ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.120.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 120/2022-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 12. 5. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky I. K. , nar. XY, rozsudkem Zemského soudu v Innsbrucku, Rakouská republika, ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 22 Hv 16/19f, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu v Innsbrucku, Rakouská republika, ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 22 Hv 16/19f, který nabyl právní moci dne 30. 3. 2019, byla I. K. uznána vinnou zločinem těžké krádeže spáchané profesionálním způsobem za účelem výdělku podle §127, §128 odst. 1 bod 5, §130 odst. 2 první případ rakouského trestního zákona a byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 9 (devíti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená I. K. ve spolupachatelství se zvlášť stíhanými J. Z. a C. L. dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že odcizila movité věci v hodnotě převyšující 50.000 euro, a to
1 . dne 3. 8. 2016 v XY, v klenotnickém obchodě „K.“ odcizila platinový náramek v hodnotě 29.900 euro,
2. dne 16. 6. 2016 ve XY, v klenotnickém obchodě „S.“ odcizila prsten v hodnotě 3.980 euro,
3. dne 24. 1. 2018 v XY, ve zlatnictví „M. S.“ odcizila prsten v hodnotě 27.700 euro.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená I. K. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
7. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená I. K. se pro svůj prospěch dopustila jednání, kterým byla způsobena škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována tím, že se této dopustila více útoky, s dalšími pachateli, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení odsouzené I. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 5. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Monika Staniczková
soudkyně