ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.161.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 161/2022-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 15. 6. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, J. D. , nar. XY, rozsudkem Zemského soudu v Eisenstadtu, Rakouská republika, ze dne 13. 6. 2018, sp. zn. 12 Hv 20/18x, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu v Eisenstadtu, Rakouská republika, ze dne 13. 6. 2018, sp. zn. 12 Hv 20/18x, který nabyl právní moci téhož dne, byl J. D. uznán vinným zločinem organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice (převaděčství) podle §114 odst. 1 a 3 bod 1 a bod 2, odst. 4 první případ zákona o cizinecké policii, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se J. D. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
v níže uvedené době, v obci XY a na jiných místech, jako člen zločinného spolčení s úmyslem se neoprávněně obohatit za to poskytovanou odměnou, přepravil, popř. se pokusil přepravit prostřednictvím nezákonných příjezdů a průjezdů minimálně tři cizince, kteří nejsou oprávněni k pobytu v Evropské unii do jiného členského státu Evropské unie a do Rakouska a přes jiný členský stát Evropské unie a přes Rakousko, a to:
1. v blíže nezjištěné době na konci února 2018 čtyři cizince;
2. v blíže nezjištěné době v březnu 2018 šest cizinců;
3. dne 27. 3. 2018 čtyři cizince;
4. na počátku března 2018 ve dvou pokusech vždy čtyři cizince;
a to tak, že cizince vzal do jím řízeného automobilu v Maďarsku a přepravil je přes Slovensko a přes hraniční přechod XY do XY.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. D. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle §340 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
7. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. D. se pro svůj finanční prospěch podílel na ilegálním převozu většího množství cizinců přes státní hranici. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak charakterem trestné činnosti výrazně poškozující zájmy státu, a dále tím, že tuto páchal jako člen zločinného spolčení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. D. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 6. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Monika Staniczková
soudkyně