ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.136.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 136/2022-68
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. 5. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. M. , nar. XY, jednak rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 072 E Hv 39/16f, který nabyl právní moci dne 3. 5. 2016, dále rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 052 Hv 36/16t, který nabyl právní moci dne 19. 9. 2016, a rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 3. 12. 2019, sp. zn. 046 Hv 108/19s, který nabyl právní moci dne 3. 12. 2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 072 E Hv 39/16f, který nabyl právní moci dne 3. 5. 2016, byl M. M. uznán vinným jednak přečinem krádeže částečně spáchané vloupáním podle §127, §129 odst. 1 bod 1, §15 rakouského trestního zákoníku (StGB) a jednak přečinem nebezpečného vyhrožování podle §107 odst. 1 rakouského trestního zákoníku (StGB) , za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 072 E Hv 39/16f, se M. M. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že
ve XY odcizil
I. cizí movité věci v celkové hodnotě nepřesahující částku 5.000,- eur dále uvedeným osobám s úmyslem se jejich zmocněním neoprávněně obohatit, a to:
A. vloupáním do prostoru skladu ve sklepě internátu M., totiž vstoupením přes stropní konstrukci do sklepní kóje, jakož i částečně do sklepního okna, již nezjistitelným nositelům právního panství nad věcí
1. odcizil, a sice
a. v noci z 20. na 21. 11. 2015 již nezjistitelné cenné předměty,
b. dne 6. 12. 2015 ve dvou případech jednu červeno-černou tašku a jeden černý kufr na nářadí s již nezjistitelným obsahem v již nezjistitelné hodnotě,
2. se pokusil odcizit (§15 rakouského trestního zákoníku) dne 9. 12. 2015 majetek, který se vyplatí ukrást;
B. se pokusil odcizit dne 9. 10. 2015 nositelům právního panství nad věcí firmy T. & M. jeden pulovr v hodnotě 79,95 eur,
II. dne 9. 12. 2015 poškozenému N. M. W. nebezpečně vyhrožoval, aby u něj vzbudil strach a neklid, a to tak, že se pokusil otevřít dveře, že do nich bušil a že mu řekl: „Zabiju tě.“, přičemž ve spojení s agresivním chováním odsouzeného byly dané výhrůžky objektivně způsobilé v poškozeném vyvolat důvodné obavy.
3. Následně byl M. M. rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 052 Hv 36/16t, který nabyl právní moci dne 19. 9. 2016, uznán vinným dvěma zločiny profesionálně za účelem výdělku provedené krádeže vloupáním podle §127, §129 odst. 1 bod 1, §130 odst. 2 druhý případ a §15 rakouského trestního zákoníku (StGB) , za což byl odsouzen k doplňkovému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců se zřetelem k rozsudku Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 072 E Hv 39/16f, který nabyl právní moci dne 3. 5. 2016.
4. Podle skutkových zjištění Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 052 Hv 36/16t, se M. M. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
ve XY profesionálně provedeným způsobem za účelem výdělku (§70 odst. 1 bod 3 rakouského trestního zákoníku), částečně vloupáním do budov, dále uvedeným držitelům právního panství nad věcí odcizil cizí movité věci v hodnotě nepřesahující částku 5.000,- eur s úmyslem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit, a to:
A. vloupáním do budovy tak, že vypáčil přístupové dveře ke sklepům a sklepní kóje, odcizil, popř. se pokusil odcizit (viz bod 1.), a sice:
I. dne 31. 12. 2015
1. poškozené L. R. ze dvou kójí předměty, které je možné zpeněžit,
2. poškozené S. B. kartony s oblečením a vybavení na snowboard (boty a kalhoty) v hodnotě cca 300,- eur,
II. dne 16. 1. 2016
1. poškozenému F. M. dvě jízdní kola a hračky pro děti v hodnotě cca 300,- eur,
2. poškozenému M. V. ze dvou kójí jednu okružní pilu značky Makita, nářadí, dvě úhlové brusky, dvě vrtačky, jednu pilu děrovku, jeden závitník značky Hilti a jednu dobíječku baterií v již nezjistitelné hodnotě,
B. dne 17. 3. 2016 se pokusil společnosti INTERSPAR G. odcizit dvě lahve whisky v celkové hodnotě 47,98 eur tak, že je schoval pod svou bundu a prošel s nimi oblastí pokladen bez zaplacení.
5. Následně byl M. M. rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 3. 12. 2019, sp. zn. 046 Hv 108/19s, který nabyl právní moci dne 3. 12. 2019, uznán vinným jednak zločinem profesionálně za účelem výdělku provedené krádeže, částečně provedené vloupáním, podle §127, §129 odst. 1 bod 1, §130 odst. 1 první případ, odst. 2 druhý případ a §15 rakouského trestního zákoníku (StGB), dále přečinem odcizení podle §141 odst. 1 rakouského trestního zákoníku (StGB) a přečinem ublížení na zdraví podle §15, §83 odst. 1 rakouského trestního zákoníku (StGB), za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a dvou měsíců.
6. Podle skutkových zjištění Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 3. 12. 2019, sp. zn. 046 Hv 108/19s, se M. M. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že
ve XY
A. profesionálním způsobem (§70 odst. 1 bod 3 první a druhý případ rakouského trestního zákoníku) vzal, popř. se pokusil vzít (§15 rakouského trestního zákoníku) cizí movité věci s úmyslem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit, a to:
I. vloupáním do budovy nebo jinak do jiného uzavřeného prostoru
1. v období od 31. 8. 2019 do 1. 9. 2019 již nezjistitelné věci, které se vyplatí ukrást, tak že pomocí lopaty vylámal kousky dřevěných prken dveří sklepních kójí v XY a „HK“, přičemž zůstalo u pokusu, protože byl dopaden M.-A. C. a S. P., a to ke škodě poškozených
a. K. P.
b. H. L.
c. Města XY, XY (V. bydlení)
2. v období od 24. 9. 2019 do 25. 9. 2019 se ke poškozené společnosti H. d. M. B. pokusil pomocí většího počtu kopů do sádrokartonových desek dostat do prostor této společnosti, což se mu však nepodařilo,
3. dne 27. 10. 2019
a. poškozenému M. A. čtyři vodní dýmky v celkové hodnotě cca 180,- eur tak, že vytrhl visací zámek skladovacího prostoru hostince „E.-M.“ s okem a petlicí a vodní dýmky si přivlastnil,
b. poškozenému podniku S.B. věci v již nezjistitelné hodnotě tak, že násilím otevřel dveře do bytu, popř. provizorní dveře na staveništi do prázdného bytu XY v komplexu obytných budov W., XY, který se kompletně přestavoval, přičemž zůstalo u pokusu, protože ho zpozorovala a oslovila J. S., načež se dal na útěk,
c. poškozenému podniku CPI I. věci v již nezjistitelné hodnotě tak, že několika kopy vykopl dveře na schodiště a vstoupil do zařízení obytného domu, který však krátce poté znovu opustil, čímž nevznikla žádná škoda a zůstalo u pokusu,
II.
1. dne 9. 9. 2019 ve vědomé a chtěné součinnosti (§12 rakouského trestního zákoníku) se dvěma neznámými, zvlášť stíhanými spolupachateli odcizil poškozenému A. S. předměty v hodnotě 2.000,- eur tak, že si v neuzamčených kancelářských prostorách přivlastnili jedno elektrokolo značky PEUGEOT a uprchli, přičemž zůstalo u pokusu, protože svědek M. K. je začal stíhat a dokázal M. M. zastavit blízko místa činu i s elektrokolem,
2. dne 24. 9. 2019 ke škodě společnosti SPAR A. odcizil jednu lahev zn. Tequila Sunrise a jedno pivo zn. Desperados v celkové hodnotě 19,30 eur tak, že si je schoval za opasek svých kalhot a prošel s nimi, aniž by je zaplatil, přes zónu pokladen, avšak byl přitom zpozorován a zastaven M. A.,
B. dne 26. 9. 2019 k uspokojení velké chuti ke škodě poškozené firmy SPAR s úmyslem se obohatit odcizil a přivlastnil si jeden kus Kinder Choco Fresh v hodnotě 1,79 eur tak, že ho schoval a obchod opustil bez zaplacení, avšak byl zadržen členem ochranky,
C. dne 27. 10. 2019 se pokusil ublížit M. A. na zdraví (§15 rakouského trestního zákoníku) tak, že se v návaznosti na čin uvedený v bodě A. I. 3. a. napřáhl se skleněnou trubicí zlomené vodní dýmky a tloukl ve směru jeho horní poloviny těla, přičemž zůstalo u pokusu, neboť poškozeného nezasáhl.
7. Citovaným rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 3. 12. 2019, sp. zn. 046 Hv 108/19s, který nabyl právní moci dne 3. 12. 2019, byl M. M. současně zproštěn obžaloby podle §259 bod 3 StPO pro další trestný čin krádeže, jehož se měl dopustit tím, že
ve XY dne 6. 9. 2019 ke škodě poškozené firmy T. H. ukradl peněžní hotovost, jakož i předměty v celkové hodnotě 3.987,- eur tak, že pomocí háčku na dveře vypáčil zadní vstupní dveře skladovacího prostoru hostince firmy T. H. a přivlastnil si peněžní hotovost ve výši 200,- eur, jeden notebook značky SAMSUNG v hodnotě 1.897,- eur, jeden APPLE ipad Pro v hodnotě 990,- eur, jakož i jeden mobilní telefon značky LG v hodnotě 900,- eur.
8. Dne 2. 5. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení jednak rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 072 E Hv 39/16f, který nabyl právní moci dne 3. 5. 2016, dále rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 052 Hv 36/16t, který nabyl právní moci dne 19. 9. 2016, a rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 3. 12. 2019, sp. zn. 046 Hv 108/19s, který nabyl právní moci dne 3. 12. 201921, ve vztahu k osobě obviněného M. M. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
10. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
11. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že M. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a jednotlivá odsouzení se týkají skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku a přečinu nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. 1 tr. zákoníku (v případě rozsudku Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 072 E Hv 39/16f), dále pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a přečinu krádeže podle §205 odst. odst. 2 tr. zákoníku (v případě rozsudku Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 052 Hv 36/16t) a pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), c), odst. 2 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu krádeže podle §205 odst. odst. 2 tr. zákoníku (v případě rozsudku Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 3. 12. 2019, sp. zn. 046 Hv 108/19s).
12. Ze skutkových zjištění cizozemského soudu je totiž zřejmé, že si odsouzený v případě jednání popsaného v rozsudku Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 072 E Hv 39/16f, přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil a čin spáchal vloupáním (jednání popsané pod bodem I. A. 1. a., b., 2, B.) a současně jinému vyhrožoval usmrcením takovým způsobem, že to mohlo vzbudit důvodnou obavu (jednání popsané bod bodem II.). Oboustranná trestnost jednání popsaného ve výrokové části citovaného rozsudku rakouského soudu pod bodem I. A. 1. a., b., 2, B. je přitom dána rovněž bohatší trestní minulostí odsouzeného, který se výše uvedeného jednání dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech potrestán. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedeného jednání dopustil před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu §205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co dne 14. 8.2013 vykonal nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou roků a šesti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Zemského soudu Vídeň – Nové Město ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 51 Hv 8/2011b, jímž byl pravomocně uznán vinným trestným činem krádeže.
13. Ve vztahu k jednání popsanému v rozsudku Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 052 Hv 36/16t, je ze skutkových zjištění tohoto cizozemského soudu zřejmé, že si odsouzený – v jednom případě více dílčími útoky, jež byly ve smyslu §116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku – přisvojil, popř. se pokusil přisvojit, cizí věc tím, že se jí zmocnil a čin spáchal vloupáním. Oboustranná trestnost jednání popsaného ve výrokové části citovaného rozsudku rakouského soudu pod body A. I. 1., 2. a B. je přitom dána rovněž bohatší trestní minulostí odsouzeného, který se výše uvedeného jednání dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech odsouzen. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedeného jednání dopustil před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu §205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co byl rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 072 E Hv 39/16f, pravomocně uznán vinným mimo jiné trestným činem krádeže.
14. Ve vztahu k jednání popsanému v rozsudku Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 3. 12. 2019, sp. zn. 046 Hv 108/19s, je ze skutkových zjištění tohoto cizozemského soudu zřejmé, že si odsouzený více dílčími útoky, jež byly ve smyslu §116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, přisvojil, popř. se pokusil přisvojit, cizí věci tím, že se jich zmocnil, čin spáchal částečně vloupáním, částečně se bezprostředně po činu pokusil uchovat si odcizenou věc násilím a na cizím majetku tak způsobil škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000,- Kč]. Oboustranná trestnost jednání popsaného ve výrokové části rozsudku Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 3. 12. 2019, sp. zn. 046 Hv 108/19s, je přitom dána rovněž bohatší trestní minulostí odsouzeného, který se výše uvedeného jednání dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech odsouzen a potrestán. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedeného jednání dopustil před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu §205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co byl dne 29. 4. 2016 a 19. 9. 2016 dvěma rozsudky Zemského soudu pro trestní věci Vídeň sp. zn. 072 E Hv 39/16f a sp. zn. 052 Hv 36/16t, pravomocně uznán vinným mimo jiné trestnými činy krádeže, resp. poté, co dne 17. 3. 2018 a dne 17. 3. 2019 vykonal nepodmíněné tresty odnětí svobody, které mu byly těmito dvěma rozsudky rakouského soudu za obdobné jednání pravomocně uloženy. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
15. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného M. M. je zvyšována zejména způsobem provedení dotčených činů, když nelze pominout vyšší četnost jednotlivých útoků, kterých se odsouzený ve vztahu k jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným třemi postupnými rozsudky Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 072 E Hv 39/16f, ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 052 Hv 36/16t, a ze dne 3. 12. 2019, sp. zn. 046 Hv 108/19s, dopustil, přičemž svým jednáním naplnil zákonné znaky více úmyslných trestných činů. Přehlédnout nelze ani jeho trestní minulost, neboť v roce 2004 byl na území České republiky jedenkrát trestně stíhán a odsouzen, byť pro trestnou činnost jiné povahy, když v důsledku zahlazení odsouzení je na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně se však odsouzený v období let 2006, 2009, 2010 a 2011 dopustil celkem ve čtyřech případech další trestné činnosti, a to převážně majetkového charakteru, i na území Rakouské republiky, z čehož tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, osobě odsouzeného nezabránilo ve spáchání dotčených jednání, která jsou předmětem tohoto rozhodnutí.
16. Ve vztahu k druhu a výměře uložených trestů lze současně konstatovat, že odsouzenému byly za jednání, jimiž byl pravomocně uznán vinným jednak rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 072 E Hv 39/16f, dále rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 052 Hv 36/16t, a rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 3. 12. 2019, sp. zn. 046 Hv 108/19s, uloženy sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněné tresty odnětí svobody vždy ve výměře dvou roků (v pořadí první rozsudek vídeňského soudu), dvanácti měsíců (v pořadí druhý rozsudek vídeňského soudu) a třech roků a dvou měsíců (v pořadí třetí rozsudek vídeňského soudu). Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na všechna tři výše uvedená odsouzení M. M. příslušným soudem Rakouské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
17. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 5. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu