ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.139.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 139/2022-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 19. 5. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky K. D. , nar. XY, rozsudkem Obvodového soudu ve Wunsiedelu, Spolková republika Německo, ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. 2 Ls 28 Js 13217/17(2), se zahrnutím trestu z rozsudku Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 4 Ds 28 Js 3950/17, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodového soudu ve Wunsiedelu, Spolková republika Německo, ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. 2 Ls 28 Js 13217/17(2), který nabyl právní moci téhož dne, byl K. D. uznán vinným trestným činem krádeže vloupáním podle §242 odst. 1, §25 odst. 2 německého trestního zákona. Za to byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 3 (tří) měsíců, se zahrnutím trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců, který byl odsouzenému uložen rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 4 Ds 28 Js 3950/17, který nabyl právní moci dne 13. 10. 2017.
2. Podle skutkových zjištění Obvodového soudu ve Wunsiedelu se K. D. se zvlášť stíhaným M. H. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
v blíže nezjištěné době od 31. 1. 2017 do 5. 2. 2017 vnikl K. D. a zvlášť stíhaný M. H. do nemovitosti určené k bydlení na adrese XY, poškozených P. a B. P. Ve prospěch odsouzeného není možné vyloučit, že v domě byli nějací lupiči již dříve, a že dveře na terasu nemovitosti byly vypáčeny již předtím, takže odsouzený a H. mohli vniknout dovnitř, aniž by museli něco vypáčit. Následně z domu odcizili větší množství již přesně nezjištěných předmětů v neznámé hodnotě. Také není možné ve prospěch odsouzeného vyloučit, že v domě byli nějací lupiči už předtím a že předměty odcizili.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený K. D. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky.
7. Pokud jde o odsouzení rozsudkem Obvodového soudu ve Wunsiedelu , Spolková republika Německo, ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. 2 Ls 28 Js 13217/17(2) pro skutek, v němž je spatřován trestný čin krádeže vloupáním, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona, v tomto případě se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky, a to trestných činů porušování domovní svobody podle §178 tr. zákoníku a krádeže podle §205 tr. zákoníku, neboť s ohledem na časový odstup mezi jednotlivými činy představuje shora popsané jednání dílčí útok pokračujícího trestného činu krádeže ve vztahu k odsouzení rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 4 Ds 28 Js 3950/17.
8. Podmínka oboustranné trestnosti je pak splněna i ohledně odsouzení rozsudkem Obvodového soudu v Hofu , Spolková republika Německo, ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 4 Ds 28 Js 3950/17, pro skutek v němž je spatřován trestný čin krádeže ve spolupachatelství podle příslušných ustanovení německého trestního zákona, kterého se K. D. dopustil tím, že
dne 30. 3. 2017 kolem 19:00 hod. odsouzený K. D. společně s R. G. a zvlášť stíhaným M. H. odcizili z objektu v XY, jehož majitelkou je společnost K. B.-H., 117 kilogramů barevného kovu v celkové hodnotě 444 eur. Ten poté prodali a zisk si rozdělili.
9. Tento skutek vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky, a to trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku, přičemž jak již bylo výše uvedeno, jde o dílčí útok pokračujícího trestného činu krádeže ve vztahu k odsouzení ve věci vedené u Obvodového soudu ve Wunsiedelu, Spolková republika Německo, pod sp. zn. 2 Ls 28 Js 13217/17.
10. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
11. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený K. D. se pro svůj prospěch dopustil trestné činnosti, kterou způsobil škodu na cizím majetku a porušil zájem na nedotknutelnosti obydlí. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že tuto spáchal s dalším pachatelem, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení K. D. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
12. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 5. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu