ECLI:CZ:NS:2021:8.TD.11.2021.1
sp. zn. 8 Td 11/2021-3139
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 2. 2021 v řízení o dovolání obviněného D. P. , nar. XY v XY, Slovenská republika, trvale bytem XY, XY, Slovenská republika, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 6. 2020, sp. zn. 11 To 62/2019, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 4/2014, ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Tdo 36/2021, o návrhu na vyloučení soudce a rozhodnutí o námitce podjatosti soudců takto:
I. Podle §30 odst. 3 tr. ř. je soudce JUDr. Josef Mazák vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v řízení o dovolání obviněného D. P. vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Tdo 36/2021 v trestní věci Městského soudu v Praze sp. zn. 10 T 4/2014.
II. Soudci JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., JUDr. Radek Doležel a JUDr. Roman Vicherek, Ph.D., nejsou z důvodů uvedených v §30 tr. ř. vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v řízení o dovolání obviněného D. P. vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Tdo 36/2021 v trestní věci Městského soudu v Praze sp. zn. 10 T 4/2014.
Odůvodnění:
1. Nejvyššímu soudu jako soudu dovolacímu bylo dne 11. 1. 2021 předloženo k rozhodnutí dovolání obviněného D. P. směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 6. 2020, sp. zn. 11 To 62/2019, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 4/2014. V souladu s aktuálním zněním rozvrhu práce pro rok 2021 byla věc přidělena senátu č. 7 a je vedena pod sp. zn. 7 Tdo 36/2021. Podle téhož rozvrhu práce aktuálního v době nápadu jsou členy senátu č. 7 JUDr. Josef Mazák jako předseda senátu a soudci JUDr. Roman Vicherek, Ph.D., a JUDr. Radek Doležel. Uvedená věc byla přidělena k vyřízení JUDr. Romanovi Vicherkovi, Ph.D.
2. Nejvyššímu soudu bylo dne 22. 1. 2021 doručeno podání obviněného označené jako „námitka podjatosti“. Obviněný namítal podjatost předsedy senátu JUDr. Josefa Mazáka ve smyslu ustanovení §30 odst. 3 tr. ř., neboť jako předseda senátu Vrchního soudu v Praze rozhodoval o odvolání v trestní věci obviněného vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 4/2014, a to usneseními ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 4 To 65/2015, a ze dne 11. 10. 2016, sp. zn. 4 To 64/2016. S ohledem na skutečnost, že JUDr. Josef Mazák je řídícím předsedou senátu č. 7, a rozhoduje tak o přidělení věcí konkrétnímu soudci senátu č. 7, přidělil sám sobě spis ve věci obviněného, ve které je ze zákona vyloučen činit úkony. Obviněný měl tedy za to, že JUDr. Josef Mazák postupoval v rozporu se zákonem a nezákonným postupem byli zvoleni rovněž ostatní členové senátu, tedy JUDr. Roman Vicherek, Ph.D., a JUDr. Radek Doležel. Uvedený postup v obviněném vzbudil nedůvěru v transparentnost celého řízení a účelovost přidělování věci u Nejvyššího soudu. Podle obviněného tak vznikají značné pochybnosti o nestranném rozhodnutí o dovolání obviněného v případě, že budou o dovolání rozhodovat soudci senátu č. 7. Zdůraznil, že pokud ve věci obviněného byl určen soudcem zpravodajem jiný soudce než samotný předseda senátu, bylo tak učiněno soudcem vyloučeným z rozhodování ve věci. Citoval část rozvrhu práce Nejvyššího soudu, z níž dovodil, že ve všech věcech JUDr. Romana Vicherka, Ph.D., a JUDr. Radka Doležela vystupuje JUDr. Josef Mazák jako předseda senátu, tedy soudce zodpovídající za rozhodnutí celého senátu, který má finální slovo při rozhodování a vyhotovování rozhodnutí, proto je rozhodování ve všech kauzách, v nichž rozhodují JUDr. Roman Vicherek, Ph.D., a JUDr. Radek Doležel, přímo navázané a neodbytně spojené s názorem, postupem a konečným postojem předsedy senátu JUDr. Josefa Mazáka. Shrnul, že v senátu č. 7 neexistuje rozhodnutí o dovolání, na kterém by se JUDr. Josef Mazák nepodílel, přičemž takové postavení má jako jediný ze všech členů senátu č. 7, proto nelze podle jeho názoru akceptovat, aby věc rozhodoval nebo se podílel na rozhodnutí některý ze členů senátu č. 7, a věc by měla být přidělena k rozhodnutí o dovolání jinému senátu Nejvyššího soudu. Skutečnost, že si soudce, jehož postup v rámci odvolacího řízení představuje jednu ze stěžejních námitek uplatňovaných v dovolání, sám přidělil projednávanou věc, v obviněném vyvolává pochybnosti o postupu odpovídajícímu právu na spravedlivý proces, jehož základním pilířem je nezávislost a nestrannost při procesu přidělování věci.
3 . Soudce JUDr. Josef Mazák předložil dne 27. 1. 2021 senátu č. 8 návrh, aby byl vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v této trestní věci obviněného D. P. z důvodu předpokládaného v ustanovení §30 odst. 3 tr. ř., protože v době svého působení jako soudce Vrchního soudu v Praze se zúčastnil rozhodování v předmětné věci dovolatele, když předsedal odvolacímu senátu v uvedené trestní věci, který rozhodl o odvolání proti rozsudkům soudu prvního stupně usneseními ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 4 To 65/2015, a ze dne 11. 10. 2016, sp. zn. 4 To 64/2016. Podle JUDr. Josefa Mazáka jsou tato rozhodnutí důvodem jeho vyloučení z rozhodování v trestní věci o dovolání obviněného D. P. z důvodu uvedeného v §30 odst. 3 tr. ř. Současně s návrhem na vyloučení soudce JUDr. Josefa Mazáka z vykonávání úkonů trestního řízení v této trestní věci předložili ostatní soudci senátu č. 7 Nejvyššího soudu, tedy JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., JUDr. Radek Doležel a JUDr. Roman Vicherek, Ph.D., prohlášení, že nemají podle §30 odst. 1 tr. ř. vztah k projednávané věci ani k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo jinému orgánu činnému v trestním řízení v projednávané věci. Prohlásili také, že nebyli v projednávané věci činní ani ve smyslu §30 odst. 2 či §30 odst. 3 tr. ř.
4. O uvedeném návrhu na vyloučení a námitce podjatosti rozhodoval senát č. 8 Nejvyššího soudu, neboť podle §31 odst. 1 věty třetí tr. ř. o vyloučení soudce Nejvyššího soudu z důvodů uvedených v §30 tr. ř. rozhodne jiný senát téhož soudu. Tímto senátem je podle platného rozvrhu práce Nejvyššího soudu ve znění od 1. 1. 2021, obecných zásad přidělování věcí (bod II.) senát č. 8. Senát č. 8 (dále jen „Nejvyšší soud“) je totiž ten, který je uveden v tomto rozvrhu práce jako následující za senátem č. 7, kterého se týká rozhodnutí o vyloučení.
5. Nejvyšší soud přezkoumal podaný návrh a obsah procesního spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 10 T 4/2014 a shledal, že návrh na vyloučení JUDr. Josefa Mazáka z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného D. P. vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 4/2014 z důvodu uvedeného v §30 odst. 3 tr. ř. je důvodný.
6. Podle §30 odst. 3 věty první tr. ř. z rozhodování u soudu vyššího stupně je vyloučen soudce nebo přísedící, který se zúčastnil rozhodování u soudu nižšího stupně, a naopak.
7. Z obsahu zmíněného spisu se podávají okolnosti, na něž bylo poukázáno v návrhu na vyloučení soudce JUDr. Josefa Mazáka z rozhodování u soudu vyššího stupně. Vyplývá z něj, že poté, co byla státním zástupcem a poškozeným podána odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2015, sp. zn. 10 T 4/2014, byla věc k rozhodnutí o odvolání předložena Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu, kde byla vedena pod sp. zn. 4 To 65/2015 a rozhodoval o ní senát č. 4 tohoto soudu, a to ve složení JUDr. Josef Mazák, JUDr. Lenka Konopová a JUDr. Bohuslav Horký (viz protokol o veřejném zasedání na č. l. 1832 až 1836). Tento senát rozhodl tak, že usnesením ze dne 22. 10. 2015 napadený rozsudek mimo jiné ohledně obviněného D. P. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze. Poté, co Městský soud v Praze opětovně rozhodl ve věci obviněného D. P. rozsudkem ze dne 6. 5. 2016, sp. zn. 10 T 4/2014, podali proti tomuto rozsudku státní zástupce a poškozený odvolání, na jejichž podkladě byla věc opět předložena Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu, kde byla vedena pod sp. zn. 4 To 64/2016 a rozhodoval o ní senát č. 4, a to ve složení JUDr. Josef Mazák, JUDr. Hana Kárová a JUDr. Lenka Konopová (viz protokol o neveřejném zasedání na č. l. 2144). Tento senát dne 11. 10. 2016 rozhodl tak, že napadený rozsudek zrušil a vrátil věc Městskému soudu v Praze, který o věci dále rozhodoval (odvolání poškozených byla podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnuta). Ze spisového materiálu se podává, že dalšího rozhodování ve věci obviněného se již JUDr. Josef Mazák neúčastnil; Vrchní soud v Praze rozhodl nyní dovoláním napadeným rozsudkem ze dne 8. 6. 2020, sp. zn. 11 To 62/2019, v senátě složeném ze soudců Mgr. Kamily Elsnicové, JUDr. Ľubomíra Klimáčka a Mgr. Martina Kantora.
8. Podle těchto zjištění je zřejmé, že se soudce JUDr. Josef Mazák zúčastnil řízení u Vrchního soudu v Praze, v němž bylo rozhodováno o řádném opravném prostředku obviněného proti rozsudku Městského soudu v Praze ve věci, v níž posléze podal obviněný dovolání. Třebaže se nejednalo o rozhodnutí, proti němuž lze ve smyslu §265a odst. 2 tr. ř. podat dovolání, a tudíž ani o rozhodnutí v dovolacím řízení přezkoumávané, šlo o rozhodnutí předcházející v dovolání napadenému rozhodnutí, tedy o rozhodnutí předpokládané v ustanovení §30 odst. 3 tr. ř., jehož smyslem je zajistit náležité přezkoumání vydaného rozhodnutí, na kterém se zúčastnil vyloučený soudce, a vyloučit tak možnost vzniku pochybnosti o nestrannosti soudu vyššího stupně. Z uvedeného tedy vyplývá, že JUDr. Josef Mazák je ve věci obviněného vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 4/2014 vyloučen z rozhodování u soudu vyššího stupně, tedy u Nejvyššího soudu. Proto bylo rozhodnuto, že podle §30 odst. 3 tr. ř. je soudce JUDr. Josef Mazák vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v řízení o dovolání obviněného D. P. vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Tdo 36/2021 v trestní věci Městského soudu v Praze sp. zn. 10 T 4/2014.
9. Nejvyšší soud dále z podnětu obviněným podané námitky podjatosti přezkoumal, zda není dán konkrétní důvod pro vyloučení dalších členů senátu č. 7 Nejvyššího soudu, tedy soudců JUDr. Petra Angyalossyho, Ph.D., JUDr. Radka Doležela a JUDr. Romana Vicherka, Ph.D., předpokládaný zejména v §30 odst. 1 tr. ř. Dospěl k závěru, že žádný z těchto důvodů dán není a námitku podjatosti podanou obviněným neshledal opodstatněnou.
10. Úvodem lze předeslat, že k předmětné námitce podjatosti členové senátu č. 7, a to soudci JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., JUDr. Radek Doležel a JUDr. Roman Vicherek, Ph.D., vyslovili každý sám za sebe, že nemají žádný osobní vztah k projednávané věci obviněného D. P., k jeho osobě ani k jinému orgánu činnému v uvedeném trestním řízení, a prohlásili, že nejsou vyloučeni z úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného D. P. vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Tdo 36/2021 ze žádného z důvodů předpokládaných v §30 tr. ř.
11. V obecné rovině je třeba připomenout, že podle §30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat.
12. Citované ustanovení má na mysli vždy určitou konkrétní osobu soudce nebo přísedícího, státního zástupce, vyšetřovatele a policejního orgánu, jichž se vyloučení týká. Vyloučení senátu jako institucionalizovaného sboru soudců citované ustanovení nepředpokládá a ani nepřipouští. Účelem uvedeného ustanovení, pokud jde o soudce a přísedící, je zajistit, aby se na rozhodování nepodíleli ti soudci a přísedící, kteří mají k projednávané věci nebo k vymezenému okruhu osob takový vztah, jenž může objektivně vzbudit pochybnost o jejich způsobilosti rozhodovat nestranně (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 1996, sp. zn. 2 Tzn 173/96, uveřejněný pod č. 34/1997 Sb. rozh. tr.).
13. Pro vyloučení soudce nebo přísedícího z vykonávání úkonů trestního řízení musí být splněny zákonné důvody uvedené v §30 tr. ř., které mohou být důsledkem jen osobního vztahu konkrétního soudce nebo přísedícího k určitým osobám zúčastněným na trestním řízení, k věci samotné anebo výsledkem jeho osobního podílu na rozhodování v předchozích stadiích trestního řízení. Pouhý profesionální vztah mezi soudci, byť spočívá v zařazení na stejném pracovišti a do stejného senátu, nemůže vést k obecné pochybnosti o možnosti těchto soudců nestranně rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí, na kterém se jeden z nich (nyní ve věci nerozhodující) podílel nebo které vydal v postavení soudce nižšího stupně. Pochybnosti o možnosti soudců nestranně rozhodnout v obdobných případech může vzbudit jedině velice blízký osobní poměr k dříve rozhodujícímu soudci (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2006, sp. zn. 9 To 32/2006, uveřejněné pod č. 30/2007 Sb. rozh. tr.).
14. Vyloučení orgánů činných v trestním řízení není založeno pouze na pochybnostech o jejich poměru k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, nýbrž i na hmotněprávním rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Nestrannost soudce je třeba posuzovat jednak z hlediska subjektivního, jež vychází z osobního vztahu soudce k účastníkům řízení či k věci, tak i z hlediska objektivního, tj. zda soudce skýtá veřejně dostatečné záruky, vylučující legitimní pochybnosti o jeho nepodjatosti (srov. např. usnesení ze dne 12. 8. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 40/06). K závěru o podjatosti musí existovat rozumně opodstatněná obava, že soudce není zcela nestranný; osobní přesvědčení účastníka řízení samo o sobě nepostačí. Na druhé straně se soudce jako nestranný také musí veřejně „jevit“.
15. Je třeba konstatovat, že obviněný námitku podjatosti postavil toliko na své domněnce, že ostatní soudci senátu č. 7 jsou ovlivněni názory a postoji JUDr. Josefa Mazáka, nutně ve věci obviněného vyloučeného z vykonávání úkonů trestního řízení. Obviněný zdůraznil, že jmenovaný je předsedou senátu složeného z jeho osoby a JUDr. Radka Doležela a JUDr. Romana Vicherka, Ph.D., a rovněž se účastní rozhodování v senátu, jemuž předsedá JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., proto podle jeho názoru nemůže vůbec rozhodovat senát č. 7 Nejvyššího soudu. Mínil, že pokud byl ve věci určen soudcem zpravodajem jiný soudce než samotný předseda senátu, bylo toto učiněno soudcem vyloučeným z rozhodování ve věci, když JUDr. Josef Mazák vystupuje jako řídící předseda daného senátu. Tyto výhrady obviněného a též jeho požadavek, aby k vyvrácení pochybností o nestrannosti rozhodnutí o dovolání obviněného byla věc přidělena k rozhodnutí o dovolání jinému senátu Nejvyššího soudu, však nelze akceptovat.
16. Rozvrhem práce Nejvyššího soudu je stanoven způsob, jakým jsou věci přidělovány jednotlivým senátům a též jak je věc přidělená příslušnému senátu přidělena jeho jednotlivým členům k vyřízení. Podle již zmiňovaného bodu II. rozvrhu práce Nejvyššího soudu, označeného jako obecné zásady přidělování věcí, předseda trestního kolegia prostřednictvím dozorčí úřednice tohoto kolegia přiděluje věci jednotlivým senátům v pořadí podle toho, jak byly věci předloženy Nejvyššímu soudu a jak jsou senáty zařazeny v rozvrhu práce po sobě, pokud pravidly vymezujícími agendu senátů nebo dalšími pravidly není stanoveno něco jiného, zejména v případě specializace jednotlivých senátů. Věci přidělené příslušnému senátu přiděluje jeho jednotlivým členům k vyřízení řídící předseda senátu, a to v režimu pravidelné rotace uplatňovaném zvlášť u každé agendy, kterou rozhoduje tento senát, a podle dalších pravidel stanovených tímto rozvrhem práce.
17. JUDr. Josef Mazák coby řídící předseda senátu č. 7 postupoval v souladu s pravidly, která jsou stanovena pro zachování transparentnosti rozhodování a zajištění nestranného rozhodování soudu. Věc předloženou Nejvyššímu soudu dne 11. 1. 2021, která byla podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu přidělena senátu č. 7, v souladu s aktuálním rozvrhem práce přidělil JUDr. Romanu Vicherkovi, Ph.D., sám byl předsedou ve věci rozhodujícího senátu a až následně podal návrh na své vyloučení pro existenci důvodu předpokládaného v §30 odst. 3 tr. ř. Právě skutečnost, že věc obviněného byla přidělena do senátu, jehož členem je soudce, který je ve věci vyloučený, svědčí o tom, že na Nejvyšším soudě existují předem pevně stanovená pravidla, na jejichž základě nelze dopředu ovlivnit, kterému senátu věc napadne a kterému soudci bude přidělena. Zároveň ovšem existují zákonem stanovené mechanismy a jim korespondující ustanovení rozvrhu práce, která zaručují nejen transparentnost přidělování věcí, ale i nestranného rozhodování. V této souvislosti je namístě připomenout, že o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §30 tr. ř. rozhodne jiný senát Nejvyššího soudu (jímž je pro tento případ senát č. 8).
18. Tvrzení obviněného, že všichni soudci senátu č. 7 Nejvyššího soudu jsou ovlivněni názorem a postojem JUDr. Josefa Mazáka, není postaveno na žádných konkrétních skutečnostech. O dovolání obviněného ještě nebylo rozhodováno, a nelze tedy hovořit o tom, že by tento senát již věc obviněného společně projednával a vzájemně se ovlivňoval svými názory. Rozhodně nelze obviněnému přisvědčit ani v názoru, že má JUDr. Josef Mazák „finální slovo“ při projednávání případů, které jsou jejich senátu přiděleny. Rozvrh práce Nejvyššího soudu ve znění od 1. 1. 2021 stanoví, že členy senátu č. 7 jsou předsedové senátu JUDr. Josef Mazák a JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., a soudci (nikoliv tedy předsedové senátu) JUDr. Radek Doležel a JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. Z uvedeného také vyplývá složení senátu pro rozhodování, na které obviněný odkazuje ve svém podání. Z tohoto v rozvrhu práce konkretizovaného složení senátů, z něhož nutno vyvodit pro každý případ participaci JUDr. Josefa Mazáka buď jako předsedy senátu, nebo jako soudce, však v žádném případě nelze bez dalšího dovozovat jakoukoliv možnost JUDr. Josefa Mazáka ovlivňovat způsob rozhodování v konkrétní věci. Je třeba zdůraznit, že při hlasování rozhoduje většina hlasů, které jsou si rovny, navíc v souladu s §127 odst. 4 tr. ř. hlasují mladší soudci před staršími a předseda senátu hlasuje naposledy, přičemž pořadí pro hlasování je stanoveno právě tak, aby uvnitř senátu nemohli být někteří jeho členové ovlivňováni názorem jiného soudce, který by svou autoritou mohl na ně působit. Jak již bylo uvedeno výše, je třeba rovněž zdůraznit, že pouhý profesionální vztah mezi soudci, byť spočívá v zařazení na stejném pracovišti a do stejného senátu, nemůže vést k obecné pochybnosti o možnosti těchto soudců nestranně rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí, na kterém se jeden z nich podílel nebo které vydal v postavení soudce soudu nižšího stupně. Nezbytné je také připomenout, že na dovoláním napadeném rozhodnutí soudu, který rozhodl ve věci samé ve druhém stupni, se soudce JUDr. Josef Mazák sám aktivně nepodílel. Žádné konkrétní okolnosti, které by zakládaly pochybnosti o možnosti nestranně rozhodnout, obviněný u ostatních členů senátu č. 7, tedy JUDr. Petra Angyalossyho, Ph.D., JUDr. Radka Doležela a JUDr. Romana Vicherky, Ph.D., nepředestřel a jejich existence ani po přezkoumání spisového materiálu sp. zn. 10 T 4/2014 Městského soudu v Praze nevyvstala. Rozhodně nelze najít žádnou oporu pro závěr, že vztah jmenovaných soudců k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem jim stanovené povinnosti nelze opodstatněně očekávat, že budou schopni nezávisle a nestranně rozhodovat, a též že jako taková může být situace rozhodujících soudců rozumným pozorovatelem zvnějšku reflektována.
19. Nejvyšší soud ze všech uvedených důvodů rozhodl tak, že z vykonávání úkonů trestního řízení v řízení o dovolání obviněného D. P. vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Tdo 36/2021 v trestní věci Městského soudu v Praze sp. zn. 10 T 4/2014 je podle §30 odst. 3 tr. ř. soudce JUDr. Josef Mazák vyloučen a naopak soudci JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., JUDr. Radek Doležel a JUDr. Roman Vicherek, Ph.D., nejsou z důvodů uvedených v §30 tr. ř. vyloučeni.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 10. 2. 2021
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu