ECLI:CZ:NS:2021:8.TZ.98.2021.1
sp. zn. 8 Tz 98/2021-1018
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 11. 2021 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného P. K. , nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 19 T 98/2020, o návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí podle §275 odst. 4 tr. ř., takto:
Podle §275 odst. 4 tr. ř. se zamítá návrh ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu odnětí svobody uloženého obviněnému P. K. v trvání 36 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 19 T 98/2020.
Odůvodnění:
Ministryně spravedlnosti České republiky (dále jen „ministryně spravedlnosti“) v rámci stížnosti pro porušení zákona č. j. MSP-706/2021-ODKA-SPZ/5 podané ve prospěch obviněného P. K. směřující proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 19 T 98/2020, učinila též návrh podle §275 odst. 4 tr. ř. na přerušení výkonu napadeného rozsudku uvedeného soudu ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 19 T 98/2020.
Důvodem uvedené žádosti podle obsahu podané stížnosti pro porušení zákona byly skutečnosti uvedené ministryní spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona, podle které byl obviněný napadeným rozsudkem uznán vinným pokračujícím zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, přečinem neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku, porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinem zatajení věci podle §219 odst. 1 trestního zákoníku, za které byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Uvedený výrok o vině ministryně spravedlnosti považovala za učiněný v rozporu se zákonem s odkazem na podstatné závěry rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, i navazující nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, jimiž byla řešena problematika kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tak, že musí být pro takovou právní kvalifikaci mj. dána tzv. věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. V předmětné věci však tato podmínka splněna nebyla. Proto ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem soudu prvního stupně byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. tento rozsudek zrušil, jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Sokolově věc znovu projednat a rozhodnout.
Podle §275 odst. 4 tr. ř. může Nejvyšší soud před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
K tomu, aby bylo možné návrhu vyhovět, musí být tento opřen o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnost o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podané stížnosti pro porušení zákona s ohledem na argumenty stěžovatelky a obsah napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud se na základě citovaného ustanovení zabýval návrhem ministryně spravedlnosti podle §275 odst. 4 tr. ř., jemuž nepřisvědčil, resp. o tomto návrhu nemohl rozhodnout, protože obviněný v současné době vykonává trest, jenž nebyl uložen rozsudkem, proti němuž stížnost pro porušení zákona směřuje.
Podle obsahu spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 11. 3. 2021, sp. zn. 7 T 50/2020, byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, přičemž za tuto trestnou činnost a za sbíhající se trestnou činnost, pro niž byl uznán vinným stížnosti pro porušení zákona napadeným rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 19 T 98/2020 mu byl podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 40 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.
Z uvedených důvodů je stížnost ministryně spravedlnosti přípustná ve smyslu §266 odst. 1 tr. ř., neboť směřuje proti pravomocnému výroku o vině výše označeného rozsudku Okresního soudu v Sokolově, který zůstal i po uložení souhrnného trestu odnětí svobody ve věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 7 T 50/2020 v právní moci a nezměněn. Byl však zrušen výrok o trestu, a to v rámci souhrnného trestu, a tedy trest, který obviněný nyní vykonává, mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 11. 3. 2021, sp. zn. 7 T 50/2020, proti němuž stížnost pro porušení zákona nesměřuje.
Nejvyšší soud na základě těchto skutečností rozhodl podle §275 odst. 4 tr. ř. tak, že návrh ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu uloženého rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 19 T 98/2020, zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 11. 2021
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu
Vypracoval:
Mgr. Pavel Göth