ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.13.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 13/2022-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 26. 1. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. H., nar. XY v XY, okres Svitavy, rozsudkem Obvodového soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. 223 Ls 310 Js 35235/17, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. 223 Ls 310 Js 35235/17, který nabyl právní moci 28. 2. 2019, byl M. H. uznán vinným trestným činem podvodu v 91 případech podle §263 odst. 1, odst. 3 č. 1, §53, §73 c, německého trestního zákona, za což byl odsouzen k nepodmíněnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 2 (dvou) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. H. v úmyslu si trestnou činností zajišťovat nikoli jen přechodný zdroj příjmů, dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
v době přibližně od 21. 1. 2017 do 18. 12. 2018 na základě falešného jména, ze svého bytu v ulici XY v XY, prostřednictvím internetové platformy „facebook“ prodával různým osobám vstupenky na různé festivaly a koncerty, a přitom vždy předstíral, že chce a že je schopen nabízené vstupenky dodat. S důvěrou v to poškození převáděli kupní cenu na účty u:
Volksbank Osnabrück, IBAN XY,
Norisbank, IBAN XY,
ING DiBa, IBAN XY,
Fio Banka, a. s., Praha, IBAN XY
PayCenter GmbH, IBAN XY nebo
Postbank, IBAN XY, popř. účet č. XY, popř.
Fidorbank DE50 XY,
které jim odsouzený sdělil. Vstupenky nicméně nedodal ani po obdržení peněz, přičemž provedl fiktivní prodeje v 91 případech. Předstíráním skutečností, že poškozeným zájemcům dodá objednané vstupenky, je uvedl v omyl, přičemž se neoprávněně obohatil minimálně o částku ve výši 25.241,55 euro.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. H. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká jednání, které vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu podvodu podle §209 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. H. se pro svůj prospěch dopustil trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně majetku, jejíž společenská škodlivost je zvyšována zejména tím, že tuto spáchal více protiprávními útoky, jakož i způsobem jejich provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. H. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 1. 2022
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík