ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.157.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 157/2022-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 31. 5. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. O. , nar. XY, rozsudkem Zemského soudu ve Steyru, Rakouská republika, ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 15 Hv 22/19y, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu ve Steyru, Rakouská republika, ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 15 Hv 22/19y, který nabyl právní moci téhož dne, byl D. O. uznán vinným zločinem částečně ve stádiu pokusu, částečně dokonaného těžkého profesionálním způsobem za účelem výdělku spáchaného podvodu podle §146, §147 odst. 1 bod 1, odst. 2, §148 druhý případ, §15 odst. 1 rakouského trestního zákona, částečně ve spojení s §12 třetí případ rakouského trestního zákona, a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 20 (dvaceti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se D. O. dopustil trestné činnosti tím, že
v úmyslu neoprávněně obohatit sebe nebo třetí osobu, částečně za součinnosti nezjištěného spolupachatele, který se vydával za M. K., uvedli v omyl pracovníky úvěrových ústavů/bank tvrzením, že tento je oprávněn k nakládání s firemním účtem firmy M., přičemž k prokázání své identity předkládal zfalšovaný český osobní průkaz znějící na jméno M. K., v důsledku čehož zaměstnance níže uvedených úvěrových ústavů/bank přesvědčili, aby jim vyplatili níže uvedené peněžní částky, čímž byly uvedené bankovní společnosti poškozeny na jejich majetku v částce přesahující 5.000 euro, a sice:
1) dne 12. 2. 2019 v obci XY, zaměstnance společnosti Oberbank XY k vyplacení částky ve výši 8.000 euro, přičemž zůstalo u pokusu,
2 ) dne 8. 2. 2019 v obci XY, zaměstnance společnosti Oberbank XY k vyplacení částky ve výši 6.000 euro,
3 ) dne 11. 2. 2019 v obci XY, zaměstnance společnosti Oberbank XY k vyplacení částky ve výši 6.000 euro,
4.) dne 11. 2. 2019 v obci XY, zaměstnance společnosti Oberbank XY k vyplacení částky ve výši 7.000 euro,
5. ) dne 11. 2. 2019 v obci XY zaměstnance společnosti Oberbank XY k vyplacení částky ve výši 8.000 euro.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený D. O. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin podvodu podle §209 tr. zákoníku ) . Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
7. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený D. O. se pro svůj prospěch dopustil jednání, jímž způsobil citelnou škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil více útoky, s další osobou, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. O. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 5. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu