ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.130.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 130/2022-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. 5. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. K. , nar. XY, rozsudkem Okresního soudu Pirna, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 212 Ds 961 Js 24122/19, který nabyl právní moci dne 5. 6. 2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Pirna, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 212 Ds 961 Js 24122/19, který nabyl právní moci dne 5. 6. 2019 (dále též jen “cizozemské rozhodnutí”), byl J. K. (dále též jen “odsouzený”) uznán vinným trestným činem překupnictví a trestným činem krádeže v sedmi případech, z toho v jednom případě ve stadiu pokusu, podle §259, §242 odst. 1 a odst. 2, §243 odst. 1 věta druhá č. 2 a 3, §22, §23, §53 odst. 1, §73 a §73c německého trestního zákoníku (StGB) , a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Pirna se J. K. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
1) v již přesně nezjištěné době před 11. 7. 2017 odsouzený převzal od blíže neustanoveného muže jménem „A.“ jeden smartphone včetně SIM karty s telefonním číslem XY, přičemž na základě veškerých okolností mu bylo zřejmé, že tato byla předtím odcizena svému právoplatnému vlastníkovi, a to poškozené M. T., aby ji dále použil pro sebe, čímž byla poškozené způsobena škoda ve výši 100 eur,
2) dne 11. 7. 2017 se odsouzený ve 12:45 hodin vydal do obchodních prostor firmy M. na adrese XY, kam si s sebou přinesl tašku upravenou pomocí hliníku, do které schoval 5 her playstation v celkové hodnotě 239,95 eur, které vzal z regálu a schoval do tašky s úmyslem si je nechat pro sebe bez zaplacení; když si všiml prodavačky a vycházel z toho, že tato zpozorovala průběh krádeže, zasunul tašku pod regál a obchod opustil,
3) v již blíže neurčitelné době mezi 5. 8. 2017 18:00 hodin a 6. 8. 2017 18:30 hodin se odsouzený pokusil vniknout do osobního motorového vozidla tov. zn. Opel Combo, registrační značka XY, zaparkovaného v ulici XY, když pomocí šroubováku vypáčit dveře u řidiče, s úmyslem z tohoto osobního vozidla odcizit předměty, které se vyplatí ukrást, nicméně se mu otevření zámku nepodařilo, když však na vozidle vznikla věcná škoda ve výši cca 500 eur,
4) dne 8. 1. 2018 se odsouzený vydal do obchodních prostor společnosti K. na adrese XY, kde odcizil dva flakony s parfémem v celkové hodnotě 215,38 eur tak, že si je zastrčil do kapsy své bundy a vydal se k východu, aby si zboží ponechal pro sebe bez zaplacení, nicméně byl při krádeži odhalen a zboží bylo možné vrátit společnosti K.,
5) dne 29. 3. 2018 ve 12:55 hodin odsouzený odcizil horské kolo zn. Focus Whistler zajištěné pomocí spirálového zámku na parkovišti nákupního centra N., XY poškozeného L. V. v aktuální hodnotě 450 eur, když vylomil zámek, kterým bylo jízdní kolo připnuto ke stojanu na jízdní kola, nicméně díky zásahu policie bylo možné krádeži zabránit a kolo bylo vráceno poškozenému,
6) dne 2. 5. 2019 ve 22:34 hodin odsouzený odcizil v ulici XY na úrovni domu číslo XY, XY dvě elektrokola značky Kalkhoff v celkové hodnotě cca 2.400 eur, která byla navzájem spojena jedním zámkem na jízdní kola, ze zadního nosiče jízdních kol na osobním motorovém vozidle tov. zn. Toyota poškozeného M., a to tak, že uvolnil dva otočné knoflíky a přeřízl vázací popruhy, aby si elektrokola ponechal pro sebe, popř. aby je zpeněžil, načež tato elektrokola převezl do Čech, kde je prodal za 8.000 Kč,
7) dne 7. 5. 2019 v 17:30 hodin se odsouzený vydal do obchodu DM-Markt v XY, kde odcizil testovací flakon jednoho parfému a zastrčil ho do rukávu bundy, do své kapsy, když měl v úmyslu si tento parfém ponechat pro sebe bez zaplacení; poté, co se cítil být přistižen pozorováním ze strany dvou prodavaček, parfém vyjmul z kapsy své bundy a postavil ho zpátky v obchodě na jiné místo, načež obchod opustil,
8) dne 8. 5. 2018 se odsouzený vydal do obchodu A.-Z. S. S. v XY, kde si vzal jedny pánské náramkové hodinky značky Letherman v hodnotě 500 eur tak, že ze řetízku, kterým byly hodinky zvlášť zajištěny proti odcizení, uvolnil šroubek, hodinky si vzal a schoval je pod svou bundou, načež obchod opustil; jelikož však byla ztráta hodinek zjištěna, odsouzený odstavil hodinky se skříňkou mimo obchod, díky čemuž mohly být hodinky vráceny zpět do obchodu.
3. Dne 27. 4. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Pirna, oddělení pro trestní věci, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 212 Ds 961 Js 24122/19, který nabyl právní moci dne 5. 6. 2019, ve vztahu k osobě odsouzeného J. K. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že J. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně jednak přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 tr. zákoníku (jednání popsané pod bodem 1.), dále pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku (jednání popsané pod body 2. až 5.) a pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (jednání popsané pod body 6. až 8.). Ze skutkových zjištění Okresního soudu Pirna je totiž zřejmé, že odsouzený jednak na sebe převedl věc, která je výnosem z trestné činnosti spáchané v cizině jinou osobou (jednání popsané pod bodem 1.), dále si (ve vztahu k jednání popsanému jednak pod body 2. až 5. a jednak pod body 6. až 8., jež byly realizovány s odstupem cca 13 měsíců od jednání popsaného pod bodem 5.) více dílčími útoky, jež byly ve smyslu §116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, přisvojil, popř. se pokusil přisvojit, cizí věci tím, že se jich zmocnil, daný čin spáchal vloupáním a tímto činem způsobil škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000,- Kč], když současně poškodil cizí věc a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000,- Kč]. Oboustranná trestnost jednání popsaného ve výrokové části rozsudku Okresního soudu Pirna je přitom dána rovněž bohatší trestní minulostí odsouzeného, který se výše uvedeného jednání popsaného pod body 2. Až 5. a dále pod body 6. až 8. dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech odsouzen či potrestán. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený jednání popsaného pod body 2. až 5. dopustil před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu §205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co dne 12. 7. 2016 vykonal nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 40 měsíců, který mu byl uložen za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. 2 T 2/2013, resp. ve vztahu k jednání popsanému pod body 6. až 8. též poté, co byl rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 18. 5. 2018, sp. zn. 23 T 145/2017, pravomocně uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 19. 10. 2018, sp. zn. 1 T 118/2018, pravomocně uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V nyní posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost jednání odsouzeného je zvyšována nejen způsobem provedení činu, zejména četností jednotlivých dílčích útoků, jichž se dopustil, ale též tím, že svým jednáním naplnil skutkovou podstatu více úmyslných trestných činů, jakož i jeho bohatou trestní minulostí, neboť v rozmezí let 1995 až 2020 byl na území České republiky celkem třináctkrát trestně stíhán a odsouzen, a to zpravidla pro majetkovou trestnou činnost, byť zčásti je v důsledku zahlazení odsouzení na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně se odsouzený v období let 2014 a 2017 dopustil celkem ve dvou případech další trestné činnosti, a to nejen majetkového charakteru, i na území Spolkové republiky Německo, z čehož tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, osobě odsouzeného nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Pirna, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. K. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 5. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu