči na obvodním oddělení Policie ČR a formou úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 26. 2. 2020 byla zachycena výpověď obviněného ve Žďáru nad Sázavou na obvodním oddělení Policie ČR. Ve všech zmíněných případech přitom měl obviněný opakovat stejné (podle obžaloby) lživé obvinění, byť před různými orgány činnými v postupně vedeném řízení. Ve všech momentech se tedy měl dopouštět útoků přečinu, kladeného mu za vinu. Pokud se tak stalo v obvodech různých soudů, a to Obvodního soudu pro Prahu 4, Okresního soudu v Třebíči a Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, jsou všechny příslušné k projednání věci obviněného, neboť v jejich obvodech měl být ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. žalovaný delikt spáchán. Pokud byla obžaloba podána u Okresního soudu v Třebíči, byla podána u soudu příslušného k projednání věci obviněného. Lze doplnit, že popsaný závěr je v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. 7 Td 43/2018, zmíněným okresním soudem, které obdobně konstatovalo, že spáchání přečinu křivého obvinění podle §345 odst. 1 tr. zákoníku nastalo i v místě učinění jednoho z více dílčích podání pachatele.
10. Jinak řečeno, ve věci je dána místní příslušnost Okresního soudu v Třebíči k jejímu projednání.
11. Podle §24 odst. 2 tr. ř. pak soud, který rozhoduje o příslušnosti soudu, může současně rozhodnout o odnětí a přikázání věci z důvodu uvedeného v §25 tr. ř. Nejvyšší soud však k postupu podle §25 tr. ř. neshledal důvody.
12. Případný postup podle §25 tr. ř. byl naznačován jako vhodný z důvodu procesní ekonomie trestního řízení v usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 20. 9. 2021, sp. zn. 1 T 8/2021. Okresní soud uvedl, že obviněný nemá ani bydliště v okrese Třebíč a u Obvodního soudu pro Prahu 4 probíhá trestní řízení v jiné věci obviněného vedené pod sp. zn. 6 T 71/2019, která nebyla doposud pravomocně skončena. Okresní soud v Třebíči měl za to, že rozhodnutí ve věci Obvodního soudu pro Prahu 4 bude mít vliv i na rozhodnutí v této věci, resp. může být namístě úvaha o souhrnném trestu. Nejvyšší soud však neshledal v argumentech Okresního soudu v Třebíči důvody ve smyslu §25 tr. ř., které by odůvodňovaly průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Především je třeba uvést, že skutečnost, že obviněný má bydliště mimo obvod soudu příslušného k projednání věci, obecně není důležitým důvodem pro postup podle §25 tr. ř. Z trestního spisu nejsou zřejmé žádné důležité důvody, proč by se obviněný nemohl účastnit soudního řízení u místně příslušného soudu v Třebíči. Je-li potom u Obvodního soudu pro Prahu 4 vedeno proti obviněnému další řízení, jedná se o dvě samostatné trestní věci a není nijak nutné, aby je projednával tentýž soud. Je tudíž nepochybné, že trestní věc sp. zn. 1 T 8/2021 může být u příslušného Okresního soudu v Třebíči řádně objasněna a nestranně a zákonně projednána a obviněnému může být uložen souhrnný trest, samozřejmě budou-li splněny všechny zákonné podmínky. Pro postup podle §25 tr. ř. proto Nejvyšší soud neshledal důvody, které by byly natolik zřetelné, aby odůvodňovaly průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.
13. Na základě uvedených důvodů proto rozhodl Nejvyšší soud tak, že podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Třebíči.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 10. 11. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu