ECLI:CZ:NS:2021:8.TZ.118.2021.1
sp. zn. 8 Tz 118/2021-136
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 12. 2021 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného M. L. , nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Ostrava, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, o návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí podle §275 odst. 4 tr. ř., takto:
Podle §275 odst. 4 tr. ř. se zamítá návrh ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu odnětí svobody uloženého obviněnému M. L. v trvání 37 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020.
Odůvodnění:
Ministryně spravedlnosti podala dne 3. 12. 2021 u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. L. proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, v níž učinila též návrh podle §275 odst. 4 tr. ř. na přerušení výkonu napadeného rozhodnutí.
Ve stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti zrekapitulovala, že jí napadeným rozsudkem byl podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen výrok o vině a celý výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020, který nabyl právní moci dne 11. 6. 2020, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a obviněný M. L. byl uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a odsouzen podle §205 odst. 4, §45 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému trestu odnětí svobody na 37 měsíců nepodmíněně, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozenému V. A., nar. XY, částku 100 Kč a poškozené společnosti Tesco Stores ČR, a. s., IČ 45308314, se sídlem Vršovická 1527/68B, Praha 10, částku 3 597 Kč.
Ministryně spravedlnosti poukázala na podstatné závěry rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, i navazující nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, jimiž byla řešena problematika kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tak, že musí být pro takovou právní kvalifikaci mj. dána tzv. věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. V předmětné věci však tato podmínka splněna nebyla. Proto ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, a rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil označené rozsudky, jakož i další rozhodnutí na ně obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř., případně podle §271 odst. 1 tr. ř.
Podle §275 odst. 4 tr. ř. může Nejvyšší soud před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
K tomu, aby bylo možné návrhu vyhovět, musí být tento opřen o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnost o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podané stížnosti pro porušení zákona s ohledem na argumenty stěžovatelky a obsah napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud se zabýval návrhem ministryně spravedlnosti podle §275 odst. 4 tr. ř., tomuto však nepřisvědčil. Jakkoliv nelze předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu o podání ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného, je vzhledem k obsahu předloženého spisového materiálu a námitkám uplatněným v podané stížnosti pro porušení zákona možno s vyšší mírou pravděpodobnosti očekávat, že stížnosti bude vyhověno. Na druhou stranu Nejvyšší soud zohlednil vzájemný poměr mezi dosud vykonanou částí nepodmíněného trestu odnětí svobody (20 měsíců) a trestem, který obviněného podle očekávání může postihnout při uvažovaném budoucím vyhovění stížnosti pro porušení zákona a na to navazující aplikaci toliko mírnějšího ustanovení §205 odst. 2 tr. zákoníku se sazbou trestu odnětí svobody od šesti měsíců do tří let. O samotné stížnosti pro porušení zákona bude schopen Nejvyšší soud rozhodnout v dohledné době, aniž by obviněný nepřiměřeně dlouho setrvával ve výkonu trestu odnětí svobody, jehož zrušení je možno na základě stížnosti pro porušení zákona očekávat. Za daných okolností tedy není účelným v dané fázi řízení pozitivně rozhodnout o návrhu státního zástupce vzneseném podle §275 odst. 4 tr. ř. a přerušit obviněnému vykonávaný trest odnětí svobody.
Proto Nejvyšší soud podle §275 odst. 4 tr. ř. rozhodl o zamítnutí návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 12. 2021
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu