ECLI:CZ:NS:2021:8.TZ.88.2021.3
sp. zn. 8 Tz 88/2021-281
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 24. 11. 2021 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a Mgr. Pavla Götha stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného T. R. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, adresa označená pro účely doručování XY, proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného T. R.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se napadený rozsudek zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 27. 7. 2020, sp. zn. 103 T 92/2020, byl obviněný T. R. uznán vinným pod bodem 1. výroku o vině přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a pod bodem 2. přečiny výtržnictví podle §358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle §205 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku a §62 odst. 1, 3, §63 odst. 1 a §64 tr. zákoníku k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Podle §63 odst. 2 tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo, aby se sám neprodleně od doručení tohoto rozhodnutí dostavil a projevil řádnou součinnost k projednání výkonu uloženého trestu obecně prospěšných prací k Probační a mediační službě tam specifikované, aby se ke konzultacím k probačnímu úředníku a k výkonu uloženého trestu obecně prospěšných prací dostavoval vždy řádně a včas ve střízlivém stavu bez předchozího požití alkoholu, omamných či psychotropních látek a podroboval se každému testu na jejich požití, nařízenému probačním úředníkem a do ukončení výkonu trestu obecně prospěšných prací sám neprodleně informoval probačního úředníka o každé změně místa svého pobytu. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená společnost Albert Česká republika, s. r. o., IČ 44012373, se sídlem Radlická 520, Praha 5, s nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Karviné – pobočky v Havířově v neprospěch obviněného T. R. odvolání, které zaměřil proti výroku o vině pod bodem 1. a výroku o trestu. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020, z podnětu odvolání státního zástupce podle §258 odst. 1 písm. b), d), e), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek zrušil ve výroku o vině pod bodem 1., ve výroku o trestu a výroku o náhradě škody a za podmínek §259 odst. 3, 4 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného pod bodem 1. uznal vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, za což jej odsoudil při nezměněném výroku o vině pod bodem 2. podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a dvou měsíců, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená společnost Albert Česká republika, s. r. o., IČ 44012373, se sídlem Radlická 520, Jinonice, Praha 5, odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
3. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020, podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného T. R. stížnost pro porušení zákona. Podle názoru ministryně spravedlnosti byl napadeným rozhodnutím v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
4. Ministryně spravedlnosti připomněla znění ustanovení §205 odst. 2 a odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Poukázala na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, podle něhož je k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), vyžadována určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. O takový vztah se ve smyslu tohoto rozhodnutí jedná zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost pachateli spáchání trestného činu nebo se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události. Ke stejnému závěru dospěl v nálezu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, i Ústavní soud, který se ztotožnil se citovaným rozhodnutím velkého senátu a navíc poukázal na to, že předmětné porušení zákona má i ústavněprávní rozměr.
5. V předmětné věci se obviněný sice trestné činnosti dopustil za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, neboť ji spáchal v době výskytu koronaviru, nicméně z hlediska věcné souvislosti spáchání trestné činnosti – odcizení alkoholických nápojů z volného maloobchodního prodeje – nelze dospět k závěru, že by pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Z toho vyplývá, že skutek byl nesprávně právně posouzen, neboť nebyla naplněna kvalifikovaná skutková podstata podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a jednání obviněného v bodě 1. výroku o vině mělo být právně posouzeno jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 26 měsíců trestem zjevně excesivním, a to právě proto, že jednání bylo nesprávně posouzeno také jako zločin krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a trest byl ukládán podle tohoto ustanovení.
6. Ministryně spravedlnosti proto navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dále aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020, v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
7. Státní zástupce Nejvyššího státní zastupitelství intervenující ve veřejném zasedání označil stížnost pro porušení zákona za opodstatněnou, důvodným shledal i konečný návrh s upozorněním na zřejmou nesprávnost v označení soudu, jemuž má být věc přikázána k novému projednání a rozhodnutí. Správně se jedná o Krajský soud v Ostravě.
8. Obhájce obviněného ve veřejném zasedání uvedl, že se v plném rozsahu ztotožňuje s podanou stížností pro porušení zákona, a to včetně konečného návrhu.
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
9. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl skutečně napadeným rozhodnutím soudu ve vytýkaném směru porušen v neprospěch obviněného.
10. Není od věci připomenout, že přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, dopustí se zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění popsaných pod bodem 1. výroku o vině rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020 , Nejvyšší soud v souladu s podanou stížností pro porušení zákona zjistil, že obviněný T. R. se měl dopustit zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tím, že dne 21. 4. 2020 v době kolem 16:32 hodin v XY, na ulici XY, v prodejně Albert, se zištným záměrem odcizil 4 ks láhví alkoholu značky Frisco Spritz v hodnotě 75,60 Kč a 1 ks láhve alkoholu značky Jack Daniels Honey v hodnotě 479 Kč a následně s těmito prošel prostorem pokladen, aniž by zboží zaplatil, čímž tímto svým jednáním způsobil společnosti Albert Česká republika, s. r. o., IČ 44012373, se sídlem Radlická č. p. 520/117, Jinonice, 158 00 Praha 5, škodu v celkové výši 555 Kč, a jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. 102 T 185/2019, který nabyl právní moci dne 14. 1. 2020, odsouzen pro zločin loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 36 měsíců, tj. do 14. 1. 2023, přičemž tohoto jednání se dopustil v době nouzového stavu, vyhlášeného dne 12. 3. 2020 pod číslem 194 a prodlouženého dne 9. 4. 2020 na dobu do 30. dubna 2020 pod číslem 396 vládou České republiky podle čl. 5 a čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, pro území celého státu z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky. Podle tzv. právní věty výroku o vině rozsudku odvolacího soudu si obviněný přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen a spáchal takový čin za stavu jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
11. Krajský soud v Ostravě odůvodnil aplikaci kvalifikované skutkové podstaty §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tím, že nouzový stav vyhlášený vládou České republiky je stavem objektivním, který fakticky nastal a nelze ho při formálním pojetí trestního zákoníku zpochybňovat. V příslušné pasáži odůvodnění svého rozhodnutí tento soud v teoretické rovině rozvedl, co to znamená nouzový stav, dále jakými rozhodnutími byl nouzový stav v předmětné době v České republice vyhlášen, jaký měl nouzový stav a přijatá opatření dopad na život občanů a fungování státu, jakož i fungování samotného poškozeného subjektu, kdy tento musel přijmout rozsáhlá mimořádná i ochranná opatření z hlediska posílení hygienických standardů, snížení stavu zaměstnanců, omezení pracovní doby, povinného nošení roušek, nutnosti aplikace dezinfekčních přípravků aj., a dále připomněl i formální pojetí trestního zákoníku a jeho význam (v podrobnostech body 16. a 17. rozsudku). Z toho lze dovodit, že odvolací soud považoval za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku samotný nouzový stav vyhlášený vládou České republiky dne 12. 3. 2020 a následně opakovaně prodlužovaný.
12. Citovaný právní názor Krajského soudu v Ostravě však není v souladu se závěry vyjádřenými v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, uveřejněným pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr. (dále též jen „rozsudek Nejvyššího soudu“), podle kterých nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Velký senát trestního kolegia v této souvislosti zdůraznil, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít podle názoru velkého senátu trestního kolegia jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek (např. v daném případě šlo o výskyt koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího nemoc COVID-19 v pandemickém rozsahu), byť – jak již bylo shora uvedeno – existence takové události, a tím ani naplnění citované okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby nejsou podmíněny vyhlášením nouzového stavu. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu. Nicméně ani zde se nelze omezit jen na vědomost pachatele o samotném vyhlášeném nouzovém stavu, ale jeho zavinění je třeba zjišťovat právě ve vztahu k té události, která vedla k jeho vyhlášení a která odpovídá jejímu charakteru podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (body 25., 26., 28. rozsudku Nejvyššího soudu).
13. Ze zevrubného odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu také zřetelně vyplývá, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nestačí, že byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, a na místě jejího výskytu. Přestože to z pouhé slovní formulace citovaného ustanovení není patrné, velký senát vyjádřil přesvědčení, že k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Nejvyšší soud v označeném rozsudku dospěl k závěru, že možnost naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu (body 29., 34. rozsudku Nejvyššího soudu). K právnímu názoru vyslovenému v rozsudku Nejvyššího soudu se přiklonil také Ústavní soud nálezem ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
14 . Je tedy zřejmé, že Krajský soud v Ostravě jednak chybně podmínil naplnění kvalifikované skutkové podstaty §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouhým faktem, že v době skutku (21. 4. 2020) byl vyhlášen nouzový stav, jednak v souladu s tehdejší soudní praxí (jež byla překonána až výše citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu) aplikoval – na rozdíl od soudu prvního stupně (viz body 7. až 11. jeho rozsudku) – dané zákonné ustanovení zcela automaticky, aniž by přihlédl ke konkrétním okolnostem provázejícím spáchání posuzovaného trestného činu. Není přitom pochyb, že obviněný se protiprávního jednání dopustil v době přetrvávající „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, kterou (jak již bylo zmíněno výše) nebyl vyhlášený nouzový stav, nýbrž přímo výskyt koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2, způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky. Lze tudíž konstatovat, že časová a místní souvislost trestného činu krádeže a „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ byla v tomto případě nepochybně dána. Naproti tomu věcná souvislost obou událostí, která je jednou z nutných podmínek naplnění skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nebyla v předmětném trestním řízení ani zkoumána, natož zjištěna, resp. prokázána. Obecné konstatování odvolacího soudu, že každá byť jen drobná mimořádná událost v podobě krádeže přinesla další zbytečné vytížení zaměstnanců prodejny, kteří již tak byli ve zvýšené míře vystaveni nákaze, stejně jako orgány činné v trestním řízení, z hlediska konkrétní věcné souvislosti jednání obviněného a „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ rozhodně nepostačuje. V odůvodnění rozsudku soudu Krajského soudu v Ostravě absentuje jakákoliv úvaha, z níž by bylo možno usuzovat na existenci této věcné souvislosti, především ale uvedená okolnost nevyplývá ani ze skutkových zjištění odvolacího soudu.
15. Obviněný se jednání popsaného v bodě 1. výroku o vině dopustil tím, že z prodejny Albert odcizil 4 ks láhví alkoholu značky Frisco Spritz v hodnotě 75,60 Kč a 1 ks láhve alkoholu značky Jack Daniels Honey v hodnotě 479 Kč a následně s těmito prošel prostorem pokladen, aniž by za ně zaplatil. Způsob provedení činu se tedy nevyznačoval žádným specifikem, které by mělo původ v panující situaci charakterizované výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu či v přijatých protiepidemických opatřeních. Je zcela zjevné, že i v době, kdy by se tato událost nevyskytovala, by byl trestný čin spáchán stejným způsobem a za stejných podmínek. Nelze shledat žádnou okolnost související s šířením koronaviru, která by obviněnému usnadnila spáchání předmětné krádeže nebo jeho následné odhalení. Obviněný se posuzovaného činu dopustil v prodejně Albert, kterážto jako prodejna potravin nebyla nouzovým stavem a vyhlášenými opatřeními dotčena. Ani odcizené věci – alkoholické nápoje – rozhodně nepatří mezi předměty mající zvláštní důležitost pro zvládání šířící se nákazy koronavirem, které by tedy zasluhovaly zvýšenou ochranu trestním právem. Lze proto uzavřít, že mezi posuzovaným trestným činem krádeže na straně jedné a „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ na straně druhé nebyla doložena žádná věcná souvislost, což znamená, že skutek byl Krajským soudem v Ostravě nesprávně právně hodnocen jako zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, zatímco se jednalo toliko o přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Nejvyšší soud tedy shledal, že ministryní spravedlnosti podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná, protože Krajský soud v Ostravě ve smyslu §266 odst. 1 tr. ř. chybným posouzením skutku pod bodem 1. výroku o vině porušil zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného.
16. Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené ve shodě s návrhem ministryně spravedlnosti podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že Krajský soud v Ostravě napadeným rozsudkem ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020, porušil zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, proto uvedený rozsudek podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil. Rovněž zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak přikázal Krajskému soudu v Ostravě aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 11. 2021
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu