ECLI:CZ:NS:2021:8.TDO.834.2021.1
sp. zn. 8 Tdo 834/2021-604
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 11. 8. 2021 dovolání obviněného V. Ch. , nar. XY v XY, bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci ve Vazební věznici České Budějovice, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 2. 2021, sp. zn. 23 To 4/2021, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 1 T 107/2020, a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 2. 2021, sp. zn. 23 To 4/2021, v části pod bodem II., v níž bylo rozhodnuto o vině zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, o trestu a o povinnosti náhrady škody poškozenému J. D.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují současně také další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Krajskému soudu v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1 . Rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 18. 11. 2020, sp. zn. 1 T 107/2020, o vině a trestech obviněného V. Ch. (dále též „obviněný“, popř. „dovolatel“) bylo rozhodnuto tak, že v bodě I. podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen výrok o vině z rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 23. 4. 2020, sp. zn. 1 T 22/2020, výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, a obviněný V. Ch. byl pod bodem I. 1) až 16) uznán vinným pokračujícími přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, za které mu byl uložen podle §205 odst. 2 a §45 odst. 1 tr. zákoníku společný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, pro jehož výkon byl obviněný zařazen do věznice s ostrahou podle §56 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Pod bodem II. byl uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou podle §56 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě škody.
2 . Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 15. 2. 2021, sp. zn. 23 To 4/2021, z podnětu odvolání státní zástupkyně podaného v neprospěch obviněného proti výroku o vině pod bodem II. podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil výrok o vině v části skutkem pod bodem II. a navazujících výrocích o trestu a náhradě škody a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl o vině obviněného pod bodem II. zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, za který obviněnému uložil trest odnětí svobody v trvání 16 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou podle §56 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Rovněž rozhodl o náhradě škody.
3. Podle skutkových zjištění rozsudků soudů obou stupňů se obviněný pod bodem II. dopustil zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tím, že
dne 6. 5. 2020, v době kolem 16:47 hodin, ve XY, okres Český Krumlov, v prodejně Potraviny Flop D., na adrese XY, odcizil 15 ks baleného tabáku značky RGB blue, o hmotnosti 30 g/1 ks balení, v hodnotě 128,00 Kč/1 ks, tj. v celkové hodnotě 1.920 Kč,
ke škodě J. D., IČ: XY, přičemž využil nepřítomnosti prodavačky u pokladny, vběhl do prodejny s rouškou na obličeji a z regálu pod pokladnou uvedené zboží odcizil a vyběhl s ním ven z obchodu, a takto jednal, přestože byl odsouzen
rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 7. 2. 2018, sp. zn. 4 T 165/2017,
za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 16 měsíců,
rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 11. 10. 2018, sp. zn. 1 T 88/2018, mimo jiné za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody (ve vztahu k věci projednávané Okresním soudem v Českém Krumlově pod sp. zn. 4 T 165/2017) v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 20 měsíců, který po nařízení výkonu trestu začal vykonávat dne 27. 7. 2020, a
trestním příkazem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 12. 8. 2019, sp. zn. 4 T 90/2019, za přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin, který byl usnesením téhož soudu ze dne 18. 6. 2020, sp. zn. 4 T 90/2019, přeměněn na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 150 dnů,
a současně se tohoto jednání dopustil za situace, kdy pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 platil nouzový stav, vyhlášený usnesením vlády České republiky ze dne 12. 3. 2020 č. 194, uveřejněným pod č. 69/2020 Sb., prodloužený následně usnesením vlády České republiky ze dne 9. 4. 2020 č. 396, uveřejněným pod č. 156/2020 Sb., a usnesením vlády České republiky ze dne 30. 4. 2020 č. 485, uveřejněným pod č. 219/2020 Sb.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 2. 2021, sp. zn. 23 To 4/2021, podal obviněný proti výroku pod bodem II. prostřednictvím obhájkyně z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání pro nesprávné použití kvalifikačního znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
5. Uvedenou okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby obviněný považoval za vadnou proto, že nevyužil situace nastalé v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem, ani neodcizil věc významnou pro nouzový stav a nejednalo se ani o objekt vyžadující za nouzového stavu zvýšené ochrany. Odvolací soud však zpřísnil právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aniž považoval za podstatné hodnotit charakter odcizené věci a odkázal na mimořádnou škodlivost jednání obviněného spočívající v nebezpečném zatěžování bezpečnostního systému v době, kdy stát a veškeré jeho složky, a celé obyvatelstvo čelí hrozbě v podobě pandemie koronaviru. Ve smyslu rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 však toto zpřísnění nemůže obstát, protože čin, jenž je obviněnému kladen za vinu, nesplňuje podmínky, které jsou v tomto rozhodnutí stanovené. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a podle §265m tr. ř. rozhodl, že se odvolání státní zástupkyně, které bylo podáno proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 18. 11. 2020, sp. zn. 1 T 107/2020, zamítá.
6 . Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k dovolání obviněného s odkazem na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 zdůraznil, že v projednávaném případě šlo o krádež věci bagatelní hodnoty, jde o trestnou činnost páchanou běžně recidivujícími osobami již před stavem vyvolaným pandemií koronaviru, spáchání činu nebylo obviněnému pandemickou situací nijak usnadněno (jeho identifikaci nezabránila ani nasazená rouška), a odcizené zboží spadá do běžné každodenní spotřeby. Krádež tak obviněný spáchal bez ohledu na vyhlášený nouzový stav a neměl v úmyslu zneužít událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Popsaný skutek tak neobsahuje okolnosti, které by založily věcnou souvislost krádeže tabáku s výskytem koronaviru. Proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného vyhověl a podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 2. 2021, sp. zn. 23 To 4/2021 a aby tomuto soudu podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
III. Přípustnost dovolání a jeho podmínky
7 . Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání je přípustné, podala ho oprávněná osoba a splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř., proto posuzoval, zda obviněným uvedené výhrady dopadají na označený důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle něhož lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení (§265b odst. 1 písm. g) tr. ř.).
8 . Důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. slouží k nápravě právních vad a v jeho mezích lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na jeho podkladě nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
IV. Důvodnost dovolání
9. Nejvyšší soud z obsahu podaného dovolání shledal, že obviněný uvedené zásady respektoval, protože vytýkal nesprávnost v použití okolnosti podmiňující použití trestní sazby podle odstavce 4 písm. b) §205 tr. zákoníku, a proto Nejvyšší soud, když shledal, že nebyl důvod pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř., přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že je důvodné.
10. V obecné rovině je vhodné připomenout, že přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Zvlášť přitěžující okolnost podle odstavce 4 písm. b) tr. zákoníku, vůči níž obviněný dovolání zaměřil, spočívá v tom, že je uvedený čin spáchán za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Podle tzv. právní věty výroku o vině rozsudku odvolacího soudu se obviněný zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dopustil tím, že si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen a spáchal takový čin za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
11. Odvolací soud uvedenou okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle odstavce 4 písm. b) tr. zákoníku spatřoval v tom, že byl pro území České republiky vyhlášen usnesením vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020 a zveřejněním ve Sbírce zákonů pod č. 69/2020 Sb. nouzový stav z důvodu velmi vážného ohrožení zdraví obyvatelstva v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky. Na základě této skutečnosti dospěl k závěru, že jsou důvody pro kvalifikaci zločinu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, neboť se obviněný dopustil činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Odvolací soud poukázal na mimořádnou povahu pandemické situace, o níž díky plošné publicitě musel obviněný vědět, přičemž stát nasadil veškeré své složky k plnění úkolů k ochraně zdraví obyvatelstva. Podle názoru odvolacího soudu pak bylo lhostejno, jakou věc obviněný odcizil a za jakých okolností, neboť samotné spáchání krádeže v dané situaci představuje nebezpečné zatěžování bezpečnostního systému státu čelícího pandemii koronaviru a je tak třeba jednání obviněného hodnotit jako mimořádně škodlivé a vyžadující právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
12. S tímto názorem se Nejvyšší soud neztotožnil, protože i když k činu došlo v situaci, kdy vzhledem k výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020 vláda České republiky vyhlásila usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle články 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření, nelze bez dalšího zjištění rozhodných okolností tuto skutečnost podřazovat pod odstavec 4 písm. b) §205 tr. zákoníku. V té souvislosti je třeba poukázat na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále též „rozsudek Nejvyššího soudu“), podle kterého nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Velký senát trestního kolegia v této souvislosti zdůraznil, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít podle názoru velkého senátu trestního kolegia jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek (např. v daném případě šlo o výskyt koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího nemoc COVID-19 v pandemickém rozsahu), byť – jak již bylo shora uvedeno – existence takové události, a tím ani naplnění citované okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby nejsou podmíněny vyhlášením nouzového stavu. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku. Obecně to znamená, že minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu. Nicméně ani zde se nelze omezit jen na vědomost pachatele o samotném vyhlášeném nouzovém stavu, ale zavinění je třeba zjišťovat právě ve vztahu k té události, která vedla k jeho vyhlášení a která odpovídá jejímu charakteru podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (body 25., 26., 28. rozsudku Nejvyššího soudu).
13. Ze zevrubného odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, také vyplývá, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nestačí jen to, jak ostatně opodstatněně namítá i dovolatel, že byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přestože to z pouhé slovní formulace citovaného ustanovení není patrné, velký senát vyjádřil přesvědčení, že k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Nejvyšší soud v označeném rozsudku dospěl k závěru, že možnost naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu konkrétním pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu (body 29., 34. rozsudku Nejvyššího soudu).
14. Posoudí-li se z těchto hledisek jednání obviněného popsané ve výroku rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích v bodě II., jemu za vinu kladený čin spočíval v tom, že dne 6. 5. 2020 v prodejně potravin odcizil 15 ks baleného tabáku v hodnotě 1920 Kč tak, že využil nepřítomnosti prodavačky u pokladny, vběhl do obchodu, zboží odcizil a ihned vyběhl z obchodu ven. Takto jednal poté, co byl v trestních věcech Okresního soudu v Českém Krumlově, sp. zn. 4 T 165/2017, 1 T 88/2018 a 4 T 90/2019 v posledních třech letech odsouzen rovněž pro přečiny krádeže. Z uvedeného je zřejmé, že hlediska vyjádřená v uvedeném rozsudku velkého senátu Nejvyššího soudu splněna nebyla. Soudy nižších stupňů nezjistily žádnou ze zmíněných věcných souvislostí mezi okolnostmi, za kterých byl čin spáchán s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí v podobě výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2, tudíž ani nemohlo být uvedeno, v čem se tato událost na spáchání trestného činu krádeže projevila. Odvolací soud, jak již bylo uvedeno výše, vycházel pro použití přísnější právní kvalifikace podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku toliko z existence pandemické situace (jako okolnosti, pro kterou byl vyhlášen nouzový stav) bez bližší (věcné) souvislosti činu s vyhlášenými opatřeními.
15. Nejvyšší soud považuje za nutné zdůraznit, že odvolací soud se zřetelem na okolnosti, za jakých byl čin obviněného spáchán, se nezabýval tím, že obviněný se činu dopustil v prodejně potravin, která nebyla nouzovým stavem a vyhlášenými opatřeními dotčena. Takový závěr plyne z usnesení vlády č. 82/2020, které změnila usnesením č. 84/2020 Sb., a aktuálně pro dobu činu obviněného usnesením č. 127/2020 (účinného v době od 24. 3. do 18. 5. 2020) v návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, označovaným jako SARS CoV-2, na území České republiky nouzový stav a ve smyslu §5 písm. a) až e) a §6 zákona č. 240/2000 Sb., pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření ve smyslu ustanovení §5 odst. 1 písm. e) a §6 odst. 1 písm. b) krizového zákona, zakázala s účinností ode dne 14. 3. 2020 od 6:00 hod. do dne 24. března 2020 do 6:00 hod. maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách, s výjimkou těchto prodejen s potravinami. Z uvedeného plyne, že okolnosti spáchání činu nesouvisely se situací, pro kterou byl nouzový stav vyhlášen, ale spadaly pod zcela běžné souvislosti. Pokud šlo o odcizený sortiment (tabák), ten nespadá mezi žádné pomůcky či předměty, které by svou povahou a významem měly vztah k nemoci COVID-19, nebo ochraně před ní nebo se jinak dotýkaly jiných opatření vlády na zajištění dostupnosti lékařské péče, zpomalení šíření této nemoci nebo zabránění kontaktu lidí, apod. Rovněž příčina a pohnutky jednání obviněného (srov. rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021) nesvědčily o tom, že by s nemocí COVID-19 nebo opatřeními proti jejímu šíření měly souviset.
16. Ze skutečností, které z obsahu projednávané věci vyplynuly, je zřejmé, že odvolací soud všechny uvedené okolnosti nebral do úvahy, zcela bez opory ve výsledcích provedeného dokazování a objektivních zjištění na čin obviněného pouze formálně aplikoval okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a proto uvedené rozhodnutí nemohlo obstát. Z důvodů shora rozvedených je patrné, že u obviněného nelze shledat objektivní poznatky k tomu, aby byla v jeho případě použita okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Tento závěr však nebrání, aby mu za vinu kladený čin byl posuzován podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, tzn. samostatné základní skutkové podstaty, která má zvláštní povahu, neboť může obstát sama o sobě, když vyjadřuje kvalifikační znak zpětnosti (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. §140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, str. 1989).
17. Konstatovaný nedostatek ze zmíněných důvodů naplňuje obviněným uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a Nejvyšší soud proto rozhodl podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. tak, že zrušil rozsudek odvolacího soudu v části pod bodem II., v níž bylo rozhodnuto o vině zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, o trestu a o povinnosti k náhradě škody poškozenému J. D., jakož další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a tomuto soudu přikázal, aby o zrušené části znovu rozhodl. V dalším řízení bude odvolací soud vázán právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v tomto rozhodnutí o dovolání (§265s odst. 1 tr. ř.). Rozhodnutí bylo zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, proto v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.
18. Nejvyšší soud nerozhodoval o vazbě (§265 l odst. 4 tr. ř.), protože podle sdělení Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky je obviněný v současné době ve výkonu trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, uloženého na základě rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 18. 11. 2020, sp. zn. 1 T 107/2020, avšak tento trest byl uložen pro skutek uvedený pod bodem I. 1) až16) uvedeného rozsudku, který nebyl předmětem odvolacího ani dovolacího řízení a před nyní projednávaným rozhodnutím odvolacího soudu nabyl právní moci již dne 20. 7. 2020. Jde tedy o trest odnětí svobody jiný, než je ten, který byl uložen na základě nyní zrušeného rozsudku.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. 8. 2021
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu
Vypracoval:
Mgr. Pavel Göth