ECLI:CZ:NS:2021:8.TDO.1399.2020.3
sp. zn. 8 Tdo 1399/2020-163
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. 1. 2021 dovolání, které podal obviněný J. D. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2020, sp. zn. 13 To 207/2020, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 2 T 101/2020, a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2020, sp. zn. 13 To 207/2020.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují současně také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Krajskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 16. 7. 2020, sp. zn. 2 T 101/2020, byl obviněný J. D. (dále „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, pro jehož výkon byl zařazen podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný dne 23. 8. 2020 vlastnoručně vypracované odvolání, následně dne 26. 8. 2020 podal odvolání též obhájce obviněného JUDr. Richard Polma. Obě podání směřovala proti výrokům o vině i trestu. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2020, sp. zn. 13 To 207/2020, bylo podle §253 odst. 1 tr. ř. odvolání obviněného zamítnuto jako opožděné.
II. Dovolání a vyjádření k němu
3. Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2020, sp. zn. 13 To 207/2020, podal obviněný prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání. Odkázal v něm na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l ) tr. ř. a namítl, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
4. Dovolatel nesouhlasil s právní kvalifikací jeho jednání jako zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Uvedl, že se přiznal k odcizení čtyř lahví alkoholu a za své jednání se omluvil. Nevěděl však, že byl prodloužen nouzový stav a dne 15. 5. 2020 byl ještě v platnosti. Chybí zde tedy subjektivní stránka trestného činu. Proto navrhl skutek posoudit pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Dále poukázal na skutečnost, že jeho obhájce obdržel stejnopis rozsudku soudu prvního stupně do datové schránky až dne 19. 8. 2020, načež odvolání podal dne 26. 8. 2020. Toto podání však odvolací soud neprojednal a zamítl odvolání obviněného pro opožděnost. Je pravdou, že dovolatel podal své vlastní odvolání pozdě, avšak paralelně za něj jeho advokát podával včasné odvolání, které měl soud druhého stupně projednat.
5. S ohledem na shora uvedené dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek ve znění odvolacího rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
6. Dovolání obviněného bylo v souladu s §265k odst. 2 tr. ř. v opise zasláno Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Vyjádření státního zástupce zde činného (dále jen „státní zástupce“) bylo Nejvyššímu soudu doručeno až po nařízení neveřejného zasedání v této věci, proto již nebylo zasíláno obhájci obviněného k případné replice. Státní zástupce úvodem připomenul, že dovoláním lze napadnout rozhodnutí soudu druhého stupně pouze v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn přezkoumat prvostupňové rozhodnutí. Zamítl-li tedy odvolání obviněného jako opožděně podané, je možné napadnout jeho rozhodnutí pouze prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. Naopak v části, v níž dovolatel s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. brojil proti použití kvalifikované skutkové podstaty §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, není dovolání přípustné.
7. Námitky uplatněné v rámci důvodu dovolání uvedeného v §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. hodnotil státní zástupce jako důvodné. Nejprve citoval zákonné požadavky ustanovení §248 odst. 1 a 2 tr. ř. Na to konstatoval, že osmidenní lhůta pro podání odvolání počala ve smyslu §17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v platném znění, běžet dne 19. 8. 2020. Dovolatel se, podle názoru státního zástupce, nesprávně domníval, že běží nějaké samostatné odvolací lhůty pro obviněného a pro jeho obhájce. To však nic nemění na tom, že s ohledem na §248 odst. 2 tr. ř. bylo odvolání podané jím samotným dne 23. 8. 2020 a následně prostřednictvím jeho obhájce dne 26. 8. 2020 podáno včas. Povinností odvolacího soud tak bylo odvolání meritorně projednat.
8. Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2020 sp. zn. 13 To 207/2020, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. uvedenému soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
III. Přípustnost dovolání
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Shledal, že dovolání nebylo možné odmítnout podle §265i odst. 1 tr. ř., načež podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že dovolání je zčásti důvodné.
IV. Důvodnost dovolání
10. Nejvyšší soud úvodem připomíná, že ve vztahu ke všem důvodům dovolání platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. Obviněný v dovolání odkázal na dovolací důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř.
11. S odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. lze dovolání podat, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 pod písmeny a) až k) tr. ř. Tento dovolací důvod tedy spočívá ve třech různých okolnostech (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád II. §157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 3174–3175.): řádný opravný prostředek byl zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) a b) tr. ř. nebo podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, nebo odvolání bylo odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání, nebo řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše jako první okolnost, ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
12. Obviněný nesouhlasil s postupem odvolacího soudu, který zamítl jeho odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané. Argumentoval tím, že jeho obhájci bylo rozhodnutí soudu prvního stupně doručeno dne 19. 8. 2020, a podal-li tedy odvolání za obviněného dne 26. 8. 2020, učinil tak včas. Vyjádřil proto názor, že nebyly splněny procesní podmínky pro zamítnutí odvolání jako opožděně podaného podle §253 odst. 1 tr. ř. Takto formulovaná námitka bez dalšího zapadá do zákonného rámce výše citovaného dovolacího důvodu (jeho prvé alternativy), byla tudíž uplatněna zcela relevantně. Po věcné stránce se Nejvyšší soud s konkrétními výhradami dovolatele plně ztotožnil a postup odvolacího soudu považoval za nesprávný.
13. Nejprve je v obecné rovině vhodné připomenout, že rozsudek soudu prvního stupně musí být obviněnému doručen do vlastních rukou (§130 odst. 1, §64 odst. 1 písm. b, odst. 5 tr. ř.). Má-li obviněný obhájce, doručí se opis rozsudku i jemu (§130 odst. 2 tr. ř.). Podle §62 odst. 1 tr. ř. platí, že nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení do datové schránky. Není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, doručuje ji orgán činný v trestním řízení sám nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Lhůta pro podání odvolání činí ve smyslu §248 odst. 1 tr. ř. osm dní od doručení opisu rozsudku. V souvislosti s jejím během je významný §248 odst. 2 tr. ř., který stanoví, že jestliže se rozsudek doručuje jak obžalovanému, tak i jeho obhájci a opatrovníku, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
14. Doručování do datové schránky upravuje zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“). Podle jeho §17 odst. 3 dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Podle §17 odst. 4 tohoto zákona nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení. Nakonec podle §17 odst. 6 citovaného zákona má doručení dokumentu podle odstavce 3 nebo 4 stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.
15. V posuzované trestní věci je z doručenek na č. l. 114 spisu patrné, že Okresní soud v Mladé Boleslavi zaslal rozsudek ze dne 16. 7. 2020, sp. zn. 2 T 101/2020, obviněnému J. D. poštou a ten jej dne 12. 8. 2020 osobně převzal ve Věznici Liberec. Předmětnou písemnost odeslal dne 10. 8. 2020 také obhájci obviněného JUDr. Richardu Polmovi do jeho datové schránky ID:fqmgj8c, přičemž v daný okamžik, konkrétně v 08:10:21 hodin, bylo rozhodnutí nalézacího soudu do této datové schránky dodáno. Shora však bylo uvedeno, že písemnost může být doručena až přihlášením se oprávněné osoby do datové schránky, popřípadě uplynutím desetidenní lhůty od okamžiku dodání zprávy. Z příslušné doručenky na č. listu 114 plyne, že obhájce se do své datové schránky přihlásil až dne 19. 8. 2020 v 10:19:08 hodin. Za den doručení je proto ve smyslu §17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb. tak nutno považovat až 19. 8. 2020.
16. Osmidenní lhůta pro podání odvolání obviněného tedy počala s odkazem na §248 odst. 2 tr. ř. běžet až od data doručení jeho obhájci, ke kterému došlo později, tj. ode dne 19. 8. 2020. Je tak mimo jakoukoliv pochybnost, že posledním dnem odvolací lhůty byl čtvrtek 27. 8. 2020. Pokud tedy dovolatel odeslal své vlastnoručně psané odvolání dne 23. 8. 2020 z Věznice Liberec (srov. č. listu 116 až 119 spisu) a jeho obhájce podal jím vypracované odvolání osobně u Okresního soudu v Mladé Boleslavi dne 26. 8. 2020 (srov. č. listu 120 až 122 spisu), je nutno obě zmíněná podání hodnotit ve smyslu §248 odst. 1, 2 tr. ř. jako podaná včas. Soud druhého stupně tudíž pochybil, když řádný opravný prostředek obviněného zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podaný.
17. Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného rozhodl z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. tak, že podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2020, sp. zn. 13 To 207/2020. Současně podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jejich zrušením, pozbyla podkladu. Následně podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání, neboť vady napadeného rozhodnutí nebylo možno odstranit v řízení o dovolání ve veřejném zasedání.
18. Věc se tak vrací do stadia řízení před soudem druhého stupně, který bude v dalším řízení vázán právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v tomto rozhodnutí o dovolání (§265s odst. 1 tr. ř.). Na něm tedy bude, aby se znovu odvoláním obviněného zabýval. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch (§265s odst. 2 tr. ř.).
19. Zbývá doplnit, že Nejvyšší soud nereagoval na námitky obviněného proti naplnění kvalifikované skutkové podstaty zločinu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku uplatněné v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jelikož v této části je dovolání obviněného s ohledem na povahu rozhodnutí odvolacího soudu nepřípustné. Otázka správnosti právní kvalifikace skutku, má-li se stát předmětem přezkumu dovolacího soudu, musí být nejprve posouzena v rámci následujícího odvolacího řízení před Krajským soudem v Praze.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 1. 2021
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu