ECLI:CZ:NS:2021:7.TDO.322.2021.1
sp. zn. 7 Tdo 322/2021-2583
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 4. 2021 o dovolání obviněného P. H. , nar. XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ústní nad Labem ze dne 14. 9. 2020, sp. zn. 4 To 184/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 24 T 281/2014, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. H. odmítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 20. 5. 2019, č. j. 24 T 281/2014-2446, byl obviněný P. H. uznán vinným pod bodem I. přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, dílem ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku [skutky 1), 3), 15)], přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku [skutky 1), 3), 5), 10), 11), 12)], přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku [skutky 4), 10 ) ] a přečinem nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 1 tr. zákoníku [skutek 15)], pod bodem II. přečinem podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem III. /1) přečinem podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, pod bodem III. /2) přečinem podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, pod bodem IV. přečinem neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku v souběhu s přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem V. zločinem násilí proti úřední osobě podle §325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle §325 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře pěti let. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu čtyř let. Současně byly zrušeny výroky o trestech z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 16 T 91/2011, z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 25. 7. 2013, sp. zn. 24 T 48/2013, z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 1. 2015, sp. zn. 27 T 13/2011, a z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2017, č. j. 7 To 290/2016-1274, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody.
2. Výše uvedených trestných činů se podle zjištění soudu prvního stupně obviněný dopustil v podstatě tím, že
I.
1) v době od 16:00 hodin dne 7. 4. 2012 do 15:00 hodin dne 28. 4. 2012 v katastrálním území obce XY v místě zvaném XY, okres XY, po odstranění visacího zámku u vrat vnikl na pozemek rekreační chaty ev. č. XY, kde po odstranění visacího zámku dveří a vypáčením dveří vnikl do chaty, odkud po odstranění visacích zámků u dveří vnikl do její obytné části, do sklepa a dvou kůlen, přičemž v těchto prostorách poškodil spálením nebo posypáním popelem věci v hodnotě 21 002 Kč, dále odtud odcizil věci v hodnotě 36 166 Kč ke škodě M. V., a dalším poškozením zámků, dveří, skleněných výplní oken a oplocení způsobil škodu ve výši 8 000 Kč,
2) v době kolem 07:20 hodin dne 9. 4. 2012 v ulici XY v XY, okres Litoměřice, na benzínové čerpací stanici společnosti Benzina natankoval do osobního motorového vozidla zn. Ford Escort, opatřeného RZ XY, celkem 31,5 litrů benzínu Natural 95 a následně odjel bez zaplacení, čímž způsobil E. Š. škodu ve výši 797 Kč,
3) v době od 15:53 hodin do 19:30 hodin dne 12. 4. 2012 v obci XY, okres Mělník, po vylomení dřevěného oplocení vnikl na pozemek u rekreační chaty čp. XY, kde ze stěny budovy stodoly odcizil zabezpečovací průmyslovou videokameru zn. Jablotron, která byla přimontována ve výšce 250 cm, čímž způsobil L. B. škodu odcizením ve výši 10 800 Kč a škodu na poškození plotu ve výši 200 Kč,
4) v době kolem 11:56 hodin dne 19. 4. 2012 v ulici XY v obci XY, okres Beroun, v blízkosti domu čp. XY, ze zaparkovaného a neuzamčeného osobního motorového vozidla zn. Opel Frontera, RZ XY, odcizil ke škodě M. V. peněženku s finanční hotovostí ve výši 8 000 Kč s občanským průkazem, řidičským průkazem, kartou zdravotní pojišťovny a zbrojním průkazem, vystavenými na jméno poškozeného, dále se třemi osvědčeními o registraci vozidla k různým dopravním prostředkům, dvěma průkazy zbraně a s nepřenosnou platební kartou č. XY vydanou Komerční bankou na jméno poškozeného, a následně téhož dne ve 13:00 hodin na adrese XY v obci XY, okres Kladno, se snažil z bankomatu České spořitelny, a. s., pomocí této odcizené platební karty vybrat finanční částku 2 000 Kč, což se mu nepodařilo pro nesprávně zadaný PIN a dále tuto kartu použil téhož dne v bankomatu České spořitelny, a. s., v obci XY, okres Beroun, kde však byla karta bankomatem ve 20:22 hodin zadržena,
5) v době od 12:00 hodin dne 21. 4. 2012 do 10:15 hodin dne 27. 4. 2012 v katastrálním území obce XY v místě zvaném XY, okres XY, vnikl na oplocený pozemek u rekreační chaty ev. č. XY, odkud po vypáčení vchodových dveří vnikl do chaty, ze které následně odcizil umyvadlovou a sprchovou baterii v celkové hodnotě 800 Kč, a dále v chatě poškodil elektrickou troubu zn. ETA v hodnotě 1 000 Kč a lednici v hodnotě 1 000 Kč tím, že ze spotřebičů vytrhal měděné kabely a z lednice navíc odcizil mřížku chlazení, současně přeštípal elektrické kabely uvnitř televizoru a přívodní kabel k televizoru a vysavači zn. Rowenta v nezjištěné hodnotě, čímž způsobil J. K., škodu na odcizení v celkové výši 800 Kč a škodu poškozením v celkové výši nejméně 7 000 Kč,
6) v době kolem 14:36 hodin dne 25. 4. 2012 v XY v ulici XY čp. XY v autobazaru A. B. předstíral zájem o osobní motorové vozidlo zn. VW Passat, RZ XY, a poté, co mu majitel bazaru předal klíče od vozidla, aby si ho prohlédl zevnitř, do vozidla nasedl a z autobazaru odjel, čímž způsobil J. M. škodu v celkové výši 70 000 Kč,
7) v době kolem 16:43 hodin dne 25. 4. 2012 v obci XY, okres Kladno, na čerpací stanici společnosti PASOIL, s. r. o., natankoval do předtím odcizeného osobního motorového vozidla zn. VW Passat, RZ XY, celkem 27,33 litrů motorové nafty a z místa bez zaplacení odjel, čím způsobil společnosti PASOIL, s. r. o., škodu ve výši 998 Kč,
8) v době kolem 07:09 hodin dne 1. 5. 2012 v obci XY, okres Litoměřice, na čerpací stanici společnosti KM – PRONA, a. s., natankoval do osobního motorového vozidla zn. VW Passat, RZ XY, celkem 28,06 litrů motorové nafty a z místa bez zaplacení odjel, čímž společnosti KM – PRONA, a. s., způsobil škodu v celkové výši 1 016 Kč,
9) v době od 08:30 hodin do 09:00 hodin dne 2. 5. 2012 v ulici XY v obci XY, okres Litoměřice, v areálu sběrných surovin společnosti Kovošrot Group CZ, a. s., vešel do nezajištěné stavební buňky využívané jako kancelář sběrny surovin, odkud z neuzamčené přihrádky stolu vytáhl neuzamčenou plechovou pokladničku, ze které odcizil koženkovou peněženku hnědé barvy a finanční hotovost ve výši 27 267 Kč, čímž M. S., způsobil odcizením peněženky škodu ve výši 100 Kč a společnosti Kovošrot Group CZ, a. s., škodu ve výši 27 267 Kč,
10) v době od 18.45 hodin do 20:15 hodin dne 2. 5. 2012 na parkovišti u veslařského kanálu v obci XY, okres Litoměřice, vnikl po rozbití skleněné výplně zadních pátých dveří do osobního motorového vozidla zn. Volkswagen Golf VAR 1J, RZ XY, ze kterého odcizil látkovou tašku přes rameno s nápisem Ikea v hodnotě 100 Kč, obsahující koženou peněženku černé barvy v hodnotě 400 Kč včetně finanční hotovosti ve výši 2 100 Kč, platebních karet GE Money bank č. XY, Citibank č. XY a úvěrových karet Aura Master Card Elektronic společnosti Cetelem č. XY, občanského průkazu, kartičky pojišťovny a čipové karty zaměstnance, vše na jméno O. N., a dále rifle zn. Benneton v hodnotě 1 100 Kč, kožený opasek v hodnotě 450 Kč, krátké rifle zn. Replay v hodnotě 1 760 Kč, svazek klíčů a parfém Giorgio Armani v hodnotě 1 500 Kč, čímž O. N., způsobil odcizením věcí škodu v celkové výši 7 410 Kč a poškozením výplně pátých dveří škodu ve výši 5 285 Kč, přičemž dne 2. 5. 2012 v 19:51 hodin z bankomatu společnosti ČSOB a. s. umístěném na XY v XY, okres Litoměřice, se snažil pomocí odcizené platební karty Citibank č. XY vybrat částku 4 000 Kč, avšak tato operace mu byla z důvodu zadání chybného PIN kódu zamítnuta, dne 2. 5. 2012 v 19:52 hodin z bankomatu společnosti ČSOB, a. s., umístěném na XY v XY, okres Litoměřice, se snažil pomocí odcizené platební karty GE Money Bank č. XY vybrat částku 4 000 Kč, avšak tato operace mu byla z důvodu zadání chybného PIN kódu zamítnuta, dne 2. 5. 2012 v 19:53 hodin z bankomatu společnosti ČSOB, a. s., umístěném na XY v XY, okres Litoměřice, se snažil pomocí odcizené úvěrové karty společnosti Cetelem č. XY vybrat částku 2 000 Kč, avšak tato operace mu byla z důvodu zadání chybného PIN kódu zamítnuta,
11) v době od 15:20 hodin do 15:30 hodin dne 8. 5. 2012 na parcele č. XY v ulici XY čp. XY v obci XY, okres Louny, po vypáčení vstupních dveří vnikl do budovy Z. d. P., kde následně vypáčil dveře do kanceláře firmy Z. K. – P. P., odkud odcizil LCD monitor zn. Prowiew v hodnotě 1 500 Kč ke škodě podnikající fyzické osoby Z. K., který následně odhodil do travnatého porostu před budovou, neboť byl vyrušen zaměstnanci, a poté při útěku osobním motorovým vozidlem prorazil drátěné oplocení areálu a z místa odjel, čímž způsobil na poškození oplocení a dvou dveří Z. d. P. škodu v celkové výši 19 729 Kč,
12) v době od 20:50 hodin do 22:30 hodin dne 13. 5. 2012 v obci XY, okres Litoměřice, na pozemní komunikaci v blízkosti obecního úřadu po rozbití skleněné výplně dveří vnikl do zde zaparkovaného nákladního vozidla zn. Volvo, mezinárodní poznávací značky XY, ze kterého odcizil navigaci zn. Navigon 3310 Max v hodnotě 4 860 Kč, sluneční brýle zn. Relax v hodnotě 700 Kč, sluneční brýle na rozjasnění v hodnotě 3 325 Kč, autonabíječku na telefon zn. Nokia v hodnotě 428 Kč, a dále poškodil zámek dveří řidiče, čímž způsobil J. T. škodu na odcizení v celkové výši 9 313 Kč a společnosti Tino Redemann Transporte, škodu poškozením vozidla v celkové výši 9 857 Kč,
13) v době okolo 16:20 hodin dne 17. 5. 2012 v restauraci U R. v obci XY, okres Litoměřice, odcizil z baru volně položený klíč od vozidla zn. Citroën C3, čímž B. K., způsobil škodu ve výši 1 200 Kč,
14) dne 12. 6. 2012 v době od 10:00 hodin do 12:30 hodin v obci XY, část XY, okres Kladno, blíže nezjištěným způsobem bez zjevného násilí otevřel přední dveře zaparkovaného autobusu zn. Mercedes – Benz Inturo, RZ XY, provozovatele spol. ICOM TRANSPORT, a. s., ze kterého po vypáčení dvířek ke škodě uvedené společnosti odcizil z příruční pokladny 2 čipové karty opravňující k tankování pohonných hmot v areálech této společnosti v hodnotě 1 000 Kč, a dále ke škodě F. Ch. z příruční pokladny odcizil tržbu ve výši 1 517 Kč, ze sedadla za řidičem pak odcizil batoh zn. Scorpion v hodnotě 200 Kč, v němž se nacházela taška na doklady v hodnotě 150 Kč, bankovka v nominální hodnotě 20 €, řidičský průkaz a profesní osvědčení poškozeného a dále klíč od osobního motorového vozidla zn. Ford Fusion s dálkovým ovladačem v hodnotě 1 500 Kč a další písemnosti a z odkládacího místa vedle sedadla řidiče odcizil dvoje dioptrické brýle v celkové hodnotě 2 000 Kč a elektrický paralyzér v hodnotě 500 Kč, čím mu způsobil škodu v celkové výši 6 367 Kč,
15) spolu s J. B., narozeným XY, jehož věc je projednávána samostatně, v době od 09:00 hodin do 19:40 hodin dne 5. 3. 2012 v obci XY, okres Benešov, po vypáčení dvojitého špaletového okna blíže nezjištěným nástrojem vnikli do obývaného domu čp. XY, odkud v obývacím pokoji z prosklené skříňky odcizili kulovnici jednoranovou zn. Rossi model Carabine, v. č. XY, v hodnotě 8 000 Kč, brokovnici jednušku model Bajkal, v. č. XY, v hodnotě 3 500 Kč, hlaveň zn. Kříž, v. č. XY, s puškohledem zn. Hunter v hodnotě 17 600 Kč, brokovnici dvojku, v. č. XY, v hodnotě 5 000 Kč, kulobrokovou kozlici zn. Zbrojovka Brno, v. č. XY, v hodnotě 18 500 Kč, malorážku ČZ, v. č. XY, v hodnotě 6 000 Kč, brokovnici dvojku, v. č. XY, v hodnotě 4 000 Kč, dále dalekohled binokulár nezjištěné značky v hodnotě 1 500 Kč, lovecký nůž v koženém pouzdře v hodnotě 1 500 Kč, nejméně 20 ks nábojů různých ráží (kule i broky) v hodnotě nejméně 500 Kč, dále z pokoje odcizili notebook zn. IBM Lenovo v hodnotě 22 500 Kč, lesní roh v hodnotě 500 Kč, z venkovní strany domu pak strhnutím odcizili 10 m měděného okapového svodu o průměru 120 mm v hodnotě 3 500 Kč, ze vstupních dveří klepadlo ve tvaru hlavy divočáka v hodnotě 100 Kč a z přilehlého sklípku odcizili vysokofrekvenční generátor pro pěchování betonu zn. Wacker v hodnotě 35 000 Kč, čímž M. F., narozenému XY, způsobili škodu v celkové výši 127 700 Kč, přičemž ve vztahu ke zbraním se jedná o zbraně kategorie B uvedené v §3 odst. 1 písm. b) a §5 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, a v případě střeliva o střelivo do zbraní kategorie B uvedené §3 odst. 1 písm. e) a §5 citovaného zákona, a tohoto jednání se dopustili, ačkoli oba obvinění nejsou a nikdy nebyli držiteli zbrojního průkazu nebo zbrojní licence ve smyslu §8 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, které by je k nabývání do vlastnictví, držení nebo nošení takových zbraní a střeliva opravňovaly,
II.
1) dne 13. 4. 2012 okolo 17:00 hodin v obci XY, okres Litoměřice, se po předchozím telefonickém objednání ubytoval na 10 dní v jednolůžkovém pokoji, ač věděl, že částku za ubytování neuhradí, neboť se předložením odcizeného občanského průkazu vydával za S. T., přičemž nejpozději dne 23. 4. 2012 uvedený pokoj opustil, aniž by uhradil poplatek za ubytování, a zároveň si ponechal klíč od pokoje, čímž společnosti Lázně Mšené a. s. způsobil neuhrazením pobytu škodu ve výši 8 419 Kč a škodu způsobenou následnou nutností výměny zámku u pokoje ve výši 1 200 Kč,
2) v době kolem 06:00 hodin dne 13. 6. 2012 v obci XY, okres Kladno, na čerpací stanici ČEPRO, a. s., natankoval do motorového vozidla zn. Peugeot Boxer, RZ XY, celkem 16,9 litrů motorové nafty v hodnotě 600 Kč, přičemž následně matce J. U., která v tu dobu obsluhu čerpací stanice zastupovala, v úmyslu naftu nezaplatit a převést takový závazek na jinou osobu, jí jako záruku za zaplacení předal občanský průkaz, řidičský průkaz a kartu pojištěnce vystavené na jméno V. J. o nichž tvrdil, že jsou jeho, poté z místa odjel a do současné doby naftu nezaplatil, čímž J. U. způsobil škodu ve výši 600 Kč,
III.
1) v přesně nezjištěné době nejpozději od 01:00 hodin dne 12. 5. 2012 do 08:00 hodin dne 18. 5. 2012 na blíže nezjištěném místě zakoupil od doposud neustanovené osoby osobní motorové vozidlo zn. Citroën C4, RZ XY, v hodnotě 200 000 Kč, které bylo dne 12. 5. 2012 odcizeno v ulici XY v XY, okres Mělník, z neuzamčené garáže domu čp. XY majiteli J. H., ačkoli věděl, že toto vozidlo pochází z trestné činnosti, a následně vozidlo užíval až do dne 25. 5. 2012, kdy bylo nalezeno odstavené v obci XY, okres Mělník,
2) v době od 17:00 hodin dne 4. 6. 2012 do blíže nezjištěné doby, nejdéle však do 17:00 hodin dne 18. 6. 2012, kdy byl zadržen orgány Policie ČR, na blíže nezjištěných místech České republiky užíval osobní motorové vozidlo zn. Škoda Roomster barvy šedá metalíza, RZ XY, v hodnotě 180 000 Kč, přestože věděl, že vozidlo bylo odcizeno v obci XY, okres Litoměřice, ke škodě společnosti Auto Kralupy, a. s., IČO 264 34 989, se sídlem Růžové údolí 554, Kralupy nad Vltavou,
IV.
v době kolem 12:45 hodin dne 24. 4. 2012 v obci XY, okres Beroun, v ulici XY čp. XY, na volně přístupném dvoře společnosti Kovotrade Group, s. r. o., za pomoci originálních klíčů, které se nacházely ve spínací skříňce, se zmocnil zaparkovaného neuzamčeného vozidla zn. Mitsubishi Pajero sport, RZ XY, v hodnotě 450 000 Kč majitele R. K. s nímž odjel a následně ho téhož dne v 15:15 hodin v lese v katastrálním území obce XY, okres Rakovník, odstavil, přičemž ve vozidle vypáčil kapsu přístrojové desky, vytrhal kabely od satelitního vyhledávání, rádia a CD changeru a vypáčil část palubní desky, čímž majiteli vozidla R. K. způsobil škodu na úmyslném poškození nejméně ve výši 40 000 Kč, a současně při jízdě na levé straně z vozidla ztratil plastové ozdobné kryty disků kol a rozmáčknul pravý zadní blatník, čímž popraskalo plastové lemování, a poškozenému majiteli vozidla tak způsobil další škodu nejméně ve výši 11 500 Kč,
V.
v době kolem 08:30 hodin dne 13. 6. 2012 v katastrálním území obce XY, okres XY, na polní cestě z obce XY k XY, jako řidič osobního motorového vozidla zn. Peugeot Boxer, RZ XY, nejprve zastavil před služebním vozidlem Policie ČR zn. Škoda Octavia, RZ XY, a po slovní výzvě „Policie, jménem zákona stůj, nebo bude použita služební zbraň“ a následném varovném výstřelu zakročujících policistů ve stejnokroji G. K., OEČ XY, a A. R., OEČ XY, úmyslně najel svým vozidlem na policistu R. stojícího v krytu za dveřmi služebního vozidla, přičemž vozidlem narazil do jeho dveří, a tím způsobil R. otok malíkové hrany ruky a mediálního kotníku nohy, což si vyžádalo lékařské ošetření a pracovní neschopnost v délce 8 dnů.
3. Na základě odvolání státního zástupce podaného v neprospěch obviněného Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 14. 9. 2020, č. j. 4 To 184/2020-2533, podle §258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněný P. H. byl při nezměněném výroku o vině odsouzen za trestné činy, jimiž byl uznán vinným napadeným rozsudkem, a za sbíhající se přečin podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 24. 10. 2012, č. j. 16 T 91/2011-978, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2013, č. j. 5 To 497/2012-1070, zločin násilí proti úřední osobě podle §325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 25. 7. 2013, č. j. 24 T 48/2013-238, trestný čin organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákona č. 140/1961 Sb. ve znění zákona č. 178/2007 Sb., jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 1. 2015, č. j. 27 T 13/2011-5095, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 4. 2016, č. j. 6 To 68/2016-5355, přečin neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku, přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), c), odst. 3 tr. zákoníku, přečin poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, přečin podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku, přečin poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, návod k přečinu zpronevěry podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku k §206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 17. 3. 2016, č. j. 24 T 50/2014-1221, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2017, č. j. 7 To 290/2016-1274, podle §171a odst. 3 tr. zákona a §35 odst. 2 tr. zákona k souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře šesti roků. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Současně byly zrušeny výroky o trestech ohledně obviněného P. H. z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 24. 10. 2012, č. j. 16 T 91/2011-978, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2013, č. j. 5 To 497/2012-1070, z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 25. 7. 2013, č. j. 24 T 48/2013-238, z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 1. 2015, č. j. 27 T 13/2011-5095, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 4. 2016, č. j. 6 To 68/2016-5355, a z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 17. 3. 2016, č. j. 24 T 50/2014-1221, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2017, č. j. 7 To 290/2016-1274, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §256 tr. ř. bylo odvolání obviněného zamítnuto. Jinak zůstal napadený rozsudek beze změny.
4. Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný dovolání s odkazem na důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který zaměřil toliko proti výroku o trestu. Namítl, že mu odvolací soud nesprávně uložil souhrnný trest odnětí svobody podle §171a odst. 3 tr. zákona v trestí sazbě odnětí svobody dva až osm let, zatímco soud prvního stupně ukládal souhrnný trest odnětí svobody v rámci trestní sazby §325 odst. 2 tr. zákoníku, který stanoví trestní sazbu odnětí svobody na šest měsíců až šest let. Odvolací soud pochybil při volbě příslušné trestní sazby, za kterou ukládal trest, jelikož v trestním řízení vedeném Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 27 T 13/2011, ve kterém byl shledán vinným ze spáchání trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákona, bylo rozhodnuto o upuštění od uložení souhrnného trestu. Považuje za nezákonné, aby mu po uplynutí téměř pěti roků od vyhlášení citovaného rozsudku byl ukládán za ostatní trestné činy, jimiž byl uznán vinným, trest odnětí svobody, vyměřovaný podle trestní sazby, pro kterou bylo v minulosti upuštěno od uložení trestu.
5. Dále obviněný namítal, že v důsledku nesprávně aplikované přísnější trestní sazby mu byl vyměřen trest odnětí svobody na šest roků, který považuje za nepřiměřeně přísný, přičemž do úvahy odvolacího soudu při stanovení výměry trestu se adekvátně nepromítla okolnost týkající se doby (delší osmi let), která uplynula od spáchání projednávané trestné činnosti.
6. Následně obviněný sám své dovolání doplnil. Jeho argumentace byla v souladu s tím, co bylo uvedeno v dovolání. Navíc namítl, že byl zkrácen na svém právu podat řádný opravný prostředek proti rozsudku odvolacího soudu, neboť odvolací soud rozsudek nalézacího soudu nezrušil a nevrátil k novému projednání a rozhodnutí věci, ale sám ve věci rozhodl rozsudkem s argumentací, kterou nepoužil ani státní zástupce (nesprávná trestní sazba za kterou byl trest ukládán).
7. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ve výroku o trestu a přikázal tomuto soudu nové projednání a rozhodnutí věci.
8. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedl, že dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný výslovně omezil na výrok o trestu, jemuž vytýká především nesprávnou aplikaci souhrnného trestu. Vytýkané vady sice lze přiřadit pod uplatněný dovolací důvod, nicméně nejsou opodstatněné. Jestliže krajský soud při uložení souhrnného trestu uplatnil trestní sazbu podle §171a odst. 3 tr. zákona, postupoval správně. Z §35 odst. 1, 2 tr. zákona totiž vyplývá, že souhrnný trest se ukládá podle toho zákonného ustanovení, které se vtahuje na trestný čin nejpřísněji trestný. Tím byl v projednávané věci trestný čin organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, 3 písm. a) tr. zákona. Proto krajský soud nepochybil, když užil nejpřísnější trestní sazbu dle §171a odst. 3 tr. zákona. Pokud došlo k upuštění od uložení souhrnného trestu, nezbavuje tento postup soud povinnosti v dalším řízení o sbíhající se trestné činnosti znovu zvážit všechna hlediska týkající se uložení souhrnného trestu, a to včetně uplatnění trestní sazby nejpřísněji trestného činu. Platí totiž, že splnění podmínek pro upuštění od uložení souhrnného trestu v jednom trestním řízení neznamená automaticky, že byly tyto podmínky splněny i v řízení o sbíhajícím se deliktu.
9. Výtky směřující proti údajné nepřiměřenosti trestu, včetně např. údajných pochybení při aplikaci institutu polehčujících okolností, nelze pod uplatněný dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. přiřadit. Nelze je však přiřadit ani pod jiný ze zákonných dovolacích důvodů, tedy ani pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Trest, který byl obviněnému uložen, je skutkovými zjištěními dostatečně odůvodněn a je zcela namístě, zejména jej však nelze označit za excesivní.
10. Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.
11. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.), avšak je zjevně neopodstatněné.
12. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly právně posouzeny v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
13. Pod uplatněný dovolací důvod lze podřadit zejména námitku, že byl obviněnému stanoven souhrnný trest odnětí svobody podle nesprávné trestní sazby. Za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možné, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (viz rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
14. Nalézací i odvolací soud dospěly k závěru, se kterým lze souhlasit, že je na místě ukládat trest souhrnný, neboť odsuzovaly pachatele za trestný čin, který spáchal dříve (do 13. 6. 2012), než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin dne 24. 10. 2012 (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 16 T 91/2011-978). Tímto rozsudkem ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2013, č. j. 5 To 497/2012-1070, byl obviněný uznán vinným přečinem podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Výrok o trestu z tohoto rozsudku byl posléze zrušen rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 25. 7. 2013, č. j. 24 T 48/2013-238, kterým byl obviněný uznán vinným zločinem násilí proti úřední osobě podle §325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Následujícím rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 1. 2015, č. j. 27 T 13/2011-5095, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 4. 2016, č. j. 6 To 68/2016-5355, byl obviněný uznán vinným trestným činem organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákona č. 140/1961 Sb. ve znění zákona č. 178/2007 Sb., bylo rozhodnuto o upuštění od uložení souhrnného trestu s ohledem na výše uvedené odsouzení. Výrok o upuštění od uložení souhrnného trestu a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích, sp. zn. 24 T 48/2013, byl zrušen rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 17. 3. 2016, č. j. 24 T 50/2014-1221, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2017, č. j. 7 To 290/2016-1274, kterým byl uznán vinným přečinem neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), c), odst. 3 tr. zákoníku, přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, přečinem podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, návodem k přečinu zpronevěry podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku k §206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku.
15. Obecně platí (§43 odst. 1, 2 tr. zákoníku a §35 odst. 1, 2 tr. zákona), že odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných činů, uloží mu trest podle toho ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný. K tomu, aby bylo možné dospět k závěru podle jaké trestní sazby, a v jakém rozsahu může být trest uložen, je nutné porovnat výše trestních sazeb všech sbíhajících se trestných činů. Odvolací soud toto porovnání provedl a správně stanovil, že nejpřísněji trestný ze sbíhajících se trestných činů je trestný čin organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákona č. 140/1961 Sb. ve znění zákona č. 178/2007 Sb., kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 1. 2015, č. j. 27 T 13/2011-5095, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 4. 2016, č. j. 6 To 68/2016-5355, s trestní sazbou dva až osm let odnětí svobody, podle níž jakožto trestní sazby nejpřísněji trestného činu byl souhrnný trest správně uložen. Vzhledem k tomu, že byl ukládán trest za trestný čin podle zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona ve znění zákona č. 178/2007 Sb., byl správně souhrnný trest uložen podle §35 odst. 2 tr. zákona.
16. Na výše uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 1. 2015, č. j. 27 T 13/2011-5095, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 4. 2016, č. j. 6 To 68/2016-5355, kterým byl obviněný uznán vinným trestným činem organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákona č. 140/1961 Sb. ve znění zákona č. 178/2007 Sb., bylo rozhodnuto o upuštění od uložení souhrnného trestu. Jak vyplývá z konstantní judikatury, výrok o upuštění od uložení souhrnného trestu je výrokem o trestu, který je třeba v případě ukládání souhrnného trestu zrušit (viz rozhodnutí č. 55/2006 Sb. rozh. tr.). Námitka obviněného je tedy zjevně neopodstatněná.
17. Námitky proti výroku o trestu z hlediska jeho přiměřenosti nejsou dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a to ani v té jeho variantě, která je vymezena jako „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Nic na tom nemění fakt, že přiměřenost trestu jinak je otázkou aplikace hmotného práva, zejména ustanovení §37 až §42 tr. zákoníku. Samotný výrok o uložení trestu lze napadat kvůli porušení hmotného práva v zásadě jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil. Přesto k tomuto Nejvyšší soud uvádí, že naplnění tohoto dovolacího důvodu nepřicházelo v úvahu, protože trest odnětí svobody mu byl uložen jako přípustný druh trestu a v rámci příslušné zákonné trestní sazby.
18. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek není určeno ke korekcím uložených trestů z hlediska jejich přiměřenosti, ale jen k nápravě těch nejzávažnějších pochybení, jimiž jsou právě uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu mimo zákonnou trestní sazbu. Z důvodů, které mají základ v otázce přiměřenosti uloženého trestu, Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do rozhodnutí nižších soudů. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud je uložený trest v tak extrémním rozporu s povahou a závažností trestného činu a s dalšími relevantními hledisky, že je neslučitelný s ústavním principem proporcionality trestní represe. O takový případ se v posuzované věci evidentně nejedná. Obviněnému byl uložen souhrnný trest odnětí svobody nad polovinou zákonem stanovené trestní sazby. Uložený trest rozhodně není trestem, který by nějak vybočoval z ústavního rámce proporcionality trestní represe. Pro úplnost je třeba dodat, že soudy se zabývaly všemi hledisky rozhodnými pro stanovení druhu a výměry trestu a zohlednily i časový odstup od doby jím spáchané trestné činnosti (odst. 66. odůvodnění rozsudku nalézacího soudu a odst. 15. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). Polehčující okolnosti u obviněného neshledaly, naopak důvodně přihlédly k tomu, že obviněný je trestán za rozsáhlou trestnou činnost (dvacet tři trestných činů), je vícekrát soudně trestaným recidivistou, je u něj patrná absence sebereflexe, zcela ignoruje soudní rozhodnutí, jelikož při vědomí (byť nepravomocně) uloženého citelného pětiletého trestu odnětí svobody uloženého mu napadeným rozsudkem opět páchal (dokonce opět majetkově motivovanou) trestnou činnost (rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne 27. 2. 2020, č. j. 1 T 179/2019-628). Odvolací soud postupoval správně, když trest obviněnému zpřísnil.
19. Námitku zkrácení práva podat řádný opravný prostředek proti rozsudku odvolacího soudu obviněný vznesl sám, nebyla koncipována obhájcem, a proto je v rozporu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř. Přesto Nejvyšší soud k této námitce zaujal stanovisko, byť tak činní nad rámec řádně podaného dovolání. Především je nutné zdůraznit, že jde o námitku procesní. Obviněný nenamítl nemožnost podat odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně [ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.], což ostatně učinil a odvolacím soudem byla věc meritorně přezkoumána, ale namítl, že neměl možnost podat řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku soudu druhého stupně. Proti takovému rozhodnutí ovšem zákon další řádný opravný prostředek nepřipouští.
20. Odvolací soud změnil rozsudek nalézacího soudu ve výroku o trestu v neprospěch obviněného, nicméně tak učinil na základě odvolání státního zástupce, který odvolání do výroku o trestu podal. Odvolací soud postupoval zcela v intencích trestního řádu, když podle §259 odst. 3 tr. ř. může sám po zrušení napadeného rozsudku rozhodnout rozsudkem, je-li možno nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozsudku správně zjištěn (a popřípadě na základě důkazů provedených před odvolacím soudem doplněn nebo změněn). Odvolací soud může podle §259 odst. 4 tr. ř. v neprospěch obviněného změnit napadený rozsudek na podkladě odvolání státního zástupce, jež bylo podáno v jeho neprospěch. Odvolání, jako řádný opravný prostředek proti rozsudku, lze podat jen proti rozsudku soudu prvního stupně (§245 odst. 1 tr. ř.), proto je vyloučeno podat odvolání proti rozsudku soudu druhého stupně. Proti rozsudku soudu druhého stupně je možné se bránit toliko mimořádnými opravnými prostředky, nikoliv řádnými opravnými prostředky.
21. Námitky uvedené v dovolání obviněného zčásti nejsou podřaditelné pod uplatněný (ani jiný) dovolací důvod, zčásti sice uplatněnému dovolacímu důvodu odpovídají, avšak jsou zjevně neopodstatněné. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítl. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 4. 2021
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.