ECLI:CZ:NS:2021:7.TD.75.2021.1
sp. zn. 7 Td 75/2021-260
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 8. 12. 2021 v neveřejném zasedání ve věci obviněného P. K. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 6 T 70/2021, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně.
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 podala dne 30. 8. 2021 u Obvodního soudu pro Prahu 4 obžalobu na obviněného P. K. pro skutek kvalifikovaný jako zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Tohoto trestného činu se obviněný měl podle obžaloby dopustit jednáním spočívajícím (zkráceně) v tom že dne 25. 11. 2015 převzal na základě smlouvy o nájmu dopravního prostředku, uzavřené se společností LuxusCars T&T, s. r. o., osobní motorové vozidlo Audi A8, rz. XY, provozovatele – leasingového nájemce M. F., vlastníkem vozidla byla společnost s Autoleasing, a. s., přičemž vozidlo následně v přesně nezjištěné době počátkem měsíce ledna 2016 předal osobě vystupující pod jménem A. E. Ň., čímž majiteli vozidla společnosti s Autoleasing, a. s., způsobil škodu ve výši 1 277 000 Kč.
2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 6 T 70/2021, byla věc podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Obvodní soud pro Prahu 4 není místně příslušný k jejímu projednání. Místem spáchání trestného činu zpronevěry je místo, kde si pachatel svěřenou věc přisvojí, tj. místo, kde s cizí věcí, která mu byla dána do opatrování, resp. dispozice, nakládá způsobem, který maří základní účel svěření. Obvodní soud poukázal na výpověď obviněného (ještě v pozici svědka na č. l. 163 – 164 spisu), v níž uvedl, že k předání předmětného vozidla osobě vystupující pod jménem A. E. Ň. mělo dojít v Avion Shopping parku u Tesca v Brně. S tímto údajem koresponduje též smlouva o nájmu dopravního prostředku, uzavřená dne 4. 1. 2016 mezi obviněným a A. E. Ň. rovněž v Brně (viz č. l. 170 – 173 spisu). Z uvedeného tak vyplývá, že místem, kde mělo dojít ke spáchání trestného činu zpronevěry, je v daném případě město Brno, tj. místně příslušným k projednání trestní věci obviněného je Městský soud v Brně.
3. Nejvyšší soud, který je Obvodnímu soudu pro Prahu 4 a Městskému soudu v Brně ve smyslu §24 tr. ř. nejblíže společně nadřízeným soudem, věc projednal a shledal, že závěrům Obvodního soudu pro Prahu 4 je namístě přisvědčit.
4. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. tak v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje, přičemž tato hlediska jsou v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou ve zmíněném ustanovení obsažena. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Zde lze totiž obvykle nejlépe a nejrychleji objasnit trestnou činnost a zpravidla tu bývá i nejpůsobivější výchovný účinek trestního řízení. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Druhým hlediskem je (rovnocenně) místo, kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, třetím potom místo, kde trestný čin vyšel najevo.
5. V jednání obviněného je obžalobou spatřováno spáchání zločinu zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a pro tento trestný čin (zločin) je nyní vedeno řízení. Nejvyšší soud připomíná, že se ho dopustí, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku značnou škodu. Přisvojení si cizí věci, která byla pachateli svěřena, spočívá v jednání, kterým pachatel s takovou věcí naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla dána do dispozice, a to způsobem, jímž maří účel svěření. Pouhé převzetí cizí věci pachatelem (její svěření) s tím, že s ní bude určitým způsobem nakládat, ještě nenaplňuje zákonné znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry. Místo, kde pachatel věc převzal, proto není (nemusí být) místem spáchání tohoto trestného činu ve smyslu ustanovení §18 odst. 1 tr. ř. Pro určení místní příslušnosti soudu k projednání věci je podstatné jednání pachatele poté, co pojal úmysl naložit s věcí v rozporu s účelem svěření, tedy ve kterém místě se věc svěřená pachateli stala jím přisvojenou, čímž se ocitla mimo dosah vlastníka nebo jiné oprávněné osoby (srov. rozhodnutí publikované pod č. 21/2018 Sb. rozh. tr., resp. již dříve pod č. 16/1999 Sb. rozh. tr.).
6. Nejvyšší soud konstatuje, že v popisu skutkového děje, předkládaného obžalobou, není uvedeno místo, kde mělo být vozidlo předáno, popřípadě pronajato A. E. Ň., což je místo, v němž došlo k přisvojení si věci (vozidla) obviněným, resp. kde s ní naložil jako s vlastní, pouze upřesňuje, že k tomu mělo dojít počátkem měsíce ledna 2016. Státní zástupkyně tedy nevylučuje, že tím místem bylo Brno, jak uvádí obvodní soud. Z odůvodnění obžaloby navíc vyplývá, že státní zástupkyně v daném ohledu vycházela ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku uzavřené mezi obviněným P. K. a A. E. Ň. dne 4. 1. 2016 (č. l. 170). Podle této smlouvy (bod 3. 1.) pronajímatel při jejím podpisu předal nájemci předmět nájmu (vozidlo Audi A8), což navíc potvrzuje předávací protokol (č. l. 174). Ze zmíněného dokumentu je pak rovněž zřejmé, že smlouva byla uzavřená a vozidlo bylo předáno dne 4. 1. 2016 v Brně.
7. Jinak řečeno, jestliže je na základě dosud provedených důkazů dovozováno spáchání výše naznačeného skutku a je v něm spatřován trestný čin zpronevěry, pak je zřejmé, že k jednání, kterým obviněný se svěřenou věcí naložil v rozporu s účelem svěření, došlo v Brně, kam bylo vozidlo převezeno a zanecháno (předáno, pronajato). Na tomto místě také vznikla škoda. Naopak pro určení místní příslušnosti (v případě vedení řízení pro trestný čin zpronevěry) nejsou relevantní místa, kde obviněný sjednal a uzavřel příslušné úvěrové smlouvy a vozidlo přebral (Praha 1). Pokud je ze spisového materiálu možné dospět k závěru, v obvodu kterého soudu byl trestný čin spáchán (§18 odst. 1 tr. ř.), má, jak již bylo řečeno, tento postup přednost před určováním místní příslušnosti podle kritérií uvedených v §18 odst. 2 tr. ř., včetně místa, kde trestný čin vyšel najevo (Praha 4). Pouze na okraj Nejvyšší soud dodává, že po provedení důkazního řízení před soudem prvního stupně samozřejmě nelze vyloučit určité modifikace jeho jednání, stejně jako konečné právní kvalifikace, nicméně v daném okamžiku je nutné pro určení místní příslušnosti primárně vycházet z tvrzení obžaloby, která bude soudem projednána.
8. Protože tedy k naplnění objektivní stránky žalovaného zločinu zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku mělo dojít v Brně, je místně příslušný k jejímu projednání Městský soud v Brně.
9. Na základě těchto důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, že podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 8. 12. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.