ECLI:CZ:NS:2021:8.TZ.108.2021.3
sp. zn. 8 Tz 108/2021-202
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 8. 12. 2021 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a Mgr. Pavla Götha stížnost pro porušení zákona podanou ministryní spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného E. T. –K. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. 20 T 77/2020, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje , že rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. 20 T 77/2020, byl ve výroku o vině, jímž byl obviněný E. T. –K. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, v neprospěch obviněné ho porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. 20 T 77/2020, zrušuje v celém rozsahu , a zrušují se i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §271 odst. 1 tr. ř. se znovu rozhoduje tak, že
obviněný
E. T.-K. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň,
je vinen, že
1) dne 16. 3. 2020 kolem 14.10 hodin v XY , okres XY , na ulici XY , v prodejně dm drogerie si zištně motivován, vzal z regálu 1 ks pánského parfému zn. s.Oliver Your Moment EdT 30 ml v hodnotě 529 Kč, který si uschoval do kapsy kalhot a bez zaplacení zboží prošel přes prostor pokladen ven z prodejny, čímž společnosti dm drogerie markt, s. r. o., Česká republika způsobil škodu ve výši 529 Kč,
2) dne 24. 3. 2020 v době od 12.30 hodin do 15.00 hodin v XY, okres XY, na ulici XY , v bytě J. Z., kde byl na návštěvě, využil během návštěvy její nepozornosti a zrakového postižení a z vedlejšího pokoje odcizil ze stolu prsten ze žlutého kovu s bílým kamínkem Swarovski a prsten ze žlutého kovu se dvěma půlměsíci uprostřed, čímž způsobil J. Z. celkovou škodu ve výši nejméně 4.000 Kč,
a takto jednal přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 16. 9. 2019, sp. zn. 19 T 117/2019, který nabyl právní moci dne 30. 10. 2019, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, jenž byl přeměněn na trest odnětí svobody, který dosud nevykonal,
tedy
si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen,
čímž spáchal
přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku
a odsuzuje se
podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců .
Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se pro výkon trestu odnětí svobody zařazuje do věznice s ostrahou .
Podle §229 odst. 1 tr. ř. se poškozená J. Z., nar. XY, trvale bytem XY, odkazuje s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Odůvodnění:
I.
1. Stížnost pro porušení zákona č. j. MSP-433/2021-ODKA-SPZ/6, podaná ministryní spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného E. T.-K. směřuje proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. 20 T 77/2020, který nabyl právní moci dne 17. 6. 2020, jímž byl obviněný uznán vinným v bodech 1., 2. zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a byl mu uložen trest.
2. Ministryně spravedlnosti poukázala na to, že trestná činnost, za níž byl obviněný napadeným rozsudkem uznán vinným, spočívala v tom, že
ačkoliv byl trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 16. 9. 2019, sp. zn. 19 T 117/2019, který nabyl právní moci dne 30. 10. 2019, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, který dosud nevykonal, přesto
ad 1) dne 16. 3. 2020 kolem 14:10 hodin v XY, na ulici XY, v prodejně dm drogerie, si zištně motivován, vzal z regálu 1 ks pánského parfému zn. s.Oliver Your Moment EdT 30 ml v hodnotě 529 Kč, který si uschoval do kapsy kalhot a bez zaplacení zboží prošel přes prostor pokladen ven z prodejny, čímž společnosti dm drogerie markt, s. r. o., Česká republika způsobil škodu odcizením ve výši 529 Kč,
ad 2) dne 24. 3. 2020 v době od 12:30 hodin do 15:00 hodin v XY, na ulici XY, v bytě J. Z., kde byl na návštěvě, využil během návštěvy její nepozornosti a zrakového postižení a z vedlejšího pokoje odcizil ze stolu prsten ze žlutého kovu s bílým kamínkem Swarovski a prsten ze žlutého kovu se dvěma půlměsíci uprostřed, čímž způsobil J. Z. celkovou škodu odcizením ve výši nejméně 4.000 Kč,
přičemž uvedených jednání se dopustil přesto, že byl od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu třiceti dnů usnesením vlády ČR č. 69/2020 Sb., v souladu s čl. 5 a 6 Ústavního zákona č. 10/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2.
3. Použitou přísnější právní kvalifikaci ministryně spravedlnosti shledala s odkazem na znění ustanovení §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku vadnou se zřetelem na názor vyslovený v rozsudku trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, podle něhož u krádeží spáchaných za nouzového stavu, aby mohl být použit kvalifikační znak vymezený v odstavci 4 písm. b) tr. zákoníku, musí existovat určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. O takový vztah se ve smyslu tohoto rozhodnutí jedná zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost pachateli spáchání trestného činu nebo se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události. Ke stejnému závěru dospěl i Ústavní soud v n álezu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
4. Uvedené skutečnosti však v posuzované věci splněny nebyly, protože obviněný se popsaného jednání dopustil dne 16. 3. 2020 a 24. 3. 2020, tedy „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, neboť jej spáchal v době výskytu SARS Cov-2 způsobujícího onemocnění COVID-19, nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí ohrožující život a zdraví lidí absentuje. Z působ a okolnosti spáchání trestné činnosti – odcizení parfému z volného prodeje a odcizení dvou prstenů osobě z jejího bytu však nelze považovat za okolnost svědčící o tom, že obviněný využil pandemické situace, či zneužil ke spáchání trestného činu, nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila. Popsaná trestná činnost nesměřovala ani proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
5. Z těchto důvodů došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, a jednání obviněného tudíž mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Stěžovatelka s ohledem na uvedené skutečnosti považuje i uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let za excesivní, neboť byl ukládán v sazbě podle §205 odst. 4 tr. zákoníku, a byť odpovídá zákonné trestní sazbě stanovené na přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, byl vyměřen v horní polovině trestní sazby uvedené v citovaném ustanovení.
6. Vzhledem k tomu, že rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. 20 T 77/2020, byl v důsledku nesprávného právního posouzení skutku porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného E. T. –K., ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. 20 T 77/2020, byl v neprospěch E. T.-K. porušen zákon v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. 20 T 77/2020, jakož i všechna další rozhodnutí na tento rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde jeho zrušením, pozbydou podkladu, zrušil a poté podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Novém Jičíně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
7. Pokud ministryně spravedlnost rovněž navrhla, aby Nejvyšší soud podle §275 odst. 4 tr. ř. před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona přerušil výkon rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. 20 T 77/2020, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona, Nejvyšší soud o tomto návrhu rozhodl usnesením ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 8 Tz 108/2021.
II.
8. Obviněný, jenž byl řádně o veřejném zasedání vyrozuměn, se jej osobně (prostřednictvím videokonferenčního zařízení) zúčastnil. Při veřejném zasedání sám žádné prohlášení vztahující se k podané stížnosti pro porušení zákona neučinil, pouze požádal soud, aby mu uložil trest ve výměře, která umožní jeho brzké propuštění na svobodu, neboť v souvislosti s koronavirovou epidemií přišel o část rodinných příslušníků a chce pracovat na své nápravě. Obhájkyně obviněného se v průběhu veřejného zasedání vyjádřila zcela ve shodě s názorem vysloveným ve stížnosti pro porušení zákona a ztotožnila se i s postupem navrhovaným ministryní spravedlnosti.
9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství přítomný u veřejného zasedání zdůraznil správnost názoru ministryně spravedlnosti vyjádřeného ve stížnosti pro porušení zákona, s nímž se plně ztotožnil, a v souladu s ním konstatoval, že skutkové okolnosti v přezkoumávaném rozhodnutí nesplňují podmínky pro to, aby byl posuzovaný čin obviněného kvalifikován podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud rozhodl v souladu s požadavky ministryně spravedlnosti.
III.
10. Nejvyšší soud shledal, že stížnost pro porušení zákona je přípustná podle §266 odst. 1 tr. ř., a proto přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. 20 T 77/2020, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených.
11. Z obsahu spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 20 T 77/2020, zjistil, že rozsudek, proti němuž stížnost pro porušení zákona směřuje, byl vyhlášen dne 17. 6. 2020 při hlavním líčení, jemuž byl přítomen obviněný, jeho obhájce i státní zástupce. Vzhledem k tomu, že jak státní zástupce, tak obviněný se vzdali práva podat odvolání, přičemž obviněný tak učinil i za osoby oprávněné, rozsudek nabyl právní moci téhož dne, tj. 17. 6. 2020.
IV.
12. Ze stížností pro porušení zákona napadeného rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. 20 T 77/2020 , vyplývá, že obviněný E. T.-K. byl za dílčí útoky popsané v bodech 1) a 2) uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, který spáchal poté, co byl za jinou obdobnou trestnou činnost v posledních třech letech odsouzen, navíc v době vyhlášeného nouzového stavu způsobem popsaným shora v bodě ad 1) dne 16. 3. 2020, v bodě ad 2) dne 24. 3. 2020. V prvním případě odcizil z drogerie pánský parfém, který uschoval do kapsy kalhot, a bez zaplacení odešel, ve druhém případě v bytě poškozené J. Z. na návštěvě v době její nepozornosti využil jejího zrakového postižení a odcizil ze stolu 2 prsteny. Takto učiněná zjištění nedávají potřebný podklad pro závěr o tom, že byl naplněn kvalifikační znak podle odstavce 4 písm. b) §205 tr. zákoníku spočívající ve spáchání činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
13. Nutno zdůraznit, že poté, co došlo v České republice k rozšíření koronaviru, vláda usnesením č. 69/2020 Sb. ze dne 12. 3. 2020 vyhlásila nouzový stav podle článků 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. Tento nouzový stav byl následně opakovaně prodlužován podle článku 6 odst. 2 cit. zákona. V rozhodné době důležité pro posouzení činu obviněného v této věci bylo v platnosti usnesení č. 194 ze dne 12. 3. 2020 (č. 69/2020 Sb.), podle jehož bodu I. vláda nařídila podle §5 písm. a) až e) a §6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 240/2000 Sb.“), pro řešení vzniklé situace krizová opatření s tím, že jejich konkrétní provedení stanoví vláda samostatnými usneseními vlády. Vláda tedy v návaznosti na vyhlášení nouzového stavu nařizovala mnoha usneseními přijetí krizových opatření, která určovala omezení a zákazy. V posuzované věci je určující, že na základě usnesení č. 69/2020 Sb., po prodloužení nouzového stavu na něj navazujícím usnesením č. 84/2020 Sb. v návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020, pro řešení vzniklé krizové situace rozhodla o přijetí krizových opatření. Tímto ve smyslu ustanovení §5 odst. 1 písm. e) a §6 odst. 1 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb. zakázala s účinností ode dne 14. 3. 2020 od 6:00 hod. do dne 24. 3. 2020 do 6:00 hod. maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách s výjimkou – mimo jiné – prodeje potravin a hygienického zboží, kosmetiky a drogistického zboží.
14. Na základě citovaného usnesení ze dne 12. 3. 2020 byl nouzový stav vyhlášen „od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů“, a tedy do tohoto období časově spadají oba dílčí útoky pokračujícího trestného činu krádeže, jak byl ve skutkové větě výroku o vině popsán. Lze dovodit, že uvedené útoky byly spáchány v době pandemie spočívající v ohrožení koronavirem (označovaný jako SARS-CoV-2), v níž hrozba onemocněním tímto virem dosáhla rozsahu pandemie. Pro úplnost lze zmínit, že se jedná o stav, kdy se epidemie nějakého infekčního onemocnění objeví v několika zemích na více kontinentech. Na rozdíl od epidemie má tedy pandemie globální charakter. Světová zdravotnická organizace (WHO) nazvala šíření koronaviru globální pandemií dne 11. 3. 2019.
15. Posoudí-li se však okolnosti spáchaných popsaných dvou dílčích útoků, nic nesvědčí o tom, že by měly jakýkoliv vztah k podmínkám, jež zákon vymezuje v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku ve smyslu názoru rozvedeného v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (publikovaný ve Sbírce rozhodnutí trestních pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.), podle kterého nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, protože jednak není ve smyslu uvedené ustanovení událost, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí, jednak zdůraznil, že za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale především neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen, a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu. Podle velkého senátu Nejvyššího soudu pro naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku musí zde být – kromě výše uvedené místní a časové – také určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, případně pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Tato souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže je trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd. Rozhodující je v rozvedeném smyslu existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků (viz body 25., 26., 28. rozsudku Nejvyššího soudu).
16. Uvedený požadavek bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu (body 29., 34. téhož rozsudku Nejvyššího soudu).
17. Posoudí-li se jednání obviněného v přezkoumávané věci, je podle popsaných skutkových zjištění zřejmé, že neobsahuje jednání, které by k epidemii či přijatým opatřením mělo vztah. Soud nezjistil žádnou ze zmíněných věcných souvislostí mezi okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí v podobě výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2, tudíž ani nemohlo být uvedeno, v čem se tato událost na spáchání trestného činu krádeže projevila. Soud, jak již bylo uvedeno výše, vycházel pro použití uvedené přísnější právní kvalifikace podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku jedině a výhradně z existence rozhodnutí o nouzovém stavu (jako okolnosti, pro kterou byl vyhlášen nouzový stav) bez bližšího (věcného) vztahu k vyhlášeným opatřením, případně ke konkrétní skutečnosti narušující či ohrožující zdraví člověka.
18. Nejvyšší soud i přes absenci odůvodnění přezkoumávaného rozsudku z výroku o vině shledal, že obviněný E. T.-K. se posuzovaného činu dopustil dvěma dílčími útoky spáchanými jednak v prodejně dm drogerie markt s převážně drogistickým zbožím a vybranými druhy potravin a papírenského zboží, která nebyla nouzovým stavem a vyhlášenými opatřeními v celém rozsahu své činnosti dotčena. Jak bylo výše uvedeno, na základě citovaných krizových opatření vláda prodej s potravinami, kosmetikou, hygienickým a drogistickým zbožím nezakázala. Odcizil-li obviněný popsaným činem toliko pánský parfém v prodejně, její provoz nebyl z důvodů uvedených výše omezen, a následně šperky v soukromém bytě fyzické osoby, spáchání ani v tomto případě nesouviselo se situací, pro kterou byl nouzový stav vyhlášen. Jednalo se o krádeže v místech zcela obvyklých, o běžné spotřební produkty a šperky, a tedy nešlo o pomůcky či předměty, které by svou povahou a významem měly vztah k nemoci COVID-19 nebo ochrany před ní, nebo se jinak dotýkaly jiných opatření vlády ve vztahu k zajištění dostupnosti lékařské péče, zpomalení šíření této nemoci nebo zabránění kontaktu lidí, apod., jež měla proti šíření nemoci sloužit. Rovněž příčina a pohnutky jednání obviněného (srov. rozhodnutí č. 19/2021 Sb. rozh. tr.) nesvědčily o tom, že by s nemocí COVID-19 nebo opatřeními proti jejímu šíření mělo souviset. Z obsahu aktuálního opisu Rejstříku trestů, který si Nejvyšší soud pro své rozhodnutí vyžádal, lze dovodit, že obviněný uvedenou trestnou činnost páchal bez ohledu na to, zda byl či nebyl vyhlášen nouzový stav, neboť se u něj nejednalo o první trestný čin proti majetku.
19. Soud prvního stupně všechny uvedené okolnosti nebral do úvahy, zcela bez opory ve výsledcích provedeného dokazování a objektivních zjištěních na čin obviněného pouze formálně aplikoval okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a proto je nesprávné právní posouzení skutku, pokud tento čin takto kvalifikoval. Dospěl proto k závěru, že ministryní spravedlnosti podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná.
V.
20. S ohledem na tato zjištění Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. 20 T 77/2020, byl ve výroku o vině, jímž byl obviněný E. T. –K. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, v neprospěch obviněné ho porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Proto podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. 20 T 77/2020, v celém rozsahu , jakož zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a sám ve věci za podmínek §271 odst. 1 tr. ř. znovu rozhodl tak, jak je ve výrokové části tohoto rozsudku uvedeno, neboť ohledně právní kvalifikace popsaného jednání obviněného jako přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku nevznikají pochybnosti. Obviněný byl trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 16. 9. 2019, sp. zn. 19 T 117/2019, který nabyl právní moci dne 30. 10. 2019, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, uvedený trest byl přeměněn v trest odnětí svobody, který dosud nevykonal. Nyní posuzovaného jednání se dopustil 16. 3. a 24. 3. 2020, tj. necelých 5 měsíců od právní moci předchozího odsouzení pro skutkově obdobné jednání, čímž byly podmínky pro aplikaci §205 odst. 2 tr. zákoníku naplněny.
21. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud za podmínek §271 odst. 1 tr. ř. nově rozhodoval o vině obviněného, musel v návaznosti na to učinit i nový výrok o trestu. Trestní zákoník v §205 odst. 2 tr. zákoníku stanoví rozpětí trestní sazby od šesti měsíců do tří let odnětí svobody (u §205 odst. 4 tr. zákoníku je trestní sazba od tří do osmi let).
22. Při ukládání nového trestu, protože stížností napadený rozsudek neobsahuje odůvodnění, Nejvyšší soud vycházel především z obsahu spisu a okolností, za kterých byl skutek spáchán. K osobě obviněného zjistil, že je bez zaměstnání, v místě bydliště byl opakovaně řešen pro přestupky proti majetku, z aktuálního opisu Rejstříku trestů, který si pro své rozhodnutí vyžádal, shledal, že obviněný byl v minulosti v České republice již 16x pravomocně odsouzen pro trestnou činnost převážně majetkového či násilného charakteru a rovněž byl v letech 2012 a 2013 6x odsouzen soudem ve Velké Británii rovněž pro krádeže. Poslední odsouzení tuzemským soudem je datováno do měsíce září 2019, odsouzení cizozemským soudem do července 2013, přičemž v mezidobí byl v České republice pravomocně odsouzen ještě 4x (v letech 2015 a 2016), a to i pro závažnou násilnou trestnou činnost. Z těchto důvodů je zřejmé, že se jedná o osobu, u níž ani předchozí četná odsouzení nevedla k nápravě, a stále páchá trestná jednání obdobné povahy, což jsou okolnosti, které obviněnému přitěžují [§42 písm. p) tr. zákoníku]. I když se jednalo o trestnou činnost, která ve svém souhrnu nevedla k vyšší škodě, je třeba v neprospěch obviněného přičíst to, že okradl osobu, jež mu důvěřovala, vzala ho k sobě na návštěvu, čehož obviněný zneužil, zejména však pro svou trestnou činnost využil jejího zrakového postižení, což je okolnost, která škodlivost činu zvyšuje. Z těchto důvodů Nejvyšší soud pokládá za adekvátní obviněnému E. T. –K. uložit trest ve výměře dvou roků a šesti měsíců, tedy v horní polovině zákonné trestní sazby stanovené podle §205 odst. 2 tr. zákoníku (od šesti měsíců do tří let), jímž jej nově uznal vinným. Pro výkon tohoto trestu jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.
23. Nejvyšší soud zrušil jako výrok bezprostředně navazující na výrok o vině i výrok o náhradě škody, a proto musel i o něm znovu rozhodnout. Vycházel z toho, že se poškozená J. Z. již v přípravném řízení podle §43 odst. 3 tr. ř. s nárokem na náhradu škody připojila k trestnímu řízení a na obviněném požadovala uhradit částku 4.000 Kč. Soud prvního stupně ji s nárokem na náhradu škody podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních, což do svého rozsudku převzal i dovolací soud, neboť byl povinen respektovat zásadu zákazu rozhodnutí v neprospěch obviněného podle §273 tr. ř. Nemohl tudíž vyhovět nároku poškozené na to, aby jiným výrokem rozhodl, aby jí obviněný způsobenou škodu uhradil (§228 odst. 1 tr. ř.), ale převzal výrok o náhradě škody, jak o ní soud prvního stupně rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 12. 2021
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu