ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.16.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 16/2022-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 1. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. S. , nar. XY v XY, rozsudkem Okresního soudu Weiden i. d. Opf., trestního senátu s přísedícími, Spolková republika Německo, ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. 3 Ls 12 Js 2926/14, který nabyl právní moci dne 1. 4. 2016, při zahrnutí trestu z trestního příkazu Okresního soudu Bautzen, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 5. 6. 2014, sp. zn. 41 Cs 510 Js 12944/14, který nabyl právní moci dne 15. 7. 2014, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Trestním příkazem Okresního soudu Bautzen, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 5. 6. 2014, sp. zn. 41 Cs 510 Js 12944/14, který nabyl právní moci dne 15. 7. 2014, byl R. S. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže se spoluúčastí podle §242, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, §22, §23 a §25 odst. 2 německého trestního zákoníku (StGB) a odsouzen k peněžité pokutě v počtu 175 denních sazeb ve výši 10 EUR každé jedné denní sazby, tedy v celkové výši 1.750 EUR.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Bautzen se R. S. předmětné majetkové trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že
dne 30. 12. 2013 v 00:50 hodin společně s P. S., J. D., J. K. a J. O. ve vědomé a chtěné součinnosti násilně vnikli na staveniště v obci XY na adrese XY, když nejprve společně přestihli na jednom místě drátěný plot s oky, který obepíná pozemek, aby si na něj obstarali neomezený přístup, načež na budově společně vytrhli okenní mříž ze zdi a násilně otevřeli okno, přičemž zatímco J. D., J. K. a J. O. vstoupili do budovy, stáli R. S. s P. S. na stráži, když jejich společným úmyslem bylo vyhledat věci, které se vyplatí ukrást, nicméně při pokusu o vypáčení dalších dveří uvnitř budovy jim bylo v dalším jednání zabráněno příslušníky policie, kteří přijeli na místo, a tímto svým jednáním způsobili věcnou škodu ve výši 600 EUR.
3. Následně byl R. S. rozsudkem Okresního soudu Weiden i. d. Opf., trestního senátu s přísedícími, Spolková republika Německo, ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. 3 Ls 12 Js 2926/14, který nabyl právní moci dne 1. 4. 2016, uznán vinným trestným činem krádeže spáchané vloupáním do bytu ve třech případech ve vícečinném souběhu podle §242 odst. 1, §244 odst. 1 č. 3, §53, §54 a §55 německého trestního zákoníku (StGB) . Za to byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a deseti měsíců, a to při zahrnutí trestu z výše citovaného trestního příkazu Okresního soudu Bautzen, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 5. 6. 2014, sp. zn. 41 Cs 510 Js 12944/14, který nabyl právní moci dne 15. 7. 2014, jímž byl uznán vinným pokusem trestného činu krádeže se spoluúčastí podle §242, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, §22, §23 a §25 odst. 2 německého trestního zákoníku (StGB).
4. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Weiden i. d. Opf. se R. S. předmětné majetkové trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že
1) v noci z 28. 5. 2013 na 29. 5. 2013 mezi 23:00 a 08:00 hodin vniknul do sklepních prostor rodinného domu na adrese XY, poškozených Z., a to tak, že vypáčil dveře do sklepa, načež z přízemních prostor domu odcizil šperky, stříbrné příbory a peníze v hotovosti, aby si tyto předměty ponechal pro sebe, přičemž tímto svým jednáním způsobil věcnou škodu na sklepních dveřích ve výši 50 EUR a škodu na odcizených věcech ve výši 6.000 EUR,
2) dne 4. 6. 2013 v přesně nezjištěnou domu mezi 04:00 a 07:00 hodin vnikl sklopeným oknem komory do přízemí rodinného domu na adrese XY, poškozených K. A. S. a firmy P., odkud odcizil jeden mobilní telefon, jednu digitální kameru a peníze v hotovosti v celkové hodnotě 350 EUR, aby si tyto předměty ponechal pro sebe,
3) v přesně nezjištěné době mezi 25. 7. 2013 22:30 hodin a 26. 7. 2013 6:30 hodin vnikl přes sklopené garážové okno do garáže, odkud se vydal do bytu v přízemí v rodinném domě poškozených R. na adrese XY – část obce XY, odkud odcizil dvě peněženky s hotovostí ve výši 300 EUR, jednu členskou kartu ADAC, tři řetízky v celkové hodnotě 45 EUR a zahraniční měnu v přepočtu ve výši 100 EUR, aby si tyto předměty ponechal pro sebe.
5. Dne 18. 1. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Weiden i. d. Opf., trestního senátu s přísedícími, Spolková republika Německo, ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. 3 Ls 12 Js 2926/14, který nabyl právní moci dne 1. 4. 2016, při zahrnutí trestu z trestního příkazu Okresního soudu Bautzen, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 5. 6. 2014, sp. zn. 41 Cs 510 Js 12944/14, který nabyl právní moci dne 15. 7. 2014, jenž byl citovaným rozsudkem Okresního soudu Weiden i. d. Opf. sp. zn. 3 Ls 12 Js 2926/14 v rámci ukládaného úhrnného trestu zrušen, ve vztahu k osobě odsouzeného R. S. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
6. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
8. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že R. S. je občanem České republiky, který byl v obou případech odsouzen cizozemským soudem, a jednotlivá odsouzení se týkají skutků, jež vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, a to v případě rozsudku Okresního soudu Weiden i. d. Opf. sp. zn. 3 Ls 12 Js 2926/14 pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku [neboť si odsouzený více dílčími útoky, jež byly ve smyslu §116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, daný čin spáchal vloupáním a způsobil jím větší škodu – tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 100.000 Kč – a současně tímto svým jednáním za užití násilí neoprávněně vnikl do obydlí jiného – tj. ve smyslu §133 tr. zákoníku do domu či jiné prostory sloužící k bydlení, včetně příslušenství k nim náležejícím] a v případě trestního příkazu Okresního soudu Bautzen sp. zn. 41 Cs 510 Js 12944/14 přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, spáchaného ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, to vše ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku [neboť se odsouzený společným jednáním s další osobou pokusil přisvojit si cizí věc tím, že se jí zmocní a daný čin spáchal vloupáním a současně tímto svým jednáním poškodil cizí věc a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou – tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000 Kč]. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
9. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména způsobem provedení činu, když nelze pominout vyšší četnost jednotlivých útoků, kterých se odsouzený během krátkého období cca dvou měsíců dopustil, přičemž svým jednáním souběžně naplnil zákonné znaky skutkové podstaty více úmyslných trestných činů. Přehlédnout nelze ani jeho trestní minulost, neboť v rozmezí let 2015 až 2017 byl na území České republiky celkem třikrát trestně stíhán a odsouzen, a to zčásti i pro trestnou činnost stejného charakteru, byť je v důsledku zahlazení odsouzení na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného nicméně plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
10. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Weiden i. d. Opf. (při zahrnutí trestu z trestního příkazu Okresního soudu Bautzen) uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let a deseti měsíců. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. S. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. K tomuto závěru přitom Nejvyšší soud dospěl i přes delší časový odstup od spáchání dotčeného jednání, neboť pominout nelze zejména charakter trestné činnosti odsouzeného, četnost jím spáchaných útoků, jimiž souběžně naplnil zákonné znaky více trestných činů, jakož ani celkovou výši způsobené škody či druh a výměru ukládaného trestu.
11. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 1. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu