ECLI:CZ:NS:2021:8.TZ.82.2021.1
sp. zn. 8 Tz 82/2021-86
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 24. 11. 2021 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a Mgr. Pavla Götha stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. Š. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. 17 PP 89/2019, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. 17 PP 89/2019, byl porušen zákon v ustanovení §89 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného M. Š.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Trutnově přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. 17 PP 89/2019, bylo rozhodnuto o tom, že se obviněný M. Š. podle §88 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku podmíněně propouští z výkonu souhrnného trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců uloženého rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 9. 11. 2019, sp. zn. 1 T 172/2015, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 12 To 472/2016, kterým byly zrušeny výroky o trestu z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 1 T 47/2014, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. 7 To 436/2015, a rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 9. 6. 2016, sp. zn. 20 T 35/2016, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 14 To 331/2016, a trestu odnětí svobody v trvání dvou let uloženého rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 1 T 242/2010, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. 1 T 242/2010. Podle §89 odst. 1 tr. zákoníku byla stanovena zkušební doba v trvání šesti let za současného vyslovení dohledu. Podle §89 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému stanovena povinnost „během zkušební doby uhradit způsobenou škodu“.
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
2. Proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. 17 PP 89/2019, podala ministryně spravedlnosti (dále též „stěžovatelka“) ve prospěch obviněného M. Š. stížnost pro porušení zákona. Podle názoru ministryně spravedlnosti byl napadeným rozhodnutím v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §89 odst. 1 tr. zákoníku.
3. Stěžovatelka měla za to, že obviněnému byla stanovena zkušební doba podmíněného propuštění v nepřípustné výměře šesti let. Vyložila, že z napadeného usnesení se podává, že obviněný byl podmíněně propuštěn jednak z výkonu trestu odnětí svobody v trestní věci vedené Okresním soudem v Náchodě pod sp. zn. 1 T 172/2015, v níž byl odsouzen za přečin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku s horní hranicí trestní sazby ve výši pěti let a dále za sbíhající se přečin podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku s horní hranicí trestní sazby ve výši dvou let, kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 1 T 47/2017, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. 7 To 436/2015, a za sbíhající se přečin zpronevěry podle §206 odst. 1, 2 tr. zákoníku s horní hranicí trestní sazby ve výši tří let, kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 9. 6. 2016, sp. zn. 20 T 35/2016, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 14 To 331/2016, jednak z výkonu trestu odnětí svobody uloženého v trestní věci vedené Okresním soudem v Mostě pod sp. zn. 1 T 242/2010, v níž byl odsouzen za přečin zpronevěry podle §206 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku s horní hranicí trestní sazby ve výši pěti let. Stěžovatelka konstatovala, že vzhledem k tomu, že trestní zákoník stanoví u všech uvedených trestných činů horní hranici trestní sazby do pěti let, mají tyto trestné činy z hlediska §14 odst. 2 tr. zákoníku povahu přečinů. Obviněnému proto mohla být při podmíněném propuštění z výkonu postupně uložených trestů odnětí svobody stanovena podle §89 odst. 1 tr. zákoníku zkušební doba nejvýše na tři roky.
4. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. 17 PP 89/2019, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. Š. v ustanovení §89 odst. 1 tr. zákoníku, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. toto usnesení v celém rozsahu zrušil, jakož aby zrušil i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Trutnově přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
5. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, a dospěl k závěru, že zákon byl v neprospěch obviněného M. Š. porušen.
6. Podle §89 odst. 1 tr. zákoníku, věty první před středníkem, při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let.
7. Podle §14 odst. 2 tr. zákoníku přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.
8. Z napadeného usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. 17 PP 89/2019, vyplývá, že obviněný byl podle §88 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku podmíněně propuštěn jednak z výkonu trestu odnětí svobody uloženého v trestní věci vedené Okresním soudem v Náchodě pod sp. zn. 1 T 172/2015, jednak z výkonu trestu odnětí svobody uloženého v trestní věci vedené Okresním soudem v Mostě pod sp. zn. 1 T 242/2010. Ve věci vedené Okresním soudem v Náchodě byl přitom odsouzen za přečin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku s horní hranicí trestní sazby ve výši pěti let, za sbíhající se přečin podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku s horní hranicí trestní sazby ve výši dvou let, kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 1 T 47/2017, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. 7 To 436/2015, a za sbíhající se přečin zpronevěry podle §206 odst. 1, 2 tr. zákoníku s horní hranicí trestní sazby ve výši tří let, kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 9. 6. 2016, sp. zn. 20 T 35/2016, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 14 To 331/2016. Ve věci vedené Okresním soudem v Mostě byl odsouzen za přečin zpronevěry podle §206 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku s horní hranicí trestní sazby ve výši pěti let.
9. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že vzhledem k tomu, že trestní zákoník stanoví u všech trestných činů, za něž byl obviněný M. Š. odsouzen, horní hranici trestní sazby do pěti let, dopustil se Okresní soud v Trutnově v souvislosti s rozhodnutím o podmíněném propuštění pochybení. Trestné činy podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, §209 odst. 1 tr. zákoníku a zpronevěry podle §206 odst. 1, 2 tr. zákoníku (věc vedená Okresním soudem v Náchodě pod sp. zn. 1 T 172/2015) a zpronevěry podle §206 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku (věc vedená Okresním soudem v Mostě pod sp. zn. 1 T 242/2010) mají povahu přečinů, neboť se jedná o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby do pěti let (srov. §14 odst. 2 tr. zákoníku). Okresní soud v Trutnově rozhodující o podmíněném propuštění obviněného tak byl povinen stanovit zkušební dobu v maximální délce tří let (srov. §89 odst. 1 tr. zákoníku). Neučinil-li tak a zkušební dobu stanovil ve výši šesti let, porušil v neprospěch obviněného zákon.
10. Nejvyšší soud po přezkoumání obsahu trestního spisu na podkladě stížnosti pro porušení zákona podané ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného zjistil, že v posuzované trestní věci došlo k porušení zákona, přičemž se ztotožnil i s důvody uvedenými ve výstižně zpracovaném mimořádném opravném prostředku. Proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. 17 PP 89/2019, byl porušen zákon v ustanovení §89 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného M. Š. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, současně zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Trutnově přikázal, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Dospěje-li soud opakovaně k závěru o vhodnosti uložení přiměřených omezení a přiměřené povinnosti podle §89 odst. 2 tr. zákoníku, zejména pokud jde o povinnost náhrady škody, bude nutno důsledně respektovat zákonnou dikci uvedeného ustanovení, podle něhož se obviněnému ukládá povinnost, aby „podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil“.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 11. 2021
JUDr. Věra Kůrková
předseda senátu
Vypracoval:
Mgr. Pavel Göth