ECLI:CZ:NS:2021:7.TZ.70.2021.1
sp. zn. 7 Tz 70/2021-246
ROZSUDEK
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Radka Doležela a soudců JUDr. Josefa Mazáka a JUDr. Romana Vicherka, Ph.D., projednal ve veřejném zasedání dne 9. 11. 2021 stížnost pro porušení zákona, podanou ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného R. B. , nar. XY, trvale bytem XY, proti pravomocnému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 21 T 79/2020, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 21 T 79/2020,
byl porušen zákon
v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného R. B.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se tento rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 zrušuje . Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 9 přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 6. 2020, č. j. 21 T 79/2020-148, byl obviněný R. B. shledán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a byl za to odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou.
2. Uvedeného trestného činu se měl dopustit tím, že dne 15. 4. 2020 v době od 12:35 hodin do 12:45 hodin v XY, v prodejně dm drogerie markt, s. r. o., odcizil, v úmyslu se na úkor poškozeného obohatit, z volného prodeje zde vystavené zboží, a to 2 ks toaletní vody zn. Nike DNS 75 ml v ceně 149 Kč za kus a 2 ks pleťového krému zn. Neutrogena 50 ml v ceně 359 Kč za kus, a to tím způsobem, že si odcizené zboží uschoval do kapes bundy, u pokladny zaplatil toliko sprchový gel zn. Dn. Balea men v ceně 19 Kč, který držel v ruce a položil na pokladní pás a bez zaplacení tohoto odcizeného zboží prošel za pokladní zónu, kde byl zadržen pracovníkem bezpečnostní agentury, čímž poškozené společnosti dm drogerie markt, s. r. o., IČ 47239581, se sídlem Jeronýmova 1485/19, České Budějovice, způsobil škodu v celkové výši 1 016 Kč, přičemž zboží bylo v nepoškozeném stavu vráceno zpět do prodeje, a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl opakovaně odsouzen pro přečiny krádeže, naposledy rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. 1 T 131/2019, který nabyl právní moci dne 28. 2. 2020, jímž byl odsouzen pro pokračující přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku vzhledem k trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. 10. 2019, sp. zn. 2 T 157/2019, který nabyl právní moci dne 4. 12. 2019, ke společnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou a ke společnému trestu vyhoštění z území České republiky na dobu 2 let, a uvedeného jednání se dopustil v době, kdy byl usnesením vlády České republiky č. 396 ze dne 9. 4. 2020 podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, prodloužen do 30. 4. 2020 nouzový stav, vyhlášený usnesením vlády ze dne 12. 3. 2020 č. 194, o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2, na území České republiky na dobu od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 po dobu 30 dnů, které bylo vyhlášeno pod č. 69/2020 Sb., a to na základě souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, uděleného jejím usnesením ze dne 7. 4. 2020 č. 1012.
3. Obviněný i státní zástupkyně se vzdali práva na podání řádného opravného prostředku a obviněný prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání ani jiné oprávněné osoby, a rovněž prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění. V návaznosti na to zmíněný rozsudek, neobsahující s ohledem na §129 odst. 2 tr. ř. odůvodnění, nabyl dne 25. 6. 2020 právní moci.
4. Lze doplnit, že jej obviněný přesto dne 10. 7. 2020 napadl odvoláním, které s ohledem na výše uvedené Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 7. 2020, č. j. 5 To 204/2020-175, podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl.
5. Ministryně spravedlnosti podala dne 20. 9. 2021 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného proti zmíněnému rozsudku soudu prvního stupně stížnost pro porušení zákona. Poukázala zejména na §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a rovněž na rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (publikovaný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.), požadující pro aplikaci zmíněné kvalifikované skutkové podstaty věcnou souvislost spáchané krádeže s (pro obdobné případy, jako v nyní posuzované věci) událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Obviněný se podle učiněných zjištění dopustil trestné činnosti v době výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2, způsobujícího onemocnění COVID-19, nicméně věcná souvislost s danou událostí zde absentuje. S ohledem na způsob a okolnosti jednání v podobě odcizení drogistického zboží z volného prodeje, nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil, že by mu existující opatření spáchání činu umožnila či usnadnila, stejně tak útoky nesměřovaly proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Proto došlo užitím §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku k nesprávnému právnímu posouzení skutku a v návaznosti na to je i uložený trest ve výměře 24 měsíců zjevně excesivní.
6. Závěrem ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v neprospěch obviněného, a to v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dále aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a poté aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a věc přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 9, aby ji v potřebné rozsahu znovu projednal a rozhodl, popřípadě navrhla, aby bylo postupováno podle §271 odst. 1 tr. ř.
7. Při konání veřejného zasedání se se stížností pro porušení zákona ztotožnili obhájce obviněného i státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství.
8. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. napadený rozsudek i jemu předcházející řízení a učinil následující závěry.
9. Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bude odnětím svobody na dvě léta až osm let potrestán pachatel, který spáchá čin uvedený v §205 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
10. Jak Nejvyšší soud konstatoval ve výše zmíněném rozsudku velkého senátu trestního kolegia, publikovaného pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr., zákon s naplněním podmínek stanovených v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku počítá ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací, která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí je přitom bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, existující na území České republiky v období asi od měsíce března 2020.
11. Dále Nejvyšší soud doplnil, že za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu.
12. Především pak velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu konstatoval, že aby případy krádeží mohly být posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoník, musí zde být – vedle výše uvedené místní a časové – i určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže je trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.
13. Nejvyšší soud doplnil, že popsaný výklad odpovídá i zásadě subsidiarity trestní represe podle §12 odst. 2 tr. zákoníku a tomu, jak byla tato zásada vyložena ve stanovisku uveřejněném pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr. Podle něj má uvedená zásada místo i tam, kde je sice nutné uplatnit trestní odpovědnost a trestní represi z ní vyplývající, ale míra této represe musí být jen skutečně nezbytná a odpovídající všem rozhodným okolnostem, zejména pak povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, který je základem trestní odpovědnosti pachatele.
14. Zohlední-li se naznačené výklady v trestní věci obviněného R. B., je zřejmé, že se svého útoku dopustil v době jiné události vážně ohrožující živost nebo zdraví lidí, a to v období výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky, jenž vyvolal reakci vlády České republiky, která již citovaným usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., vyhlásila podle čl. 5 a 6 zákona o bezpečnosti ČR nouzový stav na území České republiky, a poté nadále přijímala celou řadu navazujících omezujících a regulačních opatření.
15. Současně však Nejvyšší soud konstatuje, že mezi zmíněným jednáním obviněného, jinak správně posouzeným jako trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku, a událostí v podobě výskytu koronaviru, není zřetelná žádná věcná souvislost ve smyslu výše shrnutých požadavků. Obvodní soud se ve svém rozhodnutí k dané otázce s ohledem na postup podle §129 odst. 2 tr. ř. nevyjádřil. Obviněný nicméně postupoval tak, že v prodejně (samoobsluze) drogerie odcizil z volného prodeje toaletní vodu a pleťový krém. Přitom není zřejmé, jak by pandemické situace ke spáchání činu využil či zneužil, zmíněného skutkového děje se v podstatě netýkala a úspěšné dokonání deliktu mu neusnadnila. Obviněný sice měl podle zajištěných kamerových záznamů částečně šátkem zakrytý obličej, což ovšem bez dalšího nemělo patrně vliv na omezení odhalení jeho identity, neboť byl ihned po činu zadržen nejprve pracovníky obchodu a poté policisty. Jednání obviněného pak směřovalo proti běžným kosmetických přípravkům, které nebyly určeny či použitelné k řešení zmíněné situace.
16. Nejvyšší soud proto stížnosti pro porušení zákona přisvědčil. Obvodní soud pro Prahu 9 totiž pravomocným rozsudkem jednání (aktuálně zjištěné) obviněného, pokud dovodil naplnění i kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nesprávně hmotněprávně posoudil. Pro zmíněnou vadu, působící v neprospěch obviněného, výrok o vině, a návazně ani výrok o trestu, nemohou obstát.
17. Nejvyšší soud tudíž podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil uvedené porušení zákona, konkrétně §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, působící v neprospěch obviněného. S ohledem na to dále podle §269 odst. 2 tr. ř. stížností pro porušení zákona napadený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 zrušil, současně byla zrušena i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
18. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud Obvodnímu soudu pro Prahu 9 přikázal, mimo jiné i s ohledem na již zmíněnou absenci odůvodnění napadeného rozsudku podle §129 odst. 2 tr. ř., aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Věc se tak vrací do stadia řízení před soudem prvního stupně, jenž je dále vázán právním názorem vysloveným v kasačním rozhodnutí (§270 odst. 4 tr. ř.), přičemž v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.). Jeho úkolem bude, aby v návaznosti na shora popsané závěry a zejména s ohledem na již citovaný rozsudek velkého senátu trestněprávního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (publikovaný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.) znovu zvážil, zda lze skutek popsaný ve výroku o vině nyní zrušeného rozsudku posoudit i za užití kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku či nikoli, a následně vydat na to navazující rozhodnutí.
19. Lze doplnit, že obviněný v současné době vykonává trest odnětí svobody, nicméně uložený mu v jiné věci (vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 3 T 84/2019), tedy nebylo namístě rozhodovat o vazbě ve smyslu §275 odst. 3 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 11. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu