ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.132.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 132/2022-37
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. 5. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky P. N. , nar. XY, rozsudkem Řádného tribunálu v Terstu, Italská republika, ze dne 16. 11. 2016, sp. zn. 1308/16, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Terstu, první trestní oddělení, Italská republika, ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 550/2017, který nabyl právní moci dne 4. 4. 2018, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Řádného tribunálu v Terstu, Italská republika, ze dne 16. 11. 2016, sp. zn. 1308/16, který nabyl právní moci dne 4. 4. 2018 ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Terstu, první trestní oddělení, Italská republika, ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 550/2017, jímž bylo zamítnuto odvolání odsouzené a byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně (dále též „cizozemské rozhodnutí“), byla P. N. (dále též „odsouzená“) uznána vinnou ze spáchání trestného činu krádeže podle §110, §624, §625 odst. 4 a odst. 5 italského trestního zákoníku, za což byla s přihlédnutím k §438 a násl., §533 a §535 italského trestního řádu odsouzena jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře dvou let a jednak k finanční pokutě ve výši 200,- eur.
2. Podle skutkových zjištění Řádného tribunálu v Terstu se P. N. předmětné majetkové trestné činnosti dopustila společně s obviněnými T. P. a R. H. v podstatě tím, že:
dne 1. 7. 2016 v XY ve vzájemné shodě za účelem dosažení zisku odcizili peněženku poškozené M. P. S., která obsahovala částku ve výši 745,- eur a osobní doklady, včetně kreditní karty a karty do bankomatu vedených na její jméno, přičemž jí peněženku vzali z kabelky, kterou poškozená držela v ruce během chůze po veřejné ulici, konkrétně P. N. se po dohodě s ostatními dvěma osobami přiblížila k poškozené S. a odcizila jí peněženku, kterou neprodleně poté převzal R. H., načež se všichni tři rychle vzdálili pěšky a bezprostředně poté se peněženky zbavili a rozdělili si peníze, když částka 545,- eur byla zadržena v držení R. H. a 200,- eur u P. N., přičemž jako přitěžující je třeba shledat okolnost, že trestný čin spáchali obratně a ve třech.
3. Dne 27. 4. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Řádného tribunálu v Terstu, Italská republika, ze dne 16. 11. 2016, sp. zn. 1308/16, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Terstu, první trestní oddělení, Italská republika, ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 550/2017, který nabyl právní moci dne 4. 4. 2018, ve vztahu k osobě P. N. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že P. N. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, to vše ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění italského soudu je totiž zřejmé, že si odsouzená společným jednáním s dalšími dvěma osobami přisvojila cizí věc tím, že se jí zmocnila, daný čin spáchala na věci, kterou měla poškozená při sobě a tímto činem způsobila škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000,- Kč], když si tímto svým jednáním současně bez souhlasu poškozené jako oprávněné držitelky opatřila platební prostředek jiného, konkrétně nepřenosnou platební kartu identifikovatelnou podle jména nebo čísla. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost trestné činnosti odsouzené je vedle skutečnosti, že svým jednáním naplnila znaky více úmyslných trestných činů, dále zvyšována zejména její trestní minulostí, neboť byla na území Italské republiky již opakovaně trestně stíhána a odsouzena, a to výhradně pro trestnou činnost majetkového charakteru. Z výše uvedeného jsou tak zřejmé výrazné sklony odsouzené k porušování závazných právních norem v podobě opakovaně páchaného delikventního jednání.
8. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzené byla za jednání, jímž byla pravomocně uznána vinnou rozsudkem Řádného tribunálu v Terstu ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Terstu, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou roků ve spojení s peněžitou pokutou ve výši 200,- eur. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. N. příslušným soudem Italské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenované odsouzené zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 5. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu