ECLI:CZ:NS:2021:8.TDO.635.2021.2
2
7
sp. zn. 8 Tdo 635/2021-193
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 6. 2021 dovolání obviněného K. Š. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 3. 2021, sp. zn. 10 To 21/2021, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 5 T 53/2020, a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 3. 2021, sp. zn. 10 To 21/2021.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují současně také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1 . Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 11. 12. 2020, sp. zn. 5 T 53/2020, byl obviněný K. Š. (dále též jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Za něj a za sbíhající se přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 6. 2020, sp. zn. 5 T 34/2020, byl podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
2 . Odvolání obviněného proti označenému rozsudku soudu prvního stupně zaměřené proti výroku o vině i trestu Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 11. 3. 2021, sp. zn. 10 To 21/2021, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
3. Podle skutkových zjištění rozsudku soudu prvního stupně, se obviněný dopustil zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tím, že
dne 14. 4. 2020 v době od 12.45 hod. do 12.50 hod. v XY, v OC Aupark, ul. XY/116, na prodejní ploše prodejny Billa, odcizil 1 ks balení vepřového masa o hmotnosti 1,25 kg v hodnotě 237 Kč tak, že uvedené zboží si uschoval a následně prošel pokladní zónou bez zaplacení a chtěl odejít ven z prodejny, přičemž byl zadržen pracovníkem ostrahy, kterému pronesené zboží vydal, a zboží bylo vráceno nepoškozené zpět do prodeje, čímž způsobil společnosti Billa, spol. s r. o, se sídlem Modletice č. p. 67, škodu ve výši 237 Kč,
a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 10. 2. 2020, sp. zn. 1 T 187/2019, jenž nabyl právní moci téhož dne, za přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 9 měsíců, podmíněně odloženému na zkušební dobu v trvání 2 let do 10. 2. 2022, a tohoto jednání se dále dopustil v době nouzového stavu vyhlášeného pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky, vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020 a zveřejněného ve Sbírce zákonů pod č. 69/2020 Sb.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 3. 2021, sp. zn. 10 To 21/2021, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, v němž odkázal na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože považoval za nesprávné použití kvalifikačního znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Podle obviněného by s ohledem na to, že se dopustil běžné krádeže potravin v obchodě, na jehož provoz neměl žádný vliv vyhlášený nouzový stav a ani nezneužil mimořádnou situaci (jinak obviněným nijak nezpochybňovanou) ke spáchání trestné činnosti, odpovídalo posouzení podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, neboť byly splněny podmínky pro použití rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, podle něhož samotný nouzový stav nelze ve smyslu ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“. V jeho smyslu v jednání obviněného chybí věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Jelikož je rozhodnutí odvolacího soudu v dané věci v rozporu s vysloveným právním názorem Nejvyššího soudu, navrhl dovolatel napadené usnesení zrušit a věc vrátit Krajskému soudu v Hradci Králové k novému projednání a rozhodnutí.
5 . Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) ve vyjádření k dovolání obviněného projevila souhlas s tím, že v současné době se již s ohledem na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 není možné ztotožnit s právní kvalifikací trestné činnosti použitou soudy nižších stupňů. Zejména nelze shledat jakoukoli věcnou souvislost trestné činnosti s jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, kterou je pandemické šíření nakažlivé nemoci COVID-19, tato událost se ani při spáchání činu neprojevila, obviněný ani neodcizil zboží zvláštní důležitosti pro řešení pandemické situace a tato spáchání činu neusnadnila, ani se významněji neprojevila ve prospěch obviněného. Vzhledem k tomu, že námitky obviněného lze podřadit pod uplatněný dovolací důvod, navrhla státní zástupkyně napadené usnesení odvolacího soudu zrušit a přikázat věc Krajskému soudu v Hradci Králové k novému projednání a rozhodnutí.
III. Přípustnost dovolání a jeho podmínky
6 . Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání je přípustné, podala ho včas oprávněná osoba a splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Podle jeho obsahu zjistil, že obviněný ho podal podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle něhož lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
7 . V mezích uvedeného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na jeho podkladě nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, eventuálně soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
IV. Důvodnost dovolání
8. Podle obsahu podaného dovolání je zřejmé, že obviněný uvedené zákonné podmínky §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. respektoval, protože napadeným rozhodnutím vytýkal nesprávnost použité právní kvalifikace, jejíž nedostatky spatřoval v okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby podle odstavce 4 písm. b) §205 tr. zákoníku. Nejvyšší soud, když shledal, že dovolání nebylo možné odmítnout podle §265i odst. 1 tr. ř., podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že je důvodné.
9. V obecné rovině je vhodné připomenut, že přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Zvlášť přitěžující okolnost podle odstavce 4 písm. b) tr. zákoníku, vůči níž obviněný dovolání zaměřil, spočívá v tom, že je uvedený čin spáchán za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Podle tzv. právní věty výroku o vině rozsudku odvolacího soudu se obviněný zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dopustil tím, že si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen a spáchal takový čin za jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí.
10. Skutková zjištění svědčí o tom, že obviněný dne 14. 4. 2020 v prodejně Billa odcizil maso v hodnotě 237 Kč, zboží uschoval, prošel pokladní zónou bez zaplacení, následně byl zadržen pracovníkem ostrahy a zboží bylo vráceno zpět do prodeje, a takto jednal poté, co byl v trestní věci Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. 1 T 187/2019 v posledních třech letech odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Uvedenou okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle odstavce 4 písm. b) tr. zákoníku soud spatřoval v tom, že byl pro území České republiky vyhlášen usnesením vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020 a zveřejněním ve Sbírce zákonů pod č. 69/2020 Sb. nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky.
11. Odvolací soud v souladu s právním názorem soudu nalézacího souhlasil a doplnil, že pro zločin krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku s odkazem na tzv. formální pojetí trestného činu vzhledem k formulaci jeho zákonného vymezení není třeba, aby existovala přímá skutková souvislost mezi trestným činem a okolnostmi, pro které byl nouzový stav vyhlášen, a tudíž k použití dovolatelem rozporované právní kvalifikace postačuje, byla-li krádež spáchána mj. za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
12. S tímto názorem se Nejvyšší soud neztotožnil, protože i když k činu došlo v situaci, kdy vzhledem k výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020 vláda České republiky vyhlásila usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření, nelze bez dalšího zjištění rozhodných okolností tuto skutečnost podřazovat pod odstavec 4 písm. b) §205 tr. zákoníku. V té souvislosti je třeba poukázat na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále též „rozsudek Nejvyššího soudu“), podle kterého nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Velký senát trestního kolegia v této souvislosti zdůraznil, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít podle názoru velkého senátu trestního kolegia jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek (např. v daném případě šlo o výskyt koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího nemoc COVID-19 v pandemickém rozsahu), byť – jak již bylo shora uvedeno – existence takové události, a tím ani naplnění citované okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby nejsou podmíněny vyhlášením nouzového stavu. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku. Obecně to znamená, že minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu. Nicméně ani zde se nelze omezit jen na vědomost pachatele o samotném vyhlášeném nouzovém stavu, ale zavinění je třeba zjišťovat právě ve vztahu k té události, která vedla k jeho vyhlášení a která odpovídá jejímu charakteru podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (body 25., 26., 28. rozsudku Nejvyššího soudu).
13. Ze zevrubného odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, také zřetelně vyplývá, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nestačí jen to, jak ostatně opodstatněně namítá i dovolatel, že byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přestože to z pouhé slovní formulace citovaného ustanovení není patrné, velký senát vyjádřil přesvědčení, že k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Nejvyšší soud v označeném rozsudku dospěl k závěru, že možnost naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu konkrétním pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu (body 29., 34 rozsudku Nejvyššího soudu).
14. Posoudí-li se z těchto hledisek jednání obviněného v posuzované věci, soudy nižších stupňů nezjistily žádnou ze zmíněných věcných souvislostí mezi okolnostmi, za kterých byl čin spáchán s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí v podobě výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2, tudíž ani nemohlo být uvedeno, v čem se tato událost na spáchání trestného činu krádeže projevila. Odvolací soud, jak již bylo uvedeno výše, vycházel pro použití přísnější právní kvalifikace podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku toliko z pandemické situace (jako okolnosti, pro kterou byl vyhlášen nouzový stav) bez bližší (věcné) souvislosti činu s vyhlášenými opatřeními.
15. Nejvyšší soud podle obsahu přezkoumávaných rozhodnutí zjistil, že soudy se nezabývaly tím, že obviněný se činu dopustil v prodejně Billa, kterážto jako prodej potravin nebyla nouzovým stavem a vyhlášenými opatřeními dotčena. Takový závěr plyne z usnesení vlády č. 82/2020, které změnila usnesením č. 84/2020 Sb., v návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, označovaným jako SARS CoV-2, na území České republiky nouzový stav a ve smyslu §5 písm. a) až e) a §6 zákona č. 240/2000 Sb., pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření ve smyslu ustanovení §5 odst. 1 písm. e) a §6 odst. 1 písm. b) krizového zákona, zakázala s účinností ode dne 14. 3. 2020 od 6:00 hod. do dne 24. března 2020 do 6:00 hod. maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách, s výjimkou těchto prodejen s potravinami. Rovněž soud nebral do úvahy, že obviněný odcizil balíček masa, a to proto, že měl hlad. Uvedené okolnosti spáchání činu nesouvisely se situací, pro kterou byl nouzový stav vyhlášen, ale spadaly pod zcela běžné souvislosti, kdy obviněný trpěl nedostatkem finančních prostředků. Byl evidován na úřadu práce, utrpěl úraz kotníku, měl nechodící sádru, peníze ze sociálních dávek neobdržel kvůli nouzovému stavu včas a neměl prostředky, za které by si obživu obstaral. Pokud šlo o sortiment, jednalo se o zcela běžnou potravinu denní spotřeby, která nespadala do žádných pomůcek či předmětů, které by svou povahou a významem měly vztah k nemoci COVID-19, nebo ochraně před ní nebo se jinak dotýkaly jiných opatření vlády na zajištění dostupnosti lékařské péče, zpomalení šíření této nemoci nebo zabránění kontaktu lidí, apod., jež měla proti šíření nemoci sloužit. Rovněž příčina a pohnutky jednání obviněného (srov. usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021) nesvědčily o tom, že by s nemocí COVID-19 nebo opatřeními proti jejímu šíření mělo souviset, protože, jak obviněný uvedl v rámci svého doznání, které soudy akceptovaly, měl hlad.
16. Ze skutečností, které z obsahu projednávané věci vyplynuly, je zřejmé, že soudy všechny uvedené okolnosti nebraly do úvahy, zcela bez opory ve výsledcích provedeného dokazování a objektivních zjištění na čin obviněného pouze formálně aplikovaly okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Je proto zřejmé, že se nezabývaly všemi rozhodnými okolnostmi, a proto uvedená rozhodnutí nemohla obstát. Z důvodů shora uvedených je patrné, že u obviněného nelze shledat objektivní poznatky k tomu, aby byla v jeho případě použita okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Uvedený závěr však nebrání v tom, aby mu za vinu kladený čin byl posuzován podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, tzn. samostatné základní skutkové podstaty, která má zvláštní povahu, neboť může obstát sama o sobě, když vyjadřuje kvalifikační znak zpětnosti (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. §140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, str. 1989). Přestože je zjevné, že po formální stránce je uvedený znak zpětnosti naplněn (a obviněný v rámci dovolání tuto skutečnost nikterak nevyvrací), bude na soudu, aby s ohledem na okolnosti spáchání činu zvažoval jeho závažnost z hledisek a podmínek stanovených v §12 odst. 2 tr. zákoníku a ve svém rozhodnutí odůvodnil, zda a z jakých důvodů je namístě uplatňovat vůči obviněnému trestní odpovědnost a trestněprávní důsledky s ní spojené.
17. Z popsaných skutečností vyplývá, že odvolací soud nesprávně právně posoudil skutek jako zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, pokud u obviněného dovodil naplnění znaku jeho kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v zásadě pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Tím je odsuzující rozsudek odvolacího soudu zatížen vadou odpovídající dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
18. Nejvyšší soud proto rozhodl podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. tak, že zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 3. 2021, sp. zn. 10 To 21/2021, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Hradci Králové přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a o podaném odvolání obviněného znovu rozhodl. V dalším řízení je označený soud vázán právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v tomto rozhodnutí o dovolání (§265s odst. 1 tr. ř.). Rozhodnutí bylo zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Protože vady rozhodnutí vytknuté v dovolání a zjištěné Nejvyšším soudem nebylo možno odstranit ve veřejném zasedání, Nejvyšší soud podle §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 6. 2021
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu
Vypracoval:
Mgr. Pavel Göth