ECLI:CZ:NS:2021:8.TDO.648.2021.1
sp. zn. 8 Tdo 648/2021-192
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 7. 2021 dovolání obviněného V. T. , nar. XY, bytem XY, naposledy XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 55 To 289/2020, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 1 T 118/2020, a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 55 To 289/2020.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují současně také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1 . Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 1 T 118/2020, byl obviněný V. T. (dále též „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, za který byl podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě škody.
2 . Odvolání obviněného proti označenému rozsudku soudu prvního stupně zaměřené proti výroku o vině i trestu Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 55 To 289/2020, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
3. Podle skutkových zjištění rozsudku soudu prvního stupně, se obviněný dopustil zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tím, že
1) dne 12. 4. 2020 v době okolo 18.04 hodin v XY, v prodejně XY, během provozní doby odcizil z palety s alkoholem 2 kusy láhví značky Metaxa o objemu 0,7 litru, se kterými odešel z prodejny bez zaplacení vstupními dveřmi mimo pokladní zónu, čímž způsobil škodu poškozené společnosti Billa, spol. s r.o., IČO: 00685976, v celkové výši 498 Kč,
2) dne 18. 4. 2020 v době okolo 17.15 hodin v XY, v prodejně XY během provozní doby odcizil ke škodě společnosti Billa, spol. s r.o., IČO: 00685976, z palety s alkoholem 2 kusy láhví značky Tullamore Dew o objemu 0,7 litru v celkové hodnotě 1 038 Kč, s nimiž bez zaplacení odešel z prodejny vstupními dveřmi mimo pokladní zónu, načež byl zastaven zástupcem vedoucího prodejny panem XY, kterému zboží na výzvu dobrovolně vydal,
a takto jednal přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu ve Vsetíně, sp. zn.
1 T 126/2019, ze dne 23. 8. 2019, který nabyl právní moci dne 7. 11. 2019, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let za vyslovení dohledu,
a současně se uvedeného jednání dopustil v době, kdy byl usnesením vlády České republiky číslo 194 ze dne 12. 3. 2020 v souladu s článkem 5 a 6 ústavního zákona číslo 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 55 To 289/2020, podal obviněný prostřednictvím obhájce z důvodů podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. dovolání, protože považoval za nesprávné použití kvalifikačního znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
5. Podle obviněného uvedenou okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby nemůže být sám nouzový stav, neboť odstavec 4 písm. b) tr. zákoníku zná pouze stav ohrožení státu nebo stav válečný, případně spáchání činu za živelní pohromy nebo za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Takovou jinou událostí je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí onemocněním COVID-19. Nesprávný právní názor napadeného rozhodnutí odvolacího i rozhodnutí nalézacího soudu však spočívá v tom, jaký význam je připisován nouzovému stavu a v tom, že bylo vycházeno jen z časové souvislosti spáchaného činu s vyhlášeným nouzovým stavem. Současně obviněný poukázal na názory vyslovené v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, podle něhož není možné uvedenou zvlášť přitěžující okolnost používat paušálně, ale je třeba vždy dovodit s nouzovým stavem konkrétní souvislosti, za nichž ke krádeži došlo.
6. Z uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu ve Vsetíně k novému projednání a rozhodnutí, alternativně navrhl, aby jej Nejvyšší soud zprostil obžaloby, a znovu rozhodl tak, aby ho uznal vinným toliko přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a uložil mu ochranné opatření v ambulantní formě. Navrhl též, aby mu byl podle §265o tr. ř. předsedou senátu Nejvyššího soudu odložen výkon rozhodnutí.
7 . Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k dovolání obviněného s odkazem rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, zdůraznil, že není možné se ztotožnit s právní kvalifikací trestné činnosti použitou soudy nižších stupňů, protože nelze shledat jakoukoli věcnou souvislost trestné činnosti s jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, kterou je pandemické šíření nakažlivé nemoci COVID-19, tato událost se ani při spáchání činu neprojevila. Obviněný neodcizil zboží zvláštní důležitosti pro řešení pandemické situace a tato spáchání činu neusnadnila, ani se významněji neprojevila ve prospěch obviněného.
8. Státní zástupce se neztotožnil s obviněným o zproštění obžaloby a současně o jeho odsouzení pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, neboť takto postupovat nelze, protože vada byla zjištěna jen v uvedeném právním posouzení, které lze změnit. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozhodnutí obou nižších soudů a podle §265m odst. 1 tr. ř. sám rozhodl při korekci popisu skutku o vině obviněného přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a uložil mu trest odnětí svobody v trvání jednoho roku se zařazením do věznice s ostrahou podle 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a současně rozhodl o povinnosti obviněného k náhradě škody podle §228 odst. 1 tr. ř.
III. Přípustnost dovolání a jeho podmínky
9 . Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání je přípustné, podala ho včas oprávněná osoba a splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř., proto posuzoval, zda obviněným uvedené výhrady dopadají na označené důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., podle nichž lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení [§265b odst. 1 písm. g) tr. ř.], přičemž bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. h) tr. ř., přestože v řízení mu předcházejícím byl dán jiný důvod dovolání [§265b odst. 1 písm. l) tr. ř.].
10 . Důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. slouží k nápravě právních vad a v jeho mezích lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na jeho podkladě nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
IV. Důvodnost dovolání
11. Nejvyšší soud z obsahu podaného dovolání shledal, že obviněný uvedené zásady respektoval, protože vytýkal nesprávnost v použití okolnosti podmiňující použití trestní sazby podle odstavce 4 písm. b) §205 tr. zákoníku, a proto Nejvyšší soud, když shledal, že nebyl důvod pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř., přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že je důvodné.
12. V obecné rovině je vhodné připomenout, že přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Zvlášť přitěžující okolnost podle odstavce 4 písm. b) tr. zákoníku, vůči níž obviněný dovolání zaměřil, spočívá v tom, že je uvedený čin spáchán za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Podle tzv. právní věty výroku o vině rozsudku odvolacího soudu se obviněný zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dopustil tím, že si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen a spáchal takový čin za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
13. Soudy uvedenou okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle odstavce 4 písm. b) tr. zákoníku spatřovaly v tom, že byl pro území České republiky vyhlášen usnesením vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020 a zveřejněním ve Sbírce zákonů pod č. 69/2020 Sb. nouzový stav z důvodu velmi vážného ohrožení zdraví obyvatelstva v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky. Na základě této skutečnosti dospěly k závěru, že jsou důvody pro kvalifikaci zločinu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, neboť se obviněný dopustil činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Odvolací soud poukázal na mimořádnou povahu pandemické situace, vytíženost záchranářských i policejních složek a nemožnost zvažovat spáchanou krádež jako krádež spáchanou za běžných podmínek, mj. s přihlédnutím k následnému vývoji pandemie.
14. S tímto názorem se Nejvyšší soud neztotožnil, protože i když k činu došlo v situaci, kdy vzhledem k výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020 vláda České republiky vyhlásila usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření, nelze bez dalšího zjištění rozhodných okolností tuto skutečnost podřazovat pod odstavec 4 písm. b) §205 tr. zákoníku. V té souvislosti je třeba poukázat na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále též „rozsudek Nejvyššího soudu“), podle kterého nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Velký senát trestního kolegia v této souvislosti zdůraznil, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít podle názoru velkého senátu trestního kolegia jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek (např. v daném případě šlo o výskyt koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího nemoc COVID-19 v pandemickém rozsahu), byť – jak již bylo shora uvedeno – existence takové události, a tím ani naplnění citované okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby nejsou podmíněny vyhlášením nouzového stavu. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku. Obecně to znamená, že minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu. Nicméně ani zde se nelze omezit jen na vědomost pachatele o samotném vyhlášeném nouzovém stavu, ale zavinění je třeba zjišťovat právě ve vztahu k té události, která vedla k jeho vyhlášení a která odpovídá jejímu charakteru podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (body 25., 26., 28. rozsudku Nejvyššího soudu).
15. Ze zevrubného odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, také vyplývá, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nestačí jen to, jak ostatně opodstatněně namítá i dovolatel, že byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přestože to z pouhé slovní formulace citovaného ustanovení není patrné, velký senát vyjádřil přesvědčení, že k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Nejvyšší soud v označeném rozsudku dospěl k závěru, že možnost naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu konkrétním pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu (body 29., 34. rozsudku Nejvyššího soudu).
16. Posoudí-li se z těchto hledisek jednání obviněného v posuzované věci, v níž obviněný dne 12. 4. a 18. 4. 2020 v prodejně Billa odcizil lahve alkoholu (v hodnotě 498 Kč a 1038 Kč) tak, že zboží uschoval a prošel mimo pokladní zónu bez zaplacení, ve druhém z uvedených případů byl zadržen pracovníkem prodejny a zboží bylo vráceno zpět do prodeje, přičemž takto jednal poté, co byl v trestní věci Okresního soudu ve Vsetíně, sp. zn. 1 T 126/2019, v posledních třech letech odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, je zřejmé, že hlediska vyjádřená v uvedeném rozsudku velkého senátu Nejvyššího soudu splněna nebyla. Soudy nižších stupňů nezjistily žádnou ze zmíněných věcných souvislostí mezi okolnostmi, za kterých byl čin spáchán s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí v podobě výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2, tudíž ani nemohlo být uvedeno, v čem se tato událost na spáchání trestného činu krádeže projevila. Odvolací soud, jak již bylo uvedeno výše, vycházel pro použití přísnější právní kvalifikace podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku toliko z existence pandemické situace (jako okolnosti, pro kterou byl vyhlášen nouzový stav) bez bližší (věcné) souvislosti činu s vyhlášenými opatřeními.
17. Nejvyšší soud považuje za nutné zdůraznit, že soudy se zřetelem, na okolnosti, za jakých byl čin obviněného spáchán, se nezabývaly tím, že obviněný se činu dopustil v prodejně Billa, kterážto jako prodej potravin nebyla nouzovým stavem a vyhlášenými opatřeními dotčena. Takový závěr plyne z usnesení vlády č. 82/2020, které změnila usnesením č. 84/2020 Sb., v návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, označovaným jako SARS CoV-2, na území České republiky nouzový stav a ve smyslu §5 písm. a) až e) a §6 zákona č. 240/2000 Sb., pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření ve smyslu ustanovení §5 odst. 1 písm. e) a §6 odst. 1 písm. b) krizového zákona, zakázala s účinností ode dne 14. 3. 2020 od 6:00 hod. do dne 24. března 2020 do 6:00 hod. maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách, s výjimkou těchto prodejen s potravinami. Okolnosti spáchání činu nesouvisely se situací, pro kterou byl nouzový stav vyhlášen, ale spadaly pod zcela běžné souvislosti. Pokud šlo o odcizený sortiment (alkohol), ten nespadá mezi žádné pomůcky či předměty, které by svou povahou a významem měly vztah k nemoci COVID-19, nebo ochraně před ní nebo se jinak dotýkaly jiných opatření vlády na zajištění dostupnosti lékařské péče, zpomalení šíření této nemoci nebo zabránění kontaktu lidí, apod. Rovněž příčina a pohnutky jednání obviněného (srov. rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021) nesvědčily o tom, že by s nemocí COVID-19 nebo opatřeními proti jejímu šíření měly souviset.
18. Ze skutečností, které z obsahu projednávané věci vyplynuly, je zřejmé, že soudy všechny uvedené okolnosti nebraly do úvahy, zcela bez opory ve výsledcích provedeného dokazování a objektivních zjištění na čin obviněného pouze formálně aplikovaly okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a proto uvedená rozhodnutí nemohla obstát. Z důvodů shora uvedených je patrné, že u obviněného nelze shledat objektivní poznatky k tomu, aby byla v jeho případě použita okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Uvedený závěr však nebrání v tom, aby mu za vinu kladený čin byl posuzován podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, tzn. samostatné základní skutkové podstaty, která má zvláštní povahu, neboť může obstát sama o sobě, když vyjadřuje kvalifikační znak zpětnosti (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. §140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, str. 1989).
19. Uvedený nedostatek naplňuje dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který byl dán již v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
20. Nejvyšší soud proto rozhodl podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. tak, že zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 55 To 289/2020, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. krajskému soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a o podaném odvolání obviněného znovu rozhodl. V dalším řízení je označený soud vázán právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v tomto rozhodnutí o dovolání (§265s odst. 1 tr. ř.). Rozhodnutí bylo zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, proto v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Protože vady rozhodnutí vytknuté v dovolání a zjištěné Nejvyšším soudem nebylo možno odstranit ve veřejném zasedání, Nejvyšší soud podle §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
21. O podnětu obviněného na odklad výkonu rozhodnutí podle §265o odst. 1 tr. ř. rozhodováno nebylo, neboť obsahově totožný návrh učinil předseda senátu soudu prvního stupně postupem podle §265h odstr. 3 tr. ř. Na základě něho Nejvyšší soud již usnesením ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 8 Tdo 417/2021, rozhodl podle §265h odst. 3 tr. ř. o odkladu výkonu rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 1 T 118/2020, ve spojení s usnesením Krajského osudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 55 To 289/2020, kterými byl obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku se zařazením do věznice s ostrahou, a to na dobu, než bude rozhodnuto o podaném dovolání obviněného.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 7. 2021
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu
Vypracoval:
Mgr. Pavel Göth