ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.176.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 176/2021-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 12. 1. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. S., narozeného XY, rozsudkem Trestního tribunálu v Pordenone, Italská republika, ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 468/16, ve spojení s rozhodnutím Odvolacího soudu v Trieste, Italská republika, ze dne 21. 11. 2016, sp. zn. 775/2016, který nabyl právní moci dne 21. 2. 2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Trestního soudu v Pordenone, Italská republika, ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 468/16, ve spojení s rozhodnutím Odvolacího soudu v Trieste, Italská republika, ze dne 21. 11. 2016, sp. zn. 775/2016, který nabyl právní moci dne 21. 2. 2017, byl R. S. uznán vinným trestným činem krádeže vloupáním podle §56, §110 a §624 odst. 5 italského trestního zákoníku, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, 5 (pěti) měsíců a 10 (deseti) dnů.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený R. S. ve spolupachatelství s F. L., J. L. a R. S. dopustil trestné činnosti tím, že:
na základě vzájemné domluvy realizovali kroky směřující ke spáchání trestného činu vloupání do bytu na adrese XY, v úmyslu odcizit zde se nacházející předměty, jejich záměr se jim však z důvodu přítomnosti majitele bytu A. T. v předmětném bytě nezdařil. Konkrétně dne 20. 4. 2016 asi v 18.35 – 18.40 hod. F. L. vešel do domu a následně otevřel dveře do pokoje bytu, kde se k jeho překvapení nacházel jeho majitel, na což zareagoval otázkou „Hotel“?. Po záporné odpovědi A. T. F. L. z bytu vyprovodil, a protože si všiml u východu z domu stojícího dalšího podezřelého muže, zavolal na policii. Mezitím spolupachatelé F. L. čekali před budovou, konkrétně R. S. ve dvoře domu a R. S. s J. L. v motorovém vozidle s nastartovaným motorem pro potřeby rychlého úniku. Po zásahu majitelem bytu přivolané policie byli pachatelé zadrženi.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený R. S. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (pokusu trestného činu krádeže podle §21 tr. zákoníku k §205 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
7. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený R. S. se pro svůj prospěch dopustil jednání v úmyslu způsobit škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že tuto spáchal s dalšími pachateli, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 1. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.