ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.2.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 2/2022-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 19. 1. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky, B. H., rozené K., nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu ve Welsu, Rakouská republika, ze dne 23. 11. 2018, sp. zn. 012 Hv 115/2018k, a to pro zločin obchodování s omamnými látkami (v bodě A./ rozsudku), přestupek obchodování s omamnými látkami (v bodě B./1. rozsudku) a zločin obchodování s omamnými látkami (v bodě B./2. rozsudku), a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 3 (tří) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občanky České republiky, B. H., rozené K., nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu ve Welsu, Rakouská republika, ze dne 23. 11. 2018, sp. zn. 012 Hv 115/2018k, a to pro přestupek nedovoleného nakládání s omamnými prostředky (v bodě C/I. rozsudku), a tomuto přestupku odpovídající část trestu v trvání 3 (tří) měsíců, se zamítá.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu ve Welsu, Rakouská republika, ze dne 23. 11. 2018, sp. zn. 012 Hv 115/2018k, který nabyl právní moci téhož dne, byla B. H., rozená K. uznána vinnou v bodě ad A./ zločinem obchodování s omamnými látkami podle §12 1., 2. nebo 3. případ rakouského trestního zákoníku, §28a odst. 1, 2 a 3. případ, odst. 4, č. 3 zákona o omamných látkách, v bodě ad B./1. přestupkem obchodování s omamnými látkami podle §28a odst. 1, 5. případ, odst. 3, 1. případ zákona o omamných látkách, v bodě ad B./2. zločinem obchodování s omamnými látkami podle §28a odst. 1, 4. případ, odst. 4, č. 3 zákona o omamných látkách a v bodě ad C./1. přestupkem nedovoleného nakládání s omamnými látkami podle §27 odst. 1, č. 1, 2. případ, odst. 2 zákona o omamných látkách. Za to byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 6 (šesti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se B. H. společně s W. A. S. dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že ve Welsu a na jiných místech distribuovala nezákonně omamné látky, a sice metamfetamin o průměrném čistém obsahu cca 76,1 % až 79,9 %, tak, že:
A./ jako účastnice pašovala z České republiky nebo z jiných míst mimo rakouské území do Rakouska množství drogy 25 násobně překračující množství větší než malé, a sice B. K. celkem 1.059 g až 1 115 g a W. A. S. celkem 784 g až 840 g, a to
1. / B. K. v období od března 2015 do poloviny roku 2018 celkem 784 g až 840 g;
2 ./ B. K. od října 2016 do 30. 09. 2018 celkem 275 g;
B./ B. K.
1./ v množství větším než malém distribuovala jiným osobám omamné látky, a sice od října 2016 do 30. 09. 2018 72 g osobě R. E.-A., 20 až 25 g, osobě „I.“, 10 g osobě „H.“ a „D.“, 50 g neznámým odběratelům a 2 g utajenému vyšetřovateli BKA (Spolkový kriminální úřad), přičemž je sama uživatelkou omamných látek, a těchto činů se dopouštěla v úmyslu si opatřit omamné látky pro vlastní potřebu či zajistit prostředky na jejich získání,
2./ v množství 25 násobně překračujícím množství větší než malé nabízela omamné látky jiným osobám, a sice od 8. 3. 2018 do 13. 3. 2018 400 g utajenému vyšetřovateli BKA (Spolkový kriminální úřad),
C./ B. K. a W. A. S. opakovaně přechovávali pro osobní potřebu omamné látky, a sice
1./ B. K. od března 2015 do 1. 10. 2018;
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená B. H. je občankou České republiky a byla odsouzena cizozemským soudem.
7. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týkají skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 zákona (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu) se návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona, zamítne.
8. S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud jde o skutky, v nichž jsou spatřovány zločin obchodování s omamnými látkami (v bodě A./ rozsudku), přestupek obchodování s omamnými látkami (v bodě B./1. rozsudku) a zločin obchodování s omamnými látkami (v bodě B./2. rozsudku), podle rakouského trestního zákona a zákona o omamných látkách, tak v tomto případě se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). V tomto rozsahu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
9. S poukazem na shora uvedené však podle Nejvyššího soudu podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutku, ve kterém je u B. H. spatřován pod bodem C./1 rozsudku přestupek nedovoleného nakládání s omamnými prostředky, podle rakouského trestního zákona a zákona o nakládání s omamnými prostředky, když tento skutek spočíval v podstatě v tom, že B. K. a W. A. S. opakovaně přechovávali pro osobní potřebu omamné látky, a sice B. K. od března 2015 do 1. 10. 2018.
10. Pokud jde o v úvahu přicházející trestný čin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 tr. zákoníku, s poukazem na závěry stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek a přílohy k němu, se za množství „větší než malé“ ve smyslu §284 odst. 1, 2 tr. zákoníku považuje 1,5 g drogy pervitinu o obsahu účinné psychotropní látky minimálně 0,5 g či 0,6 g soli hydrochloridu metamfetaminu.
11. Ze skutkových zjištění cizozemského soudu nicméně toliko vyplývá, že odsouzená „ opakovaně přechovávala od března 2015 do 1. 10. 2018 pro osobní potřebu omamné látky“.
12. Není tak zřejmé, zda množství drogy přechovávané pro svou potřebu naplnilo zákonný znak množství „větší než malé“. Protože v úvahu nepřichází použití ani jiné skutkové podstaty obsažené v trestním zákoně České republiky, tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení v této části (tj. ohledně tohoto skutku) a za něj odpovídajícího trestu zamítl.
13. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená B. H. se pro svůj finanční prospěch podílela na nedovoleném dovozu a distribuci psychotropní látky (metamfetaminu). Dopustila se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že tuto spáchala více protiprávními útoky i způsobem jejich provedení, jakož i množstvím pašované a obchodované drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl uložen citelný trest odnětí svobody.
14. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí. Přitom rozhodl tak, že část trestu B. H., ohledně něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky činí trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 3 (tří) měsíců, a to s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 1. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu