ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.176.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 176/2022-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 28. 6. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. M. , nar. XY, rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 17. 9. 2018, sp. zn. 083 Hv 54/18s, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 17. 9. 2018, sp. zn. 083 Hv 54/18s, který nabyl právní moci dne 10. 1. 2019, byl P. M. uznán vinným přečinem těžké krádeže vloupáním podle §§127, 128 odst. 1 bod 5, 129 odst. 1 bod 1 rakouského trestního zákona, přečinem útisku podle §105 odst. 1 rakouského trestního zákona a přečinem ublížení na těle podle §83 odst. 1 rakouského trestního zákona, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 3 (tří) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený P. M. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že v přesně nezjištěnou dobu před 6. 8. 2018
A/ odcizil vozidlo zn. Toyota Auris v hodnotě cca 12.000 euro N. L. tak, že si pomocí odcizeného klíče s funkcí dálkového odemykání zajistil přístup k vozidlu;
B/ v návaznosti na jednání v bodě ad A/ N. L., která chtěla odsouzenému zabránit v útěku tím, že se postavila před vozidlo, byla přinucena uskočit, aby nebyla sražena, neboť odsouzený P. M. přidal plyn a vozidlo náhle rozjel, aby ji donutil k uhnutí stranou a mohl i s vozidlem odjet,
C/ v souvislosti s jednáním v bodě ad B/ N. L. odřel bočním zrcátkem vozidla na levé paži, čímž poškozené způsobil pohmožděninu levého předloktí, v důsledku čehož po dobu 12 dnů trpěla mírnými bolestmi.
1. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
2. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
3. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
4. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený P. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku a trestného činu ublížení na zdraví podle §146 tr. zákoníku, přinejmenším ve stadiu pokusu podle §21 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
5. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. M. se dopustil jednání, kterým způsobil škodu na cizím majetku, a rovněž úmyslně porušil fyzickou integritu jiné osoby. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována též způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
6. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 6. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu