ECLI:CZ:NS:2021:7.TDO.291.2021.1
sp. zn. 7 Tdo 291/2021-234
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 7. 4. 2021 o dovolání obviněného T. V. , nar. XY ve XY, trvale bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 7. 2020, sp. zn. 6 To 170/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 4 T 24/2020 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. V. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 26. 5. 2020, č. j. 4 T 24/2020-146, byl obviněný T. V. uznán vinným v bodě 1 přečinem podvodu podle §209 odst. 1, 2 tr. zákoníku a v bodě 2 přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 26 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný v podstatě tím, že
1. dne 22. 1. 2020 kolem 14:30 hodin ve Frýdku-Místku, na ulici XY, na parkovišti před prodejnou OKAY pod nepravdivou záminkou zprostředkování prodeje mobilního telefonu zn. iPhone XS v prodejně OKAY vylákal od I. D. částku 8 000 Kč, s níž z místa odešel, mobilní telefon mu neopatřil a peníze použil pro vlastní potřebu, čímž mu způsobil škodu ve výši 8 000 Kč, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27. 6. 2013, č. j. 6 T 81/2013-115, jenž nabyl právní moci dne 4. 9. 2013, odsouzen mj. pro přečin podvodu podle §209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání tří let se zařazením do věznice s ostrahou, který vykonal dne 13. 7. 2019,
2. dne 14. 2. 2020 v době od 2:00 do 3:00 hodin ve Frýdku-Místku, na XY, za použití kamene a několika úderů pěstí a kopy pravé nohy poškodil skleněnou izolační výplň výlohy o rozměru 112 x 175 x 0,4 cm Frýdecké vinotéky, přičemž na vnitřní i vnější vrstvě skla vytvořil otvor o průměru 20 cm a v okolí tohoto otvoru způsobil několik prasklin pavučinového tvaru, čímž majiteli objektu Statutárnímu městu Frýdek-Místek způsobil škodu ve výši 11 978 Kč.
Odvolání obviněného (kterým napadl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o vině pod bodem 1, ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody) bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 7. 2020, č. j. 6 To 170/2020-176, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný v zákonné lhůtě dovolání, kterým je napadl v celém rozsahu. Odkázal přitom na důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř., ke druhému jmenovanému dovolacímu důvodu, tedy proti výroku o trestu, však neuvedl žádné námitky, přesněji řečeno jeho dovolací námitky se vztahují pouze k výroku o vině pod bodem 1 rozsudku soudu prvního stupně. Konstatoval, že novelou trestního zákoníku č. 333/2020 Sb. došlo s účinností od 1. 10. 2020 ke změně právní úpravy, konkrétně spodních hranic majetkových škod. Jedná se o právní úpravu pro obviněného příznivější. Skutek popsaný pod bodem 1 výroku rozsudku soudu prvního stupně by tak měl být posouzen jako přestupek. Podle obviněného nemá vliv skutečnost, že k účinnosti této novely došlo až po vyhlášení rozhodnutí odvolacím soudem, neboť mu usnesení odvolacího soudu bylo doručeno až v době po této účinnosti a tedy v době, kdy „ještě ani nemohl být k dispozici právní titul pro vykonávací řízení a procesně se tak jednalo pořád o řízení před soudem“. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného uvedl, že Krajský soud v Ostravě v pozici odvolacího soudu rozhodoval ve věci dne 23. 7. 2020 a odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl, čímž současně nastala právní moc dotčených rozhodnutí. Došlo-li ke zmírnění právní úpravy až po pravomocném rozhodnutí o vině a trestu, nelze již takovou mírnější právní úpravu zpětně aplikovat. K tomu státní zástupce odkázal na rozhodnutí č. 17/2007 Sb. rozh. tr. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů. Konkrétně uplatněné námitky přitom mají relevanci určitého zákonného dovolacího důvodu jen tehdy, jestliže mu věcně odpovídají svým obsahem. Nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Směřuje-li dovolání proti výroku o vině odsuzujícího rozhodnutí, odpovídají uvedenému dovolacímu důvodu námitky, podle nichž zjištěný skutek není trestným činem anebo měl být kvalifikován podle jiného ustanovení trestního zákona (jako jiný trestný čin). Musí se jednat o námitky vztahující se k nesprávnému právnímu posouzení skutku v napadeném rozhodnutí. Řízení o dovolání je založeno na tom, že Nejvyšší soud z uvedených hledisek přezkoumává správnost napadeného rozhodnutí k okamžiku jeho vydání (ex tunc) a nabytí právní moci, nikoli z hlediska případných pozdějších změn zákona. Rozhodnutí soudu druhého stupně o vině obviněného přitom nabývá právní moci dnem vyhlášení a není tudíž rozhodné datum jeho doručení obviněnému či jiným osobám.
Dovolání je, stejně jako stížnost pro porušení zákona, mimořádným opravným prostředkem, proto při rozhodování o něm přezkoumává Nejvyšší soud napadené rozhodnutí vždy podle skutkového a právního stavu v době, kdy bylo toto rozhodnutí učiněno, případně kdy bylo konáno řízení, které mu předcházelo (viz č. 2/1996 Sb. rozh. tr.). V daném případě se tak jedná o stav ke dni 23. 7. 2020, kdy bylo rozhodnutím odvolacího soudu podle §256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného, čímž nastala právní moc napadeného rozhodnutí i rozsudku soudu prvního stupně [podle §139 odst. 1 písm. b) je rozsudek mimo jiné pravomocný, jestliže odvolání podané proti němu bylo zamítnuto; podle §140 odst. 1 tr. ř. je usnesení pravomocné, jestliže proti němu zákon nepřipouští stížnost; podle §141 odst. 2 tr. ř. lze stížností napadnout usnesení soudu jen v těch případech, kde to zákon výslovně připouští a jestliže soud rozhoduje v prvním stupni]. Při posuzování trestnosti činu ve smyslu §2 odst. 1 tr. zákoníku (stejně jako dřívějšího §16 odst. 1 tr. zák.) se pozdější, pro pachatele příznivější právo uplatní, jen pokud ještě nebylo pravomocně rozhodnuto o vině a trestu pachatele. Bylo-li již pravomocně rozhodnuto o vině i trestu, citované ustanovení o časové působnosti trestního zákona nelze použít (viz č. 17/2007 Sb. rozh. tr.).
Z toho vyplývá, že obviněný se nemůže v řízení o dovolání domáhat toho, aby Nejvyšší soud přezkoumal právní posouzení skutku z hlediska zákona účinného po vydání napadeného rozhodnutí. Obviněný ve skutečnosti ani netvrdí, že napadeným rozhodnutím měl být skutek jinak (pro něho mírněji) právně posouzen, nýbrž pouze jinak vykládá principy řízení o dovolání a přezkumnou povinnost dovolacího soudu. Takové námitky ovšem nejsou podřaditelné pod uplatněný ani žádný jiný dovolací důvod.
Jak již bylo výše řečeno, k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. neuvedl obviněný žádné námitky. Bylo by proto nadbytečné se jeho výkladu blíže věnovat, neboť tento důvod dovolání obviněný neuplatnil relevantně (viz výše).
Z důvodů shora uvedených Nejvyšší soud dovolání obviněného T. V. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 4. 2021
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu