ECLI:CZ:NS:2021:7.TDO.237.2021.1
sp. zn. 7 Tdo 237/2021-477
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. 3. 2021 o dovolání obviněného R. V. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 9 To 125/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 43 T 60/2019 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. V. odmítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 14. 2. 2020, č. j. 43 T 60/2019-395, byl R. V. uznán vinným zločinem zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, ve formě účastenství jako organizátor podle §24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 let a 6 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto také o vině obviněné B. S., která však dovolání nepodala. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný spolu s B. S. zavázán nahradit společně a nerozdílně poškozené společnosti A+S, s. r. o., škodu ve výši 583 040 Kč.
2. Zločinu zpronevěry se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný spolu s B. S. v podstatě tím, že
společně po předchozí domluvě, B. S. jako obsluha čerpací stanice společnosti A+S, s. r. o., na ulici XY v Sokolnicích, okres Brno-venkov, která měla svěřeny finanční prostředky čerpací stanice a věděla, kde je uložen klíč od trezoru, po předchozí domluvě se svým tehdejším partnerem R. V., který ji na benzínové čerpací stanici pravidelně navštěvoval, byl proto seznámen s umístěním a dosahem bezpečnostních kamer, trezoru a další finanční hotovosti uložené na benzínové čerpací stanici, zinscenovali loupežné přepadení benzínové čerpací stanice tím způsobem, že v neděli dne 4. 9. 2016 v 6:58 hodin na benzinové čerpací stanici B. S. jako obsluha ve chvíli, kdy se zde nenacházel žádný zákazník, přešla od prodejního pultu k automatu na kávu, kde mimo záběr bezpečnostních kamer vyčkala příchodu R. V., který na místo přijel osobním motorovým vozidlem tov. zn. Volkswagen Passat CC, reg. zn. XY, toto vozidlo zaparkoval za obslužnou budovou benzínové čerpací stanice, následně vyčkal z boční strany obslužné budovy benzínové čerpací stanice na odchod právě přítomného zákazníka, poté, maskován bundou s kapucí přes hlavu a černými rukavicemi, namířil na B. S. plynový revolver zn. Zoraki Rl, v. č. XY, popř. jiný revolver nezjištěné značky, následně společně prošli do kanceláře v zadní části obslužné budovy benzínové čerpací stanice, kde R. V. předal B. S. igelitovou tašku bílé barvy s nápisem H&M, B. S. následně v kanceláři do tašky vložila obálku z police, v níž byla uložena tržba z kávovaru, vzala klíč od trezoru umístěného pod prodejním pultem, v němž byla uložena tržba, trezor odemkla, do tašky vložila veškerou peněžní hotovost nacházející se tou dobou v trezoru, představující tržbu za dobu od pátku 2. 9. 2016 od 16:30 hodin, přičemž R. V. stál v prostoru dveřního ostění mezi prodejnou a kanceláří, mimo záběr bezpečnostních kamer, R. V. následně i s penězi odešel, B. S. poté v 7:06 hodin na telefonní číslo Policie ČR, OO Židlochovice, oznámila loupežné přepadení neznámým pachatelem, odcizenou finanční hotovost použili pro svoji potřebu, čímž poškozené A+S, s. r. o., IČO 25584553, způsobili škodu ve výši 583 040 Kč.
3. Odvolání obviněného R. V. i B. S., kteří napadli rozsudek v celém rozsahu, Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. 5. 2020, č. j. 9 To 125/2020-423, podle §256 tr. ř. zamítl.
4. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal dovolání obviněný R. V. s odkazem na dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. a vznesl námitky proti výroku o vině. Námitky směřovaly především proti důkazům, které za usvědčující označily soudy. Ke znaleckému posudku z oboru strojírenství, odvětví biomechanika uvedl, že jej z vytýkané trestné činnosti neusvědčuje. Vyplývá z něj, že osoba, která se dopustila vytýkaného jednání má tělesnou výšku 188 cm s chybou metodiky 2 %, tedy plus mínus 3,8 cm. Obviněný ale měří 193,5 cm, kdy je zde odchylka ve výšce 1,7 cm. Dále znalec zjistil délku chodidla 30 cm, která neodpovídá konstatované euro velikosti 42 až 43, ale odpovídá velikosti 46. Obviněný má délku pravého chodila 28,7 cm a levého chodila 28,9 cm. Obviněný dále namítl, že jej neusvědčuje ani svědecká výpověď. Svědek při konfrontaci s fotografií vozidla, v němž přijel obviněný k benzínové čerpací stanici předcházejícího dne, a které je zachyceno při projíždění okolo benzínové čerpací stanice asi 25 minut před okamžikem přepadení, vyslovil, že podle jeho vnímání se jednalo o vozidlo hodně podobné. Současně k osobě obviněného přítomného současně v jednací síni uvedl, že to byl on s přiměřenou dávkou jistoty. Není pravdou, že by obviněný zjišťoval na benzínové stanici, kterou část zabírají bezpečnostní kamery, nic takového nebylo kamerovými záznamy prokázáno, navíc svědkyně L. H. vypověděla, že sedával u stolečku pro návštěvy u vstupních dveří, tedy mimo výhled na monitor kamer. V neposlední řadě obviněný namítl, že nebyla zjištěna výše způsobené škody, jelikož poškozená společnost nedoložila výši hotovosti v obálce – tržbu z kávovaru.
5. Závěrem dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a tomuto soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
6. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství se v písemném vyjádření k dovolání s žádnou ze vznesených námitek neztotožnila, což odůvodnila tím, že námitky nejsou podřaditelné pod žádný dovolací důvod, jejich povaha je primárně skutková. Obviněný soudům vytýká způsob, jímž realizovaly důkazní řízení, především jak provedené důkazy hodnotily. Domáhá se odlišného způsobu hodnocení zásadních důkazů a z tohoto odlišného posouzení vyvozuje odchylné skutkové okolnosti. Takto pojaté výhrady však nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti skutkovému základu výroku o vině a jako takové neodpovídají žádnému ze zákonných důvodů dovolání. Námitkami vyjádřenými v dovolání obviněného se náležitě a dostatečně podrobně zabýval již soud druhého stupně, jeho závěry jsou logické a plně vycházejí z obsahu provedeného dokazování, takže na ně lze bez výhrad odkázat, když vina obviněného je prokazována znaleckým posudkem, záznamy bezpečnostních kamer a výpověďmi svědků J. S. a M. Z. Státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
7. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.), bylo však podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
8. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly právně posouzeny v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací zásadně nepřezkoumává procesní postup orgánů činných v trestním řízení ani nezasahuje do skutkových zjištění soudů. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takových případech je zásah Nejvyššího soudu nezbytný proto, aby byl dán průchod ústavně zaručenému základnímu právu obviněného na spravedlivý proces (čl. 4, čl. 90 Ústavy).
10. Podle judikatury Ústavního soudu mohou nastat v zásadě tři skupiny vad důkazního řízení, jež mohou mít za následek porušení práva na spravedlivý proces. Jde jednak o takzvané opomenuté důkazy, kdy soudy buď odmítly provést důkaz navržený účastníkem řízení, aniž by svůj postup věcně a adekvátně stavu věci odůvodnily, nebo kdy sice provedly důkaz, avšak v odůvodnění svého rozhodnutí jej vůbec nezhodnotily. Druhou skupinu tvoří případy, kdy důkaz, respektive jeho obsah, není získán procesně přípustným způsobem, a jako takový neměl být vůbec pojat do hodnotících úvah soudů. Konečně třetí oblast zahrnuje případy svévolného hodnocení důkazů, tj. když odůvodnění soudních rozhodnutí nerespektuje obsah provedeného dokazování, dochází k tzv. deformaci důkazů a svévoli při interpretaci výsledků důkazního řízení.
11. O žádný z těchto případů se však v posuzované věci nejedná a dovolací námitky jsou více méně opakováním námitek odvolacích. Porušení svého práva na spravedlivý proces obviněný spatřuje v hodnocení důkazů, s nímž nesouhlasí, a předkládá vlastní verzi skutkového děje. Jeho námitky se tak ocitají mimo rámec uplatněného dovolacího důvodu.
12. Obviněný především zpochybňuje, že to byl on, kdo se vytýkaného jednání dopustil. Soudy však o tom neměly žádnou pochybnost. Okresní soud dospěl k závěru, že obviněný je usvědčován uzavřeným řetězcem nepřímých důkazů. Poukázal na znalecký posudek ke stanovení biometrických dat pachatele přepadení na základě kamerových záznamů, když osoba pachatele se podobala osobě obviněného. Svědek J. S. potvrdil, že v době spáchání vytýkaného jednání, obviněnému skutečně zapůjčil motorové vozidlo VW Passat hnědé metalízy. Svědkyně M. Z., dlouhodobá přítelkyně obviněného, potvrdila, že boty zachycené na fotografiích na nohou pachatele, jsou stejného typu jako boty, které obviněný v její přítomnosti nosil. Uvedené vozidlo VW Passat bylo zachyceno kamerovým záznamem den před loupeží 3. 9. 2016 a prokazatelně z něho vystoupil obviněný. Odvolací soud poukázal na nervózní chování B. S. předtím, než k údajnému loupežnému přepadení došlo, její vstřícnost vůči pachateli, skutečnost, že oba postupovali tak, aby se obviněný ničeho nedotkl v provozovně a nezanechal DNA či daktyloskopickou stopu. Odvolací soud dále upozornil na výpověď obviněného ze dne 21. 10. 2016, ve které se k vytýkanému jednání bez výhrad doznal. Poukázal také na trestní minulost obviněného, z níž je patrno, že se i v minulosti dopouštěl trestné činnosti tím způsobem, že se stejně jako u B. S. seznámil s bezúhonnou dívkou, tuto buďto podvedl, nebo ji dokonce přinutil k páchání trestné činnosti jako v posledním případě, nebo se zmocnil jejího motorového vozidla a podvedl ji.
13. Odvolací soud se také již zabýval námitkami, které byly vzneseny v dovolání, když se jednalo jen o jejich opakování. Přesto k nim Nejvyšší soud uvádí následující. Pokud jde o tvrzený rozpor obviněného v odhadu výšky pachatele, nelze jeho argumentům přisvědčit. Ze závěru znaleckého posudku vyplynulo, že byla zkoumána výška osoby z kamerových záznamů ze dne loupeže, která byla stanovena na 189 cm s chybou až 3,8 cm. Z kamerového záznamu ze dne 3. 9. 2016 (den před vytýkaným jednáním) na kterém je prokazatelně obviněný, a který byl použit jako srovnávací materiál ve znaleckém posudku, byla jeho tělesná výška odhadována na 188 cm s chybou též 3,8 cm. Z výše uvedeného je možno dovodit, že pokud obviněný skutečně měří 193,5 cm, což lze vzít jako pravdivé tvrzení ze zprávy věznice, tak chyba je skutečně menší při srovnání osoby pachatele (189 cm + 3,8 cm odchylky) než 1 cm. Navíc je zjevné, že znalec měl možnost posoudit osobu obviněného v prostředí, kde došlo k vytýkanému jednání, prostřednictvím stejného prostředku – kamerových záznamů, a stanovil u něj výšku 188 cm, která se liší s výškou pachatele přepadení jen nepatrně. Pokud jde o námitky k velikosti bot, tak s touto se již dostatečně vypořádal odvolací soud. Poukázal na skutečnost, že délka podešve boty je vždy delší než samotná délka šlapky chodidla. Lze tedy předpokládat, že pokud má obviněný délku šlapky nohy 28,9 cm (případně 28,7 cm) odpovídá to botě s délkou podrážky 30 cm. Obviněný nesprávně zaměňuje délku podešve boty s délkou šlapky chodidla.
14. Uvedený znalecký posudek však není jediným důkazem usvědčujícím obviněného, neboť tento znalecký posudek, který souhlasí se zajištěnými kamerovými záznamy, koresponduje i se svědeckými výpověďmi svědků J. S., R. T. a svědkyně M. Z. Z těchto výpovědí vyplynulo, že svědek J. S. potvrdil, že v kritickém období obviněnému skutečně zapůjčil motorové vozidlo Volkswagen Passat hnědé metalízy, a obdobné vozidlo bylo svědkem R. T. viděno na místě činu. Ten také potvrdil, že výškově pachatel, kterého viděl, odpovídá obviněnému, tohoto však přímo neidentifikoval. Svědkyně M. Z., která byla dlouhodobou přítelkyní obviněného, potvrdila, že boty zachycené na fotografiích pachatele jsou stejného typu, jako boty, které obviněný v její přítomnosti nosil.
15. Odvolací soud také poukázal na výpověď obviněného ze dne 21. 10. 2016, ve které se obviněný k vytýkanému jednání zcela doznal. Uvedl, že tento výslech byl procesně v pořádku, když byl přítomen obhájce obviněného (výslech však nebyl procesně použitelný vůči B. S., proti které bylo zahájeno trestní stíhání teprve dne 25. 10. 2016). Obviněný následně ještě v přípravném řízení změnil svou výpověď a vytýkané jednání popřel. Stejně tak vypovídal i u hlavního líčení. Přestože výslech obviněného byl proveden procesně použitelným způsobem, není možné z jeho závěru vyjít, když okresní soud tento v rámci hlavního líčení neprovedl.
16. Ve vztahu k zjištěné výši způsobené škody je nutné uvést, že soudy stanovily její konkrétní výši, která je znakem kvalifikované skutkové podstaty, na částku 583 040 Kč. Při stanovení výše škody vycházely jednak z vyjádření poškozené společnosti, jednak z výpovědí obviněné B. S. a svědkyň L. H. a M. H. Poškozená společnost ve svém vyjádření (č. l. 324) rozepsala jednotlivé položky způsobené škody a ty dokladovala vklady a výběry z pokladny (č. l. 324 – 325). Je nutné připustit, že v rozpisu poškozené je uvedená i částka 182 000 Kč jako tržby z automatu na kávu, která není doložená žádnou listinou. V rámci hlavního líčení však svědkyně opakovaně uvedly, že takové množství peněz je zde obvyklé. Obviněný se mýlí, pokud ve svém dovolání uvádí, že jde o peníze za kávu za jeden týden. Svědkyně neuvedly, za jak dlouhé období zde byly tržby uloženy a není tedy vyloučeno, že se jedná o období výrazně delší i několika měsíců. Navíc je zřejmé, že z předmětné obálky se platilo i další zboží (např. cigarety), které se platilo v hotovosti. Pro věc je nepodstatné, zda se jednalo o průhlednou obálku nebo sáček.
17. Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu Brno-venkov na straně jedné a obsahem provedených důkazů na straně druhé není žádný, natož extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají odpovídající obsahový podklad v provedených důkazech, které nalézací soud řádně zhodnotil a svůj postup vysvětlil v odůvodnění rozsudku. Odvolací soud se s jeho závěry ztotožnil a své úvahy rovněž řádně odůvodnil.
18. V podrobnostech proto Nejvyšší soud na odůvodnění rozsudku nalézacího soudu a napadeného usnesení odkazuje. Není předmětem řízení o dovolání jednotlivé důkazy znovu dopodrobna reprodukovat, rozebírat, porovnávat, přehodnocovat a vyvozovat z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy hodnotily důkazy ve shodě s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů a že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř.
19. Shrnuto, logická obsahová návaznost skutkových zjištění soudů na provedené důkazy svědčí o tom, že ústavně zaručené základní právo obviněného na spravedlivé řízení nebylo porušeno. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů, že se neztotožňuje s rozsahem dokazování a se způsobem, jakým soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.
20. Protože nebyl naplněn dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nepřicházelo v úvahu ani naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který obviněný uplatnil v jeho druhé alternativě, tj. v návaznosti na existenci důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v řízení předcházejícím napadenému usnesení o zamítnutí odvolání.
21. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného R. V. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
22. Vzhledem k výraznému časovému odstupu od vyhlášení napadeného usnesení dne 28. 5. 2020 pokládá Nejvyšší soud za nutné konstatovat, že věc mu byla s dovoláním obviněného R. V. předložena dne 3. 3. 2021. V řízení před Nejvyšším soudem tedy nedošlo k průtahům.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 3. 2021
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.