ECLI:CZ:NS:2021:8.TD.23.2021.1
sp. zn. 8 Td 23/2021-3342
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2021 námitku podjatosti vznesenou obviněným Z. H. , nar. XY, bytem XY, v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 16/2021 o návrhu na odnětí věci sp. zn. 32 T 137/2018 Okresnímu soudu v České Lípě a její přikázání Městskému soudu v Brně, a rozhodl takto:
Podle §30 odst. 1 tr. ř. není soudce JUDr. Radek Doležel vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 16/2021.
Odůvodnění:
1. Nejvyšší soud projednává na základě podání obviněných M. H. a Z. H. návrh podle §25 tr. ř. na odnětí trestní věci obviněného M. H. vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 32 T 137/2018 (rozhodnutí o zrušení nahrazení vazby dohledem probačního úředníka) tomuto soudu a její přikázání Městskému soudu v Brně. Tato věc byla v souladu s Rozvrhem práce platným pro rok 2021 přidělena do senátu č. 7, jehož členy jsou soudci JUDr. Josef Mazák, JUDr. Roman Vicherek, Ph.D., a JUDr. Radek Doležel, a je vedena pod sp. zn. 7 Td 16/2021.
2. Dne 2. 3. 2021, tj. ještě před tím, než mohl Nejvyšší soud o návrhu učiněném podle §25 tr. ř. rozhodnout, vznesl obviněný Z. H. námitku podjatosti vůči soudci senátu 7 Td JUDr. Radku Doleželovi, jemuž byla věc přidělena. Tuto svoji námitku obviněný odůvodnil jen poukazem na poměr jmenovaného soudce k projednávané věci v návaznosti na znění §30 odst. 1 tr. ř. s tím, že tuto námitku odůvodní ve lhůtě sedmi dnů, což ovšem do okamžiku tohoto rozhodnutí neučinil.
3. Soudce JUDr. Radek Doležel předložil dne 16. 3. 2021 senátu č. 8 své vyjádření k předmětnému návrhu obviněného, v němž nejprve stručně uvedl sled jednotlivých rozhodnutí soudů nižších stupňů a podání obviněných. Uvedl, že si není vědom žádného svého poměru k věci ve smyslu §30 odst. 1 tr. ř., neboť se s trestní věcí obviněných dříve nesetkal, nemá žádný, ať pozitivní či negativní, vztah k nim, nezná je, a nemá vztah ani k ničemu, co s jejich žalovanou trestnou činností nebo s následně vedeným procesním postupem nebo s osobami v něm činnými souvisí. Vzhledem k tomu, že obviněný Z. H. nepředložil bližší argumentaci, která by měla vyloučení jmenovaného soudce podkládat, konkrétněji se vyjádřit nemohl.
4. Podle §30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly činěny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení. Podle §31 odst. 1 věta třetí tr. ř. o vyloučení soudce Nejvyššího soudu rozhoduje jiný senát téhož soudu.
5. Poměr k projednávané věci může záležet např. v tom, že dotčený orgán sám nebo osoba mu blízká byly poškozeny projednávanou trestnou činností, může jít též např. o orgán policie, který byl svědkem trestného činu (srov. rozhodnutí č. 62/1980 Sb. rozh. tr.), nebo ten, kdo ve věci vystupoval jako tlumočník (srov. rozhodnutí č. 10/1990-II. Sb. rozh. tr.). Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že projednávanou věcí se rozumí skutek a všechny faktické okolnosti s ním související, přičemž poměr vyloučené osoby k věci musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter. Pochybnosti o nestrannosti soudce tudíž musejí vyplývat z faktických a zřejmých okolností svědčících o jeho neobjektivním přístupu. Za podjatost soudce pro poměr k věci nemůže být považována každá skutečnost dovozovaná jen ze subjektivních názorů obviněného či jiných ničím nepodložených předpokladů a domněnek. Na podjatost lze usuzovat jen tehdy, pokud existují skutečné a konkrétní okolnosti svědčící o tom, že soudce není schopen spravedlivě a nestranně rozhodovat. Poměr k projednávané věci se může projevit různým způsobem, a to i mimo vedené trestní řízení. Pochybnosti o nestrannosti a objektivitě soudce může vyvolat např. uveřejnění článku v denním tisku, ve kterém se soudce odvolacího soudu před rozhodnutím o opravném prostředku vyjadřuje v tom smyslu, zda jím napadený rozsudek je či není správný, a to bez ohledu na to, zda publikovaný text je přímou citací nebo jen volnou parafrází prohlášení soudce (srov. rozhodnutí č. 14/2000 Sb. rozh. tr.). Dále by se mohlo jednat např. o soudce, který inicioval trestní stíhání znalce pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, byť tak učinil až po pravomocném skončení trestního stíhání, v němž znalec podal znalecký posudek. Odlišný právní názor soudce nelze považovat za poměr k projednávané věci podle §30 odst. 1 tr. ř. a nelze za něj považovat ani poměr abstraktního rázu, který se promítá v právním názoru a z něj vycházejícím přístupu k projednávané věci, protože nejde o osobní poměr k věci samé, ale toliko o odlišný názor na právní posouzení skutku. Za poměr k projednávané věci lze také považovat postup soudce, který jako předseda senátu u soudu nižšího stupně nařídil hlavní líčení a prováděl v jeho průběhu dokazování, aniž by buď sám vydal meritorní rozhodnutí, nebo se účastnil jiného rozhodování, jak je požadováno v §30 odst. 3 tr. ř.
6. Obviněným zmíněný „poměr k projednávané věci“ ve smyslu §30 odst. 1 tr. ř., lze shledat ve vztahu k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v tomto řízení, a vyloučen orgán je k uvedeným osobám zejména v poměru příbuzenském, švagrovském, druha a družky, popř. ve vztahu úzce osobně přátelském, anebo naopak osobně nepřátelském. Pro vyloučení soudce nebo přísedícího z vykonávání úkonů trestního řízení musí být splněny zákonné důvody uvedené v §30 tr. ř., které mohou být důsledkem jen osobního vztahu konkrétního soudce nebo přísedícího k určitým osobám zúčastněným na trestním řízení, k věci samotné anebo výsledkem jeho osobního podílu na rozhodování v předchozích stadiích trestního řízení. Pouhý profesionální vztah mezi soudci, byť spočívá v zařazení na stejném pracovišti a do stejného senátu, nemůže vést k obecné pochybnosti o možnosti těchto soudců nestranně rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí, na kterém se jeden z nich (nyní ve věci nerozhodující) podílel nebo které vydal v postavení soudce soudu prvního stupně. Pochybnosti o možnosti soudců nestranně rozhodnout v obdobných případech může vzbudit jedině velice blízký osobní poměr k dříve rozhodujícímu soudci (srov. rozhodnutí č. 30/2007 Sb. rozh. tr.). Důvod pro vyloučení soudce nemůže bez dalšího založit ani okolnost, že jde o spolužáky ze studií na právnické fakultě, a vyloučení z výkonu funkce soudce, nemohou opodstatnit ani kolegiální vztahy, byť by šlo o vztahy přátelské. Je nezbytnou součástí profesionality soudce, aby byl schopen nestranně rozhodovat i ve věcech, v nichž vystupují osoby, ke kterým má uvedený vztah (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu roč. 2001, sv. 10 pod č. T 267; ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád I. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 373 až 376). Podstatným je přitom fakt, že nejde toliko o subjektivní přesvědčení soudce či účastníků řízení o podjatosti či nepodjatosti, ale též o objektivní zdání nestrannosti, tj. to, jak by se rozhodování jevilo vnějšímu pozorovateli (viz nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 371/04).
7. Nejvyšší soud z těchto hledisek přezkoumal námitku podjatosti vznesenou obviněným Z. H. vůči osobě soudce JUDr. Radka Doležela a na podkladě příslušného spisového materiálu dospěl k závěru, že v dané trestní věci nejsou podle §30 odst. 1 tr. ř. a contrario dány důvody pro jeho vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o návrhu na delegaci u Nejvyššího soudu vedeného pod sp. zn. 7 Td 16/2021. Z obviněným vznesené námitky neplynou žádné konkrétní důvody, které by vyloučení opodstatňovaly. Obviněným tvrzený poměr k projednávané věci nevyplynul z žádných skutečností, které se podávají z obsahu spisu Okresního soudu v České Lípě sp. zn. 32 T 137/2018, ani s ní souvisejícího spisu ve věci téhož soudu sp. zn. 32 T 5/2019, a neplynou ani z trestní věci Nevyššího soudu sp. zn. 7 Td 16/2021. Z vyjádření dotčeného soudce nevyplývá, že by byl v předmětné trestní věci dříve jakkoli činný, nebyl zjištěn jeho vztah či poměr k žádné z osob, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům nebo poměr k jinému orgánu činnému v tomto řízení.
8. Obviněným použitou výhradu je tak třeba považovat za ryze formální, postrádající legitimní a objektivně podložené pochyby o nestrannosti soudce JUDr. Radka Doležela ve vztahu k věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 16/2021, a tudíž nevyvolávající pochybnosti o nestrannosti či nezávislosti jmenovaného soudce.
9. V daném případě tak nebyly zjištěny jakékoli skutečnosti, pro které by z hlediska ustanovení §30 odst. 1 tr. ř. mohl být soudce Nejvyššího soudu JUDr. Radek Doležel vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Td 16/2021. Z těchto důvodů senát č. 8 Nejvyššího soudu v souladu s ustanovením §31 odst. 1 věta třetí tr. ř. rozhodl, jak je uvedeno shora ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§31 odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 31. 3. 2021
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu