ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.101.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 101/2022-46
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 3. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky V. K. , rozené K., nar. XY ve XY, okres XY, jednak rozsudkem Soudu ve Florencii, Italská republika, ze dne 29. 3. 2018, sp. zn. 1086/2018, který nabyl právní moci dne 12. 9. 2018, a jednak rozsudkem Řádného soudu v Pordenone, Italská republika, ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 1152/2018, který nabyl právní moci dne 8. 12. 2018, které byly z hlediska souběžných trestů rozhodnutím Státního zastupitelství při Soudu v Udine, Italská republika, ze dne 3. 8. 2021, sp. zn. S. I. E. P. č. 323/2021, posléze sloučeny v celkový trest, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Soudu ve Florencii, Italská republika, ze dne 29. 3. 2018, sp. zn. 1086/2018, který nabyl právní moci dne 12. 9. 2018, byla V. K. uznána vinnou trestným činem krádeže, spáchaným ve stadiu pokusu podle čl. 620 odst. 1 a 2 italského trestního zákoníku a odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku za současného uložení peněžitého trestu ve výši 300 eur.
2. Podle skutkových zjištění Soudu ve Florencii se V. K. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustila v podstatě tím, že
dne 20. 2. 2018 ve Florencii odcizila sluchátka do uší, nůžky, balení žiletek, balení sponek do vlasů, lahvičku s krémem a další předměty v celkové hodnotě 53,90 eur, které odcizila v supermarketu Coop na náměstí XY a následně s cílem vyhnout se trestu za tento trestný čin použila násilí vůči zaměstnanci prodejny Coop, paní A. V., která si všimla její výše uvedené nezákonné činnosti, spočívající v tom, že do ní vrazila a prudce ji udeřila do hrudi a tváře v té míře, že člen ostrahy, A. P., který byl rovněž zasažen do hrudi a do tváře, musel zavolat záchrannou službu.
3. Následně byla V. K. rozsudkem Řádného soudu v Pordenone, Italská republika, ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 1152/2018, který nabyl právní moci dne 8. 12. 2018, uznána vinnou trestným činem krádeže podle čl. 81, čl. 337, čl. 628 odst. 1 a 2, čl. 624, čl. 625 č. 7 italského trestního zákoníku a odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let osmi měsíců a dvaceti dnů za současného uložení peněžitého trestu ve výši 800 eur a trestu vyhoštění z území italského státu.
4. Podle skutkových zjištění Řádného soudu v Pordenone se V. K. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustila v podstatě tím, že
A. dne 8. 11. 2018 v Pordenone poté, co vzala z regálů supermarketu A&O na ulici XY, 2 balení ponožek a balení kuřecích křidýlek, se dostavila k pokladně, aby zaplatila jiné zboží, přičemž uvedené výrobky zatajila, načež ji pokladní T. P. požádala, aby vydala i zbývající zboží, avšak aby se ho mohla trvale zmocnit, použila odsouzená vůči této ženě násilí, tahala ji za vlasy a bila ji předloktím do hlavy a těla, přitlačila ji ke skříni a přinutila ji spadnout na zem tak, že byl nutný zásah M. L. a dalších zákazníků, aby pomohli paní T. a proto se v zájmu dosažení beztrestnosti, když byla odhalena a po zásahu zákazníků, pokusila o útěk, v němž jí zabránil inspektor N. T., který mezitím zasáhl a snažil se ji zastavit, se prudce vytrhla a snažila se ho udeřit rukama;
B. v listopadu 2018 v Pordenone se za účelem dosažení zisku v obchodě Les Amis zmocnila bundy v hodnotě 129 eur, která byla vystavena, a to tak, že ji zbavila zařízení proti krádeži.
5. Dne 3. 8. 2021 bylo Státním zastupitelstvím při soudu v Udine, Italská republika, sp. zn. 323/2021 S. I. E. P., rozhodnuto o sloučení obou výše uvedených trestů a dalších souběžných trestů, které byly V. K. postupně pravomocně uloženy výše citovanými, jakož i dalšími rozhodnutími italských soudů, tedy mimo jiné i rozsudkem Soudu ve Florencii ze dne 29. 3. 2018, sp. zn. 1086/2018, který nabyl právní moci dne 12. 9. 2018, a jednak rozsudkem Řádného soudu v Pordenone ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 1152/2018, který nabyl právní moci dne 8. 12. 2018, s tím, že byl odsouzené stanoven celkový (souhrnný) nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání čtyř let, devíti měsíců a dvaceti šesti dnů, dále peněžitý trest ve výši 1.100 eur a trest vyhoštění z území italského státu.
6. Dne 17. 3. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení jednak rozsudkem Soudu ve Florencii, Italská republika, ze dne 29. 3. 2018, sp. zn. 1086/2018, který nabyl právní moci dne 12. 9. 2018, a jednak rozsudkem Řádného soudu v Pordenone, Italská republika, ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 1152/2018, který nabyl právní moci dne 8. 12. 2018, které byly z hlediska souběžných trestů rozhodnutím Státního zastupitelství při Soudu v Udine, Italská republika, ze dne 3. 8. 2021, sp. zn. S. I. E. P. č. 323/2021, posléze sloučeny v celkový trest, ve vztahu k osobě odsouzené V. K. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
7. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
8. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
9. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že V. K. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemskými soudy a jednotlivá odsouzení se týkají skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku (v případě rozsudku Soudu ve Florencii) a pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. zákoníku (v případě rozsudku Řádného soudu v Pordenone). Ze skutkových zjištění obou cizozemských soudů je totiž zřejmé, že si odsouzená (v případě jednání, jímž byla uznána vinnou rozsudkem Řádného soudu v Pordenone navíc více dílčími útoky, jež byly ve smyslu §116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku), přisvojila cizí věc tím, že se jí zmocnila, přičemž bezprostředně po činu se pokusila uchovat si danou věc násilím. Oboustranná trestnost jednání popsaného ve výrokové části rozsudku Řádného soudu v Pordenone je přitom dána rovněž bohatší trestní minulostí odsouzené, která se výše uvedeného jednání dopustila přesto, že byla za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech odsouzena. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzená uvedeného jednání dopustila před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu §205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co byla dne 29. 3. 2018 rozsudkem Soudu ve Florencii, Italská republika, sp. zn. 1086/2018, pravomocně uznána vinnou trestným činem krádeže, spáchaným ve stadiu pokusu podle čl. 620 odst. 1 a 2 italského trestního zákoníku a odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku za současného uložení peněžitého trestu ve výši 300 eur. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
10. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost trestné činnosti odsouzené je zvyšována zejména způsobem provedení činu, když nelze pominout četnost jednotlivých útoků, kterých se odsouzená během relativně krátkého časového období cca devíti měsíců dopustila. Přehlédnout nelze ani její bohatší trestní minulost, neboť v rozmezí let 2017 až 2021 byla na území Italské republiky celkem třináctkrát trestně stíhána a odsouzena, a to pro různorodou trestnou činnost, včetně trestné činnosti majetkového charakteru, z čehož tak plynou její zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení osobě odsouzené nezabránilo ve spáchání dotčených jednání, která jsou předmětem tohoto rozhodnutí.
11. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzené byly za jednání, jimiž byla pravomocně uznána vinnou jednak rozsudkem Soudu ve Florencii a jednak rozsudkem Řádného soudu v Pordenone, uloženy sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku ve spojení s peněžitým trestem ve výši 300 eur, resp. nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let, osmi měsíců a dvaceti dnů za současného uložení peněžitého trestu ve výši 800 eur a trestu vyhoštění z území italského státu, které byly posléze rozhodnutím Státního zastupitelství při Soudu v Udine ze dne 3. 8. 2021 sloučeny v celkový nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání čtyř let, devíti měsíců a dvaceti šesti dnů, dále peněžitý trest ve výši 1.100 eur a trest vyhoštění z území italského státu. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na obě výše uvedená odsouzení V. K. příslušnými soudy Italské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
12. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenované odsouzené zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 3. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu