ECLI:CZ:NS:2021:7.TZ.20.2021.1
sp. zn. 7 Tz 20/2021-25
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 15. 6. 2021 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Radka Doležela a soudců JUDr. Josefa Mazáka a JUDr. Romana Vicherka, Ph.D., stížnost pro porušení zákona, podanou ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného Z. H. , nar. XY ve XY, trvale bytem XY, proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech ze dne 13. 2. 2020, sp. zn. ZT 188/2019, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech ze dne 13. 2. 2020, sp. zn. ZT 188/2019,
byl porušen zákon
v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného Z. H.
Toto usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech se zrušuje .
Současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Plzni se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Územní odbor Klatovy, oddělení obecné kriminality Klatovy, ze dne 22. 8. 2019, č. j. KRPP-71855-1/TČ-2019-030471, bylo podle §160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněných Z. H., L. Š., M. V. a P. K. V případě obviněného Z. H. se tak stalo pro podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku, přečinu výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku, přečinu porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku a zločinu vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, kterých se měl dopustit, zjednodušeně řečeno, jednáním směřujícím proti poškozeným V. B. a M. A. Přípisem ze dne 26. 8. 2019, č. j. KRPP-71855-72/TČ-2019-030471, byl obviněný Z. H. upozorněn podle §160 odst. 6 tr. ř., že jednání kvalifikované jako zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku bude nadále kvalifikováno jako zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c), e) tr. zákoníku, neboť čin spáchal na svědkovi.
2. Dne 19. 12. 2019 pod č. j. KRPP-71855-119/TČ-2019-030471 vydal policejní orgán, Policie ČR, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Územního odboru Klatovy, oddělení obecné kriminality, usnesení, jímž podle §160 odst. 1, odst. 5 tr. ř. zahájil trestní stíhání obviněného Z. H. pro podezření ze spáchání zločinu vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit dalším útokem proti poškozené M. A.
Proti tomuto usnesení podal obviněný Z. H. v zákonné lhůtě prostřednictvím svého obhájce stížnost. O této stížnosti rozhodla státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech usnesením ze dne 14. 1. 2020, č. j. ZT 188/2019-100, tak, že podle §149 odst. 1 tr. ř. napadené usnesení policejního orgánu zrušila a přikázala, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
4. Následně bylo usnesením policejního orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Územního odboru Klatovy, oddělení obecné kriminality, ze dne 31. 1. 2020, č. j. KRPP-71855-136/TČ-2019-030471, podle §160 odst. 1, odst. 5 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného Z. H. pro podezření ze spáchání zločinu vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, spáchaného zmíněným dalším útokem proti poškozené M. A.
Proti tomuto usnesení opět podal obviněný v zákonné lhůtě prostřednictvím svého obhájce stížnost, o níž rozhodla státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech usnesením ze dne 13. 2. 2020, č. j. ZT 188/2019-114 tak, že ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítla jako nedůvodnou.
6. Ministryně spravedlnosti podala 7. 5. 2021 podle §266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného Z. H. stížnost pro porušení zákona, směřující proti zmíněnému usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech ze dne 13. 2. 2020, sp. zn. ZT 188/2019. Poukázala na průběh řízení v této trestní věci a zejména uvedla, že po zahájení trestního stíhání obviněného usnesením policejního orgánu podle §160 odst. 1 tr. ř. ze dne 22. 8. 2019, č. j. KRPP-71855-1/TČ-2019-030471, provedla dne 12. 12. 2019 státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech prověrku spisového materiálu. V závěru této prověrky formulovala pokyn k dalšímu postupu v následujícím znění: „Z výpovědi poškozené M. A. ze 7. 11. 2019 vyplývá, že dne 20. 10. 2019 potkala na návsi obv. H., který jí řekl, aby následující den na policii nevypovídala, nejlépe aby mlčela, jinak ji zabije, podřízne jako svatomartinskou husu, aby nezkoušela přijít další den k výslechu, že si to nepřeje. Toto jednání lze kvalifikovat opět jako zločin vydírání dle §175 odst. 1, 2 písm. e) trestního zákoníku a bude nutno ve vztahu k tomuto jednání postupovat dle §160 odst. 1, 5 trestního zákoníku“ (správně trestního řádu). Poté vydal policejní orgán usnesení, jímž podle §160 odst. 1, odst. 5 tr. ř. zahájil trestní stíhání obviněného Z. H. pro zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, které bylo na základě jeho stížnosti usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech ze dne 14. 1. 2020, č. j. ZT 188/2019-100, podle §149 odst. 1 tr. ř. zrušeno a policejnímu orgánu bylo přikázáno, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Z odůvodnění usnesení státní zástupkyně vyplynulo, že byť rozhodnutí policejního orgánu o zahájení trestního stíhání obviněného bylo důvodné, samotné usnesení nesplňovalo zákonné podmínky na něj kladené, a to stran popisu skutku, jenž byl neúplný, stejně jako stran odůvodnění předmětného usnesení, které neobsahovalo všechny skutečnosti, jež by odůvodňovaly závěr o důvodnosti trestního stíhání obviněného. Předmětné usnesení tak bylo shledáno nepřezkoumatelným. Téhož dne vypracovala státní zástupkyně i přípis, adresovaný policejnímu orgánu, ve kterém sdělila, že je nezbytné, aby v novém usnesení byl doplněn popis skutku o skutečnosti, které v přípisu uvedla. Dalším usnesením policejního orgánu ze dne 31. 1. 2020, č. j. KRPP- 71855-136/TČ-2019-030471, bylo podle §160 odst. 1, odst. 5 tr. ř. znovu zahájeno trestní stíhání Z. H. jako obviněného ze spáchání zločinu vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku. Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě prostřednictvím svého obhájce stížnost, kterou státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech usnesením ze dne 13. 2. 2020, č. j. ZT 188/2019-116, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítla jako nedůvodnou.
7. Ministryně spravedlnosti poukázala na ustanovení §146 odst. 1 a odst. 2 písm. a) tr. ř. a na ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a dovodila, že jak z pokynu uvedeného v závěru zápisu o prověrce spisu ze dne 12. 12. 2019, tak z usnesení ze dne 14. 1. 2020, č. j. ZT 188/2019-100, a potažmo též ze současně vyhotoveného přípisu jednoznačně vyplynulo, že státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech vydala policejnímu orgánu pokyn k zahájení trestního stíhání obviněného Z. H., který vyústil v rozhodnutí policejního orgánu ze dne 31. 1. 2020, č. j. KRPP-71855-136/TČ-2019-030471, jímž bylo trestní stíhání obviněného zahájeno. Podal-li tedy obviněný proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání v zákonné lhůtě stížnost, měla být předložena k rozhodnutí státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Plzni. Pokud tak státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech neučinila a sama rozhodla, porušila tím zákon v neprospěch obviněného, neboť k tomuto rozhodnutí nebyla oprávněna, a zároveň svým postupem obviněného zbavila práva na nestranné a objektivní posouzení jeho opravného prostředku nadřízeným orgánem.
8. Ministryně spravedlnosti proto navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech ze dne 13. 2. 2020, č. j. ZT 188/2019-116, byl porušen zákon v neprospěch obviněného Z. H. v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř., aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a zrušil také všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu, a aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Plzni, aby věc projednal a rozhodl.
9. Obviněný v písemném vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona uvedl, že se s ní obsahově ztotožňuje a dodal, že shledává i porušení zákona v §160 tr. ř., pokud bylo zahájeno jeho trestní stíhání pro další skutek, neboť neexistují žádné důkazy, že by se tvrzeného jednání dopustil.
10. Při veřejném zasedání konaném před Nejvyšším soudem se intervenující státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k podané stížnosti pro porušení zákona připojil a navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl v podstatě způsobem navrženým ministrem spravedlnosti, s tím, aby porušení zákona bylo shledáno pouze v §146 odst. 2 písm. b) tr. ř.
11. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení předcházející a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v zásadě z důvodů vytýkaných ministryní spravedlnosti.
12. Aniž by bylo nutné opakovat všechny okolnosti věci, které byly popsány ve stížnosti pro porušení zákona a které odpovídají předloženému spisovému materiálu, obsahujícímu kopii dozorového spisu Krajského státního zastupitelství v Plzni sp. zn. 2 KZV 26/2020, v něm vloženého dozorového spisu Okresního státního zastupitelství v Klatovech sp. zn. ZT 188/2019 a kopii policejního spisu sp. zn. KRPP-71855/TČ-2019-030070, Nejvyšší soud připomíná, že podle §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle §146 odst. 1 tr. ř., předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.
13. Vydání takového souhlasu nebo pokynu je okolností bránící státnímu zástupci provádějícímu nad vyšetřováním dozor ve smyslu §174 tr. ř., aby přezkoumával rozhodnutí, jehož vydání inicioval. V ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. je takto vymezen zvláštní důvod pro vyloučení státního zástupce z rozhodování o opravném prostředku. Svou povahou je toto ustanovení speciálním k obecnému ustanovení §30 odst. 1 tr. ř. o vyloučení orgánů činných v trestním řízení (v daném případě k alternativě, že z vykonávání úkonů je vyloučen státní zástupce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nemůže nestranně rozhodovat). Státní zástupce, který vykonává nad přípravným řízením dozor, tím, že dal souhlas nebo pokyn k vydání určitého usnesení, je již vyloučen z rozhodování o stížnosti proti němu jako stížnostní orgán (srov. rozhodnutí č. 14/1973 Sb. rozh. tr. a nález Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. I. ÚS 661/05, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 40, roč. 2006, s. 331).
14. Ve smyslu zásady uvedené v citovaném ustanovení je tedy státní zástupce, který dal pokyn k vydání usnesení, proti němuž stížnost směřuje, povinen postupovat tím způsobem, že věc k rozhodnutí o stížnosti předloží nadřízenému státnímu zástupci. Pokud takto uvedený státní zástupce nepostupuje a sám ve věci o takové stížnosti rozhodne, jde o porušení zákona v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř., a uvedeným způsobem vydané rozhodnutí nemůže obstát. Lze doplnit, že protože rozhodnutí vydané státním zástupcem v druhém stupni se stává pravomocným, může být zrušeno pouze na základě mimořádného opravného prostředku, neboť řádný opravný prostředek proti takovému rozhodnutí není podle §141 odst. 2 tr. ř. přípustný.
15. Naznačená pravidla nebyla ve věci respektována. Ze shora uvedených skutečností je zřejmé, že státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech, která ve věci vykonávala v danou dobu dozor a byla tedy oprávněná udílet policejnímu orgánu závazné pokyny [§174 odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], tohoto oprávnění využila a policejnímu orgánu v zásadě jednoznačně uložila přípisem ze dne 12. 12. 2019, obsahujícím pokyn, zahájit trestní stíhání obviněného podle §160 odst. 1, odst. 5 tr. ř. pro podezření ze spáchání další konkrétně určené trestné činnosti. Pokud tak policejní orgán poté (dne 19. 12. 2019) učinil a obviněný jeho usnesení napadl stížností, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech o ní nemohla rozhodnout, neboť jí v tom bránilo, že zahájení trestního stíhání sama iniciovala. Již usnesením stání zástupkyně ze dne 14. 1. 2020, č. j. ZT 188/2019-100, jímž bylo podle §149 odst. 1 tr. ř. usnesení policejního orgánu zrušeno a přikázáno, aby o věci znovu jednal a rozhodl, tak byl porušen zákon ve shora citovaném ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Nicméně toto usnesení nebylo stížností pro porušení zákona napadeno, přičemž ani Nejvyšší soud neměl z podnětu mimořádného opravného prostředku, směřujícího výslovně ve prospěch obviněného, důvod zasáhnout do usnesení, které rovněž působilo v jeho prospěch, neboť jím bylo dosaženo stavu, v němž obviněný pro podezření ze spáchání dalšího skutku podle §160 odst. 1, odst. 5 tr. ř. trestně stíhán nebyl. Poté ovšem policejní orgán, a to ve zřejmé trvající primární návaznosti na pokyn ze dne 12. 12. 2019, za upřesnění zejména pokynem v přípisu ze dne 14. 1. 2020, znovu zahájil trestní stíhání obviněného podle §160 odst. 1, odst. 5 tr. ř., přičemž o stížnosti obviněného rozhodla zase státní zástupkyně, vykonávající dozor, opět v rozporu s §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Toto její usnesení (ze dne 13. 2. 2020), směřující v neprospěch obviněného [stížnost jím byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta], již bylo napadeno stížností pro porušení zákona, podanou v jeho prospěch, tedy zde zjevně podklad pro zásah Nejvyššího soudu vznikl.
16. Nejvyšší soud ze všech shora rozvedených důvodů shledal, že stížnost pro porušení zákona je v posuzované věci důvodná. Vyslovil proto, že pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech ze dne 13. 2. 2020, sp. zn. ZT 188/2019, byl porušen zákon v neprospěch obviněného, a to v §146 odst. 2 písm. a) tr. ř., protože je vydala věcně nepříslušná státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Klatovech, ač tak měl učinit jí nadřízený státní zástupce, jímž byl v projednávané věci státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Plzni. Lze na okraj doplnit, že na uvedeném postupu ničeho nemění, že v dalších fázích předmětného vyšetřování (dne 25. 5. 2020) byla věc, z důvodu změny právní kvalifikace jednání, popsaného v usnesení podle §160 odst. 1 tr. ř., z (mimo jiné) zločinu vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) [resp. písm. c), e)] tr. zákoníku na zločin vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) [resp. písm. c), e)], odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, Okresním státním zastupitelstvím v Klatovech postoupena k vykonávání dozoru Krajskému státnímu zastupitelství v Plzni. V danou dobu, k níž je zákonnost úkonů přezkoumávána, byl řádný postup právě takový, jak bylo konstatováno.
17. Následně Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil zmíněné vadné usnesení, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Plzni přikázal, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
18. Nejvyšší soud naopak nevyslovil porušení zákona v ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř., jak rovněž navrhovala ministryně spravedlnosti. Zmíněné ustanovení upravuje postup orgánu rozhodujícího o stížnosti, není-li stížnost důvodná. Ve stížnosti pro porušení zákona bylo vytýkáno pouze to, že o stížnosti rozhodl státní zástupce, který k tomu nebyl příslušný. V návaznosti na to se Nejvyšší soud zabýval věcí jen z tohoto hlediska a nepřezkoumával věcnou opodstatněnost výroku o zamítnutí stížnosti. Stejně tak se nijak nezaobíral samotným usnesením policejního orgánu podle §160 odst. 1, odst. 5 tr. ř., s nímž vyslovil ve svém vyjádření nesouhlas obviněný, neboť ani takový přezkum mu z obdobných důvodů nepříslušel.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 6. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu