ECLI:CZ:NS:2021:7.TD.76.2021.1
sp. zn. 7 Td 76/2021-3091
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 21. 12. 2021 v neveřejném zasedání ve věci obviněného M. Ch. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 2 T 126/2021, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu a o návrhu na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně.
Podle §25 tr. ř. se věc Městskému soudu v Brně neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně podala dne 3. 11. 2021 u Městského soudu v Brně obžalobu na obviněného M. Ch. pro přečin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, přečin úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku a přečin legalizace výnosů z trestné činnosti podle 216 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku. Pokud jde, s ohledem na další argumentaci, o přečiny podvodu a úvěrového podvodu, obviněný se jich měl dopustit obdobným mechanismem spočívajícím v tom, že za využití odcizených nebo ztracených občanských průkazů nebo za pomoci smyšlené identity žádal prostřednictvím internetu u různých společností o poskytnutí úvěrů či půjček, které, byly-li mu poskytnuty, si nechal vyplatit, využíval pro vlastní potřebu a přitom neplatil sjednané splátky. Městský soud v Brně zmíněnou obžalobu vede pod sp. zn. 2 T 126/2021.
2. Podáním doručeným Městskému soudu v Brně dne 26. 11. 2021, označeným jako Návrh na delegaci, učinil obviněný M. Ch. námitku místní příslušnosti Městského soudu v Brně a vyjádřil názor, že místně příslušným soudem je v jeho věci Obvodní soud pro Prahu 5. Uvedl, že dne 3. 11. 2021 na něj byla podána obžaloba u Městského soudu v Brně pro výše zmíněné přečiny, konkrétně pak pro jednání, kterého se měl dopustit na území Prahy 5. V předmětné věci proto vznikla vážná a důvodná pochybnost o příslušnosti Městského soudu v Brně k projednání jeho věci. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán, přičemž jím je především místo, kde došlo k jednání pachatele, v předmětném případě Praha 5. Ačkoli je zřejmé místo spáchání trestného činu, poukázal dále na ustanovení §18 odst. 2 tr. ř. podle kterého koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje, nebo se zdržuje. Také toto místo se vztahuje k Praze 5, což zřetelně vyplynulo z realizované domovní prohlídky v jeho tehdy pronajatém bytě v Praze 5 a z jeho zatčení na témže místě. Obviněný dále citoval ustanovení §20 odst. 1 a §21 odst. 2 tr. ř. s tím, že nejtěžším trestným činem, který je mu kladen za vinu, je přečin úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku, spáchaný několika dílčími útoky, mimo jiné proti poškozené společnosti Creamfinance Czech, s. r. o., se sídlem v Praze, které měla vzniknout nejvyšší škoda. Místem spáchání trestného činu úvěrového podvodu jako distančního deliktu je dále především místo, odkud bylo žádáno o zprostředkování úvěrů (Praha 5), dále místo, kde se nacházely osoby jednající za poškozené společnosti a místo, kde reálně vznikla škoda. Dodal, že i ostatní útoky byly vedeny proti poškozeným zejména v Praze, kde vznikla převážná většina škody. Trestní řízení sice bylo zahájeno orgány činnými v trestním řízení v Brně, neboť jednou z poškozených společností je Home Credit, a. s., se sídlem v Brně. Obviněný se nicméně domníval, že určovat místní příslušnost s odkazem na prvotně podané trestní oznámení je vadné, pokud 99 % skutkových a hmotněprávních zjištění směřuje na území města Prahy. Nesprávným úředním postupem policejního orgánu byla založena nelogická a absurdní místní příslušnost. Celá trestní věc byla chybně shromažďována v Brně, ačkoli skutky byly páchány výhradně v Praze 5 a většina výslechů svědků byla realizována pouze formou tzv. dožádání, z důvodu vzdálenosti bydlišť od města Brna. Na všechny jeho námitky stran místní příslušnosti ve věci bylo orgány činnými v přípravném řízení reagováno alibisticky sofistikovaným zaklínadlem „Home Credit, a. s.“, a až zaslepenou snahou šetřit celou věc na území města Brna. Podle obviněného mohlo jít o jakési zadostiučinění v souvislosti se šetřením několika policistů Generální inspekcí bezpečnostních sborů v jeho jiné trestní věci vedené v Brně. Zopakoval, že společnosti Creamfinance Czech, s. r. o., se sídlem v Praze, vznikla nejvyšší škoda a většina poškozených sídlí v Praze, společnosti Home Credit, a. s., pak vznikla škoda pouhých 3 000 Kč. Z důvodu nekoncepčního postupu policejního orgánu v souvislosti s určením místní příslušnosti prověřovaná věc trpěla značnými průtahy a bylo znemožněno efektivní vyšetřování, čímž mohlo dojít k zásahu do jeho práva na účinné vyšetřování ve smyslu Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Obviněný doplnil, že Městský soud v Brně není oprávněn posuzovat důvodnost jeho návrhu na delegaci, ale je povinen jej předložit příslušnému soudu.
3. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021, sp. zn. 2 T 126/2021, byla podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. z důvodu podle §24 odst. 1 tr. ř. trestní věc obviněného předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Soud uvedl, že dne 26. 11. 2021 obdržel výše zmíněné podání obviněného. Na jeho podkladě přezkoumal spisový materiál a dospěl k závěru, že místní příslušnost Městského soudu v Brně je ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. nepochybně dána. Jak poškozená společnost Home Credit, a. s. (v bodech 1., 9., 12., 13., 39., 63., 71. obžaloby), tak poškozená společnost Český Triangl, a. s. (v bodech 26., 28., 36., 48., 56., 58. obžaloby), které měly být poškozeny podvodným jednáním obviněného, mají sídlo na území města Brna. Na druhou stranu podle městského soudu nelze přehlédnout, že velká většina svědků, na jejichž osobním výslechu by mohl obviněný trvat, bydlí mimo obvod Městského soudu v Brně. Vyjma jediného potenciálního svědka P. Ř. (bytem Opava), všech dalších dvacet svědků bydlí na území Čech, z toho M. H., M. P., J. T., P. Š., R. N., R. E., M. V., M. Č., Z. H., P. Š. přímo v Praze. F. K. má potom bydliště v Hlásné Třeboni, okres Beroun, tj. cca 24 km od centra Prahy, K. D. v Kouřimi, okres Kolín, tj. cca 56 km od Prahy, M. Č. v obci Vestec, okres Praha-západ, P. G. v Mladé Boleslavi ve Středočeském kraji cca 50 km od Prahy, J. N. ve Ždánicích u Kouřimi, K. Š. v Benešově cca 44 km od Prahy, M. B. v Kolíně, R. K. v Pardubicích na východě Čech, tj. cca 119 km od Prahy, V. D. v Liberci na severu Čech cca 110 km od Prahy a R. K., dcera obviněného, v Postupicích-Lísku v okrese Benešov, cca 55 km od Prahy. Podle Městského soudu v Brně projednání věci u obviněným navrhovaného soudu by nepochybně vedlo ke značnému urychlení řízení a k hospodárnějšímu procesu. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti tak soud dospěl k závěru, že je dán důležitý důvod k odnětí věci Městskému soudu v Brně a jejímu přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 5, jak je obviněným navrhováno, či jinému pražskému soudu téhož druhu a stupně. Pokud to tak vnímá samotný obviněný, není tento postup v rozporu s účelem trestního řízení a jeho základními zásadami vytyčenými v §2 tr. ř.
4. Nejvyšší soud především shledal, že obviněný vznesl ve svém podání, označeném jako Návrh na delegaci, námitku místní nepříslušnosti Městského soudu v Brně k projednání jeho věci, neboť by tak měl činit Obvodní soud pro Prahu 5, a současně vznesl (k čemuž se připojil i Městský soud v Brně) návrh na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Tím je dána příslušnost Nejvyššího soudu k rozhodnutí. Poté Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 a 25 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
5. Pokud jde o otázku místní příslušnosti, obviněný zejména vyjádřil přesvědčení, že v obvodu Městského soudu v Brně nedošlo k jednání, které by mohlo založit místní příslušnost tohoto soudu, ale stalo se tak v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5, kde navíc v době páchání trestné činnosti, která je mu obžalobou kladena za vinu, bydlel, zdržoval se, a kde byla také provedena domovní prohlídka. Zmínil rovněž, že potencionální svědci i většina poškozených společností má bydliště či sídlo na území města Prahy.
6. Obviněnému je obžalobou kladeno za vinu spáchání tří trestných činů. Podle §20 odst. 1 tr. ř. proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení. Podle §21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu.
7. V uvedené věci je důvodně vedeno trestní řízení o třech trestných činech jednoho obviněného (subjektivní souvislost), přičemž je zřejmé, že nejtěžším trestným činem (s nejpřísnější trestní sazbou), který je v uvedené věci obviněnému kladen za vinu, je pokračující přečin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a pokračující přečin úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku, neboť oba trestné činy jsou stejně trestné.
8. K tomu je namístě připomenout (srov. závěry publikované pod č. 12/1972 Sb. rozh. tr.), že trestní řád neřeší výlučnou místní příslušnost pro společné řízení v případě, kdy se sbíhají trestné činy stejně závažné. V takovém případě je třeba mít za to, že příslušnými konat společné řízení o všech stejně závažných trestných činech jsou všechny soudy, které jsou příslušné konat řízení o jednotlivých trestných činech. Jde tedy o případ příslušnosti několika soudů (§22 tr. ř.). Podle tohoto ustanovení platí, že je-li podle zejména ustanovení §18 tr. ř. anásl. dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož podal státní zástupce (mimo jiné) obžalobu. Jinak řečeno, byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. také rozhodnutí publikované pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr., obdobně pro trestný čin úvěrového podvodu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2019, sp. zn. 7 Td 1/2019).
9. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k naplnění jednotlivých znaků objektivní stránky trestného činu, tj. zejména místo, kde došlo k jednání pachatele, a místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže k naplnění jednotlivých znaků došlo na různých místech, například následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém pachatel jednal, jde o tzv. distanční delikt.
10. Pro určení místní příslušnosti soudu jsou tak podstatná místa, kde došlo ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. ke spáchání trestných činů podvodu a úvěrového podvodu. U obou trestných činů jde s ohledem na způsob spáchání, jak je popsaný v obžalobě (spočívající, zjednodušeně řečeno, v podvodných žádostech o úvěry a půjčky, předkládané prostřednictvím internetu), o distanční delikty. Pokud jde o přečin úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku, toto jednání bylo v obžalobě posouzeno tak, že obviněný při sjednávání úvěrových smluv uváděl nepravdivé údaje a způsobil takovým činem větší škodu. Poškozenými společnostmi jsou v případě zmíněného přečinu podle doposud učiněných zjištění i dvě obchodní korporace se sídlem na území města Brna, a to Home Credit, a. s. a Český Triangl, a. s. Místem spáchání trestného činu úvěrového podvodu tak bylo především místo sjednávání úvěrových smluv, tj. jednak místo, kde se obviněný dopustil jednání, jímž předkládal nepravdivé údaje, tj. jak obviněný uvedl, jeho tehdejší bydliště v Praze 5, ale také místo, kde se nacházela druhá jednající strana, tj. osoby jednající za poškozené obchodní korporace, a konečně i místo, kde reálně vznikla škoda, což bylo v daném případě v sídle poškozených společností, tedy mimo jiné v Brně. Je možné doplnit, že pro popsaný závěr již není podstatné, k jak vysoké škodě došlo u jednotlivých poškozených subjektů.
11. V uvedené věci tak není s ohledem na uvedené skutečnosti pochybnost o místní příslušnosti Městského soudu v Brně k projednání věci, neboť v jeho obvodu jednaly a měly sídla poškozené společnosti Home Credit, a. s. a Český Triangl, a. s., kterým měly být jednáním obviněného v rámci sjednávání úvěrových smluv v několika případech předloženy nepravdivé údaje a měla jim být takovým jednáním způsobena škoda. V obvodu působnosti Městského soudu v Brně tak byl ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. spáchán trestný čin. Pokud byla podána obžaloba u Městského soudu v Brně, byla podána u soudu místně příslušného, byť by místní příslušnost svědčila i soudům jiným.
12. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že k projednání věci je příslušný Městský soud v Brně.
13. Teprve byla-li najisto postavena otázka místní příslušnosti soudu, je možné se zabývat návrhem obviněného a Městského soudu v Brně na delegaci. Obviněný totiž, jak již bylo výše konstatováno, učinil obsahem svého podání, doručeného Městskému soudu v Brně dne 26. 11. 2021, nejen námitku místní příslušnosti soudu, ale také se vyjádřil v tom smyslu, že by bylo vhodnější projednání jeho věci u Obvodního soudu pro Prahu 5. Poukázal v podstatě na to, že v obvodu tohoto soudu bydlel v době páchání trestné činnosti, v Praze a okolí bydlí také svědci, které bude podle jeho názoru nutné ve věci vyslechnout, resp. vyjádřil nedůvěru v efektivnost a hospodárnost trestního řízení vedeného v Brně. K této argumentaci se připojil i Městský soud v Brně, a to i zohledněním osob, stran kterých byly v obžalobě navrženy ke čtení záznamy o jimi podaných vysvětleních, jako potencionálních svědků, i s vymezením vzdálenosti jejich bydliště od Prahy jako vhodnějšího místa pro projednání věci.
14. Obecně k podmínkám delegace věci Nejvyšší soud uvádí, že podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují též nestranné a objektivní projednání věci, za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se mohou lépe uplatnit právě u soudu, kterému má být věc přikázána. Delegace přitom nikdy nesmí být prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci.
15. Nejvyšší soud konstatuje, že v dané trestní věci byla obžaloba podána proti jednomu obviněnému, který nemá bydliště v obvodu příslušného Městského soudu v Brně a nyní se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. Obviněný tedy může být k jednání k soudu ve své věci eskortován z kterékoli věznice. Z trestního spisu navíc nejsou zřejmé (a soud ani obviněný v návrhu na delegaci je neuvádí) žádné důležité důvody, proč by se nemohl obviněný účastnit soudního řízení u místně příslušného soudu v Brně. Na straně obviněného by jimi mohl být zejména značně vysoký věk, nebo závažné zdravotní problémy, které výrazně omezují jeho mobilitu.
16. Dále rovněž skutečnost, že větší počet svědků navržených ke slyšení u hlavního líčení je z jiných částí republiky, a nikoli z obvodu příslušného soudu, není všeobecně důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o běžnou skutečnost, zvláště u trestných činů spáchaných více útoky prostřednictvím internetu. V dané věci je obžalobou navrženo toliko čtení úředních záznamů o podaném vysvětlení u uvedených osob (21 osob). Bude samozřejmě otázkou dokazování, zda a jaké svědky bude nutné ve věci vyslechnout. Výjimečné okolnosti dovolující učinit průlom do výše uvedeného ústavního principu však nelze založit na srovnání vzdáleností mezi bydlištěm možných svědků a sídlem soudu, ke kterému se mají na základě předvolání dostavit. Takové poměřování by vybočovalo z ústavního i zákonného vymezení příslušnosti soudů. Ani v těchto skutečnostech tak Nejvyšší soud neshledal v tomto konkrétním případě důvody pro postup podle §25 tr. ř.
17. Jinak řečeno, odnětím trestní věci příslušnému Městskému soudu v Brně a jejím přikázáním Obvodnímu soudu pro Prahu 5 by nebylo výrazně lépe zabezpečeno řádné objasnění věci, ani rychlost a hospodárnost řízení. Postup podle §25 tr. ř. je zcela výjimečný a musí tedy být odůvodněn zcela výjimečnými okolnostmi, které v dané věci nelze shledat, proto Nejvyšší soud věc Městskému soudu v Brně neodejmul.
18. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud podle §24 odst. 1 a §25 tr. ř. tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení, tedy že je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně, jemuž se věc neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 21. 12. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu