ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.153.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 153/2022-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 31. 5. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. N. , nar. XY, rozsudkem Zemského soudu v Salzburgu, Rakouská republika, ze dne 15. 10. 2018, sp. zn. 52 Hv 103/18m, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu v Salzburgu, Rakouská republika, ze dne 15. 10. 2018, sp. zn. 52 Hv 103/18m, který nabyl právní moci 19. 10. 2018, byl L. N. uznán vinným zločinem krádeže vloupáním podle §127, §128 odst. 1 bod 5, §129 odst. 1 bod 1 a 2, odst. 2 bod 1 rakouského trestního zákona a přečinem odporu proti státní moci podle §15 odst. 1, §269 odst. 1 první případ rakouského trestního zákona, a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený L. N. dopustil trestné činnosti tím, že dne 12. 9. 2018 v XY:
I. odcizil movité věci v hodnotě přesahující částku 5.000 euro, a to vloupáním do obydlí tak, že po vypáčení okna vnikl dovnitř, přičemž:
1) F. K. po vypáčení ruční pokladny z této odcizil peněžní hotovost ve výši 6.000 euro, jednu minci, sluneční brýle a jiné cenné předměty,
2) A. B. odcizil peněžní hotovost, náramkové hodinky, mince, manžetové knoflíčky a jiné cenné předměty,
II. pokusil se násilím zabránit příslušníku policie inspektoru L. S. v jeho zadržení a zatčení tím způsobem, že do něj mlátil a kopal nohama.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený L. N. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů porušování domovní svobody podle §178 tr. zákoníku, krádeže podle §205 tr. zákoníku a násilí proti orgánu veřejné moci podle §323 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
7. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. N. se pro svůj prospěch dopustil jednání, jímž způsobil škodu na cizím majetku, porušil zájem na nedotknutelnosti obydlí a užil násilí vůči orgánu státní moci. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. N. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 5. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu