ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.175.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 175/2022-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 21. 6. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §143 odst. 4 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. m. j. s.“), ve spojení s ustanovením §220 odst. 3 z. m. j. s., ohledně předávaného D. S., nar. XY, a rozhodl takto:
Předávaný D. S., nar. XY, bude po dobu průvozu územím České republiky za účelem jeho předání k výkonu trestu odnětí svobody z Polské republiky do Rakouské republiky, na základě evropského zatýkacího rozkazu Zemského soudu v St. Pölten, Rakouská republika, ze dne 17. 2. 2020, sp. zn. 16 Hv 35/17g, držen v průvozní vazbě .
Odůvodnění:
1. Ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo“) podalo dne 15. 6. 2022 Nejvyššímu soudu návrh podle §143 odst. 4 z. m. j. s. na rozhodnutí, že předávaný D. S. bude po dobu průvozu územím České republiky za účelem jeho předání k výkonu trestu odnětí svobody z Polské republiky do Rakouské republiky, na základě evropského zatýkacího rozkazu Zemského soudu v St. Pölten, Rakouská republika, ze dne 17. 2. 2020, sp. zn. 16 Hv 35/17g, (dále jen „evropský zatýkací rozkaz“) držen v průvozní vazbě.
2. O průvoz předávaného požádal Zemský soud v St. Pölten, Rakouská republika, podle čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. 6. 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, a to za účelem jeho předání k výkonu trestu odnětí svobody z Polské republiky do Rakouské republiky na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Zemským soudem v St. Pölten, Rakouská republika, ze dne 17. 2. 2020, sp. zn. 16 Hv 35/17g, pro zločin loupeže podle §142 odst. 1 rakouského trestního zákona.
3. Uvedeného zločinu, pro který byl předávaný D. S. odsouzen pravomocným rozsudkem Zemského soudu v St. Pölten, Rakouská republika, ze dne 14. 12. 2018, sp. zn. 16 Hv 35/17g, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 11. 4. 2019, sp. zn. 18 Bs 47/19x, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) roků, se měl předávaný dopustit v podstatě tím, že:
dne 12. 7. 2016 ve Volksbank, v obci XY, ve spolupachatelství s A. L. namířili falešnou zbraní, která vypadala jako pravá, na zaměstnance banky a křičeli „loupež“ a žádali hotovost. Jeden ze spolupachatelů šel za přepážku, kde odstrčil zaměstnance a z pokladny odcizil 17.320 euro, zatímco druhý mířil zbraní na zákazníka banky a křičel „ruce vzhůru“ a poté jej udeřil rukojetí zbraně.
4. Průvoz se má uskutečnit pozemní cestou v rámci předání jmenované osoby na základě výše označeného evropského zatýkacího rozkazu, a to dne 30. 6. 2022, kdy bude předávaný eskortován z polsko-českého hraničního přechodu XY na česko-rakouský hraniční přechod XY.
5. Podle §142 odst. 1 z. m. j. s., ve spojení s ustanovením §220 odst. 3 z. m. j. s., je k přijetí žádosti cizího státu o povolení průvozu osoby přes území České republiky v rámci mezinárodní justiční spolupráce mezi dvěma nebo více cizími státy a k povolení průvozu příslušné ministerstvo.
6. Podle §143 odst. 4 z. m. j. s., ve spojení s ustanovením §220 odst. 3 z. m. j. s., v jiných případech než uvedených v odstavcích 1 a 2 ministerstvo před povolením průvozu podá Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí, že osoba, o jejíž průvoz jde, bude po dobu průvozu přes území České republiky v průvozní vazbě. Nejvyšší soud vyhoví takovému návrhu v případě, že jsou splněny podmínky stanovené mezinárodní smlouvou nebo není-li dán některý z důvodů nepovolení průvozu. Ustanovení hlavy čtvrté oddílu prvního trestního řádu se neužijí. Pokud Nejvyšší soud návrh zamítne, ministerstvo průvoz nepovolí.
7. Nejvyšší soud projednal ministerstvem předložený návrh a zjistil, že v posuzované věci jde o předání polského státního příslušníka D. S. z Polské republiky do Rakouské republiky, a to za účelem výkonu trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) roků, který mu byl uložen za spáchání zločinu loupeže podle §142 odst. 1 rakouského trestního zákona.
8. Jak je zřejmé z obsahu spisového materiálu, předávaná osoba je státním občanem Polské republiky, přičemž podle sdělení Nejvyššího státního zastupitelství není proti jmenovanému v současné době na území České republiky vedeno žádné trestní stíhání.
9. Z obsahu listin, které jsou přílohou návrhu ministerstva, současně neplyne žádná obava, že by předávaná osoba měla být v Rakouské republice vystavena pronásledování z důvodu svého původu, rasy, náboženství, pohlaví, příslušnosti k určité národnostní nebo jiné skupině, státního občanství nebo pro své politické názory. Současně platí, že zločin loupeže, za jehož spáchání má být jmenovaný k výkonu trestu odnětí svobody do Rakouské republiky z Polské republiky předán, nemá politický ani vojenský charakter, ani se nejedná o průvoz za účelem vydání předávané osoby k výkonu trestu smrti.
10. Jelikož nebyly s ohledem na výše uvedené skutečnosti zjištěny žádné právní překážky, které by ve smyslu §142 odst. 2 písm. a) až i) z. m. j. s. ve spojení s §220 z. m. j. s. bránily povolení průvozu předávaného D. S. územím České republiky pro účely jeho předání k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody z Polské republiky do Rakouské republiky, vyhověl Nejvyšší soud citované žádosti a rozhodl tak, jak je uvedeno shora ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 6. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Monika Staniczková
soudkyně