ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.147.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 147/2022-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 9. 6. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky M. D., nar. XY, rozsudkem Okresního soudu v Žilině, Slovenská republika, ze dne 28. 2. 2020, sp. zn. 36 Tk/1/2020, se zamítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Žilině, Slovenská republika, ze dne 28. 2. 2020, sp. zn. 36 Tk/1/2020, který nabyl právní moci téhož dne, byl M. D. uznán vinným zvlášť závažným zločinem vraždy podle §145 odst. 1, odst. 2 písm. a) slovenského trestního zákona ve stadiu pokusu podle §14 odst. 1 slovenského trestního zákona. Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 15 (patnácti) roků.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. D. dopustil trestné činnosti tím, že:
dne 5. 9. 2019, v přesně nezjištěné době asi od 19.30 hod. do 20.00 hod. v XY, v přístřešku postaveném ve křoví, během slovního konfliktu s G. K. shodil na zem skřínku s kuchyňským nádobím a noži, ze země zdvihl jeden z nich a bodl jím G. K. jedenkrát do břicha vlevo, potom ji nožem prudkým tahem pořezal na boční straně krku, pod dolní čelistí a v oblasti pravého ramene, následně přistoupil k R. K., který se v té době nacházel před přístřeškem a se slovy „A Ty co R.“ jmenovaného kuchyňským nožem prudkým tahem pořezal na boční ploše krku, a potom ho dvakrát bodl do břicha v oblasti nadbřišku vlevo; když se R. K. začal bránit, pořezal ho nožem na pravé ruce, následně se převlékl a z místa odešel. G. K. tak způsobil řeznou ránu levé boční plochy krku, umístěnou pod dolní čelistí 15 cm dlouhou, hlubokou 3 cm, přecházející až do podčelistní slinné žlázy, bodnou ránu břicha na rozhraní střední a dolní části břicha hlubokou 8 cm a řeznou ránu pravého ramene 8 cm dlouhou, R. K. způsobil dvojnásobné bodné poranění břicha v oblasti nadbřišku a mezibřiší vlevo hluboké 3 cm, resp. 4 cm s částečným poškozením přímého břišního svalu, řezné poranění krku na boční ploše vlevo nejméně 15 cm dlouhé, řeznou ránu palcové plochy pravé ruky 15 cm dlouhou, v důsledku krvácení následně utrpěl akutní nedokrevnost, přičemž tato zranění si u obou poškozených vyžádala jejich pracovní neschopnost v trvání nejméně 10 dnů s dobou léčení nejméně 21 dnů, neboť útok vůči oběma poškozeným odsouzený vedl na rozdílné oblasti těla, kdy vznikem poranění mohlo dojít k závažné poruše životně důležitých funkcí až k jejich bezprostřední smrti, přičemž útok byl cílený a úmyslný.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Z aktuálního opisu evidence Rejstříku trestů fyzických osob ze dne 12. 5. 2022 Nejvyšší soud pod bodem 9) zjistil, že o uznání předmětného cizozemského rozsudku rozhodl již dříve Krajský soud v Plzni, a sice rozsudkem ze dne 16. 2. 2022, sp. zn. 1 T 14/2021, který nabyl právní moci dne 30. 3. 2022. V důsledku uznání cizozemského rozhodnutí podle zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, se tak na něj hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Rozhodnutí Nejvyššího soudu podle §4a odst. 3 zákona by proto bylo za daného právního stavu ryze nadbytečné. Právní úprava zákona o Rejstříku trestů je přitom koncipována tak, aby rozhodnutí o uznání cizozemského rozhodnutí (rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie) a rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, resp. rozhodnutí Nejvyššího soudu podle §4a odst. 3 zákona, nestála vedle sebe.
6. Podle §4 odst. 4 zákona totiž platí, že pokud byly do evidence Rejstříku trestů zaznamenány údaje o odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby podle odstavce 2 nebo 3 a soud podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení; Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí. V posuzovaném případě proto Nejvyšší soud postupoval analogicky podle tohoto ustanovení a návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky v tomto rozsahu zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 6. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Monika Staniczková
soudkyně