ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.110.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 110/2022-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 21. 6. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky K. K. , narozeného XY, rozsudkem Okresního soudu Wetzlar, Spolková republika Německo, ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. 41 Ls 2 Js 57427/16.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Wetzlar, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. 41 Ls 2 Js 57427/16, který nabyl právní moci téhož dne, byl K. K. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestných činů krádeže, padělání listin a dále pokusu podvodu a řízení bez řidičského oprávnění. Za uvedené trestné činy mu cizozemský soud – při zahrnutí trestu uloženého rozsudkem téhož soudu ze dne 10. 8. 2016, sp. zn. 41 Ls 2 Js 50278/16 – uložil souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil uvedených trestných činů následovně:
Dne 25. 7. 2016 v ulici XY na volně přístupném parkovišti mezi halou XY a městskou správou v době mezi 12:00 a 22:10 hodin odstranil přední a zadní registrační značky vozidla XY z vozidla Peugeot Bipper, které je ve vlastnictví městské správy, a pro které byly registrační značky vydány, a na kterém byly umístěny, a tyto odcizil.
Dne 25. 7. 2016 upevnil odcizené registrační značky na červené vozidlo Fiat Punto své přítelkyně A.-Ch. G., aby těmito značkami vzbudil zdání řádné registrace. Aniž by někdy nabyl nezbytné řidičské oprávnění, jel odsouzený tímto způsobem pozměněným vozidlem ve 22:40 hodin k čerpací stanici T. v XY. Do vozidla natankoval 39,21 l benzínu Super v hodnotě 51,85 EUR a v souladu se svým dříve učiněným záměrem odtud odjel, aniž by zaplatil. Zda pracovníci čerpací stanice odsouzeného zpozorovali, není jasné. V každém případě ale bylo nakonec možné ho identifikovat pomocí videozáznamů.
Dne 5. 8. 2016 odsouzený postupoval stejným způsobem. Znovu namontoval na vozidlo své přítelkyně A.-Ch. G. odcizené registrační značky XY a jel tímto vozidlem, aniž by vlastnil řidičské oprávnění, ve 22:20 hodin k čerpací stanici T. v obci XY, kde do vozidla natankoval 38,56 l superbenzínu v hodnotě 53,95 EUR a v souladu se svým dříve učiněným záměrem odtud odjel, aniž by zaplatil. Opět není jasné, zda byl tento průběh tankování zpozorován. V každém případě byl zaznamenán na videu.
Odsouzený kromě toho dne 27. 7. 2016 jezdil osobním automobilem, registrační značka XY své přítelkyně A.-Ch. G. v obci XY po veřejných silnicích, ačkoli věděl, že nevlastní řidičské oprávnění nezbytné pro řízení motorového vozidla. Naposledy jel v 13:00 hodin po ulici XY.
Odsouzený rovněž dne 19. 8. 2016 uvedl do provozu uvedené vozidlo své přítelkyně a projížděl jím v 0:05 hodin v obci XY, jakož i dalšími veřejnými silnicemi, aniž by vlastnil řidičské oprávnění nezbytné pro řízení motorového vozidla.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že K. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, avšak odsouzení se týká skutků, které nevykazují znaky žádných trestných činů podle příslušných právních předpisů České republiky (srov. zejména §205 tr. zákoníku a §209 odst. 1 tr. zákoníku). Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona proto nejsou splněny.
7. V projednávané věci je tedy zřejmé, že nejsou splněny podmínky pro to, aby se na odsouzení K. K. výše uvedeným rozhodnutím cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 6. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
soudce