ECLI:CZ:NS:2021:7.TDO.655.2021.1
sp. zn. 7 Tdo 655/2021-488
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 6. 2021 o dovolání obviněného J. K. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 2021, sp. zn. 8 To 394/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 1 T 120/2020, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. K. odmítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 7. 10. 2020, č. j. 1 T 120/2020-375, byl obviněný uznán vinným v bodu 1. zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle §199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku a zločinem týrání svěřené osoby podle §198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) tr. zákoníku a v bodu 2. dvěma (neboť došlo k přerušení pokračování v trestném činu podle §12 odst. 11 tr. ř.) přečiny maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 2 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle §198 odst. 2 tr. zákoníku za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce 5 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu nemajetkové újmy.
2. Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný dopustil uvedených trestných činů jednáním spočívajícím v tom, že
1. nejméně od konce června 2009 do 31. 3. 2020 ve společném obydlí v bytě na adrese XY v XY, okr. Jihlava, psychicky a fyzicky týral svoji manželku R. K., narozenou XY, se kterou má nezletilou dceru AAAAA (pseudonym), narozenou XY, a nezletilého syna BBBBB (pseudonym), narozeného XY, a to tím způsobem, že zejména pod vlivem alkoholu si hledal záminky pro hádky, a to ohledně výchovy dětí, jejich školy, zaměstnání manželky, či úklidu v domácnosti, při hádkách na manželku křičel, vulgárně jí nadával, že je „píča, kurva, děvka, líná svině“ apod., poškozená se snažila hádkám vyhýbat, přičemž k těmto slovním napadáním docházelo ze začátku několikrát do měsíce a později, cca od září 2019, několikrát týdně, kdy v případě, že obviněný byl více pod vlivem alkoholu, tak poškozenou napadal i fyzicky, a to tak, že ji při hádce strkal, bil ji její vlastní rukou do obličeje nebo ji opakovaně udeřil pěstmi do rukou, do hrudi, či na ní klečel, při těchto napadáních dále po poškozené házel různé předměty, zejména různé kusy nádobí, kdy v jednom případě v blíže nezjištěné době v červnu 2009, cca 14 dní po narození syna BBBBB, obviněný po poškozené hodil při hádce kuchyňský nůž, kterým zasáhl oblast ramene poškozené bez vzniku vážnějšího zranění, přičemž k těmto fyzickým útokům docházelo nejprve jednou měsíčně, poté se četnost napadání zvyšovala, kdy nejméně od roku 2018 obviněný napadal fyzicky poškozenou cca jednou týdně, a poté od začátku prosince 2019 docházelo k fyzickému napadání poškozené již několikrát do týdne, čímž jí způsoboval pohmoždění a bolestivost zasažených míst, a dále
- dne 19. 3. 2020 v době kolem 14.00 hod. poškozená sdělila obviněnému, že již podala žádost o rozvod, ten na ni začal křičet, že je svině, že ji zabije, že to má okamžitě stáhnout, a poté ji strčil ze židle na zem, zde ji začal bít pěstí do ramen a ruky a opět opakoval, že ji zabije, že se k soudu ani nedostane,
- dne 27. 3. 2020 v době kolem 21.00 hod. obviněný poškozené vyčítal, že ho ztrapňovala ten den u ní v práci, že mu něco nechtěla koupit v prodejně, že nedovolila kamarádce dcery u nich přespat kvůli koronaviru, neustále poškozené opakoval, že nemá ráda své děti, toto vyčítání trvalo cca do 2,45 hod. dalšího dne, obviněný nenechal po tu dobu poškozenou spát, neustále za ní chodil, rozsvěcel jí, strhával z ní peřinu, když chtěla spát, chtěl, aby s ním poškozená mluvila, kdy během výše uvedené doby obviněný poškozenou cca ve třech případech udeřil pěstí do rukou nebo ji štípal na hrudi kolem prsou,
přičemž obviněný týral převážně psychicky i své nezletilé děti AAAAA a BBBBB, které měl společně s poškozenou ve své péči a výchově tím, že děti byly po celou dobu svého života přítomny jednání obviněného – svého otce, popsaného výše, tedy byly přítomny fyzickému a psychickému týrání jejich matky R. K. z jeho strany, což pociťovaly jako těžké příkoří, přičemž nejméně od podzimu 2019 se nezletilá AAAAA začala své matky při hádce s otcem zastávat, za to od otce také dostávala pohlavky či facky do obličeje, dále nejméně od roku 2017 obviněný ukládal dětem povinnosti nad rámec jejich běžných domácích povinností, vyčítal dětem maličkosti a nutil je nadměrně si uklízet, chystat dříví, zatápět v krbových kamnech, udržovat v kamnech oheň, zatímco sám většinou seděl přes den u stolu, pil alkohol, hrál si na mobilním telefonu nebo se díval na televizi, přičemž pokud mu děti nevyhověly, několikrát do týdne, poslední dva roky skoro denně, na ně křičel, vulgárně jim nadával, následně po příchodu manželky z práce si jí neustále stěžoval, že práce v domácnosti dělal on, a nikoli děti, přičemž dětem zakazoval, aby matce říkaly, jak jim poroučí, případně že pil alkohol,
vše vyvrcholilo dne 31. 3. 2020 v době po 18.15 hod., když přišla poškozená R. K. z práce domů, obviněný jí v opilosti opět začal vyčítat různé věci, že musel mýt nádobí, že mu nechutnal oběd, že si všechno musel dělat sám, že se manželka nedokáže ani postarat o teplou vodu, poté vzal za zápěstí dceru AAAAA a chtěl po ní, aby řekla, že v bytě vše dělá on sám a že její matka nic nedělá, a když dcera toto odmítla říci, tak jí dal facku na tvář, a následně, když se dcery zastala její matka R. K., obviněný ji chytil za oblečení na hrudi, začal s ní cloumat, bít pěstmi do hrudi, pohlavkovat ji, slovně ji urážel, poškozená se snažila od něj odejít, obviněný však chytil mikinu poškozené a škrtil ji tak, že jí přitahoval mikinu ke krku, v té době stáli oba dva i s dětmi v chodbě bytu, děti se snažily obviněného odtáhnout od poškozené, které se po chvíli podařilo vysmeknout a běžela do ložnice, kde si vzala mobilní telefon a chtěla přes dětský pokoj utéct na schody vedoucí před dům, ale obviněný ji v chodbě nad schody opět chytil, snažil se z poškozené strhávat oblečení, chtěl se dostat k telefonu, který si poškozená dala do kapsy mikiny, následně si omotal část vesty, kterou měla poškozená na sobě, kolem ruky, aby nemohla odejít a přitahoval tu vestu k jejímu krku a hlavu jí tlačil na zárubeň dveří, přičemž poškozené vyhrožoval, že ji zabije, že nikam nepůjde, nikam nezavolá, že jí rozšlape telefon, poté se poškozené podařilo v obraně kopnout obviněného do rozkroku, tento upadl na zem a poškozené se podařilo utéct z bytu a od sousedů následně zavolat Policii ČR, která poté obviněného na místě zajistila a následně dne 1. 4. 2020 ve 13.10 hod. vykázala ze společného obydlí,
2. přestože byl policejním orgánem Obvodního oddělení Policie ČR v Třešti dne 1. 4. 2020 ve 13.10 hod. pod č. j. KRPJ-34832/ČJ-2020-160716 podle §44 a násl. zákona č. 273/2008 Sb. vykázán na dobu 10 dnů ze společného obydlí na adrese XY v XY, okr. Jihlava, jakož i z jeho bezprostředního okolí spočívajícího v okruhu 50 metrů od domu, a dále z místa zaměstnání manželky, tj. z obchodního domu Penny Market na ul. XY v XY, přičemž byl mimo jiné povinen zdržet se styku nebo navazování kontaktu s ohroženou osobou R. K., narozenou XY, a následně Okresní soud v Jihlavě vydal dne 9. 4. 2020 na základě návrhu poškozené pod č. j. 7 Nc 161/2020-15 usnesení o předběžném opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí, kterým obviněnému uložil, aby po dobu jednoho měsíce, kdy tato doba se prodlužuje o dobu, která před nabytím vykonatelnosti předběžného opatření neuplynula ze lhůty pro vykázání, nevstupoval do společného obydlí – rodinného domu na ulici XY v XY a do jeho bezprostředního okolí, a dále mu byla uložena povinnost zdržet se setkávání s R. K., narozenou XY, a nezletilými BBBBB, narozeným XY, a AAAAA, narozenou XY, přičemž o výše uvedeném usnesení Okresního soudu v Jihlavě byl obviněný vyrozuměn dne 12. 4. 2020, tak
- dne 2. 4. 2020 ve 12.13 hod. telefonicky z tel. č. XY kontaktoval poškozenou R. K., narozenou XY, na jejím tel. č. XY, hovor přijal jeho nezletilý syn BBBBB, kterému obviněný řekl, ať mu matka přichystá nějakou deku, syn to řekl matce, která následně telefonát ihned ukončila,
- dne 2. 4. 2020 v době kolem 15.00 hod. obviněný osobně kontaktoval jmenovanou poškozenou, když vycházela hlavním vchodem z budovy pošty na adrese XY v XY a této se zeptal slovy: „XY, prosím, prosím, kam mám jít?“, přičemž poškozená na jeho slova nereagovala a z místa rychle odešla,
- dne 3. 4. 2020 v době kolem 20.20 hod. osobně přišel do místa společného bydliště na ulici XY v XY, kde zazvonil na zvonek u vchodových dveří, a když se jmenovaná poškozená podívala z okna, uviděla obviněného, stojícího naproti u domu č. XY na ul. XY v XY, který na ni zavolal: „XY, XY, prosím“, na což poškozená nijak nereagovala a přivolala na místo hlídku Policie ČR, která už obviněného na místě nezastihla, ale nalezla u dveří domu oblečení a další věci, které zde obviněný zanechal,
- dne 4. 4. 2020 v době kolem 19.45 hod. obviněný osobně kontaktoval jmenovanou poškozenou v jejím zaměstnání v Penny Marketu na ul. XY v XY, kde poškozená byla v tu dobu na kase, a této řekl, že „mu někdo pro ni něco posílá“, poškozená se s ním nebavila a ihned utekla do skladu prodejny, přičemž obviněný následně z prodejny odešel,
- v přesně nezjištěné době od 19.00 hod. dne 15. 4. 2020 do 7.30 hod. dne 16. 4. 2020 osobně, případně prostřednictvím další osoby, přinesl do poštovní schránky v místě společného bydliště na ulici XY v XY, dopis ve formě ručně psaného textu a za dveřmi na chodníku zanechal dva batohy a igelitovou tašku se svými věcmi a dalšími dopisy, ve kterých sdělil mimo jiné, že za roletou okna zanechal svůj tablet, přičemž tyto věci byly dne 16. 4. 2020 v době kolem 7.30 hod. na uvedených místech nalezeny poškozenou R. K.,
- v přesně nezjištěné době od 19.50 hod. dne 16. 4. 2020 do 7.15 hod. dne 17. 4. 2020 osobně, případně prostřednictvím další osoby, přinesl do poštovní schránky v místě společného bydliště na ulici XY v XY, dopis ve formě ručně psaného textu a před vchodem zanechal tašku s logem BILLA se svými věcmi a dětské kolečkové brusle, tyto věci byly dne 17. 4. 2020 v době kolem 7.15 hod. na uvedených místech nalezeny poškozenou R. K.,
- dne 17. 4. 2020 v době kolem 13.45 hod. přišel obviněný k vozidlu poškozené na parkovišti Penny Marketu na ul. XY v XY, a když procházela poškozená R. K. kolem něj, tak na ni volal, ať mu dá někam jeho brýle, že je nutně potřebuje, přičemž poškozená neodpovídala a pokračovala dál do práce,
- dne 18. 4. 2020 v době kolem 8.00 hod. přišel obviněný do místa společného bydliště na ulici XY v XY, kde následně po odstranění polystyrenu okna, směřujícího do sklepa uvedeného domu, toto následně vykopl a vnikl do sklepních prostor tohoto domu, zde tloukl do uzamčených dveří, aby mu někdo tyto dveře otevřel, avšak neúspěšně, načež poté vylezl dalším oknem vedoucím na dvůr domu, kde se snažil přes vstupní dveře domu vedoucí ze dvora dostat do vnitřních prostor domu, a to tak, že do dveří kopal a snažil se nožem překonat zámek dveří, což se mu ale nepodařilo, přičemž při výše uvedeném jednání byl spatřen několika obyvateli sousedních domů, kteří na místo přivolali Policii ČR, obviněný ještě před příjezdem policie z místa opět přes sklepní prostory odešel, avšak na místě zanechal svoji peněženku i s obsahem,
- dne 19. 4. 2020 v přesně nezjištěné době od 12.00 hod. do 15.30 hod. osobně přišel do místa společného bydliště na ulici XY v XY, kde v poštovní schránce zanechal dopis ve formě ručně psaného textu,
- dne 19. 4. 2020 v přesně nezjištěné době od 15.30 hod. do 17.30 hod. osobně přišel do místa společného bydliště na ulici XY v XY, kde v poštovní schránce zanechal dopis ve formě ručně psaného textu.
3. Tento rozsudek následně obviněný napadl odvoláním, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 19. 1. 2021, č. j. 8 To 394/2020-423, podle §256 tr. ř. zamítl.
4. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně podal obviněný v celém jeho rozsahu dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedl, že nepopírá spáchání dvojnásobného přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 2 tr. zákoníku, z provedených důkazů však nelze dovodit, že by se dopustil zločinů týrání osoby žijící ve společném obydlí podle §199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku a týrání svěřené osoby podle §198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) tr. zákoníku. Jeho vina byla postavena na tvrzení poškozené manželky R. K., obviněný ovšem jakékoli psychické či fyzické týrání manželky a dětí popíral. Ze strany poškozené se jednalo o účelové tvrzení, aby dosáhla rozvodu manželství, další svědci, zejména jeho děti a K. C. a N. C., vypovídali pouze na základě informací, které jim manželka sdělila a co od nich požadovala. Soudy činné ve věci se rovněž nevypořádaly s jeho návrhem, aby byl přibrán znalec z oboru pneumoonkologie, který by se vyjádřil, zda ho lze s ohledem na těžkou chorobu postavit před soud. Bylo totiž prokázáno, že se dne 1. 7. 2020 podrobil operaci a byl mu odstraněn rakovinový nádor na levém laloku plic. Podle obviněného byl dán důvod k přerušení trestního stíhání podle §224 odst. 1 tr. ř., resp. s odkazem na §173 odst. 1 písm. b) tr. ř. Pokud byla k této otázka provedena zpráva z věznice ze dne 6. 10. 2020, týkala se pouze jeho schopnosti účastnit se hlavního líčení a nebyla vyhotovena lékařem, ale ředitelem věznice.
5. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a soudu prvního stupně přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
6. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný předložil výlučně námitky, které uplatněným dovolacím důvodům neodpovídají, protože se týkají jednak procesního postupu při provádění dokazování a utváření skutkových závěrů, a jednak otázek spojených s výkonem trestu odnětí svobody. Obviněný takto především tvrdil, že se k manželce R. K. ani ke svým nezletilým dětem způsobem popsaným ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně nechoval, ovšem z provedených důkazů nevyplynuly žádné pochybnosti o jeho vině. Jednalo se o svědecké výpovědi, které byly v souladu s jeho osobnostním nastavením, jak bylo popsáno ve znaleckém posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie. Pokud jde o návrh na doplnění dokazování vypracováním znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví pneumoonkologie, obviněný ho předložil soudům obou stupňů, kterými nebyl vyhodnocen jako důvodný, navíc tento důkaz neměl sloužit k prokázání viny nebo neviny obviněného, ale pro procesní postup soudů, což pod tvrzené dovolací důvody podřadit nelze. Státní zástupkyně dodala, že v případě zhoršení zdravotního stavu obviněného je možné požádat o přerušení výkonu trestu, na což trestní řád pamatuje (viz §325 až §327 odst. 4 tr. ř.), aby byl ochráněn před trestáním v případě, že by se jeho zdravotní stav ukázal být natolik vážným, že by výkon trestu pozbyl svého účelu (viz nález Ústavního soudu ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. I. ÚS 373/06).
7. Státní zástupkyně navrhla dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout.
8. Toto vyjádření bylo zasláno obhájci obviněného k možné replice, čehož však nebylo využito.
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.).
10. V podaném dovolání obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. s odkazem na §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jenž je naplněn, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., a v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy již v jeho rámci (v rozhodnutí soudu prvního stupně) došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku nebo jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení.
11. Při přezkumné činnosti, zda taková vada nastala, je ovšem dovolací soud vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn během trestního řízení a jak je vyjádřen zejména ve výroku odsuzujícího rozsudku, resp. dále upřesněn v souvisejícím odůvodnění. Naopak se v jeho rámci nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění učiněných soudem ani přezkoumávání jím provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Dovolací soud potom není stupněm třetím, jehož úkolem by byl široký přezkum rozhodnutí druhoinstančních soudů, a to již z důvodu jeho omezené možnosti provádět v řízení o dovolání důkazy (srov. §265r odst. 7 tr. ř.) a přehodnocovat tak důkazy provedené již dříve.
12. Směřuje-li dovolání proti odsuzujícím rozhodnutím, pak tomuto dovolacímu důvodu obsahově odpovídají pouze námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Takovou argumentaci však obviněný v dovolání nepředložil, protože v její první části tvrdil, že se žádných útoků, popsaných v bodu 1. výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, nedopustil, přičemž soudy nesprávně vycházely z účelové a nepravdivé výpovědi poškozené R. K., resp. nepravdivých výpovědí dalších svědků. Naznačená argumentace se tak svou podstatou s možnostmi dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. míjí.
13. Výjimkou z popsaného pravidla, umožňující v daném smyslu zásah Nejvyššího soudu v dovolacím řízení do pravomocného rozhodnutí, je zejména stav extrémního nesouladu mezi skutkovým zjištěním a skutečnostmi, jež vyplývají z provedených důkazů a v důsledku toho pak i konečným hmotněprávním posouzením, učiní-li současně dovolatel takový nesoulad předmětem svých námitek. Extrémní nesoulad je nicméně namístě dovodit toliko v případech závažných pochybení, zejména pokud skutková zjištění nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, případně nevyplývají z důkazů při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, anebo že zjištění jsou pravým opakem toho, co bylo obsahem dokazování apod. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 11 Tdo 1494/2011).
14. Nejvyšší soud konstatuje, že takové pochybení v této věci shledat nelze. Soudy zcela důvodně opřely své skutkové závěry o výpověď poškozené R. K., ale rovněž i o výpovědi dalších svědků, a to nezletilých dětí obviněného AAAAA a BBBBB, které samy vnímaly jeho jednání, a rovněž známých a sousedů obviněného a poškozené, kteří měli povědomí o situaci v jejich vztahu, resp. o chování obviněného vůči jeho rodinným příslušníkům. Všechny tyto výpovědi přitom byly vyhodnoceny jako věrohodné a současně souladné, a navíc byly podporovány závěry znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie, z nichž vyplynuly jednak nepříznivé povahové rysy obviněného (zejména nezdrženlivost, disocialita, egocentrismus, emoční nevyrovnanost se sklonem k impulsivním reakcím, nadužívání alkoholu), a současně absence sklonu ke zkreslování výpovědi na straně poškozené.
15. Pokud na základě naznačených podkladů soudy dříve činné ve věci dovodily shora citovaný průběh skutkového děje, Nejvyšší soud v jejich postupu neshledal žádný, natož extrémní rozpor, který by případně mohl opodstatnit jeho zásah do skutkového stavu zjištěného soudy obou stupňů. Logická obsahová návaznost skutkových zjištění soudů na provedené důkazy pak svědčí o tom, že ústavně zaručené základní právo obviněného na spravedlivé řízení nebylo porušeno.
16. Zcela mimo možnosti uplatněného dovolacího důvodu se potom nachází druhá část dovolací argumentace obviněného, kterou se domáhal přerušení trestního stíhání s odkazem na §173 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť daný procesní postup (jeho užití nebo neužití) nijak nesouvisí s hmotněprávní kvalifikací skutkového děje, ale se stavem obviněného v době vedení trestního stíhání. Na okraj nicméně Nejvyšší soud doplňuje, že, aniž by jakkoli zpochybňoval zdravotní obtíže obviněného, byť obviněný v podstatě tvrdí, že pro těžkou chorobu nemohl být postaven před soud, hlavního líčení před soudem prvního stupně i veřejného zasedání před soudem odvolacím se osobně a aktivně účastnil, vypovídal a vyjadřoval se k provedeným důkazům. Závěr o možnosti obviněného účastnit se úkonu u soudu prvního stupně rovněž vyplýval ze zprávy Vězeňské služby České republiky ze dne 6. 10. 2020, která sice byla vyhotovena ředitelem Vazební věznice Brno, avšak výslovně na podkladě vyjádření ošetřujícího lékaře. Ve shodě s vyjádřením státní zástupkyně lze pak připomenout, že na těžkou nemoc odsouzeného vykonávajícího trest odnětí svobody je možné reagovat postupem podle §325 odst. 1 tr. ř., jak se také ve věci obviněného stalo (viz usnesení Městského soudu v Brně ze dne 19. 4. 2021, č. j. 5 Nt 279/2021-11).
17. S ohledem na shora popsané závěry Nejvyšší soud dovozuje, že dovolací argumentace obviněného neodpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. s odkazem na §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., stejně jako kterémukoli z dalších uvedených v §265b tr. ř. Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. toto rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 6. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu